�l�nek se zab�v� technologi� BIM v sou�innosti s projektov�n�m TZB. T�ma je rozd�leno do dvou ��st�. V prvn� ��sti je pops�na komplexn� problematika t�kaj�c� se technologie BIM a jej� zaveden� v TZB praxi. V druh� ��sti je zn�zorn�no porovn�n� v�po�tu tepeln�ch ztr�t dle �SN EN a pomoc� BIM n�stroje.

Druh� ��st �l�nku v�novan�mu obnoviteln�m zdroj�m energie (OZE) v r�mci energetick� bilance je zam��ena na proces transformace a kone�nou spot�ebu a navazuje na ��st prvn�, kde byly OZE p�edstaveny jako prim�rn� zdroje energie.

O p��m� vyu��v�n� elekt�iny k podlahov�mu vyt�p�n� m� z�jem nemal� po�et p��znivc�, zejm�na d�ky snadn� a p�esn� regulaci a n�zk�m po�izovac�m n�klad�m.

Dus�n� nep�len� hl�ny je tradi�n� technologie v�stavby konstrukc�, ke kter� se modern� stavitelstv� navrac�. Je to zejm�na d�ky tomu, �e se jedn� o p��rodn� materi�l, kter� spl�uje principy trvale udr�iteln�ho rozvoje - n�zk� uhl�kov� emise, minimalizace zne�i�t�n�, minimalizace odpad�, pou�it� ne�kodn�ch materi�l�, vyu�it� m�stn�ch zdroj�, lok�lnost a dostupnost hl�ny jako stavebn�ho materi�lu, velmi dobr� tv�rnost a zpracovatelnost. �l�nek se v�nuje metod�m dus�n�, v�rob� vzork� pro testov�n�, n�vrhu slo�en� hlin�n� sm�si, zkou�� se pevnost v tlaku, pevnost v tlaku za ohybu, nas�kavost, odolnost ve stojat� vod� a variabilita zkou�en�ch dusan�ch hl�n.

V posledn�ch desetilet�ch jsme sv�dky velmi rychl�ho zastavov�n� zem�d�lsk� p�dy. S t�m je spojen s�l�c� tlak na povrchov� a podzemn� vody, zejm�na se jedn� o nar�staj�c� zne�i�t�n� drobn�ch vodote�� i pozemn�ch vod. A�koli negativa tohoto trendu jsou v�eobecn� zn�ma, nen� ve spole�nosti snaha toto regulovat. Pod�vejme se na cel� probl�m o�ima vodohospod��sk�ho ��adu.

Za podlahov� vyt�p�n� v obecn�m v�kladu lze pova�ovat i vyt�p�n� �e�en� konvektory, kter� jsou v podlaze zabudov�ny. Tepeln� energie do m�stnost� v tomto p��pad� nevstupuje, nebo z n� nevystupuje celou plochou podlahy, ale jen jej� ��st�, plochou, kterou zab�r� konvektor.

Vlivem kombinace elektronov� vodivosti v kovech, iontov� vodivosti v horninov�m prost�ed� v sou�innosti s p�soben�m bakteri� v podzemn�ch vod�ch a vlivem �erp�n� vody z vrtu doch�z� k intenzifikaci kolmatace na pl�ti vrt� vystrojen�ch ocelov�mi pa�nicemi. Z uveden�ho d�vodu nedoporu�uji vystrojovat vrty kovov�mi, a zvl�t� pak nerezov�mi z�rubnicemi. Ve vrtech vystrojen�ch elektricky nevodivou z�rubnic� je nutn� nepou��vat kovov� p�edm�ty propojuj�c� aerobn� a anoxickou z�nu. To hlavn� plat� pro v�tlaky �erpadel a zemn� vodi�. Pro potla�en� kolmatace vrt� je proto nutn� zemn� vodi� �erpadla nezapojovat na zemn� soustavu.

�l�nek si klade za c�l vyjasnit debatu o m��e p��snosti nastaven� po�adavk� na budovy s t�m�� nulovou spot�ebou energie v oblasti rodinn�ch dom� s energeticky vzta�nou plochou men�� ne� 350 m². Na vzorku t�m�� 500 rodinn�ch dom� bylo provedeno hodnocen� hrani�n�ch po�adavk� kladen�ch na budovy s t�m�� nulovou spot�ebou energie na �rovni m�rn� pot�eby tepla na vyt�p�n�.

Teplovodn� trubkov� podlahov� vyt�p�n� se skl�d� z mnoha ��st�. Nejd�le�it�j�� jsou n��e stru�n� pops�ny. Uvedeny jsou i nej�ast�j�� instala�n� chyby.

C�lem �l�nku je zmapovat sou�asn� pod�ly osobn�ch elektromobil� na evropsk�m a �esk�m trhu, nast�nit mo�n� budouc� v�voj na z�klad� p�ehledu predikc� v�voje trhu a diskutovat mo�nosti ve�ejn� podpory.