Konjunkturální průzkum 2025 ukázal pesimismus napříč všemi odvětvími s výjimkou stavebnictví

Sběr dat se prováděl v měsíci březnu letošního roku, osloveno bylo 130 členů Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) a německých firem v ČR. Největší procento (43 %) zastupoval zpracovatelský průmysl, 35 % služby, 16 % obchod, 5 % stavebnictví a 1 % zásobování energií a vodou. ČNOPK svojí činností a průzkumy sleduje aktuální trendy, podporuje udržitelnou transformaci česko-německého hospodářství, intenzivně pracuje na zavádění Průmyslu 4.0., přičemž mezi klíčová témata patří digitalizace, robotizace, výzkum a vývoj. Zasazuje se o propojení oborové spolupráce, hledá nové obchodní modely s cílem zvýšit efektivitu, šetřit zdroje a připravit průmysl (včetně stavebnictví) na budoucnost. Nutno připomenout, že zhruba třetina českého zahraničního obchodu se uskutečňuje s Německem, proto má vývoj německé ekonomiky pro Českou republiku zcela zásadní význam. Profesor Timo Wollmershäuser z mnichovského institutu ifo ovšem již dlouhou dobu varuje, že německá ekonomika je již šest let v krizi a je třeba rychle jednat.

Prof. Timo Wollmershäuser. Zdroj: ČNOPK

„Důvodem jsou převážně demografické změny, dekarbonizace, nová role Číny v globální ekonomice, ztráta Ruska jako dodavatele energie, odchod USA z evropské bezpečnostní architektury a rostoucí protekcionismus USA. To vše vyvíjí neúměrný tlak na zavedené výrobní struktury a urychluje strukturální změny. Nicméně podle posledních indicií lze očekávat, že německá ekonomika opět znatelně poroste v příštím roce, pokud nová německá vláda na tuto novou situaci zareaguje správnými opatřeními,“ komentuje současnou situaci Timo Wollmershäuser a ukazuje výsledky šetření institutu info.

Hospodářský pesimismus napříč všemi odvětvími s výjimkou stavebnictví

Průzkum ČNOPK odhalil velkou nejistotu zvláště ve zpracovatelském průmyslu. Oslovené firmy hlásí, že investice i nadále klesají, což výrazně ohrožuje jejich konkurenceschopnost. Zároveň odhalují vlastní strukturální posun směrem k novým obchodním modelům tkvícím v oborové spolupráci, a to včetně doložitelných rostoucích obratů firem. „Největším rizikem v roce 2025 je poptávka a největší globální výzvou jsou obchodní konflikty,“ glosují analytici současný stav a přidávají ještě obavy s rostoucích požadavků na nové pracovní síly. Podniky hodnotí „kvalifikaci zaměstnanců“ o poznání hůře než kdykoli předtím. Při porovnání konkurenceschopnosti České republiky s pěti významnými investičními lokalitami ve střední a východní Evropě se na prvním místě umístilo Polsko, následuje Česká republika, za ní Slovensko, Rumunsko, Maďarsko a Bulharsko. Rozhodujícími faktory při hodnocení těchto zemí byly především nižší výrobní náklady (62 %), investice do infrastruktury (53 %) a lepší dostupnost kvalifikované pracovní síly (50 %).

Zdroj: ČNOPK

Současnou ekonomickou situaci hodnotí podniky jako lepší než v předchozím roce, nicméně ekonomické vyhlídky nejsou celkově příliš dobré. Pouze 17 % respondentů očekává zlepšení, každá druhá společnost předpokládá stagnaci a téměř třetina dokonce další klesající trend. Vyhlídky firem na vlastní podnikání v roce 2025 jsou ale pozitivní, přestože se saldo oproti předchozímu roku i v tomto ohledu snížilo z 21 na 18 bodů. To je dle analytiků způsobeno zpracovatelským průmyslem, kde pozitivní vývoj očekává pouze 30 % respondentů, zatímco v sektoru služeb je to 47 % respondentů. Největší riziko nadále vidí 63 % společností v příštích 12 měsících v poklesu poptávky, což je o 5 procentních bodů více než v předchozím roce. Další hlavní obavy: náklady na pracovní sílu (49 %), ceny energií (46 %) a nedostatek kvalifikovaných pracovníků (přes 43 %). Za největší výzvy v příštích pěti letech považují společnosti „obchodní překážky a konflikty“ (61 %), „digitální transformaci a umělou inteligenci“ (53 %) a „kybernetickou bezpečnost“ (50 %).

Zdroj: ČNOPK

„Problémy ve zpracovatelském průmyslu a rozpor mezi odlišným vývojem ve výrazně optimističtějším sektoru služeb jsou patrné i ve všech ostatních ukazatelích. Už sedm let (s výjimkou roku 2021) zaznamenáváme celkově klesající ochotu investovat; ve zpracovatelském průmyslu hodlá v současnosti snížit své investice celých 43 % firem, což představuje saldo −6 bodů. Tento zesílený trend by mohl dále podnítit debatu o klesající konkurenceschopnosti a deindustrializaci. Náš průmysl stojí před výzvou, jak se transformovat a zároveň si udržet konkurenceschopnost – obojí vyžaduje velké investice. Náš ekonomický průzkum zde odhaluje problém. Je potřeba, aby politická reprezentace pružněji reagovala na aktuální vývoj. Ať už v oblasti snižování byrokracie, podpory vzdělávání a dostupnosti kvalifikovaných pracovníků, ale také směrem k větší technologické otevřenosti v oblasti dekarbonizace dopravy a průmyslu,“ říká Milan Šlachta, prezident ČNOPK a zástupce Bosch. Group CZ & SK.

Zdroj: ČNOPK

Zásadní strukturální změny, nové pracovní a obchodní modely

Timo Wollmershäuser, vedoucí ekonomického výzkumu institutu ifo v Mnichově, považuje odchýlení celkového obratu od ukazatelů spojených pouze s výrobou zboží za potvrzení zásadní strukturální změny v průmyslu: „Průmyslové podniky stále více generují obrat z hybridních obchodních modelů. Průmyslové zboží se kombinuje se službami souvisejícími s výrobkem. Zároveň mnoho podniků přesouvá část své fyzické výroby do zahraničí a soustředí se na vývoj a prodej výrobků doma. V důsledku toho celkový obrat průmyslových podniků již několik let vykazuje mnohem lepší obraz než průmyslová výroba nebo investice do zařízení…“

V oblasti stavebnictví na to upozornila i letošní konference veletrhu BAU. Akce se nesla v duchu klimaticky a energeticky šetrné výstavby, recyklace, moderního odpadového hospodářství, cirkulární ekonomiky a zásadních změn ve způsobu výstavby, bydlení i práce. Nová infrastruktura by ovšem měla být koncipována nejenom na environmentálním, ale také na sociálním a ekonomickém pilíři, což představuje (kromě jiného) i razantní změny ve společnosti. Veletrh BAU opět přesvědčil návštěvníky, že technologie jsou ve značném předstihu před změnami ekonomickými a právními. Rozmanitost inovačních konceptů – od nových materiálů, nanotechnologií a kompozitů, přes nejrůznější udržitelná řešení, až po inteligentní platformy environmentálního inženýrství, hlavně v oblasti demolic, trvale udržitelného stavění, ochrany přírodních zdrojů a plnohodnotného zpětného zabudování recyklovaných surovin do výroby stavebních hmot naznačuje značnou inovační sílu celého odvětví a nutnost pracovat ve větších týmech odborníků mnoha profesí. Bez strukturálních změn v celé škále oblastí (politiku nevyjímaje) a spolupráci založené na důvěře a respektu to ovšem nepůjde.

Literatura a zdroje:
Celkové hodnocení a konkrétní výsledky průzkumu na stránkách ČNOPK
Výzkumy prestižního německého institutu ifo v Mnichově