Letos v lednu uplynulo pět let od doby, kdy Evropský parlament schválil Green Deal – Zelenou dohodu pro Evropu1. Firmy napříč odvětvími hledají efektivní způsoby, jak s podporou nových technologií, obnovitelných zdrojů energie a cirkulární ekonomiky přispět k větší udržitelnosti a ochraně klimatu. Stavebnictví nevyjímaje. To se podílí na celosvětových emisích oxidu uhličitého z 39 %2, a proto je jeho zapojení do těchto iniciativ naprosto zásadní.
Od poloviny loňského roku se diskuse o udržitelnosti stavebních materiálů strhává k pozvolnému, zato viditelnému protěžování jednoho stavebního materiálu na úkor ostatních. Česká Surovinová politika pro dřevo definuje cíl navýšit podíl dřevostaveb u výstavby rodinných domů na 25 % do roku 2035 a zjednodušit požární pravidla pro výškové stavby ze dřeva. A to i přesto, že zkušenosti nejen z ČR, ale i zahraničí ukazují, že dřevostavby často vycházejí dráž než stejné stavby z tradičních materiálů.
Na konci minulého roku se uskutečnila celá řada odborných seminářů na téma umělá inteligence a stavebnictví. Dle analytiků je třeba již při zavádění takzvaného bypassu v přechodném období do konce roku 2027 pamatovat také na využívání umělé inteligence (AI). Největší výzvou je podle nových studií nedostatek digitálních dovedností zaměstnanců, největší příležitostí pak zvýšení efektivity služeb a celkové snížení nákladů.
Přestože tradiční zděné stavby na českém trhu stále dominují, budoucnost vidí analytici v dřevěných a kombinovaných stavbách. Očekávají, že v nadcházejícím roce budou dřevostavby v Česku na vzestupu a dojde také k úpravám dosud sporné legislativy. Příkladem má být Rakousko, které dlouhodobě podporuje dřevostavby a jejich legislativa nabízí jasné požární a energetické normy umožňující širší uplatnění udržitelných stavebních technologií.
