Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Větrná energie patří mezi nejrychleji rostoucí odvětví v EU. V ČR však pokulhává

Podle údajů European Wind Energy Association (EWEA) by se pomocí větru mohlo v roce 2020 vyrábět v Evropské unii 12 % elektřiny. V současnosti je to asi 4 %. V případě Česka se jeví podíl větrné energie jako naprosto marginální. Za poslední dva roky se však kapacita větrníků výrazně zvýšila. Zásluhu na tom má vstřícný přístup Evropské unie i Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE).

Evropská unie má zájem podporovat vývoj a výstavbu zařízení využívajících větrnou energii. Důvodem je podle dostupných zdrojů nejen ekologická výroba, ale také zaměstnanost.

"V oborovém průmyslu souvisejícím s vývojem a výrobou zařízení pro větrné elektrárny, který vykazuje roční obrat ve výši 5,7 miliardy eur, je zaměstnáno více než 70 000 Evropanů. Ze všech na světě prodaných větrných elektráren jich v loňském roce 72,4 % pocházelo od evropských výrobců. Evropská komise bude i nadále podporovat inovaci a růst tohoto odvětví, aby zajistila pro obyvatele EU co možná nejvíce pracovních míst," píše se v memorandu Evropské komise.

Podle závěrů ČSVE omezují u nás některé články územního rozvoje možnost výstavby zařízení využívající větrnou energii. Navrhují posuzovat vhodnost výstavby elektráren v konkrétních lokalitách, nikoli její plošné zákazy. Za pravdu jim dal i Nejvyšší správní soud ČR, který zrušil například vybrané články územního rozvoje kraje Vysočina. Podle rozhodnutí soudu není kraj oprávněn omezit nebo zakázat výstavbu větrných elektráren. Kraj v minulosti obhajoval represe proti rozvoji větrné energie na Vysočině tím, že by jejich vysoké stožáry poškozovaly vzhled krajiny.

"Kraj si objednal studii, která pro větrné elektrárny vymyslela překážky, se kterými se v jiných krajích republiky nesetkáme. Dokument navrhuje mimo jiné omezení staveb s výškou větší než 20 metrů na volném prostranství nebo přes 8 metrů nad obklopující lesní porost. To znamená, že na území Vysočiny by se nesměly stavět žádné větrné elektrárny, ani ty nízké a málo účinné z minulého století. Takové návrhy ochrany jsou účelově zpracovány a nedávají možnost prosadit i sebekvalitnější a nekonfliktní projekt. Argumenty obsažené ve studii a způsob, jakým jsou v ní nastaveny parametry hodnocení krajinného rázu, naprosto diskriminují možnost rozvoje oboru větrné energetiky v kraji Vysočina. V takové podobě by však byly likvidační i kdekoliv jinde," vysvětluje Michal Janeček, předseda ČSVE.

Místní zastupitelstva mají podle Janečkových slov pro rozvoj větrné energie daleko větší pochopení než samotné kraje. Dokladem toho je ta skutečnost, že soud s krajem Vysočina vyvolaly obce. Ty na svých katastrech povolily výstavbu větrných elektráren, u kterých developeři splnili veškeré přísné podmínky pro zahájení výstavby. Kraj přesto hodlal výstavbu zastavit.

Česká republika, jakožto člen Evropské unie, se přitom zavázala plnit indikativní cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Výroba elektřiny z větru je proto součástí platné energetické koncepce ČR. Produkce se v současnosti koncentruje na pouhých pět větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 7,7 MW v lokalitách Pavlov a Kámen. Podle ČSVE je možné v kraji Vysočina mimo chráněná území a v dostatečné vzdálenosti od obydlí postavit přes 100 moderních větrných elektráren, které pokryjí spotřebu 640 000 lidí. Je to o 125 000 lidí více, než má samotný kraj Vysočina obyvatel. V celé ČR je realizovatelný potenciál asi 1200 elektráren, které by byly poměrně rovnoměrně rozložené po celém území České republiky.

 
 
Reklama