V textu je posuzován vliv vysokého tepelného odporu obvodového pláště na tepelnou pohodu a návrh vytápěcího a větracího systému, které jsou stále vnímány tak, jako je tomu u budov s klasickým obvodovým pláštěm, tedy s nižším tepelným odporem.
Propagace pasivních domů se stala záležitostí takřka celé Evropy. V rámci tradičních mezinárodních dnů pasivních domů si lze prohlédnout zajímavé stavby a nechat se inspirovat nápady stavebníků a architektů. Na konci loňského roku se konal již šestý ročník, který tradičně zahrnoval také stavby v České republice.
Vnější tepelně izolační kontaktní systémy (ETICS) jako hospodárné a technicky efektivní řešení se při rekonstrukcích i novostavbách osvědčují již od šedesátých let 20. století. Přesto se občas objevují případy nesplněných představ a očekávání, poruch a nebo dokonce i pozvolných či náhlých kolapsů ETICS.
Autorka upozorňuje na zhoršenou kvalitu vnitřního prostředí v bytech, kde byla vyměněna původní okna za současná okna těsná, která sice zlepšují energetickou bilanci bytu, ale zároveň velmi omezují možnosti větrání. V bytech se hromadí neodvětraná vlhkost, vedoucí k růstu plísní, v případě plynových spotřebičů pak spaliny, což jsou toxické látky vedoucí ke zhoršení zdravotního stavu uživatele bytu, otravám až úmrtí.
Pro stavbu plynovodů se neustále vyvíjejí nové systémy, které mají řadu výhod, mezi které patří např. snadná montáž, zejména v hůře přístupných prostorech, časově úsporná instalace s minimálním počtem spojů, korozní odolnost, vytváření ohybů bez použití tvarovek nebo ucelený systém prvků pro danou technologii. Následující článek je zaměřen na systém ALPEX.
V českém tisku můžeme pozorovat výrazně vyšší frekvenci výrazů jako je pasivní dům, energeticky úsporná výstavba, zejména ve spojení s dotačním programem Zelená úsporám. Stále ale platí, že realizovaných domů v pasivním standardu je velmi málo, navíc u některých takto označovaných domů mohou být jistě i pochyby o skutečných vlastnostech. Nejbližší období ukáže, jak reálný je požadavek Evropského parlamentu zavést pasivní domy jako běžný standard novostaveb. Spíše než o technický problém se zřejmě jedná o problém společenský, problém připravenosti odborníků, akceptování veřejností apod.
Šetrnost budov se dnes stala trendem, je však potřeba uvědomit si, že environmentálně šetrná architektura není pouze módním výstřelkem, nýbrž by se měla stát podmínkou pro každou novou stavbu. Objekty Národního divadla jsou příkladem, že i technologie z dob minulých je možno upravit podle zásad šetrných budov.
V poslední den roku přinášíme poněkud netradiční pohled na řešení vnitřního prostředí v kancelářském objektu. Žádné vytápění, žádné chlazení, žádné svícení, ventilace ovládaná klikou, a přesto osm spokojených pracovníků. Dalo by se říci, že se v tomto případě potvrzuje známé „Někdy méně znamená více“. Pravda, příklad není zrovna z našeho klimatického pásma, ale kde máme jistotu, že za pár let tomu tak stále bude. Takže nechme se inspirovat...
Energetický regulační úřad zveřejnil v říjnu 2009 materiál nazvaný „Vyhodnocení cen tepelné energie k roku 2008“. Vstupy byly získány z regulačních výkazů, které úřadu předložili držitelé licencí na výrobu nebo rozvod tepelné energie. V následujících odstavcích přinášíme „spotřebitelsky“ nejzajímavější informace, které lze z materiálu získat.
Není žádnou novinkou, že náš největší výrobce dřevostaveb, společnost RD Rýmařov, využívá již několik let v konstrukcích svých rodinných a bytových domů materiály FERMACELL. Z pohledu společnosti Fermacell i jejího zákazníka, RD Rýmařov, je však významným předělem v historii vzájemné spolupráce výstavba pasivního rodinného domu, která byla zahájena v pondělí 9. listopadu 2009.
Stavba musí fungovat jako celek. Stavební dílo je složeno z několika základních elementů, bez kterých objekt není funkčním celkem. Bez těchto vzájemných vazeb bude stavební dílo vykazovat vady a poruchy. Platí to i pro ochranu proti hluku. Proto jednotlivé elementy, které implementujeme do stavebního díla, musí vykazovat charakteristické vlastnosti z hlediska akustiky