Šedá voda je mírně znečištěná odpadní voda, tj. voda neznečištěná fekáliemi odtékající z umyvadla, vany, sprchy a pračky. Za určitých podmínek se může znovu používat jako voda provozní.
Nízkoenergetické (NED) a pasivní domy (PD) se v zemích EU postupně stávají standardem nové výstavby. Již to nejsou experimenty, ale zcela běžná masová produkce obytných sofistikovaných budov. Pořizovací náklady pasivních domů jsou přitom jen o 5 – 7 % vyšší než u běžné produkce, ale spotřeba energie na vytápění je až o 90 % nižší!
Dotační programy podporující snižování energetické náročnosti a zvyšování využití obnovitelných energetických zdrojů jsou nabízeny nejen v České republice, ale přirozeně i u našich sousedů. Podívejme se, jaké možnosti finanční podpory v oblasti energetické efektivity a obnovitelných zdrojů jsou k dispozici v Německu.
Článek se věnuje technickým a normativním podmínkám protipožárních izolací vzduchovodů, které jsou v praxi, bohužel, málo známé a zažité. Přehledně a srozumitelně seznamuje s principy a zásadami této problematiky a zabývá se i důležitými konstrukčními detaily. Správně jsou akcentována některá kritická místa systémů protipožárních izolací vzduchovodů a jejich montáží.
V roce 2007 jsme v ateliéru zpracovávali návrh na energeticky pasivní stavbu mateřské školky a tělocvičny ve Slivenci (v současné době je vydáno stavební povolení a na stavbu mateřské školky probíhá výběr dodavatele) a návrh na propojení celého komplexu, kde mateřská školka i tělocvična bude součástí areálu stávající základní školy. Na jeden z pavilónů základní školy bylo v té době vydáno stavební povolení na dostavbu a rekonstrukci.
Přirozené větrání bytových domů je v ČR běžné. Díky tomu, že pro přirozené větrání není nutný ventilátor a tudíž energie k jeho pohonu, lidé se domnívají, že takové větrání není energeticky náročné. Zapomíná se však, že každé větrání způsobuje tepelnou ztrátu větráním a je zapotřebí teplo pro ohřev vzduchu. Spotřeba energie neřízeného přirozeného větrání tak může být i vyšší, než u řízeného větrání s nuceným odvodem vzduchu.
Cílem příspěvku je ukázat na problematiku navrhování podlahových konstrukcí v garážových podlažích budov. Zpravidla tyto konstrukce jsou poškozeny trhlinami a umožňují průsaky vody, které omezují jejich používání a životnost. Obvyklým důvodem pro vznik trhlin jsou nedostatečné rozteče dilatačních spár nebo nedostatečné vyztužení těchto konstrukcí. Na příkladu dvou konstrukcí je ukázán charakter poškození a analyzovány příčiny, které k němu vedly.
Pasivní domy poskytují velmi dobrou vnitřní pohodu kombinovanou s velmi nízkou spotřebou energie. Výborná realizovatelnost této koncepce byla prokázána na tisících postavených pasivních domech, nutné je ovšem pečlivé plánování, provedení i stavební dohled. Aby se zajistilo skutečné dosažení komfortu i úspor energie, nabízí Passivhaus Institut (PHI) certifikaci budov. Kromě toho vytvořil i NOVOU certifikaci, jež se právě nachází v pilotní fázi: certifikaci EnerPHit pro sanace starších objektů s komponenty pasivního domu.
V technické normalizační komisi č.43 se připravuje revize požadavkové tepelnětechnické normy ČSN 73 0540-2 [1], která má v blízké době vejít v platnost. K návrhu revize normy se již v různých jejích fázích vyjadřovalo mnoho subjektů a připomínky byly podrobeny poměrně rozsáhlé diskuzi. Návrh revize normy je stále ještě ve stavu rozpracovaném, a není tedy určen široké veřejnosti. Směřuje ale již do své závěrečné fáze a je možné popsat alespoň některé očekávané změny.