Kdo může měření provádět? Jaké přístroje jsou pro měření předepsané? Jaké náležitosti má protokol o autorizovaném měření malých zdrojů dle zákona 86/2002 Sb.? Článek přináší celou řadu dalších odpovědí na praktické dotazy.
Nová norma EN 13779 pro větrací a klimatizační zařízení je jednou z prvních evropských směrnic, která na základě "Energy Performance of Buildings Directive" (EPBD) definuje nové pokyny pro projektování. Tyto směrnice poskytují projektantům aktivní pomoc, jak požadavky EPBD provádět. Celkově tak lze podstatně zvýšit energetickou účinnost větracích a klimatizačních zařízení.
Ceny pro nové elektrárny, vyrábějící energii z onovitelných zdrojů, podle očekávání klesly. V případě nových výkupních cen pro fotovoltaické a větrné elektrárny je pokles o 5 %. Zajímavou změnou je, že od ledna se rozlišují fotovoltaické elektrárny s výkonem pod 30 kW a nad 30 kW. ERÚ tak dává najevo své sympatie k malým zdrojům.
Současné vytápěcí soustavy jsou většinou navrhovány tak, že mají proměnné teploty oběhové vody a konstantní průtok oběhové vody. Existuje možnost snižovat u soustav průtok? V příspěvku je uveden způsob snižování průtoku v každém provozním stavu, který u teplovodních tepelných soustav umožní snižovat spotřebu čerpací práce oběhových čerpadel a tím i spotřebu zdražující se elektřiny.
Statická elektřina není zdaleka pouze záležitostí elektrotechniky, ale principy a zákonitosti elektrostatického pole jsou využívány nebo naopak potlačovány v celé řadě oborů a činností. Nepříznivé působení se vyskytuje všude tam, kde dochází k tření, oddělování, řezání, přesýpání, rolování materiálů nebo kde elektrický výboj může ohrozit zdraví lidí nebo způsobit výbuch hořlavých par či plynů.
Počiatočná investícia do väčšej hrúbky izolácie je len o málo vyššia než investícia do minimálnej hrúbky potrebnej na ochranu proti kondenzácii. Náklady na montáž izolácie vzniknú tak či tak, netreba im teda venovať pozornosť. Otázkou je, či sa vyššie náklady vykompenzujú ešte vyššími energetickými úsporami, teda či sa investícia splatí.
Z šetření a zveřejněných výstupů "Nezávislé komise vlády pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu" (vedené Prof. Pačesem), vyplývá, že jak ve střednědobém, tak dlouhodobém horizontu prognózy dojde k ohrožení dálkového zásobování teplem v důsledku nedostatku hnědého uhlí pro většinu teplárenských zdrojů u nás.