Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

JAK LEVNĚ VYTÁPĚT II. - Volba druhu paliva

Čím bude výhodné topit v příštích letech? Které palivo se bude zdražovat více a které méně? Nebyla intenzivní plynofikace rozsáhlých územních celků i malých obcí v posledních letech ukvapená? To jsou nejčastější otázky, které zaznívají v novinových nebo rozhlasových rozhovorech s odborníky nebo i v rozhovorech u piva.

To je celá škála otázek, které zajímají manažery velkých podniků, menší podnikatele i občany. Je zcela zřejmé, že odpověď na ně není vůbec jednoduchá. Přesto se společně pokusme hledat, jaký bude pravděpodobný vývoj cen energií a čím tedy bude výhodné topit.
Abychom si úkol trochu ulehčili, provedeme úvahy pro dva čtyřleté časové úseky. Do roku 2004 a do roku 2008. Volba čtyřletých úseků vychází z úvahy, že v prvním časovém úseku bude naše energetické hospodářství ve větší míře samostatné, než v druhém úseku, kdy se projeví vstup České republiky do Evropské unie.
Druhým, spíše formálním zjednodušením v dalším textu je chápání pojmu cena energie jako cena (v Kč, €, nebo $) za jednotku energie (nejčastěji kWh nebo GJ) obsažené v palivu, elektrické energii, nebo teplonosném médiu (voda, pára). Je ostatně snad i u nás už otázkou blízké budoucnosti, kdy budeme i u zemního plynu, propanu, topného oleje, uhlí, nebo dálkového tepla platit za kWh dodané energie v tom kterém palivu.

1. Období 2001 - 2004

1.1. Předpoklad vývoje evropských cen energií

Je pravděpodobné, že nedojde k žádným výrazným změnám uhlovodíkových paliv (zemní plyn, ropa a její deriváty), protože udržování určité cenové stability je společným zájmem dodavatelů i odběratelů. Poruchy této rovnováhy jsou dnes kompenzovány regulačními dohodami zemí těžících tato paliva. Jistě podobný vývoj bude i u těžby uhlí. Zde bude pokračovat postupný, ale trvalý útlumu těžby jednak z důvodů vyčerpávání ekonomicky těžitelných zásob, jednak z důvodu šetření těchto zásob v hospodářsky vyspělých státech pro budoucí využití uhlí jako chemické suroviny.
Naopak velmi nejistý je vývoj cen elektrické energie. Projeví se zde několik mnohdy proti sobě působících vlivů. Jednak je to probíhající liberalizace trhu s elektřinou, která stlačuje její cenu dolů. Stejným směrem na cenu působí i budování nových elektrárenských kapacit a racionalizace spotřeby rozsáhlou modernizací malých i velkých spotřebičů. Naopak na zvyšování ceny elektřiny bude působit zrychlení hospodářského růstu ve většině zemí a určité začátky celosvětového odklonu od výroby elektřiny z fosilních paliv a z jaderných zdrojů. Způsobí to postupující informovanost o vlivu skleníkových plynů na atmosféru naší planety. V tomto období bude tento odklon ve většině zemí spíš psychologický, než faktický.

1.2 Předpoklad vývoje domácích cen energií

Na domácí ceny během sledovaného období razantně dopadne deregulace cen. Tento krok je politicky velmi nepopulární a proto mnoho let všemi polistopadovými vládami odkládaný. Byla to jedna z chyb, která bude mít negativní hospodářské, ale i politické důsledky v příštích letech. Se vstupem naší republiky do EU už ale žádné další odklady nebudou možné. Během příštích čtyř let bude liberalizace cen dokončena a plnou vahou dopadne na spotřebitele energie. Dá se odhadnout, že liberalizace postihne především ceny zemního plynu, které jsou dotované z poplatků za tranzit plynu přes naše území. Tato dotace má podobnou logiku, jako kdyby cena škodovky byla dotovaná z poplatků za dálniční známky (s vyzkoušeným socialistickým návodem na vládnutí - hlavně nenas . .  lidi). Daleko méně (možná vůbec) vzrostou současné ceny propanu a topného oleje. U nich se projeví pouze vliv pohybu cen na světových trzích a vliv změn kurzu koruny vůči dolaru.
Předpovídat pohyb ceny elektřiny je opravdu těžké. Přesto si dovolím tipovat. Očekávám, že výrobci elektřiny ve snaze prodat výrobu, kterou jsou schopni vyrobit v předimenzovaných kapacitách elektráren, (a nepodaří se ji vyvézt) půjdou společně s rozvodnými závody do ostrého konkurenčního boje s plynárenskými a teplárenskými společnostmi. Výsledkem bude výrazné zvýhodnění tarifů pro elektrické vytápění a ohřev TUV s výraznou preferencí použití tepelných čerpadel. Menší preferenci oproti minulosti bude mít elektrické akumulační vytápění, neboť s rozšiřování HDP (dálkového ovládání blokace přímotopných spotřebičů) se bude dále zvyšovat rovnoměrnost odběru.
Začne se zvyšovat zájem o biomasu jako palivo. To bude mít ale pravděpodobně negativní vliv na její cenu. Investice do výroby v západní Evropě osvědčené nejušlechtilejší formy biomasy - dřevěných peletek se zatím příliš neprojeví na poklesu jejich ceny, ale na konci tohoto čtyřletého období začne již plně fungovat trh s tímto, pro naši republiku mimořádně perspektivním palivem.

1.3 Která energie bude tedy pro vytápění výhodná?

Zde bych si dovolil odpovědět zdánlivě vyhýbavě - všechny. Jinak řečeno, vliv druhu energie pro vytápění v tomto sledovaném období nebude významný a vyplatí se neprovádět rychlé změny nositele energie pro vytápění pod vlivem (spíše psychologických, než finančních) dopadů liberalizace cen. Rozhodně se více vyplatí investovat do zdokonalování vašeho topného systému (např. vyregulování hydrauliky, regulace teploty v jednotlivých místnostech), do zateplení objektu, než rychle vyměnit zdroj energie pro vytápění. Co bude ale v každém čase perspektivní, a vřele bych doporučil, je uvažovat o dalším (druhé nebo třetím) zdroji energie pro váš topný systém. A to platí jak pro podniky, tak i pro občany. Samozřejmě, uvažovat a konat s rozvahou a po důkladném ekonomickém propočtu. Uvedu konkrétní příklad, který platí jak pro rodinný domek tak i např. pro penzión na Šumavě. Před několika lety zde proběhla rekonstrukce nevyhovující zastaralé, neudržované - prostě hrozné uhelné kotelny na jiný energetický zdroj. Většinou to byl tekutý plyn (propan), extralehký topný olej (NETO), nebo elektřina. Výsledkem byla většinou spokojenost s čistým a ekologickým provozem, ale na druhé straně citelný nárůst nákladů na vytápění. Naměřené hodnoty uvedené v článku ing. Svozila - Přítomnost a budoucnost elektrického vytápění nás sice přesvědčují o opaku, ale obávám se, že to zatím není u nás obecně platný případ.
Jak tedy postupovat v těchto případech. Znovu bych chtěl zde zdůraznit - neukvapovat se hledat možné úspory jak jsem uvedl výše - seřízení systému, zlepšení regulace, zateplení, odstranění ztrát netěsnostmi oken a teprve po vyčerpání těchto možností uvažovat o změně zdroje energie pro vytápění. V konkrétním případě bych (tam kde to stavební dispozice jen trochu dovolí) ke kotli na ušlechtilé fosilní palivo, nebo k vytápění elektřinou volil jako další zdroj tepla některý z moderních automatických kotlů na drobné uhlí a peletky, nebo kotel na dřevo. Většina těchto moderních kotlů produkuje emise na úrovni plně srovnatelné s plynovými, nebo olejovými kotli.
Velmi zajímavou možností je v řadě případů využití decentrálního topidla - krbových kamen s předáváním tepla do vzduchu i do vody.
Pro ohřev teplé užitkové vody s výhledem na budoucí přitápění je určitě perspektivní využití solárních kolektorů.
Zásadně bych ale při rozhodnutí o změně energie pro vytápění doporučoval vyžadovat od projektanta zachovat možnost využití i původní energie (propanu, topného oleje apod.).

2. Období 2005 - 2008

2.1. Předpoklad vývoje evropských cen energií

V tomto období se dá předpokládat, že začnou působit ekonomické nástroje, kterými budou vlády evropských zemí podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů oproti neobnovitelným (fosilním). Jedním z příkladů může být např. rakouský návrh reformy ekologických daní zpracovaný v letech 1995 a 1998. Podle něj v období pěti let postupně začnou působit ekologické daně na používané energie v této výši:

Sazby daně [eurocent/kWh] 1. rok 5. rok
Uhlí 0,36 1,2
Topné oleje 0,36 1,2
Nafta 0,44 1,47
Benzín 0,69 2,3
Zemní plyn 0,36 1,2
Propan 0,36 1,2
Elektřina 0,72 2,4
Pramen: Environmentální aspekty podnikání; str.7; č. 4/2000

Je třeba poznamenat, že tyto daně nebudou zvyšovat daňovou zátěž, ale autoři předpokládají, že o stejnou částku se sníží např. daně ze mzdy. Ve svém důsledku to bude znamenat poměrně výraznou preferenci obnovitelných energií oproti neobnovitelným. Tím se nastartuje růst státních i soukromých investic do celého průmyslu obnovitelných zdrojů energií, což povede k rychlému růstu konkurence a následnému razantnímu poklesu cen. Podobný, poměrně nečekaný růst jsme v posledních letech zažili např. u cen počítačů nebo mobilních telefonů.

2.2 Předpoklad vývoje domácích cen energií

Zde bych si dovolil vyslovit prognózu, že vývoj cen energií na domácím trhu bude prakticky kopírovat vývoj evropských cen v předchozím čtyřletém období. Tedy ceny všech energií se prakticky vyrovnají, ale zatím se nepodaří prosadit působení ekologických daní. Rád bych se mýlil, ale nevím. Za předpokladu úspěšného růstu domácí ekonomiky se dá předpokládat zvyšování poptávky po elektřině a tím i mírný růst její ceny. Proti výraznějšímu růstu ceny ve vytápěcích tarifech bude účinně působit konkurence plynu a centrálního zásobování teplem.
Velmi zajímavý vývoj je možno předpokládat u dřevěných peletek. Toto palivo je jedním z druhů biomasy - tedy obnovitelných energií. Oproti ostatním formám biomasy má ale řadu předností. Především má minimální a stálou vlhkost, konstantní výhřevnost podobnou jako uhlí a neobsahuje žádné příměsi a pojidla a naprosto minimální množství popelovin. Peletky ve tvaru známých krmivových granulí se vyrábí lisováním za vysokých tlaků, při kterých se uvolňuje z dřevěné suroviny - pilin lignin, který po zchladnutí peletky zajišťuje její soudržnost při skladování, automatické dopravě do ohniště i během rovnoměrného odhořívání povrchové vrstvy. Kvalitní peletka o průměru 6 nebo max. 8 mm se při spalování nerozpadne, ale drží původní tvar. To má příznivý vliv na rovnoměrnost a tím kvalitu spalování. Velkou předností je, že je ve světě dokonale propracována výroba peletek jak z lesního dřevního odpadu, tak i z uměle pěstovaných dřevin na specielních plantážích. V podmínkách České republiky jsou pro toto nové zemědělské odvětví mimořádně příznivé podmínky. Existuje totiž značný přebytek půdy, dříve používané pro intenzivní zemědělskou výrobu, dnes často neobdělávané nebo využívané jako pastviny. Stejně tak je na vesnicích značná nabídka pracovních sil.

2.3 Která energie bude tedy pro vytápění výhodná ?

Chci zdůraznit, že se jedná o řekněme kvalifikovaný odhad, který může vyjít, jestliže další vývoj půjde směrem a tempem, které je možno předpokládat. Pokud nastanou neočekávané okolnosti, bude se i skutečnost lišit od předpokladů. Přesto si dovolím i na toto relativně vzdálené období předpovědět, která energie bude pro vytápění výhodná.
Předpokládám, že zde začne působit pestrá nabídka domácích firem, které budou nabízet zdroje tepla na vysoké technické úrovni a vlivem konkurence i za "české", tudíž přijatelné ceny. Budou to jednak ekologické a plně automatické kotle na spalování peletek, dřeva, slámy a dalších forem biomasy - tedy ryze domácích obnovitelných energetických zdrojů v kombinaci s další energií (elektřinou, zemním plynem), který bude využíván jako určitá záloha a v některých případech pro podzimní a jarní přitápění.
Modernizace topného systému s využitím těchto zařízení se stane vzhledem ke zlepšující se ekonomické situaci přitažlivá a určitým způsobem i módní.
Druhou významnou skupinou energetických zdrojů tepla se stanou tepelná čerpadla a třetí pak sluneční kolektory. Sluneční energie bude ale vzhledem k svému charakteru využívána především pro ohřev TUV a pouze ojediněle pro doplňkové vytápění. Stejně tak doplňkový zdroj energie pro vytápění bude elektřina vyrobená v generátoru poháněném větrem nebo ve vodní turbině.

 
 
Reklama