Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Tři návštěvy v Třeboni

1. Návštěva v dubnu 2005: V Třeboni se sejdou topenáři
Společnost pro techniku prostředí - odborná sekce Vytápění pořádá prestižní setkání topenářů, které se uskuteční v prostorách kongresového centra v Třeboni. Vedle odborného programu a výstavky budou součástí konference i doprovodné společenské akce. Chystaná konference je dobrou příležitostí nejen k získání odborných poznatků - předpokládá se přednesení nejméně pěti přednášek ke každému tématickému okruhu, ale i k navázání či upevnění osobních kontaktů, které byly vždy charakteristickým rysem topenářské spolupráce. Odborným garantem konference je doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D.
Více o konferenci
TZB-info jako mediální partner přinese on-line zpravodajství z této konference pro ty, kdo se nemohou zúčastnit, a po skončení konference zveřejníme i vybrané příspěvky.

2. Návštěva v únoru 2005: Třeboňské lázně Aurora investovaly do modernizace a zkvalitnily péči o své pacienty(1)
Slatinné koupele v městských třeboňských lázních Aurora pacienti v těchto dnech možná ani nepoznávají. Vedení lázní a město Třeboň do jejich modernizace totiž investovaly na přelomu loňského a letošního roku zhruba devět milionů korun. Koupele totiž vznikly v roce 1975 a své si už odsloužily.
Nový komplex se dočkal slavnostního otevření. Osm milionů korun dostaly tři koupele a přilehlé prostory. "Kromě toho jsme vyvložkovali dvě kádě na míchání rašeliny," podotkl ředitel lázeňského domu Antonín Doležal.
Podle vedoucí zdravotního úseku lázní Olgy Vačkářové je proměna koupelí zásadní. "Je to velký pokrok. Na původním zařízení byly vidět stopy času. Provoz byl po technické stránce zastaralý," míní Vačkářová.
Místo toho teď personál i klienti vidí například novou vzduchotechniku a nové obklady, pod nimiž se skrývají vyměněné rozvody elektřiny či odpadů. "Myslím si, že klienti ocení hlavně vzhled. Úroveň procedur zůstává," míní Vačkářová. Dodala, že například vany, které jsou stále kvalitní, neboť byly vyrobené z nerezové oceli, prošly pouze opravou.
Ředitel Doležal zdůraznil, že kromě koupelí si lázně hleděly také modernizace kuchyně. Vyšší hygienické nároky na stravovací provoz si vyžádaly 3,5 milionu korun. Ale nejvíce, a to 19 milionů korun, lázně utratily za vylepšení šedesáti pokojů a osmi pohodlnějších apartmánů. "Celkem jsme investovali 33 milionů korun," sečetl Doležal.
Na pokojích se měnilo vodovodní potrubí, nová jsou také sociální zázemí. Ve dvou apartmánech najdou uživatelé jiný nábytek. Antonín Doležal si cení, že se modernizaci podařilo včas dokončit, ačkoli termín byl velmi náročný. "Chci poděkovat stavební firmě za odvedenou práci," podotkl ředitel.
Městské lázně Aurora i sesterské Bertiny lázně v centru Třeboně se nevyhnou dalším stavebním aktivitám ani v příštích letech. Radnici se totiž podařilo získat významnou evropskou dotaci na projekt v celkové hodnotě přes 160 milionů korun. Vlastník peníze použije na vybudování takzvaných wellness center, což jsou relaxační a rekondiční zařízení zvyšující úroveň lázní.

3. Návštěva v minulém století: TŘEBOŇSKÉ LÁZNĚ(2)
Ve 30. letech 20. století se majitelka třeboňských lázní Rozalie Vlčková snažila udržovat chod lázní jen na domluvy známých a přátel. Zvyšující se nároky na lázeňskou péči, na kterou dohlížel jak Okresní úřad v Třeboni, tak i Zemský úřad v Praze, nemohla stárnoucí majitelka v plném rozsahu zajistit. Zavedení vody z městského vodovodu bylo pro ni tak nákladné, že si to nemohla dovolit. Proto se snažila napravit alespoň nedostatky, které pro ni byly finančně dostupné, aby chod lázní ještě nějakou dobu udržela. Na nedostatečnou lázeňskou péči upozorňoval již v roce 1932 okresní úřad a Městský úřad v Třeboni žádal, aby město samo vzalo v úvahu úlohu zřizovatele lázní, které, jak konstatuje zpráva: "jsou pro město skutečně již nezbytnou potřebou." Tehdy starosta odpověděl, že město na sebe nemůže přijmout takový závazek pro neutěšenou finanční situaci obce. Přesto převod lázní na město Třeboň byl jen otázkou času. V roce 1936 byl vypracován odhad s podrobným popisem celého komplexu. Objekt byl shledán ve velmi sešlém stavu, zařízení lázní bylo zastaralé a nevyhovovalo dobovým požadavkům. Ostatně pravý zadní trakt pro lázně již nebyl v provozu. V přední části byly čtyři lázeňské kabiny. V nich byly zapuštěné vykachlíčkované vany, podlahy byly z cementových dlaždic. Za kabinami byla místnost se zapuštěným bazénem, která sloužila jako parní lázeň. Na konci traktu byly záchody. Parní kotel na 600 litrů obsahu přesahoval z dolní kotelny až do druhého poschodí. Nad kabinami byly v poschodí tři pokojíky. Pokoje sloužící pro ubytování lázeňských hostů nebyly obydlené. V levém traktu v sousedství kinosálu byl byt domovníka, prádelna a kuchyně. Hlavní budova v této době sloužila jako byty. Odhad nemovitosti byl určen dvěma soudními znalci, třeboňskými staviteli Janem Smržem a Felixem Pekařem, shodně na 203 tisíc korun. Byl vzat ohled na skutečnost, že bylo možné využít objekt k všeobecně prospěšným účelům a sloučit jej s vedlejší budovou městského biografu.

(1) Z Anopressu 18.2.2005, pro Mladou frontu Dnes LUBOŠ DVOŘÁK
(2) Z Anopressu 17.6.2004, pro deník Právo Jiřina Psíková

 
 
Reklama