Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

České předpisy a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické náročnosti budov

Souhrnné informace, které umožní snadnější orientaci odborné veřejnosti při implementaci požadavků směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov do našeho právního řádu. V závěru jsou uvedeny oblasti technických předpisů a norem, které doznají výrazných změn.

Směrnice o energetické náročnosti budov vstoupila v platnost pro členské státy ES počátkem roku 2003. Svým obsahem se týká zejména budov pro bydlení a nevýrobního sektoru a vychází ze směrnice Rady 89/106/EHS o sbližování předpisů o stavebních výrobcích, která stanoví nutná opatření k zabezpečení co nejnižší spotřeby tepla a energie na provozování budov a to v návaznosti na místní klimatické podmínky a při respektování ostatních základních požadavků na budovy.

Rada ES již 5.12.2000 schválila akční plán týkající se energetické účinnosti s požadavkem na zvláštní opatření ve stavebnictví. V EU je cca 40 % konečné spotřeby v bytovém a terciárním sektoru, v ČR zatím 33 % vzhledem ke stále vysokému podílu spotřeby energie v průmyslu. Nelze zapomenout, že zvyšování energetické účinnosti tvoří důležitou část programů a opatření nutných k dodržení závazků jednotlivých zemí ve vztahu ke Kjótskému protokolu, neboť 40 % produkce emisí CO2 jde na vrub způsobů, kterými jsou budovy provozovány.
Cílem směrnice je tedy podporovat snižování energetické náročnosti budov ve Společenství s ohledem na vnější klimatické a místní podmínky i požadavky na vnitřní mikroklimatické prostředí a efektivnost nákladů.

V této směrnici jsou stanoveny požadavky pro jednotný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov, uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost nových budov a velkých stávajících budov, které jsou předmětem větší renovace, energetickou certifikaci budov a pravidelné inspekce kotlů a klimatizačních systémů v budovách a posuzování otopných zařízení, v nichž jsou kotle starší než 15 let.

V ČR je základním právním předpisem stanovujícím vybrané vlastnosti konstrukcí a budov tak, aby mohly být provozovány s hospodárnou energetickou spotřebou, zákon o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde odst. 4 § 6 vyjmenovává, které vlastnosti budov a jejich částí musí prokazovat hodnoty zabezpečující hospodárnou spotřebu energie, konkrétní hodnoty jsou stanoveny vyhl. 291/2001 Sb., o měrné spotřebě tepla na vytápění a vyhl. 213/2001 Sb., o podrobnostech energetického auditu, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska technických předpisů se jedná zejména o ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov.

Základním rámcem implementace Směrnice je tedy připravovaná novela zákona č. 406/ 2000 Sb., a to zejména § 6 o účinnosti užití energie. Požadavky čl. 3 Směrnice o metodice výpočtů energetické náročnosti vycházející z obecného rámce dle Přílohy ke Směrnici ukládají zahrnout do konečné spotřeby vyjádřené v jednotkách primární energie kromě tradičního hodnocení měrné spotřeby tepla na vytápění i spotřebu energie na větrání, ventilaci, klimatizování příp. chlazení prostor, osvětlování, tepelné zisky od solárního záření. Metodika výpočtů bude začleněna do novely vyhlášky č. 291/2001 Sb., o měrné spotřebě tepla na vytápění. Kromě požadavku na srozumitelnost vyjádření energetické náročnosti se předpokládá, že bude zahrnovat i míru snížení emisí CO2.

Bude také nezbytné sjednotit terminologii zákona a Směrnice jako např.:

  • energetickou náročností budovy se rozumí množství energie skutečně spotřebované nebo předpokládané pro splnění různých potřeb spojených se standardizovaným užíváním budovy, což může mimo jiné zahrnovat vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, větrání a osvětlení;
  • certifikátem energetické náročnosti budovy bude dokument uznaný státem udávající energetickou náročnost budovy vypočtenou podle jednotné metody, dále bude obsahovat klasifikaci energetické kvality budovy a výčet opatření, která mají být provedena při budoucí renovaci, aby budova dosáhla stanoveného energetického standardu. Certifikát se stane důležitou součástí dokumentace k budově, vlastník budovy bude povinen ho předložit při prodeji nebo pronájmu budovy, certifikát nebude moci být starší 10-ti let. Ve veřejných budovách, jako jsou např. školy, správní budovy, divadla apod., bude certifikát umístěn na veřejnosti přístupném místě, čímž se podpoří obecná informovanost o tolik potřebné hospodárnosti provozování budov.

Článek 4 - Stanovení požadavků na energetickou náročnost říká, že členské státy přijmou opatření nezbytná ke stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost budov založených na jednotné metodě hodnocení. Při stanovování požadavků mohou členské státy rozlišovat mezi novými a stávajícími budovami a různými druhy budov. V těchto požadavcích je třeba brát v úvahu obecné podmínky vnitřního mikroklimatického prostředí, aby se zamezilo nepříznivým účinkům, např. nepřiměřenému větrání, a také místní podmínky a určené využití i stáří budovy. Tyto požadavky se pravidelně přezkoumávají nejméně jednou za pět let a v případě potřeby se aktualizují, aby odrážely technický pokrok ve stavebním odvětví. V podmínkách ČR je tento proces zaveden prostřednictvím novelizací ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. V současnosti se neuvažuje o zpřísnění požadavků na jednotlivé stavební konstrukce, hlavním hodnotícím kritériem je měrná roční spotřeba tepla na vytápění stanovená vyhl. č. 291/2001 Sb.

Článek 5 - Nové budovy zavádí pro nově stavěné budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m2 povinnost, aby před zahájením výstavby byla posouzena a vzata v úvahu technická, environmentální a ekonomická proveditelnost alternativních systémů energie, jako jsou místní systémy dodávky energie využívající obnovitelné zdroje energie, kombinovaná výroba tepla a elektřiny, dálkové nebo blokové vytápění nebo chlazení, pokud je k dispozici, a tepelná čerpadla, za určitých podmínek. V naší praxi tento požadavek nebude znamenat zásadní změnu, předpokládá se využití již zavedeného nástroje energetického auditu a informací o předpokládaném rozvoji území v souladu s územními energetickými koncepcemi.

Článek 6 - Stávající budovy ukládá přijmout opatření nezbytná k tomu, aby se u budov s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m2, u kterých probíhá větší renovace, snížila energetická náročnost s cílem splnit minimální požadavky, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné. Požadavky mohou být stanoveny buď pro renovovanou budovu jako celek, nebo pro renovované systémy nebo prvky, pokud jsou součástí renovace prováděné po vymezenou dobu s výše uvedeným cílem snížit celkovou energetickou náročnost budovy. Po porovnání s plošnými standardy a spotřebou energie na vytápění u českých budov se jedná prakticky o pokračování ve stávající úpravě, kdy v návaznosti na zákon č. 406/2000 Sb. a výše citované vyhlášky při renovaci budovy s roční měrnou spotřebou tepla vyšší než 700 GJ je nutno respektovat dosažení předepsaných měrných hodnot.

Článek 8 - Inspekce kotlů je na rozdíl od našich zvyklostí novým opatřením. Budou zavedeny pravidelné inspekce kotlů spalujících neobnovitelná kapalná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem od 20 kW do 100 kW. Tato inspekce se může provádět rovněž u kotlů používajících jiná paliva. U kotlů se jmenovitým výkonem vyšším než 100 kW bude inspekce prováděna nejméně každé dva roky. U plynových kotlů může být tato doba prodloužena na čtyři roky. U zařízení pro vytápění kotli se jmenovitým výkonem větším než 20 kW starších než 15 let budou prováděny jednorázové inspekce celého zařízení. Zde již bude možné navázat na naše národní postupy. Na základě této inspekce, která rovněž zahrnuje posouzení účinnosti kotle a velikosti kotle v porovnání s požadavky na vytápění budovy, poskytnou odborníci uživatelům poradenství o výměně kotlů, dalších změnách otopné soustavy a o alternativních řešeních.

Obdobně budou podle článku 9 - Inspekce klimatizačních systémů zavedeny pravidelné inspekce klimatizačních systémů se jmenovitým výkonem větším než 12 kW. Inspekce budou obsahovat posouzení účinnosti klimatizace a velikosti zařízení v porovnání s požadavky na chlazení budovy. Uživatelům bude poskytnuto vhodné poradenství o možném zlepšení nebo výměně klimatizačního systému a o alternativních řešeních.

K zajištění jednotného postupu při plnění požadavků směrnice byl vydán Mandát CEN, CENELEC, ETSI, na jehož podkladě je vytvářen soubor EN norem upravujících metodiku výpočtů, provádění inspekcí a zejména energetické certifikace budov. Jedná se o rozsáhlé množství technických standardů, které musí být částečně novelizované ale zejména nově zpracované. S ohledem na termín implementace Směrnice v právních předpisech zemí EU se jedná o extrémní situaci. Jedná se o:

  1. normy související s celkovou spotřebou energie v návaznosti ad
  2. normy pro výpočet dodávané energie související s ad
  3. normy pro výpočet čisté potřeby energie pro vytápění a chlazení
  4. podpůrné normy
  5. normy pro monitorování a verifikaci energetické náročnosti.

Jednotlivé skupiny budou obsahovat příslušné technické standardy ale i pro zjednodušení jejich aplikace v praxi technické návody a komentáře:

1) NORMY SOUVISEJÍCÍ S VÝPOČTEM CELKOVÉ SPOTŘEBY ENERGIE
Metody vyjádření energetické náročnosti a provádění energetické certifikace budov
Celková spotřeba primární energie a množství emisí CO2
Stanovení spotřeby energie, klasifikace (rating)
Inspekce kotlů a topných systémů

2) NORMY PRO VÝPOČET DODÁVANÉ ENERGIE
Topné systémy budov - metody výpočtu potřeby energie a účinnosti systému vč. TČ a solár. zař., CHP, CZT a ostatních druhů OZE
Metoda výpočtu potřeby energie a účinnosti systémů ústředního vytápění
Výpočet potřeby energie ve ventilačních systémy, pro R+M, osvětlení

3) NORMY PRO VÝPOČET ČISTÉ POTŘEBY ENERGIE PRO VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ
Výpočet potřeby energie pro vytápění EN ISO 13 790
Výpočet potřeby energie pro vytápění a chlazení
Výpočet zátěže chlazením dané místnosti, kritéria a ověřování.

4) PODPŮRNÉ NORMY
A.Tepelná náročnost stavebních prvků
EN ISO 13 789, 13 786, 6946, 13 370, prEN 13947, EN ISO 10077-1, 2 atd., celkem 12 norem;

B.Ventilace a vzduchová průvzdušnost
- výpočet stanovení průtoku vzduchu v bytových a ostatních budovách vč. infiltrace, požadavky na energetickou náročnost ventilačních a klimatizačních systémů místností;

C. Ochrana proti slunečnímu záření a přehřívání
prEN ISO 13 791 výpočet vnitřní teploty místnosti v letním období bez mechanického chlazení, kritéria a ověřování,
prEN ISO 13 792 dtto, jednoduchý postup
EN 13 363-1, 2 zařízení k ochraně proti slunečnímu záření ve spojení s prosklením

D. Vnitřní prostředí a vnější klima
EN ISO 15927-1, 2, 3, 4, 5, 6
Návrhová kritéria a vnitřní prostředí
Kritéria vnitřního prostředí vč. tepelné pohody a kvality vnitřního vzduchu, osvětlení a akustiky

E. Definice a názvosloví
Tepelné izolace - EN ISO 7345, 9288, 9251
Ventilace - značky, názvy, grafické značení EN 12792

5) NORMY PRO MONITOROVÁNÍ A VERIFIKACI ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI
Inspekční a měřicí metody pro provoz ventilačních a klimatizačních systémů - EN 12 599
Metody pro ověřování energetické náročnosti budov - EN 13 829 průvzdušnost, EN ISO 12 569 výměna vzduchu, EN 13 187 tepelná nerovnoměrnost obvodových konstrukcí ("infra kamera")

Inspekce kotlů a otopných soustav
Příručka pro provádění inspekcí ventilačních soustav
Příručka pro provádění inspekcí klimatizačních zařízení.

 
 
Reklama