Význam stavebního zkušebnictví roste úměrně s novými požadavky na stavby. Je tedy prvořadým úkolem zlepšovat kvalitu procesů měření materiálů, dílců a konstrukcí při využití současných možností výpočetní techniky a automatizace.
Vytyčovanie a kontrola zvislého smeru patrí medzi často riešené úlohy i v stavebníctve. K prístrojom, ktoré sa používajú pri vytyčovaní zvislíc patria optické prevažovacie prístroje (optické premietače). Najčastejšie používaným prístrojom je prístroj Zeiss PZL (Zeiss Zenitholt PZL 100). Príspevok popisuje postup a výsledky testovania podľa STN ISO 17123-7: 2010 Optika a optické prístroje – Postupy na testovanie geodetických prístrojov. 7. časť: Optické prevažovacie prístroje.
Článek popisuje experimentální měření průběhu teplot ve skladbě střechy s opačným pořadím vrstev. Na základě získaných dat z měření je možné popsat ve vybraném časovém intervalu reálný vliv vody zatékající mezi tepelnou izolaci z extrudovaného polystyrenu a hydroizolační vrstvou na vnitřní povrchové teploty na konkrétní střešní konstrukci.
Akustické mikroklima je významnou složkou utvářející nejen vnitřní, ale i venkovní prostředí budov. Článek představuje formou případové studie řešení problémů souvisejících s měřením ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve venkovním chráněném prostoru staveb. V textu jsou uvedeny metody jak odstranit negativní akustický výkon, případně jaké stavební řešení je možné využít pro úpravu nevyhovujících, měřením zjištěných skutečností.
Ve druhé polovině minulého století dochází k demografické změně vesnice. Napřed ztrácí význam hospodářské části statků, později zůstávají opuštěné i obytné části. V lepším případě slouží statky k víkendové rekreaci. Důsledkem těchto změn a důsledkem neodborných stavebních zásahů je chátrání domů, vznik destrukce materiálů a vznik statických poruch konstrukcí domu.
S tím, jak se trh s teplovodními kotli stává stále atraktivnějším, objevuje se stále více obchodníků, kteří nabízejí nesplnitelné, tedy provozní vlastnosti a parametry, kterých sebelepší kotel na pevná paliva nemůže dosáhnout. Navíc se podle zákona o ochraně ovzduší podstatně zpřísnily nároky pro uvádění na trh a provozování malých teplovodních kotlů.
Jedním z důvodů, proč budovy s téměř nulovou spotřebou energie neplní očekávání uživatelů, je to, že mohou být příliš složité na provozování. Dalším důvodem může být přílišný optimismus projektu,který nezohlední např. spotřeb energie kancelářskou technikou, která ve skutečnosti dominuje v energetické bilanci budovy.
Příspěvek pojednává o problematice rovnoměrnosti betonu, a to především z hlediska možností, jak tuto charakteristiku ověřovat. Pro účely měření byly vyrobeny dva kvádry 300×300×900 mm z betonu C 20/25, na nichž byla rovnoměrnost ověřena nedestruktivně i destruktivně. Jedná se sice o dílčí část rozsáhlejšího experimentu, předkládané výsledky a závěry z nich vyvozené lze ovšem pokládat za obecně platné. Pomocí ultrazvukové metody byla rovnoměrnost betonu nedestruktivně ověřena rovněž přímo na konstrukci, konkrétně na monolitických sloupech garáží.
Posuzovatelé se často setkávají s objekty s nejasným konstrukčním systémem. Tyto stavby se navrhují obtížně a v provozu se mohou chovat jinak, než bylo očekáváno. Dobrý projekt a jeho realizace jsou, jde-li o dlouhodobé chování stavby, zásadní. Článek se zabývá základními principy vhodného návrhu a jeho posouzení.
Součinitel délkové teplotní roztažnosti je další tepelně technický parametr (kromě součinitelů tepelné a teplotní vodivosti a měrné tepelné kapacity), který je důležitý pro aplikace konkrétních výrobků na stavbě.
Při jeho měření byl použit dilatometr, do kterého se vždy vložil trámeček o rozměrech cca 2 × 12 × tloušťka desky, postupně se zvyšovala teplota až do 1000 °C a měřila se změna délky a vypočítal se součinitel α.