Ing. Milan Bechyně

TZB-info doporučuje Ruská invaze na Ukrajinu nebyla jediným faktorem růstu cen elektřiny a plynu v Evropě. Které další události přispěly k extrémnímu růstu cen energií v roce 2022? A co může Evropa i ČR dělat nyní? Zeptali jsme se Jiřího Matouška, marketingového ředitele společnosti Centropol Energy.

TZB-info doporučuje Energetický regulační úřad (ERÚ) připravuje nový tarifní systém. Jak příprava pokračuje, co všechno ERÚ zohledňuje a jak se liší od předchozího návrhu? Dozvíte se v rozhovoru s radním Energetického regulačního úřadu Petrem Kusým.

Zelená transformace nepostupuje tak rychle, aby mohly bezemisní zdroje během dekády nahradit fosilní paliva. Od uhlí je tak možné odejít, až když za něj budeme mít adekvátní náhradu.

Za současných podmínek nechce nikdo elektřinu nakupovat, je tedy na místě i úprava trhu s elektřinou, byť dočasná. Úsporný tarif je dobré řešení a jeho výši lze do budoucna upravovat. Pomůže oddělení cen plynu od ceny elektřiny? Přečtěte si rozhovor s Ladislavem Havlem.

Ceny energií již dosahují závratných výšek a do budoucna lze čekat, že ještě porostou. V tomto článku komentujeme příčiny tohoto stavu a ukazujeme cestu, jak by bylo možné energetickou krizi vyřešit a jaké kroky by měla podniknout vláda České republiky především.

TZB-info doporučuje Proč jsou nyní vysoké ceny elektřiny? Zakázala nějaká evropská země vývoz elektřiny? Jak se na cenách elektřiny projevují obnovitelné zdroje? A jak takto vysoké ceny mění pohled na jadernou energii? Na to jsme se ptali Jiřího Gavora, jednatele společnost ENA s.r.o.

Jaké má ČR možnosti při výpadku dodávek ruského plynu? Jak nám mohou pomoci tuzemské plynové zásobníky? Ovlivnilo by zastavení dodávek plynu do Evropy ruský těžební průmysl? Na tyto otázky jsme se zeptali Jiřího Gavora, jednatele společnost ENA s.r.o.

Plyn je v energetice potřeba hlavně v zimě, kdy pomáhá rychle dorovnávat odběrové špičky. Čím více je v energetickém mixu proměnlivých obnovitelných zdrojů, tím výraznější je role plynových elektráren.

Zelená dohoda bude v následujících letech ovlivňovat hospodářský i politický vývoj Evropy. A to bez ohledu na postoj českých politiků. Přední odborníci na tuto problematiku diskutovali právě to, jakou roli bude hrát Česká republika především v příštím půlroce. Závěry tohoto diskuzního setkání nebyly příliš optimistické.

Ruská válka zasáhne i do dalších oblastí energetické politiky, včetně dotací na výměnu kotlů. Podmínky těchto dotací jsou nyní upravovány v souvislosti s nežádoucí závislosti na ruském plynu. Co na to říká bývalý ministr životního prostředí?

Země EU se připravují na možné omezení nebo i zastavení dodávek zemního plynu z Ruska. Kudy plyn do EU proudí a jaké jsou možnosti jeho náhrady pro EU i pro ČR?

Kvalitní uhlí pro teplárny brzy dojde. Vyplatí se ho dovážet? Jaká paliva ho mohou nahradit? A co když nebude dost plynu? Na tyto a další otázky odpovídal Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení.

Odborný Německo bude muset upřednostnit bezpečnost dodávek před ochranou klimatu. Stanovují-li cenu elektřiny plynové elektrárny, nedává smysl lpět na emisních povolenkách nebo elektromobilech. O vývoji energetiky po ruské invazi na Ukrajinu jsme hovořili s ekonomem Lubomírem Lízalem.

Česká i evropská energetika ještě dlouho budou potřebovat ruský plyn. Válka na Ukrajině ale nahrává dalšímu využití uhlí i rozvoji jádra.

Jak se do cen elektřiny promítá energetický mix dané země? Bude plyn drahý i v příštích letech? Změní konflikt na Ukrajině směr evropské energetické politiky? Na tato a další témata jsme se ptali Pavla Řežábka, hlavního ekonoma ČEZ a.s.

Vyšší cena plynu nebo dokonce jeho omezená dostupnost bude mít zásadní vliv na konkurenceschopnost Evropského průmyslu. Za těchto okolností půjde klimatická politika na vedlejší kolej a prioritou se stane energetická bezpečnost.

Má v dnešní době smysl energetická koncepce? Do jaké míry je ČR energeticky soběstačná? Je na stole zestátnění ČEZu? Na tyto a další otázky jsme se zeptali předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové.

Europoslanec Mikuláš Peksa v rozhovoru pro Seznam zprávy navrhuje spoléhat se v energetice na neviditelnou ruku trhu, která preferuje obnovitelné zdroje energie. S takovou energetikou však v Evropě hrozí zimní nedostatek elektřiny. A za takových okolností tržní mechanismy fungovat přestanou.

Má-li být přechod k nízkoemisní energetice efektivní, musí nové bloky v Dukovanech a v Temelíně získat stavební povolení před rokem 2045. Návrh evropské taxonomie udržitelných investic tak výstavbu jádra v ČR zásadně neomezuje.

Plánované odstavení uhelných zdrojů jádrem nahradit nestihneme, v úvahu tak připadá zejména plyn a obnovitelné zdroje. Jak by tento vývoj měla reflektovat nová státní energetická koncepce? Na to jsme se zeptali Michala Šnobra, poradce finanční skupiny J&T.