Inspekce nemovitostí se v roce 2013 stala jedním z nejrychleji rostoucích segmentů v české ekonomice. Lidé jsou při nákupu nemovitosti opatrnější a nyní v době ekonomické nejistoty začínají tuto relativně novou službu ve velké míře využívat.
U vlhkých objektů je možnost omezení vlhkosti nejrůznějšími metodami. Problematika je rozdělena do dvou článků. V první části příspěvku autor analyzoval podmínky šíření vlhkosti v objektu, řešil výběr sanační metody s méně obvyklou technologií provádění, v druhém díle pak představuje konkrétní příklady s využitím vzduchoizolačního systému.
Recenzovaný Otopné období let 2012/2013 v Praze zpracované na základě pozorování stanice Praha-Karlov bylo s 234 dny vytápění delší, a s průměrnou teplotou 5,0 °C mírně teplejší než dlouhodobý průměr. Základní charakteristikou potřeby tepla pro vytápění je 3266 D°(19) denostupňů, tedy potřeba tepla o málo vyšší, než dlouhodobý průměr 3224 D°(19).
Recenzovaný Ve všech svých článcích a přednáškách v posledních létech upozorňuji na problémy koroze v soustavách vnitřního vodovodu provedených z kovu. Teoreticky máme možná všichni představu o typech koroze v kovových materiálech. Při návrhu vnitřního vodovodu velká část projektantů tyto poznatky přehlíží jako výmysly „vědátorů“ a jejich upozornění na nevhodné použití ocelového pozinkovaného potrubí pro vnitřní vodovod neberou vážně.
Další díl seriálu o oknech a dveřích se věnuje okennímu a dveřnímu kování. Kování plní u otvorových výplní dvě základní funkce. Umožňuje pohyb křídla otvorové výplně v jejím rámu. Při zavřeném křídle a při neporušené funkčnosti zprostředkovává splnění podstatné části nároků, které uživatel na otvorovou výplň klade.
U vlhkých objektů je možnost omezení vlhkosti nejrůznějšími metodami. Problematika je rozdělena do dvou článků. V první části příspěvku autor analyzuje podmínky šíření vlhkosti v objektu, řeší výběr sanační metody s méně obvyklou technologií provádění, v druhém díle pak představuje konkrétní příklady s využitím vzduchoizolačního systému.
Názory zainteresovaných profesí na problematiku požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, které řeší nařízení vlády č. 91/2010, se velmi liší. Protože se jedná o velmi závažnou problematiku, chce portál TZB-info poskytnout prostor pro odbornou diskuzi, jejímž výsledkem by mělo být sjednocení stanovisek.
Trh s dřevěnými peletami rostl, což je pochopitelné díky návaznosti na růst trhu s kotli a kamny na biomasu. Naopak trh s agropeletami postupně upadá. Pelety ze zemědělské produkce, resp. agroplety jsou zcela jiný typ paliva, nežli dřevní pelety. Jde o průmyslové palivo, které se ve většině případů nehodí pro vytápění domácností.
Příspěvek popisuje důvody pro ověřování vlhkosti podkladních vrstev a upozorňuje na nelogičnost stávajícího přístupu, kdy je ověřována pouze vlhkost relativně tenké povrchové vrstvy v tloušťce 10 až 20 mm a zcela je opomíjen vliv vlhkosti, uzavřené v celém objemu podkladu. Příspěvek doporučuje používat in situ měření dynamické vlhkosti podkladu tak, jak to například popisují americké normy ASTM F1869-11 a ASTM D4263-83. Pouze takto zjištěné vlhkosti umožní zhotovitelům, ale i investorům vyhnout se často fatálnímu dodatečnému selhání povrchových úprav.
Článek seznamuje se specifickými požárními požadavky pro dřevostavby v České republice. Z důvodu většího rozsahu je rozdělen do dvou dílů. První díl se zaměřuje na dílčí charakteristiku výrobků, konstrukcí, staveb a jejich požární odolnost. Druhý díl se zaměřuje na problematiku odstupových vzdáleností a požární otevřenost obvodových stěn.
Článek je reakcí na článek o stanovisku č. 160/2013 ČSTZ a zároveň upozorněním na nebezpečí otravy oxidem uhelnatým od spotřebičů na plynná paliva.
Proces pasportizace, čili proces sběru informací a tvorba pasportů, je jednou ze základních činností při správě majetku. V tomto článku je soustředěna pozornost na pasportizaci a pasporty, které jako důležitý nástroj pro správu majetku evidují jeho stavebně technický stav a slouží jako podklad pro plánování dalších procesů, prodlužující životnost a hlavně užitek.
V poslední době se stále častěji diskutuje o tom, jak zdravé jsou vnitřní prostory budov, a jedním z používaných hledisek je i přítomnost toxických látek, které se do nich uvolňují z použitých materiálů pro stavbu, pro vnitřní úpravu místností či z nábytku. K nejvíce diskutabilním materiálům patří některé plasty a mezi nim pak především polyvinylchlorid (PVC).
Článek seznamuje se specifickými požárními požadavky pro dřevostavby v České republice. Z důvodu většího rozsahu je rozdělen do dvou dílů. První díl se zaměřuje na dílčí charakteristiku výrobků, konstrukcí, staveb a jejich požární odolnost. Druhý díl se zaměřuje na problematiku odstupových vzdáleností a požární otevřenost obvodových stěn.