U nově budovaných, nebo rekonstruovaných staveb krizové infrastuktury je vhodné řešit přípojná místa již v rámci projekční přípravy a v návaznosti na dostupnou techniku – KEC, která dokáže tyto místa obsloužit a připojit se k nim.
V minulých pěti letech jsme sledovali trend realizace světlovodů v domech a bytech. V posledních dvou letech stále více prosazují i ve firemním prostředí. Vedou světlo do kancelářských prostor, do nejrůznějších typů výrobních podniků a průmyslových areálů. Hlavním důvodem je snaha o zdravé pracovní prostředí.
Základem každé dřevostavby jsou bezchybné konstrukční detaily a správný návrh skladby obálky tak, aby byla zajištěna ochrana před zemní vlhkostí, zatékáním srážkové vody a vnikáním vzdušné vlhkosti do konstrukce. Při návrhu konkrétní skladby volíme mezi systémy difuzně otevřenými či uzavřenými. Podle čeho se rozhodovat, jaké skladbě dát přednost a v čem spočívají výhody a nevýhody obou variant?
Recenzovaný Příspěvek se zabývá poškozením staveb a stavebních materiálů v důsledku nezvládnutí režimu srážkových vod. Dopady jsou členěny podle místa poškození. Nejprve je prezentováno poškození střech a krovů, které následují příklady poškození obvodových stěn. Největší pozornost, včetně numerického 3D modelování, je věnována poškození základových konstrukcí a základů.
Kybernetická bezpečnost hraje v systémech řízení budov čím dál větší roli. Bohužel je obvykle řešena až při implementaci, kdy se potkávají konečný zákazník (provozovatel) a dodavatel řídicího systému. Základní bezpečnostní vlastnosti by však měly být definovány již ve fázi projekční, nejpozději v realizačním projektu.