Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Kdo může za snížení cen silové elektřiny?

Před nedávnem byla veřejnost informována o tom, že ČEZ sníží cenu silové energie o 15 až 20 %. Hned se objevila spousta výpočtů, o kolik to bude. Příčinou tohoto „drastického“ snížení prý je mix skládající se z nižších cen silové elektřiny na burze, nižší ceny za distribuci a sníží se i příspěvek spotřebitelů do OZE. Příznivé ceny by se měly udržet i v dalším roce.

Kdo ale vyvolal tento tlak na trend velmi příznivý pro spotřebitele. Že by oni sami, nebo je to snad snaha státu ušetřit nějaké výdaje z naší peněženky? Nabízí se mnoho pohledů, z nichž řada si protiřečí. Budou volby a v České republice má populismus hluboké kořeny. A tak slyšíme ze všech stran, co kdo udělá pro to, abychom se měli dobře. A kde všude ušetříme? Senátoři schválili novelu o snížení podpory obnovitelným zdrojům, snížila se cena uhlí. Ale je to všechno takhle jednoduché? Jaké faktory mohou vůbec ovlivnit tržní cenu elektřiny?

Můžeme začít porcovat hada od hlavy. První na řadě je Brusel a jeho úřednický aparát mocně ovíjený lobbyingem. „Státy, které sázejí na jadernou energetiku, tam totiž mocně lobbují za to, aby členské země směly finančně podporovat jaderné elektrárny přímo, a to nejen při jejich výstavbě, ale i při nakládání s jaderným odpadem a při jejich případné likvidaci po ukončení provozu. Návrh příslušné směrnice vypracovala Velká Británie a „ČEZká“ republika patří k jejím horlivým zastáncům. Pokud dá Evropská komise tomuto plánu zelenou, mohla by zdejší vláda například už před výstavbou obou nových temelínských bloků zcela legálně, bez obav z námitek z Bruselu kvůli nekalé soutěži, garantovat ČEZu pevné výkupní ceny temelínské elektřiny, ať se na energetických burzách děje cokoliv. Účet by samozřejmě dostali zdejší spotřebitelé v cenách proudu,“ píše Lída Rakušanová v solárních novinkách.

Navíc stát má v ČEZu podstatný podíl a přináší mu to do pokladny nezanedbatelné příjmy – že by chtěl přijít o desetinu až pětinu z nich? A ještě když vlastní řadu FVE s pevně fixovanou a dost vysokou výkupní cenou za elektřinu? A také se vkrádá myšlenka, že když to jde teď, proč to nešlo dříve? Monopol ČEZu, jedny z nejvyšších cen za elektřinu v Evropě a trvalý přísun peněz do státní pokladny, to vše roky vysávalo peněženky zdejších obyvatel.

Dalším vlivem, který se může odrazit i v cenách elektřiny, je ukončování těžby uhlí a následná nestabilní sociální situace na Ostravsku a v nedalekém budoucnu i na Mostecku. Uhlí je dnes „levné“ a těžba se nevyplatí. Podnikatelé žádají podporu v řádech miliard.

Naproti tomu se nabízí otázka, že tlak na snížení ceny silové elektřiny na burzách v Evropě vychází ze země, jako je Německo s vyspělou ekonomikou, které se pozvolna odklánějí od jádra a volí cestu podpory obnovitelných zdrojů. A proti plánům jaderné lobby v Bruselu se připojily i Rakousko a Dánsko. Jak píše Lída Rakušanová, „právě postoj Německa ale stojí za zamyšlení. Jak upozornil český velvyslanec v Berlíně Jindrák v nedávném rozhovoru pro časopis Ekonom, jestli má některá země v Evropě jak technologický, tak finanční a odborný potenciál zvládnout obrat k obnovitelným energetickým zdrojům, je to Německo.“

Ing. Malán z firmy Soleg doplňuje: „Já si myslím, že jedním z hlavních důvodů poklesu ceny silové elektřiny na burze jsou obnovitelné zdroje, které sice dostávají podporu ve formě příspěvku na obnovitelné zdroje, ale vyprodukovaná energie je potom bez nákladů na paliva. Přetlak takovéto energie na trhu potom tlačí cenu elektřiny dolů. Což by mělo být veřejností chápáno jako přínos pro jejich peněženky (úspora). A jestli stát bude schopen podpořit Net-Metering v jeho výhodné formě pro malé investory – majitele nejen soukromých, ale i státních objektů, pak by se zablýsklo na dobré časy. Net-Metering je progresivní způsob obchodování elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zároveň funguje jako účinná pobídka k pořízení vlastního obnovitelného zdroje a představuje tak alternativu k jiným formám podpory. Nejsnadněji ho lze popsat jako „točení elektroměrem oběma směry“. Umožňuje občanům vyrobit si vlastní elektřinu pomocí solárních panelů a tím zásadně snížit účty za elektřinu a přitom mít jistotu její dodávky elektřiny v čase, kdy ji potřebují. Systém je zajímavý ekonomicky i pro distribuční společnosti. Instalace dodávají bezplatně do sítě elektřinu hlavně ve špičce, kdy je nejdražší. Distribuční společnosti získávají veškerou nadbytečně vyrobenou energii. Nezdražuje cenu elektřiny pro ostatní koncové odběratele, ani nezatěžuje státní rozpočet. Výrobce nedostává za vyrobenou elektřinu žádnou podporu. Je administrativně jednoduchý a transparentní. Není třeba vystavovat faktury ani ze strany výrobců ani distribuční společnosti. Výrobce není považovaný za podnikatele a nemusí platit nesmyslné poplatky na zdravotní, sociální aj., když si dá pár panelů na střechu.“

Pokud současná vláda skutečně zavede po roce 2014 systém Net-Meteringu, pak to bude znamenat další výrazný impulz pro udržení zaměstnanosti a zvýšení technologické konkurenceschopnosti českého průmyslu. Doufejme, že záměr předsedkyně Energetického regulačního úřadu Vitáskové bude dále podpořen na půdě parlamentu a také ze strany obou fotovoltaických asociací, uvádí solarninovinky.cz. V řadě zemí se jedná o běžný způsob financování obnovitelných zdrojů, zvláště těch malých. Nicméně podobně jako u obnovitelných zdrojů začíná být i rozvoj Net-Meteringu předmětem vášnivých diskuzí. Věřme, že zainteresované strany naleznou společnou řeč a připraví podmínky, tak, aby fotovoltaika byla dlouhodobým přínosem pro peněženky občanů, stát, distribuční společnosti i firmy podnikající v oboru.

 
 
Reklama