Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Štítek a průkaz energetické náročnosti budovy - výklad pojmů

Nedostatečná znalost pojmů způsobuje nejasnosti a zbytečné komplikace. Ing. Irena Plocková v článku podává výklad pojmů "energetický štítek" a "průkaz enegetické náročnosti budovy (ENB)".

Dotaz

Není jasná platnost vyhlášky č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov. Ta platí od 1. července 2007, přičemž ruší vyhlášku č. 291/2001 Sb. Pokud někdo dá dnes na stavební úřad projekt, měl by doložit průkaz energetické náročnosti budovy podle této vyhlášky? To by znamenalo, že průkaz musí vypracovat nepřezkoušená osoba, která nemá k dispozici výpočetní program (národní kalkulační nástroj není volně k dispozici a výrobci komerčního software pro topenáře nemohli v tak krátké době zareagovat).

Odpověď

Pokud byla projektová dokumentace ke stavebnímu řízení zpracována na základě smluvního vztahu vzniklého před 1. 7. 2007, pak se zpracuje podle vyhl. č. 291/2001 Sb. jestliže se jedná o termín zadání po 1. 7. 2007, pak je nutno postupovat podle vyhl. č. 148/2007 Sb. Vyhláška byla zpracována podle Přílohy ke Směrnici 2002/91/ES o energetické náročnosti budov (ENB) a na základě technických norem, zejména řady ČSN 730540, ČSN EN 832, ČSN EN ISO 13790, ČSN EN 12831, ČSN 060320 atd.

"Národní kalkulační nástroj" vzniklý jako podpora v rámci Státního programu na podporu úspor energie a OZE v r. 2006 není pro posouzení energetické náročnosti budov povinný. Komerční softwary mohly vznikat, třeba i vznikly, i před účinností vyhlášky a to právě s ohledem na § 6a odst. 1 zák. č. 177/2006 Sb., ze dne 1. 7. 2006, který odkazuje na splnění požadavků stanovených příslušnými českými harmonizovanými technickými normami.

Dále je třeba si dávat pozor na rozlišení "štítku" a "průkazu ENB". Energetický štítek obálky budovy se zpracovává podle Přílohy C (informativní) ČSN 730540-2 a vztahuje se k splnění požadovaných hodnot porovnávacích ukazatelů tepelně technických vlastností budovy a jejich konstrukcí, podmiňujících plnění požadavků na tepelnou ochranu a nízkou energetickou náročnost budovy.

Průkaz ENB podle vyhl. č. 148/2007 Sb., obsahuje další údaje vztahující se k energetickým systémům budovy, celkové energetické bilanci a měrné roční spotřebě energie. Až potud se jedná o projektovou činnost ve smyslu § 158 zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Doporučená opatření ke snížení ENB jsou v podstatě obdobou doporučení vyplývajících z energetického auditu.

Pokud se stavebník, vlastník budovy dobrovolně rozhodne v období do 1. 1. 2009 použít pro sumarizaci prokazovaných požadavků formu průlazu ENB podle přílohy č. 4 vyhl. 148/2007 Sb., je to samozřejmě možné a praktické. Povinnost vzniká od 1. 1. 2009, kdy již také všechny průkazy budou muset mít požadovaný obsah a tvar, to znamená i podpis zpracovatele přezkoušeného MPO.

Závěrem je tedy možno konstatovat, že nahražení vyhl. č. 291/2001 Sb., vyhláškou č. 148/2007 Sb., nekomplikuje investiční činnost. Rozsah posuzování ENB je dán velikostí a složitostí budovy a jejích energetických systémů, zejména pro bytové vytápěné CZT se nejedná o zásadní změny, vzhledem k tomu, že výše uvedené harmonizované české technické normy jsou účinné ještě před novelou zák.č. 406/2000 Sb., ve znění zák. č. 177/2006 Sb., např. ČSN EN ISO 13790 od května 2005.

 
 
Reklama