NRC zaznamenalo dotazy, zda má ČR výjimku z plnění evropské směrnice pro jakost vody určené pro lidskou spotřebu (pitnou vodu) v ukazateli olovo. ČR výjimku nemá a článek přináší podrobněji informace k této problematice.
Problematika oken a balkonů – otvorových výplní – je velice rozsáhlá a obsahuje mnoho požadavků. Proto vznikla příručka „Technické podmínky pro koupi a montáž oken“, která se snaží jednoduchou, ale vše obsahující formou popsat požadavky na okna tak, aby i méně znalý technik mohl vůči dodavateli uplatňovat svoje požadavky. V článku je úvodní text této příručky, která je k dispozici ke stažení.
Řešením problému odvodňování velkých ploch je vybudování retenčních prostorů, většinou je tento problém limitní pro další rozvoj území. Masová zástavba, rozsáhlé střechy a zpevněné plochy značně mění odtokové poměry v krajině. Dešťová voda odtéká rychle, tvoří agresivní přívalovou vlnu a může působit záplavy a škody.
Zájem o obnovitelné zdroje energie se výrazně zvýšil v sedmdesátých letech v souvislosti s energetickou krizí. V té době byly poprvé publikovány rozsáhlejší seriozní studie, které vzaly vážně skutečnost, že konvenční zdroje energie jsou vyčerpatelné. V souvislosti s vyhlášením územních ekologických limitů těžby uhlí byla v roce 1992 přijata první Energetická politika České republiky.
Druhé pokračování článku o úsporách tepla při úpravách otopných soustav je zaměřeno na význam správného přenosu tepla vnějšími a vnitřními tepelnými sítěmi, včetně vlivu na aktivaci teplotních čidel a na úsporný provoz dynamických otopných soustav (závěrná křivka TRV, závislost pracovních parametrů soustavy na diferenčním tlaku a řešení problémů CZT termohydraulikou).
V první polovině letošního roku začaly platit novelizované normy, ve kterých jsou nově definovány požadavky na navrhování zateplovacích systémů budov. Jedná se o ČSN 73 0810 - Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení (duben 2009) a ČSN 73 0802 - Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty. Změny v těchto normách přinášejí i řadu zásadních novinek. Podívejme se na ně prostřednictvím obrazového materiálu.
Systémy větrání a klimatizace patří svou spotřebou energie mezi významné položky v energetické bilanci budov. Hlavní součástí systémů VZT jsou zařízení pro dopravu a úpravu vzduchu (vzduchotechnické jednotky) a potrubní rozvod. Návrh obou zásadně ovlivňuje jak pořizovací a provozní náklady, tak energetickou náročnost.
Při činnosti plynových spotřebičů typu A pronikají při hoření plynu do místnosti spaliny plynu, které obsahují škodliviny (oxid uhelnatý CO, oxid uhličitý CO2, vodní páru H2O). Při spalování plynu také klesá koncentrace kyslíku O2. Vodní páru musíme považovat také za škodlivinu. Z výsledků výpočtů vyplývá, že množství této vlhkosti je dominantní pro stanovení minimálního objemu místnosti nebo minimálního objemového průtoku větracího vzduchu.
V domech stavěných před druhou světovou válkou se často setkáváme s nevyhovujícím řešením ZTI. Jedním z problémů je i skutečnost, že instalace v těchto domech nemají typová řešení, instalační šachty apod. Vlastnímu provedení rekonstrukce má proto vždy předcházet průzkum stávajících instalací a projekt.
V předchozím díle byly popsány dvě možnosti přístupu k zateplení rodinného domu s využitím dotace z programu Zelená úsporám. Jednalo se o podmínky vypsané na samém počátku tohoto programu s úpravou z počátku června tohoto roku. Nyní si představíme, jakým způsobem bude ovlivněno hodnocení stejných rodinných domů, které byly použity jako příklad v předchozím díle, podle nových podmínek programu, které vešly v platnost 17.8.2009.
Zkušební metoda Blower-Door test slouží pro měření průvzdušnosti staveb a používá se také pro odhalování netěsností. Výsledkem měření je intenzita výměny vzduchu v interiéru při tlakovém rozdílu 50 Pa mezi interiérem a exteriérem. Článek upozorňuje na nevzduchotěsné detaily, které se na stavbách často vyskytují.
Zkušební metoda Blower-Door test slouží pro měření průvzdušnosti staveb a používá se také pro odhalování netěsností. Výsledkem měření je intenzita výměny vzduchu v interiéru při tlakovém rozdílu 50 Pa mezi interiérem a exteriérem. Článek upozorňuje na nevzduchotěsné detaily, které se na stavbách často vyskytují.
Autoři se zabývají numerickou analýzou teplotních a proudových polí ve vytápěné místnosti ve vztahu k umístění otopného tělesa. Jsou diskutovány dva návrhy otopných těles v podobě čtyř variant řešení. Otopné těleso navržené klasickou metodou bylo situováno pod okno ke stěně obvodového pláště, k boční vnitřní stěně a k protější vnitřní stěně. Otopné těleso navržené bilanční metodou bylo umístěno pouze pod oknem.