�l�nek se zab�v� anal�zou tepeln� ztr�ty trubn�ch rozvod� v modelu mal� sol�rn� soustavy vytvo�en� v energetick�m simula�n�m n�stroji TRNSYS. Pozornost je v�nov�na dopadu ztr�ty tepla potrub�m na celkovou energetickou bilanci. Bylo zvoleno n�kolik variant d�lky potrub� pro jeden typ soustavy. V�sledky uveden� v �l�nky n�zorn� prezentuj� vliv r�zn�ch d�lek potrub� na tepeln� ztr�ty a n�sledn� dopad na energetickou bilanci sledovan� soustavy.

V �l�nku je uveden p�ehled v sou�asnosti pou��van�ch chladiv a term�ny ukon�en� po��v�n� zak�zan�ch chladiv. Jsou zm�n�ny d�le�it� z�kony a vyhl�ky, kter� uv�d�j� po�adavky na u��v�n� chladiv.

V �l�nku jsou shrnuty dosavadn� v�sledky v�zkumu vlivu stavebn�ch na kvalitu vnit�n�ho prost�ed� s d�razem na relativn� vlhkost interi�ru. Uveden� laboratorn� v�zkum vznikl na Fakult� stavebn� �VUT v Praze a v Univerzitn�m centru energeticky efektivn�ch budov UCEEB v Praze a je zam��en na dynamick� sorp�n� vlastnosti konstrukc� z p��rodn�ch materi�l� na b�zi surov�ch p��rodn�ch j�l� v porovn�n� s konstrukcemi z b�n�ch stavebn�ch materi�l�.

Pokud se st�vaj�c� pom�ry v �esk� republice nezm�n�, bude realizace energeticky nulov�ch dom� pro investory nezaj�mav� a potenci�l sn��en� produkce CO₂ nebude vyu�it.

Od roku 2007 plat� evropsk� norma �SN EN 15221. Jej� prvn� dva d�ly se rozrostly na sou�asn�ch 7 d�l�. Na ja�e tohoto roku byla ofici�ln� vyd�na norma ISO 41001 „Facility management – Syst�my ��zen� – Po�adavky s n�vodem k pou�it�“, kter� zavr�ila prvn� f�zi kompletace celosv�tov� normy ISO 41000.

Z�kladn� okrajov� podm�nky n�vrhu jsou minim�ln� rozd�l teplot a minim�ln� pr�tok. Probl�m je, �e tyto podm�nky se velmi �asto m�n� nap�. po zateplen� budov, po modernizaci otopn�ch soustav jednotliv�ch byt�, apod.

Hlinen� tehly vyroben� extrud�ciou, teda kontinu�lnym lisovan�m, maj� vo v�eobecnosti vysok� podiel �lu. Vyu�itie tak�chto teh�l v budov�ch je preto pr�nosn� z h�adiska mno�stva zabudovan�ho �lu v stavebn�ch kon�trukci�ch. Pozit�vne efekty t�chto hlinen�ch materi�lov v obytnom priestore s� v�eobecne zn�me, ich pou�itie ako podkladu pre hlinen� omietky m� v�ak svoje �skalia, ktor� s� zn�me u� menej. Pr�ve problematika nan�ania hlinen�ch omietok na extrudovan� hlinen� tehly je predmetom m�jho dlhodob�ho z�ujmu.

Beton pat�� ke kompozitn�m materi�l�m s v�razn� rozd�ln�mi pevnostmi v tlaku a tahu. Pevnost v tahu je obvykle pouze kolem 1/10 pevnosti v tlaku. Zv��en� pevnosti betonu v tahu je mo�n� p�id�n�m dr�tk� do betonu. �l�nek se v�nuje zkou�en� a n�sledn�mu stanoven� tahov� pevnosti dr�tkobetonu s pod�lem dr�tk� 25, 50, 75 kg/m³. Testovaly se �ty�i ucelen� s�rie, ka�d� zku�ebn� s�rie zahrnovala v�ce ne� 23 vzork�. V r�mci testov�n� bylo provedeno n�kolik variant ohybov�ch zkou�ek. Jedn� se o �ty�i varianty, kter� se li�� rozp�t�m (500 mm nebo 600 mm), vrubem (s vrubem, bez vrubu) a konfigurac� zat��en� (t��bodov�, �ty�bodov� zkou�ka). Prezentov�ny jsou tak� v�sledky zkou�ky krycheln� a v�lcov� pevnosti betonu v tlaku a pevnost v p���n�m tahu.