Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Zákon o zadávání veřejných zakázek – komentář změn a zajímavé detaily

Novela zákona o veřejných zakázkách (ZVZ) je účinná od 1. 4. 2012. V současné době nejsou prováděcí vyhlášky, ale i tak lze zadávat. Zadávat veřejnou zakázku je nutno také pokud je veřejná zakázka hrazena z více než 50 % z veřejných zdrojů, rovněž pokud peněžní prostředky z veřejných zdrojů jsou vyšší než 200 mil. Kč.

Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek
Zákon o zadávání veřejných zakázek ve Sbírce zákonů ČR ze dne 24. 2. 2012 pod č. 55/2012 Sb., nabytí účinnosti 1. 4. 2012.

Zdroj informací

Téma na semináři PSM CZ 20. 4. 2012 v Praze přednášel Mgr. David Dvořák, LL.M., advokátní kancelář MT Legal s.r.o.

Mgr. Dvořák: „Veřejným zakázkám se věnuji již dlouhou dobu, dříve na ministerstvu, pracoval jsem i na současné podobě zákona. Veřejné zakázky jsou náplní mé práce z 95 %. Nyní jsem členem poradní skupiny, ale připomínky se nijak neprojevily v konečném znění. Nynější návrh je kompromis dokumentu z dílny ministerstva, práce výborů v Poslanecké sněmovně a jednotlivých poslaneckých návrhů. Důsledkem je mnoho výkladových problémů. Novela přináší velmi mnoho nových administrativních povinností, ale jaké budou dopady v praxi? Zřejmě nebudou velké.“

Obecně

  • Účinnost zákona o veřejných zakázkách (ZVZ) od 1. dubna 2012. Vzhledem k novele se všichni snažili zadat vše před účinností, nyní se zakázky nezadávají.
  • V současné době nejsou prováděcí vyhlášky, ale i tak lze zadávat. Např. odůvodnění veřejné zakázky – zákon říká, že odůvodnění musí být, vyhláška bude přesně říkat jak. Nyní je s tím tedy více práce, ale zadávat lze. Předpokládá se, že nezbytné vyhlášky budou do května 2012. Prováděcí předpisy nyní v připomínkovém řízení, viz
    http://eklep.vlada.cz/eklep/page.jsf
  • Ministerstvo vydalo 3 doporučení k tomuto zákonu. Dříve se podobné dokumenty jmenovaly stanoviska.

K jednotlivým změnám:

  • Zadávat veřejnou zakázku je nutno pokud je veřejná zakázka hrazena z více než z 50 % z veřejných zdrojů, platí pro nadlimitní i podlimitní zakázky dle hodnoty celého projektu. (např. celá zakázka za 3 miliony a 1,5 mil. z veřejných zdrojů). Zároveň tato povinnost vzniká, pokud peněžní prostředky z veřejných zdrojů jsou vyšší než 200 mil. Kč. Bez ohledu na procentní podíl. Toto ustanovení se nevztahuje na sektorové zadavatele. Zde dojde k určitému zvýšení administrativy a možná i navýšení financí pro zadavatele, kteří platí např. 75 % ze svého, ale překročí hranici 200 mil., tj. budou muset postupovat podle pravidel zákona o zadávání veřejných zakázek.
  • Institut osoby se zvláštní způsobilostí bude platit od r. 2014 a je to absolvent vzdělávacího programu MMR podle §151 zákona o ZVZ v oblasti postupů dle ZVZ a základních investičních a nákupních dovedností a v pracovněprávním vztahu k zadávajícímu či jinému veřejnému zadavateli. Je zatím ještě otázkou, zda to bude moci být na základě např. koncesního řízení svěřeno soukromým firmám. Úkolem osob se zvláštní způsobilostí je vyjádření k zadávacím podmínkám nadlimitních veřejných zakázek (VZ) veřejných zadavatelů a účast v hodnotící komisy nadlimitních VZ. Je otázkou kolik toto bude stát a zda tento krok dojde naplnění.
  • Významná veřejná zakázka je nová kategorie (obdobně jako významná koncese) dle kombinace druhu zadavatele hodnoty VZ.
    Druh zadavateleFinanční limit [Kč]
    ČR (včetně příspěvkových organizací a jiných právnických osob ČR)300 mil.
    Samospráva (vč. příspěvkových organizací a jiných právnických osob samosprávy)50 mil.
    Významná veřejná zakázka podle novely zákona obecně zpřísňuje režim
    1. v povinném prodloužení lhůt pro podání nabídek a žádostí o účast o ½ (§39 odst. 4),
    2. ve složení hodnotící komise u VZ zadávaných ČR (od r. 2014), kde musí být osoba ze seznamu hodnotitelů, u nadlimitních VZ osoba se zvláštní způsobilostí, u VZ na stavební práce autorizovaná osoba.
    3. v povinnosti předložit odůvodnění VZ (§156 odst. 3 a 5) ČR – předložení vládě spolu s odůvodněním předpokládané hodnoty a oponentním vyjádřením, u obcí zastupitelstvu a v ostatních případech orgánu rozhodujícímu o hospodaření. V některých případech mohou vzniknout určité pochyby co je tímto orgánem, ale může to být např. valná hromada. Novinkou je to u obcí, kde nyní odůvodnění musí do zastupitelstva.
  • Z dalších pojmů je důležitý Věstník veřejných zakázek (§17 písm. g) ZVZ), který zabezpečuje uveřejňování informací o veřejných zakázkách a profil zadavatele, což je elektronický nástroj k uveřejňování informací a dokumentů k VZ. Jeden zadavatel musí mít jeden profil, ten je uveřejněn ve věstníku veřejných zakázek. Profil může být i www stránka, ale jedná se o speciální aplikaci se sledováním změn a archivací informací o vyvěšení zakázek 5 let. Obsahové požadavky (i elektronické požadavky) profilu stanoví nový prováděcí předpis. (Stávající profily ve věstníku.)
  • Nový finanční limit pro veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR)
    DatumFinanční limit [Kč] bez DPH
    Dodávky a službyStavební práce
    do 31. 3. 20122 mil.6 mil.
    od 1. 4. 20121 mil.3 mil.
    od 1. 4. 20141 mil.
    Samo MMR přiznává, že to znamená navýšení z 6 na cca 30 000 zakázek, tj. 4–5× navýšení počtu VZ. Je otázka, co se stane s přezkoumáváním na ÚOHS. Nyní zde sice nabírají nové lidi, ale ti musí nejdříve získat praxi. V současné chvíli je dle stanoviska MMR pro VZ zahájené před 1. 4. 2012 vše včetně přezkumu dle původního zákona, pro malé zakázky by se mělo začít znovu podle novely zákona. K tomuto přístupu je na straně odborné veřejnosti odpor s ohledem na pravidlo zákazu retroaktivity. V každém případě je pro běžící VZ potřeba zdůraznit nutnost prokazatelného zahájení před 1. 4. 2012 a riziko leží na straně zadavatelů.
  • Novinkou je povinné předběžné oznámení u všech veřejných zakázek veřejných zadavatelů. Podmínkou je zahájení řízení nejdříve 1 měsíc po odeslání. Není stanovena maximální lhůta, což odborníci považují za legislativní chybu, jelikož předběžné oznámení tak může viset i dva roky. Součástí předběžného oznámení je odůvodnění účelnosti. Podrobnosti k odůvodnění účelnosti budou uvedeny v prováděcím předpisu, které zatím není.V zákoně základ viz následující bod. Výjimkou jsou zjednodušené podlimitní řízení, jednací řízení s uveřejněním, některé případy jednacího řízení bez uveřejnění (naopak platí pro mj. technické a umělecké důvody, ochranu práv z duševního vlastnictví, dodatečné dodávky) a pokud zadavatel zrušil zadávací řízení s obdobným předmětem dle §84 odst. 1 písm. e) (jen nabídka). Nová povinnost předběžného oznámení se nevztahuje na sektorové zadavatele.
  • Odůvodnění veřejné zakázky (§156) se týká pouze veřejných zadavatelů v případě podlimitních i nadlimitních zakázek. Musí být uveřejněno na profilu zadavatele do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení či výzvy. Odůvodnění obsahuje
    1. účelnost veřejné zakázky (jakým způsobem ovlivní veřejná zakázka dosažení cíle),
    2. přiměřenost požadavků na technické kvalifikační předpoklady,
    3. vymezení obchodních a technických podmínek k potřebám zadavatele,
    4. stanovení základního a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení k potřebám zadavatele,
    5. u významných veřejných zakázek je povinné schválení (viz dále),
    6. odůvodnění platí obdobně pro soutěž o návrh.
    K obsahu odůvodnění je nyní k dispozici doporučení MMR.
    Výjimkou jsou zjednodušené podlimitní řízení, jednací řízení s uveřejněním dle §22 odst. 1 a 2 a některé případy jednacího řízení bez uveřejnění (naopak platí pro mj. technické a umělecké důvody, ochranu práv z duševního vlastnictví, dodatečné dodávky).
  • K odůvodnění zakázek: Reference: u stavebních zakázek do 50 % hodnot zakázky, až 5 referencí. Nemusí se odůvodňovat členové týmu – do 3 osob, standard středoškolské vzdělání a 3 roky praxe. V odůvodnění lze odkázat na odborné požadavky dle jiného zákona – např. autorizované osoba. Některé požadavky jsou nestandardní sami o sobě, např.požadavek na technické vybavení (v návrhu vyhlášky) a je nutno zdůvodnit proč to není diskriminační. Hodnota pojištění firmy stejně jako ekonomické požadavky jsou ze zákona vypuštěny. Zůstaly jen technické požadavky. Pozor – jinak u sektorových zadavatelů.
  • K uveřejňování kvalifikační a zadávací dokumentace na profilu: na profilu musí být uveřejněna minimálně technická část. Tj. u stavebních zakázek ne projekt, což znamená již při zpracování důsledně oddělit textovou a grafickou část projektové dokumentace. Kvalifikační a zadávací dokumentace musí být zveřejněna již od uveřejnění oznámení/odeslání výzvy! To je důležité zejména pro vícefázová řízení. Dodatečné informace se uveřejňují obdobným způsobem.
  • Novinky pro veřejného zadavatele, které musí být zveřejněny na profilu zadavatele:
    1. Smlouva na veřejnou zakázku, a to celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy včetně všech změn a dodatků, do 15 dnů od uzavření. Výjimkou je ochrana informací a údajů dle zvláštních předpisů. Co je chráněno obchodním tajemstvím, je na rozhodnutí zadavatele! POZOR! Vztahuje se i na veřejné zakázky malého rozsahu nad 500 tis. Kč! Odborníci toto považují za velmi problematické, jelikož není v souladu s výší zakázek malého rozsahu, pro které zákon jako takový platí dle úvodních paragrafů a zde najednou v §147a pro ně požadavky na zveřejnění smlouvy. Nesmyslnost je o to větší, že je povinnost zveřejnit smlouvu, ale cenu již ne, viz dále.
    2. Výše skutečně uhrazené ceny do 90 dnů od splnění smlouvy, pokud je doba trvání větší než rok, pak do 31. března cenu uhrazenou za předchozí rok. Povinnost zveřejnění ceny na profilu zadavatele se nevztahuje na smlouvy na žádné zakázky malého rozsahu a smlouvy uzavřené na základě některých výjimek (utajované informace, zvláštní bezpečnostní opatření, zpravodajské služby). Otázkou je termín „splnění smlouvy“ – je to předání díla nebo zaplacení? Co když se jedná o zakázku se zádržným na několik let?
    3. Seznam subdodavatelů a jejich vlastnická struktura. Musí se zveřejňovat subdodavatelé, kterým bylo uhrazeno více než 10 % (5 % u významných veřejných zakázek) z celkové ceny krátkodobých veřejných zakázek a u zakázek s dobou trvání delší než rok pak cena uhrazená za rok. Zde je další otazník – cena skutečně zaplacená, nebo vyfakturovaná? U akciových společností musí být přílohou seznamu také seznam vlastníků akcií se souhrnnou jmenovitou hodnotou vyšší než 10 % základního kapitálu ne starší než 90 dnů. Seznam subdodavatelů a jejich vlastnickou strukturu předkládá dodavatel zadavateli do 60 dnů od splnění, do 28. 2. u smluv s dobou trvání větší než rok. Zde je třeba upozornit na to, že dodání těchto dokumentů je třeba smluvně ošetřit mezi dodavatelem a subdodavatelem. Zadavatel seznam a strukturu uveřejní do 90 dnů od splnění, do 31. 3. u smluv nad 1 rok. Povinnost zveřejnění seznamu subdodavatelů a jejich vlastnické struktury se nevztahuje na smlouvy na zakázky malého rozsahu (žádné) a smlouvy uzavřené na základě některých výjimek (utajované informace, zvláštní bezpečnostní opatření, zpravodajské služby). Nepředložení seznamu subdodavatelů je správní delikt dle §120a odst. 1 písm. c) s pokutou do 2 mil. Kč.
  • Důvěrnost informací (§152): pouze zadavatel může stanovit podmínky ochrany určitých údajů či dokladů, které předává dodavateli. Výslovná možnost dodavatele označit informace či doklady za důvěrné je vypuštěna. Je nutno vycházet z právních předpisů
    1. §17 Obchodního zákoníku – obchodní tajemství,
    2. Zák. č. 106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím (nesmí se zveřejňovat podklady pro rozhodnutí, tj. nabídky a nemusí se zveřejňovat dokumenty, které nebyly pořízeny z veřejných zdrojů (např. nabídka, žádost o dotace), které jsou důležité v rámci konkurenční soutěže,
    3. Zák. č. 412/2005 Sb. O ochraně utaj.informací a o bezpečnostní způsobilosti,
    4. Zák. č. 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
  • Omezování počtu zájemců bylo novelou zcela zrušeno. Bez výjimky zrušeno losování. Výjimkou jsou některé zakázky v obraně a bezpečnosti (omezování je možné jen podle technických kvalifikačních předpokladů) a u sektorových zadavatelů, kde je možnost omezování ponechána (min. 3 zájemci) a omezování jen podle finanční, ekonomické a technické způsobilosti.
  • Zjednodušené podlimitní řízení lze použít u stavebních prací (od 3) do 10 mil. Kč. V tomto režimu je předepsáno zveřejnění jen na profilu zadavatele. Paragraf k prokazování kvalifikace je považován za nejproblematičtější odst. výkladu. Kvalifikace se prokazuje (§62 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách) v první fázi jen čestným prohlášením, doklady dokládá jen vítěz (nesplnění se považuje za neposkytnutí součinnosti).
    U čestného prohlášení je několik výkladových nejasností:
    1. Musí z něj být zřejmé splnění
    2. Doklady musí být platné v době podání přihlášky! Tj. stejně je každý musí mít hned a jen je archivuje pro případ, že vyhraje a bude je muset předložit. Nelze shánět, až vyhraje – např. výpis z rejstříku trestů nelze se zpětnou platností!
    3. V 15denní lhůtě součinnosti může být dodavatel vyzván k doplnění, ale zadavatel také může rovnou uzavřít smlouvu s druhým dodavatelem.
    4. Otázkami je např. co se stane v případě rozporu mezi čestným prohlášením a doklady, co když bude vyloučena jedna reference – je možno doložit jinou?
    Doručování rozhodnutí o vyloučení uchazeče (při posuzování kvalifikace a nabídek) a oznámení o výběru nejvhodnější nabídky je možné prostřednictvím profilu zadavatele, ale je třeba to vyhradit v zadávacích podmínkách. Účinnost je okamžikem vyvěšení! Pro zadavatele to je rozhodně úspora času, ale dodavatel musí průběžně profil sledovat, jelikož lhůta pro podání námitek proti vyloučení a proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky je 10 dnů. Další zjednodušení je to, že se na zjednodušené podlimitní řízení nevztahují povinnosti povinného předběžného oznámení, zpracování odůvodnění veřejné zakázky a kratší lhůty pro získání zadávací dokumentace a dodatečných informací.
  • jednacího řízení bez uveřejnění je zrušena povinnost poslat písemnou výzvu k jednání v případě nákupu na komoditní burze a dodatečných stavebních prací. Pozor! Netýká se dodatečných služeb. (Není podstatné, zda na vícepráce bude nová smlouva nebo dodatek, ale musí být zveřejněno na profilu.)
    U dodatečných stavebních prací je povinnost pořídit písemný soupis zadaných prací a odůvodnění jejich nezbytnosti a ceny. Pořizuje se jen pro účely kontroly, nemusí se zveřejňovat, ale doporučuje se alespoň poznámka, aby zpětně bylo v případě kontroly dohledatelné.
  • Zkrácení lhůt je zrušeno z „naléhavých objektivních důvodů“ a zároveň je zrušena možnost zkrátit lhůtu v návaznosti na předběžné oznámení do Věstníku veřejných zakázek. Zůstalo jen možnost zkrácení lhůty pro podání nabídek o 5 dnů při uveřejnění zadávací dokumentace v plném rozsahu na profilu zadavatele.
  • Prodlužování lhůt je možné v případě významných veřejných zakázek min. o polovinu a při úpravě zadávacích podmínek (§40/3) se jedná o přiměření prodloužení dle povahy úpravy a na celou délku původní lhůty, pokud změna mohla rozšířit okruh možných dodavatelů, tj. došlo např. ke zmírnění zadávacích podmínek. Možnost prodlužování lhůt se týká jak lhůty pro podání žádostí o účast, tak lhůty pro podání nabídky.
  • Co se změnilo v zadávací dokumentaci? Je možno vyhradit si podání jen v elektronické podobě. Prováděcí předpis stanoví povinný obsah dokumentace pro zadání stavby a podrobnou specifikaci obsahu soupisu prací s výkazem výměr. Povinný obsah dokumentace se odkazuje na stavební zákon, zčásti je zpřísněno. Prováděcí předpis se očekává hned v první várce prováděcích vyhlášek k zákonu. Pro veřejného zadavatele je povinný obsah obchodních podmínek (ve vyhlášce bude vodítko pro zpracování smlouvy). Výhrada plnění je možná pouze pro věcně vymezenou část plnění, nikoliv procentuální.
    Výjimka pro příznačná označení u veřejných zakázek na stavební práce obecně lze, pokud to nepovede k neodůvodněnému omezení soutěže. Zde je otázkou kdo to bude rozhodovat, důležitý bude zřejmě podíl na celkové ceně veřejné zakázky a důsledky na omezení soutěže. Výjimka pro příznačná označení je rovněž možná, pokud má sektorový zadavatel na zboží či službu, která je součástí veřejné zakázky, uzavřenu rámcovou smlouvu.
    Vždy však musí být připuštěna alternativní řešení.
    Vyjádření k zadávacím podmínkám bude od roku 2014 požadováno u nadlimitních veřejných zakázek veřejného zadavatele a bude je provádět osoba se zvláštní způsobilostí (autorizace MMR), u veřejných zakázek na stavební práce navíc autorizovaná osoba. Trochu otazníkem je, co se s vyjádřením stane dál, jelikož není řečeno, že se musí respektovat.
  • Poskytování zadávací dokumentace: u otevřených řízení, zjednodušených podlimitních řízení, užších řízení a jednacích řízení s uveřejněním je povinné uveřejnění alespoň textové části na profilu zadavatele, v zjednodušeném podlimitním řízení již od uveřejnění oznámení/výzvy. Výjimkou je vyzrazení/ohrožení utajovaných informací. U ostatních částí je lhůta pro předání či odeslání do 3 (otevření řízení) a do 2 (zjednodušené podlimitní řízení) pracovních dnů od žádosti. Příklad: textová část zdarma na internetu, další části mohou být poskytovány dodavatelům za úhradu za reprodukci na vyžádání.
  • Rozsah kvalifikace. (§50) Zkráceně lze komentovat, že dříve bylo požadavků na kvalifikaci moc, nyní zase málo. Výjimkou jsou opět sektoroví zadavatelé, kteří mohou mít i nadále požadavky velmi přísné. Změny se týkají jen veřejných zadavatelů a došlo k nahrazení ekonomických a finančních předpokladů čestným prohlášením (viz dále). Novela zakazuje stanovení takových kvalifikačních předpokladů, které by vedly k podstatnému omezení hospodářské soutěže a které by bylo možno nahradit stanovením odpovídajících smluvních podmínek. Kvalifikace nesmí být předmětem hodnocení. Ze základních kvalifikačních předpokladů byly vypuštěny požadavky na seznam statutárních orgánů a seznam akcionářů, které jsou přesunuty do obsahu nabídky.
  • Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady v původním §55 zcela zrušeny. Jsou nahrazeny čestným prohlášením o ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku bez dalších obsahových ani formálních požadavků. Čestné prohlášení je vždy povinné přímo ze zákona a nelze jej prokázat pomocí subdodavatele, u sdružení stačí prokázání jedním z členů. Nelze ani prokázat certifikátem ze Systému certifikovaných stavebních dodavatelů (SCD) ani zahraničním seznamem. Zadavatel může některé ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady požadovat v rámci obchodních podmínek (zejm. pojistnou smlouvu), ale může to žádat až po vítězi, nikoliv předem.
  • Technické kvalifikační předpoklady – zde novela stírá výhodu dlouhodobého budování kvality dodavatele, jelikož certifikáty ISO 9000 a 14000 pro veřejného zadavatele jsou zcela vypuštěny, jsou však zachovány u sektorového zadavatele. Je třeba však připomenout, že nikde není řečeno, že se situace opět nezmění a jelikož získání těchto certifikátů kvality není krátkodobou záležitostí, je jejich další udržování asi rozumné. Reference: u veřejných zakázek na stavební práce nesmí hodnota jednotlivé požadované reference překračovat 50 % pořizovací hodnoty veřejné zakázky. Vyhláška hovoří o přiměřenosti požadované reference, při požadavku větších referencí je třeba vždy odůvodnění a v případě nejasností rozhoduje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
    U veřejných zakázek na dodávky a služby, pokud není možno získat referenci od soukromého objednatele, nutno alternativně doložit smlouvou s objednatelem a dokladem o uskutečnění plnění (nestačí čestné prohlášení). Novinkou u vzorků je, že je možno alternativně uhradit jejich hodnotu.
  • prokazování kvalifikace je důležité stáří dokladů k prokázání základních kvalifikačních předpokladů a výpisu z obchodního rejstříku, kde rozhodným okamžikem je nově okamžik podání nabídky/žádosti o účast. Doplňování další kvalifikace je možné za určitých okolností, ale je možné doplňovat pouze to, co jsme už měli splněno. Změny v kvalifikaci má dodavatel povinnost oznámit do 7 pracovních dnů, nové dokumenty má povinnost předložit do 10 pracovních dnů od oznámení. Na žádost lze lhůty prodloužit či zmeškání prominout.
  • Upřesnění obsahu protokolu o posouzení kvalifikace se uvádí v §59 odst. 5 a 6 zákona o veřejných zakázkách. Uvádí se konkrétní seznam dokladů ke splnění technických kvalifikačních předpokladů:
    1. název, označení vyhotovitele, datum dokladů
    2. u referencí označení plnění
    3. identifikační údaje subdodavatele a název a datum subdodavatelské smlouvy (pokud subdodavatel prokazoval část kvalifikace)
    4. informace o dodatečném doložení kvalifikačních dokladů
    V protokolu musí být jednoznačný údaj o tom, zda dodavatel kvalifikaci prokázal či nikoliv.
  • V nabídce je nutno upozornit na rozšíření obsahových požadavků, jedná se o 3 nová prohlášení, která klidně mohou být na jednom papíře, ale musí být všechna tři. Jedná se o 
    1. seznam statutárních orgánů /členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech byli v pracovněprávním, funkčním či obdobném poměru u zadavatele
    2. u akciové společnosti je nutný seznam vlastníků akcií s více než 10% základního kapitálu
    3. prohlášení, že uchazeč neuzavřel a neuzavře zakázanou dohodu podle zákona o ochraně hospodářské soutěže.
    Zadavatel může dle §76 odst. 3 vyzvat k dodatečnému doložení těchto prohlášení, ale pozor, není to jeho povinnost. Pokud tak učiní, musí vyzvat všechny.
  • Uvolňuje se jakákoliv forma jistoty, dříve byla jen peněžní. Doba pro uvolnění se zkracuje z dřívějších 7 kalendářních na 5 pracovních dnů. V případě elektronické aukce je max. výše jistoty 5%.
  • Otvírání obálek provádí komise jménem zadavatele. K otevření obálek musí dojít ihned po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Zde je třeba zdůraznit „ihned“. Právníci znají termíny bezodkladně, bez zbytečného odkladu apod., „ihned“ je poněkud problematický termín, ale vyhovující zákonu je skutečně jen skutečně ve chvíli ukončení podávání nabídek. Problematický je již i případ, kdy se nabídky podávají u agentury a pro otevírání obálek by bylo třeba přejít do nějaké zasedací místnosti a nastane prodleva např. půl hodiny. I proto pozor na konec lhůty, aby nenastal např. v 7 hodin večer v pátek a komise by pak musela zasedat v pátek v noci.
    Nabídky po lhůtě jako by nebyly podány, je-li podána jen jedna nabídka, až na výjimky se neotvírá a je vypuštěna kontrola úplnosti nabídek, nově se kontroluje jen požadovaný jazyk a podpis návrhu smlouvy oprávněnou osobou.
    Novinkou je rovněž sdělování informací o údajích z nabídek ve vztahu k číselně vyjádřitelným hodnotícím kritériím, tj. čtou se všechna čísla (např. doba dodání).
  • Hodnotící komise zákon požaduje od r. 2014 a noví povinní členové jsou u nadlimitních veřejných zakázek osoba se zvláštní způsobilostí, u nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce autorizovaná osoba.
    U významných veřejných zakázek „státních zadavatelů“ je zrušeno rozlišení „ministerských“ a „vládních“ komisí, nyní nad 300 mil. vládní komise, komise musí mít min. 9 členů, 2/3 z nich musí mít příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Člen a náhradník ze seznamu hodnotitelů (MMR navrhuje 2 osoby, zadavatel z nich losuje). Komisi ustavuje vláda na návrh příslušného ministra.
    Seznam hodnotitelů vede MMR (jako součást ISVZ) a je veřejně přístupný. Hodnotitelem může být kdokoliv, kdo splnípožadavek odborné praxe min. 5 let a všeobecné podmínky pro provozování živnosti. Zapisuje se obor odborné způsobilosti a zápis je na 3 roky a lze jej opakovat.
  • Posouzení veřejné zakázky na stavební práce se provádí v podrobnostech soupisu stavebních prací a výkazu výměr. Všechny položky musí být vyplněny, nelze položky slučovat apod. Hodnotící komise má právo prodloužit lhůtu k podání vysvětlení. Pokud je soupis nereálný (nelze to podle něj posoudit), je třeba dát zadavateli námitku. Dílčím hodnotícím kritériem nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele (např. výše smluvní pokuty, a platební podmínky Je otázka, zda použít délku záruční doby nebo výši úhrady za škodu, ale asi ne. Dílčí hodnotící kritéria musí být uveden již v oznámení zadávacího řízení/výzvě (dosud stačilo až v zadávací dokumentaci).
  • U oznámení o výsledku zadávacího řízení došlo ke zkrácení lhůty pro odeslání na 15 dní, (dosud bylo 48) resp. 30 dní (sektorový zadavatel) od uzavření smlouvy. Oznámení musí být formou písemné zprávy s celou řadou náležitostí. Rozšiřují se povinnosti na podlimitní zakázky, doplňují se identifikační údaje všech uchazečů a jejich nabídkové ceny. Zveřejnění na profilu zadavatele je povinné do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. Zadavatel má archivační povinnost prodlouženu na 10 let. Zadávací řízení je obligatorně zrušeno, pokud zadavatel obdržel pouze nabídku (vůbec se neotvírá), nebo jedna nabídka zbla k hodnocení.
  • Zadavatel má právo odstoupit od smlouvy nad rámec obecné právní úpravy, pokud dodavatel uvedl v nabídce informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohly by mít vliv na výsledek zadávacího řízení. Je zákaz provádět podstatné změny ve smlouvě jako např. rozšíření předmětu veřejné zakázky (výjimkou jsou dodatečné dodávky nebo dodatečné stavební práce/služby), pokud by změna za použití v původním řízení umožnila účast jiných dodavatelů, nebo by mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo změna mění ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.
  • Byla zkrácena lhůta pro podání námitek proti vyloučení a proti výběru nejvhodnější nabídky v zjednodušeném podlimitním řízení na 10 dnů. V §10 odst. 9 je uvedeno, že kdo nevyužil možnost podat námitky, není oprávněn podat podnět k ÚOHS v téže věci. Toto ustanovení se zdá být divné, jelikož podnět k ÚOHS může podat kdokoliv. Je prodloužena lhůta pro podání námitek proti záměru uzavřít smlouvu bez uveřejnění oznámení na 30 dnů v návaznosti na uveřejnění záměru ve věstníku.
  • Pro řízení u ÚOHS je výslovně omezen dohled pouze nad zadáváním veřejných zakázek a soutěží o návrh s vyloučením veřejných zakázek malého rozsahu. Zadavatel ÚOHS předkládá celou dokumentaci veřejné zakázky, lhůta pro vydání rozhodnutí běží až od doručení vyjádření zadavatele, tj. +14 dní. Kauce se nevrací nově rovněž tehdy, pokud ÚOHS nepravomocně rozhodl v prvním stupni o zamítnutí návrhu a navrhovatel vzal následně (v řízení o rozkladu) návrh zpět. Pokuty byly zvýšeny na dvojnásobek.

Pozn.: Výše uvedený text je přepisem poznámek z prezentace Mgr. Dvořáka, LL.M., a má pouze informační hodnotu. V praxi je třeba postupovat přímo podle zákona, případně si domluvit konzultaci konkrétního případu s přednášejícím, příp. s jiným odborníkem. Zároveň je nutné připomenout, že v době přednášky nebyly prováděcí vyhlášky ještě vydány, tj. při vydání mohlo dojít ještě ke změnám.

 
 
Reklama