prof. Ing. Pavel Noskievič, CSc.

Podíl energie z biomasy je z celkového množství energie vyrobené v naší republice z obnovitelných zdrojů rozhodně nejvýznamnější a i v budoucnu bude narůstat. V druhém, závěrečném dílu netradičně zpracovaného materiálu se autoři věnují porovnání technologií na výrobu elektřiny z biomasy a komentují současný systém podpory výroby "zelené" elektřiny v ČR.

V roce 1999 zveřejnili autoři v časopisu Energie poměrně rozsáhlý článek, v němž upozorňovali na základě zahraničních zkušeností na nereálnost očekávaných příspěvků obnovitelných zdrojů do struktury spotřeby energie v České republice. Po pěti letech je možné se k této problematice kvalifikovaně vrátit s poznatky z prostředí české energetiky.

Požadavky na kachlová kamna, používaná jako hlavní zdroj tepla, jsou zajisté odlišné od kamen dekorativních, postavených v trvale obývaném domě s ústředním topením, kde kamna slouží spíše jako chutná přísada ke skleničce skotské. Výsledky měření účinnosti kachlových kamen jsou velmi překvapujícím a zajímavým námětem k diskuzi.

Výsledky porovnání kvality spalování stejného uhlí v "klasickém" kotli a v moderních kotlích s kontinuelním přívodem paliva do ohniště jsou opravdu překvapivé. Porovnání bylo provedeno na základě měření ve zkušebně Výzkumného energetického centra VŠB-Technické univerzity v Ostravě.

Druhý díl seriálu, zaměřeného na spalování uhlí v malých kotlích, porovnává klasické kotle s technickou úrovní prvních desetiletí 20. století (které jsou na našem trhu stále řadou firem nabízeny) s moderními koncepcemi uhelných kotlů.

Nejúčinnější motivací spotřebitelů k úspornému, racionálnímu chování je vyšší cena energie. Ne cena nadirigovaná státem, ale cena objektivně daná soutěží a zahrnující všechny náklady. Úspory energie a snižování spotřeby nemusí nutně znamenat snížení životního komfortu, nebo omezení výroby. Těžko však lze motivovat k soutěži a s ní souvisejícímu vývoji v prostředí deformovaných cen energie. Málokdo dokáže vysvětlit proč se cena krychlového metru zemního plynu pro maloodběratele trojnásobně zvýší přechodem plynovodu přes Krušné hory.