Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Návrh koncepce vodohospodářské politiky MZe ČR pro období po vstupu ČR do EU (2004-2010)

Jedná se o návrh rozeslaný do mezirezortního připomínkového řízení (duben 2004) upravený podle vyhodnocení připomínek podaných v rámci zveřejnění posouzení vlivu Návrhu Koncepce na životní prostředí.

Základní témata:

1. V období od zpracování Koncepce vodohospodářské politiky v roce 1999 postihly Českou republiku dvě významné povodně - v povodí Jizery a v oblasti severovýchodních Čech (2000) a katastrofická historická povodeň v povodí Vltavy a Labe v srpnu 2002.

2. V oboru vodovodů a kanalizací jsou pak stěžejními tématy dokončení transformace vodohospodářských služeb provázené jasným členěním účasti veřejného a soukromého sektoru.

3. Další potřebou je zavedení vhodného regulačního systému k dodržení objektivních principů veřejného zájmu v prostředí přirozeně se vytvářejících monopolů.

4. Významným tématem je dosažení cíle přechodného období pro splnění požadavků Směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod.

Předložená Koncepce reaguje na současné i budoucí problémy a na cíle v období po vstupu České republiky do Evropské unie s horizontem 2010 s tím, že představuje otevřený dokument s možností aktualizací v cca 3-letém intervalu.

Stávající výchozí stav zásobování pitnou vodou a čištění odpad. vod:

Zásobování pitnou vodou:
Česká republika patří z hlediska zásobování obyvatelstva pitnou vodou k lépe vybaveným zemím. I z hlediska jakosti dodávané pitné vody je situace srovnatelná s úrovní nejvyspělejších evropských států.

Čištění odpadních vod:
Větší rozdíl je v čištění odpadních vod. Zatímco ve většině zemí EU se míra napojení na čistírny odpadních vod blíží 100% (vykazováno jako dostupnost napojení a nikoliv skutečně napojení obyvatelé), v přistupujících zemích napojení nepřekračuje 70 - 80 %. Česká republika dosáhla v roce 2002 77,5 % skutečně napojených obyvatel na kanalizaci a 69,6 % obyvatel je skutečně napojeno na kanalizaci s čistírnou. V růstu výstavby čistíren odpadních vod v období od roku 1990 patří mezi nejúspěšnější.

Vlastnické vztahy a riziko hygieny pitné vody a jakosti čištění odp. vod:
V současné době vlastní vodovody a kanalizace několik tisíc vlastníků. Přitom téměř 90 % dodávek pitné vody a prakticky stejné množství odkanalizování zajišťuje 36 provozovatelů. Značný počet vlastníků a provozovatelů velmi malých vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu skýtá řadu rizik z hlediska jakosti dodávané vody a účinnosti čištění odpadních vod.

Situace v oblasti cen:
Také ekonomika oboru prodělala zásadní změnu privatizací a zreálněním cen v roce 1994. Celkový nárůst vodného a stočného se pohybuje od 40 až do 80-násobku. Reálná cena, restrukturalizace průmyslu a nové úsporné spotřebiče a zařízení významně ovlivnily spotřebu, která poklesla téměř o 50 %. Tento pokles vedl - při značných fixních nákladech oboru - k dalšímu růstu cen. Cena dodávané pitné vody a odváděné odpadní vody a její čištění je dána věcným usměrňováním daným Cenovým věstníkem MF na základě zákona o cenách.

Konkrétní stanovené cíle:

Zvýšení počtu obyvatel připojených na veřejný vodovod na úroveň 91 % do konce roku 2010 s přihlédnutím k závazkům České republiky podle Protokolu o vodě a zdraví.

Tento cíl představuje nově připojit cca 100 000 obyvatel České republiky, přičemž tímto připojením dojde k zásadnímu zlepšení jakosti dodávek pitné vody i jejich zabezpečenosti v mimořádných situacích na základě zkušeností z extrémních klimatizačních výkyvů srpnové povodně roku 2002 a období sucha v roce 2003. Bude zajišťován vymezením realizace akcí k zásobení pitnou vodou v harmonogramech krajských Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací a zřízením relevantního podprogramu finančních výpomocí v rámci programu Výstavba a obnova vodovodů a kanalizací v České republice pro období 2005 - 2008.

Výstavba chybějící vodohospodářské infrastruktury (čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů) a zlepšení technologií čištění odpadních vod ke splnění požadavků směrnice 91/271/EHS do konce roku 2010.

Naplnění cíle představuje dobudování kanalizačních systémů a výstavbu nových, případně rekonstrukci řady stávajících čistíren odpadních vod především v malých obcích (rozmezí 2 000 - 5 000 ekvivalentních obyvatel) a jejich aglomeracích. Seznam aglomerací byl předán Evropské komisi v r. 2002.

Naplněním cílů Směrnice 91/271/EHS je výstavba chybějící vodohospodářské infrastruktury (čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů) a zlepšení technologií čištění odpadních vod v aglomeracích ve vyjednaném přechodném období, které je rozděleno na dvě části:

  • od 31. prosince 2010 musí být ve všech zbývajících 520 aglomeracích s počtem ekvivalentních obyvatel nad 2 000 sběrné systémy a čištění v souladu s články 3 a 5 Směrnice 91/271/EHS, přičemž relevantní odpadní vody představují celkovou biodegradabilní zátěž odpovídající 11 milionům ekvivalentních obyvatel.
  • od 31. prosince 2006 musí být sběrné systémy a čištění v souladu s články 3 a 5 Směrnice 91/271/EHS ve zbývajících 36 aglomeracích s počtem ekvivalentních obyvatel nad 10 000.

Výstavba kanalizačních systémů a čištění odpadních vod v malých sídlech pod 2 000 ekvivalentních obyvatel, kde existuje kanalizace.

Cílem je splnění požadavků směrnice 91/271/EHS v sídlech pod 2 000 ekvivalentních obyvatel a nepřerušení rozvoje odkanalizování a čištění odpadních vod v těchto malých sídlech. Naplnění tohoto cíle v obcích s vybudovanou kanalizací znamená zajistit přiměřené čištění do r. 2010. Bude se zajišťovat vymezením priorit realizace akcí k ochraně vodních zdrojů, životního prostředí a potřebám sídel pod 2 000 ekvivalentních obyvatel v harmonogramech krajských Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací a zřízením podprogramu v rámci programu Výstavba a obnova vodovodů a kanalizací v České republice pro období 2005 - 2008.

Podpořit výstavbu kanalizačních systémů a čištění odpadních vod v malých sídlech pod 2 000 ekvivalentních obyvatel, které dosud sběrný kanalizační systém nemají.

Cílem je zlepšit situaci v malých obcích, kde dosud likvidace odpadních vod probíhá na individuální úrovni. V návaznosti na požadavky Rámcové směrnice vodní politiky EU je třeba situaci řešit s ohledem na potřebu dosažení dobrého stavu povrchových a podzemních vod v plánech oblastí povodí.

Financování realizace cílů:
Priority k realizaci výstavby chybějící vodohospodářské infrastruktury stanoví Plány rozvoje vodovodů a kanalizací krajů, které budou podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích dokončeny do konce roku 2004.
S ohledem na vysokou investiční náročnost opatření je nutno vytvářet a zpřesňovat strategie jejich financování s jejich projednáním ve vládě. Realizaci potřebných opatření nelze zabezpečit bez státních finančních podpor a bez využití fondů Evropské unie. Pro zabezpečení finančních zdrojů k výstavbě popř. rozšíření vodohospodářské infrastruktury v obcích a jejich aglomeracích bude nutné vytvořit modely kofinancování s účastí národních zdrojů, podílu investorů a zejména s využitím fondů Evropských společenství (strukturálních a kohezního). Národní zdroje představují využití jak dotačních možností státního rozpočtu tak prostředků ze Státního fondu životního prostředí. Je třeba zajistit další úvěr České republiky od mezinárodních finančních institucí, například Evropské investiční banky, který představuje podstatný finanční zdroj za velmi příznivých podmínek. Úkolem je tedy sestavení programu zahrnujícího výstupy z plánu Rozvoje vodovodů a kanalizací krajů, vhodné agregace obcí do aglomerací a příslušné finanční projekty, založené na spolufinancování z uvedených zdrojů. Tento přístup vyžaduje velmi úzkou spolupráci všech zainteresovaných resortů především Ministerstva zemědělství pro sestavení priorit a věcného obsahu programu a všech ministerstev odpovědných za využití fondů Evropské unie (Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj) a krajů.
Jednou z podmínek pro využití Fondu soudržnosti je dosažení limitu 10 mil. EUR (cca 300 mil. Kč) na jeden projekt. To je v případě České republiky obtížné pro zabezpečení akcí v obcích s počtem 2 000 - 10 000 ekvivalentních obyvatel a bude třeba zajistit nezbytnou integraci (sdružování) akcí do souborných projektů.

Potěšující je, že v koncepci je rovněž řešena problematika prevence. Základní strategií prevence negativních dopadů extrémních hydrologických situací (povodně a sucha) musí být realizace technických a biotechnických opatření a činností k pozitivnímu ovlivňování vodní komponenty v krajině.
Jedná se o řešení následujících problémových úkolů:

  • zvýšení retenční schopnosti,
  • zpomalení odtoku vody ze srážek,
  • vyrovnání odtokových extrémů,
  • snížení erozního účinku povrchově odtékající vody,
  • ověření dostatečnosti stávajících vodních zdrojů.

Text celé koncepce

 
 
Reklama