Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

TZB-2004: Vodu neumíme ničím nahradit

Následující článek byl přednesen jako příspěvek na konferenci TZB-2004 v rámci dne Nízkoenergetická výstavba 25.11.2004 na veletrhu Aqua-therm v Praze. Příspěvek upozorňuje na rostoucí náklady na zásobování vodou a tudíž rostoucí význam kvalifikovaných rozhodnutí v oblasti zdravotní techniky v relaci ke snižujícím se nárokům na energii na vytápění NED.

1. Měnící se podíl v energetických tocích

Pro nízkoenergetický dům je v současném chápání rozhodující nalézt vhodnou stavebně-energetickou koncepci, kde je jednoznačnou prioritou snížení potřeby tepla na vytápění. Zařazení úvah z oblasti sanitární techniky je však stále bližší a rozšíření pohledu na veškeré energetické toky v budově se dá v blízké budoucnosti očekávat [1].
Následující graf z článku Integrace vytápění a ohřevu TUV v nízkoenergetických bytových domech [2] je použit jako názorný příklad rostoucího podílu spotřeby tepla na ohřev teplé vody při zateplování budovy.


Obr. 1

2. Výstavba domů s nízkými provozními náklady

Rok Litrů/os.
a den
1989 173
1991 164
1993 140
1996 117
1999 109
2001 107
2002 103
2003 103
Tab. 1 - Průměrná denní
spotřeba vody v ČR
(zdroj: PVK a.s.)

Pokud je cílem výstavba domů s nízkými provozními náklady, je velmi důležité si uvědomit, že nová řešení není možné hledat jen v oblasti ohřevu teplé vody. Je třeba se na zásobování vodou dívat jako na jeden celek, který má dvě části: náklady na studenou vodu a na její ohřev.

Úsporná opatření pak probíhají ve třech rovinách:
  1. snížení spotřeby studené vody
  2. snížení spotřeby teplé vody
  3. efektivní ohřev teplé vody (volba vhodného zdroje teplé vody a snížení ztrát v rozvodu k odběrnému místu)
Úspory v bodech 1 a 2:
jsou z části možné technickými opatřeními, ale výrazný podíl má chování uživatelů. Spotřeba vody u nás klesá trvale od r. 1989 v souvislosti se zvyšováním ceny a snížení na současných průměrných 90-103 l/os a den se považuje za velmi dobré. (viz tab. 1).

Úspory v bodě 3:
jsou možné jak správným výběrem zdroje (volba vhodné kapacity ohřevu i využití obnovitelných zdrojů, zejména solární techniky), tak jeho vhodným umístěním co nejblíže spotřebě, kvalitní hydraulikou rozvodu a dodržením pravidel pro snižování tepelných ztrát potrubních tras.


3. Faktor ekonomický při řešení ZTI

Z hlediska finančních nároků na zajištění provozu domu se zvyšováním vodného a stočného (obr. 2) se dostáváme s platbami za vodu na stejnou úroveň jako s finančními nároky na energie pro vytápění (tab. 2) a úsporná opatření v oblasti spotřeby vody jsou velmi efektivní.


Obr. 2

Vodné + stočné


VODA
pro rod. dům, 4 os.
109 l/os.den


2002:   37,70/m3 5.700,-
2005:   45,-/m3 6.800,-
2007:   75,-/m3 11.300,-
2010: 100,-/m3 15.000,-
Tab. 2

Problémem hodnocení efektivity úsporných opatření je skutečnost, že se snižující se spotřebou vody bude úměrně narůstat její cena. Právě celorepublikový pokles spotřeby vody je jedním z nejčastěji jmenovaných důvodů pro zvýšení ceny v lednu 2005 [3]. Vodárenské společnosti musí pokrýt finanční požadavky zejména na výstavbu ČOV, rekonstrukci vodovodních a kanalizačních sítí, zlepšení parametrů čištění odpadních vod, zákonné poplatky a další požadavky. (Výrobce může při kalkulaci do ceny zahrnout jen oprávněné náklady a přiměřenou míru zisku podle závazných kritérií stanovených zákonem o cenách.)



Obr. 3 - Rozdělení spotřeby
vody v domácnosti

4. Faktor ekologický při řešení ZTI

V oblasti zásobování vodou však navržená technická řešení nemohou být posuzována jen z ekonomického hlediska. Musí být součástí úvah o udržitelném rozvoji.

Na rozdíl od energií vodu neumíme ničím nahradit.

Na povrchu Země je asi 71 procent vody, z toho jen tři procenta tvoří voda čerstvá, zbytek jsou ledovce a podzemní prameny. Nicméně pouze jedno procento těchto vod lze považovat za vodu vhodnou pro člověka. Více než miliarda lidí vůbec nemá přístup k nezávadné pitné vodě, přes tři miliony lidí umírá ročně na nemoci spjaté s konzumací závadné vody [4].

V mnoha afrických zemích se pohybuje spotřeba vody na osobu kolem 10 až 20 litrů denně, zatímco v Evropě je to 200 litrů. Podle Mezinárodní rady pro vědu při OSN je v 21. století nedostatek pitné vody stejným světovým problémem jako oteplování planety. Nejde však jen o Afriku, úbytek lesů a zeleně způsobuje rozšiřování pouští. Velká část půdy v Řecku, Itálii, Španělsku a Portugalsku se stává slanější a neplodnější. Otázka, zda je důležitější ropa, nebo pitná voda, je jednoduchá. Ropu lze nahradit jinými energetickými zdroji, ale vodu nahradit nelze.


5. Možnosti úspor

Z pohledu rozdělení spotřeby vody v domácnosti (obr. 3) se jeví jako nejvhodnější úsporná opatření při splachování, hygieně a praní.

ÚSPORY SPLACHOVÁNÍ
 
Příklad
dvojité splachování
Při spláchnutí 1x velké + 4x malé/os.
Spotřebuje 9 l nádržka: 65,7 m3/rok
nádržka s dvojím splachováním 6/3 l: 26,3 m3/rok

tj. úspora 39,4 m3/rok á 45,- Kč
tj. 1773,- Kč/rok

ÚSPORY HYGIENA
  pákové baterie
omezovače průtoku v perlátorech
úsporné sprchy (50 %)
úsporné sprchové růžice
omezovače průtoku (redukce o 20, 30 nebo 40 %, tj. 14, 12 a 9 l/min.
termostatické baterie (omez. t.)
  tvarované vany
Spa

ÚSPORY ZAHRADA/PRANÍ/NÁDOBÍ
  dešťová voda
čištěná odpadní voda (aerobní čištění, účinnost 95 %)
(případně jen šedá voda, tj.odděleně WC, myčky, dřezy)

Úsporné pračky, úsporné a velikostí odpovídající myčky
ISH ´99 Delphi-Studie Technologie vody v r. 2010:
celkový trend - využití alternativních zdrojů vody, dešťové a odpadní vody šedé.


6. Deklarované požadavky vývoje

Delphin Studie, jejíž závěry byly předneseny na ISH ve Frankfurtu n/M. v roce 1999 a jíž zpracovávalo 45 expertů za 4 kontinentů, se nazývala: Technologie vody v r. 2010.

Studie předpokládá následující skutečnosti:
  • snížení spotřeby na 60 l/os.den
  • 24 % teplé vody decentrálně z OZE
  • každá 7. novostavba v Evropě a USA vybavena zařízením na využití provozní vody (úprava dešťové a odpadní vody)
a to vše při zachování komfortu, bezpečnosti a nezávislosti. K zamyšlení je fakt, že od roku 1999, kdy byla studie přednesena, do cílového roku 2010 je 11 let, a tak na realizaci zbývá již jen 5 let.

7. Technologie vody z pohledu ekonomů

Pro zajímavost byl příspěvek doplněn ještě jedním dokumentem. Tzv. Kodaňský koncensus z května 2004, jehož zadavatelem byla dánská vláda a časopis The Economist, obsahuje hodnocení ekonomů, kteří dostali pro řešení problémů lidstva pomyslných 50 miliard dolarů a měli seřadit programy pro řešení problémů na světě podle nákladů a výnosů.

Jejich hodnocení dopadlo následovně:
1. choroby - léčba a prevence AIDS
2. podvýživa - distribuce potravinových doplňků
3. obchod - liberalizace trhů
4. choroby - léčba a prevence malárie
5. podvýživa - vývoj nových zemědělských technologií
6. voda, odpad - vodovodní technologie pro domácnost
7. voda, odpad - odpad a dodávky vody na místní úrovni
8. voda a odpad - výzkum lepšího využití vody při výrobě potravin
9. vládnutí - snížení nákladů na založení firmy
...
15. podnebí - ekologická daň na CO2
16. podnebí - Kjótský protokol

Body 1-4 jsou velmi dobré, programy do 9 místa dobré, 10-13 místo uspokojivé, více než 14 špatné.

Literatura:
[1] doc.Ing. Jan Tywoniak, CSc.: Nebát se nízkoenergetických domů
[2] prof. Ing. Dušan Nevřala, Ph.D. a doc. Ing. Karel Kabele, CSc: Integrace vytápění a ohřevu TUV v nízkoenergetických bytových domech
[3] Dvojnásobné dotace z EU pro projekty v oblasti vody a kanalizace (17.1.2005, TZB-info)
[4] Organizace OSN pro výživu (FAO).

 
 
Reklama