TZB-info doporučuje Stavbu větrných a solárních elektráren by měla významně urychlit novela stavebního zákona platná od 1. 1. 2024. Hlavní změny pro estav.tv představují právníci z advokátní kanceláře Doucha Šikola advokáti.
Zásadní proměnu stavební legislativy přináší v letošním roce nový stavební zákon. Pro veškerou výstavbu vstoupí v účinnost 1. července 2024. Největší, tzv. vyhrazené stavby, již od 1. ledna 2024 povoluje nově zřízený Dopravní a energetický stavební úřad. Mimo jiné bude také odvolacím orgánem krajských stavebních úřadů pro menší výrobny z obnovitelných zdrojů. Čtěte, jaké kompetence by měl zastávat a co vše bude posuzovat.
Stavební zákon stanoví, že v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat vyjmenované stavby jen tehdy, pokud je územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu výslovně nevylučuje. Jak ale postupovat v situaci, kdy územně plánovací dokumentace stavbu nevylučuje výslovně, ale nepřímo? A jak tomu bude po účinnosti nového stavebního zákona? V rámci spolupráce s portálem epravo.cz klademe otázky, které se týkají stavební tematiky a stavebního práva.
TZB-info doporučuje Ve spolupráci s portálem epravo.cz publikujeme názory právníků na novelu stavebního zákona. Začátkem dubna zveřejnila ministerstva pro místní rozvoj a životního prostředí návrh věcné novely nového stavebního zákona a zároveň také návrh zákona o jednotném povolování v oblasti ochrany životního prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. Jaká úskalí přinášejí tyto změny?
Ve spolupráci s portálem epravo.cz jsme připravili několik pohledů na peripetie okolo nového stavebního zákona. Návrh novely nového stavebního zákona se v současné době nachází v meziresortním připomínkovém řízení. Do konce června bude novela předložena vládě. Po projednání Legislativní radou vlády by měla být na programu jednání vlády v září a sněmovna by ji měla začít projednávat v říjnu. Definitivní verze novely by měla být schválena do konce tohoto roku. Účinnost všech částí zákona pak bude od roku 2024.
Nový stavební zákon přináší nejstriktnější přístup k černým stavebníkům minimálně od roku 1977. Jde o reakci na stav, kdy zhruba 10 % všech realizovaných staveb v ČR bylo povolováno v rámci režimu dodatečného povolování. Pokud budeme vycházet z oficiálních dat pro rok 2018, tak ze zhruba 7 000 tzv. „černých staveb“ bylo nařízeno odstranit pouze 400. Realita nejrůznější stavební nekázně může být v našich poměrech mnohonásobně vyšší. Jaké jsou však příčiny tohoto stavu a jak na ně reaguje nová právní úprava?