Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Jak postupovat při certifikaci požárně odolných výplní otvorů

Zástupců České komory lehkých obvodových plášťů (ČKLOP) se ptáme na základní pravidla pro úspěšnou realizaci lehkých obvodových plášťů a otvorových výplní. Souhrn odborných znalostí se tentokrát týká certifikace.

Požárně odolné a/nebo kouřotěsné otvorové výplně jsou tzv. regulovaným/stanoveným výrobkem, pro nějž je výrobce, eventuálně dovozce či distributor povinen zajistit posouzení a ověření stálosti vlastností, resp. certifikaci výrobku k tomu oprávněným subjektem. Proces certifikace požárně odolných otvorových výplní má svá specifika, je náročný na dokumentaci, která má být ze strany žadatele předložena, problematické se jeví i možné varianty výrobku související s rozšířenou aplikací výsledků zkoušek požární odolnosti. Cílem příspěvku je přiblížit praktický postup z pohledu žadatele o certifikaci.

Je třeba zmínit, že certifikace požárně odolných dveří je předmětem opakovaných kontrol ze strany ÚNMZ (Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví), jelikož před pár lety při náhodných odběrech výrobku z trhu provedených ČOI vykazovaly zkoušky požární odolnosti opakovaně naprosto nevyhovující výsledky. Je tedy vyžadováno, aby postup AO/OS při certifikaci výrobků ovlivňující požární bezpečnost staveb byl mimořádně důsledný.

V první řadě je třeba rozlišit, zda předmětem certifikace má být „výrobek“ podléhající:

  1. Nařízení evropského parlamentu a Rady 305/2011 (CPR), tedy:
    požárně odolné a/nebo kouřotěsné vnější dveře, okna, střešní okna a vrata, na které se již vztahují příslušné harmonizované normy (ČSN) EN 16034 a související EN 14351-1+A2 nebo EN 13241+A2; výrobky musejí být opatřeny CE označením a Prohlášením o vlastnostech (podrobně viz článek v Ročence ČKLOP 2019) a mohou pak být uváděny na trh EU; nebo
  2. Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., v návaznosti na zákon č. 22/1997 Sb., v platných zněních, tedy: požárně odolné a/nebo kouřotěsné dveře vnitřní.

Evropská norma EN 14351-2 pro vnitřní požárně odolné dveře totiž dosud nebyla harmonizována a v nejbližší době se tak nestane, a je tedy nutné postupovat podle „národního systému“, kdy výsledkem je certifikace pro uvádění na trh pouze ČR, výrobce vydává Prohlášení o shodě. „Evropská“ CE certifikace je možná pouze přes Evropské technické schválení (ETA) a EAD (viz www.eota.eu), což může být časově i finančně náročnější.

V dalším kroku lze již doporučit kontaktovat vybranou instituci (tzv. autorizovanou osobu (AO)/oznámený subjekt (OS)) a konzultovat další postup. Příspěvek může jen rámcově podchytit všechny možnosti a obtížnosti, které v procesu certifikace vznikají. K certifikaci požárně odolných vnitřních dveří podle NV č. 163/2002 Sb., je v ČR autorizováno několik subjektů (viz www.unmz.cz), k CE certifikaci vnějších výplní otvorů a vrat podle CPR a harmonizovaných norem byly zatím notifikovány jen tři z nich.

K podání žádosti o certifikaci je třeba připravit technickou dokumentaci výrobku: výrobní výkresy včetně specifikace variant výrobku, které mají být „posouzeny“. Tato část dokumentace je pro certifikaci zásadní, a bývá často prvním problémem na cestě k cíli. Podrobný seznam požadované dokumentace pro certifikaci vnitřních požárně odolných dveří je uveden v technickém návodu TN 08.01 dostupném na webových stránkách koordinačního pracoviště TZÚS (https://koordinacesv.tzus.cz/technicke-navody nebo www.tzus.cz). Dokumentace nutná k CE certifikaci je obdobná.

Další postup se již mírně liší pro případy, kdy žadatelem o certifikaci je:

  1. Výrobce/dovozce/distributor nového výrobku, který nebyl dosud zkoušen.
  2. Výrobce/dovozce, který si přeje využít pro certifikaci dříve provedených zkoušek, klasifikací, případně rozšířených aplikací výsledků zkoušek požární odolnosti provedených na konkrétním typu dveří/otvorové výplně.
  3. Výrobce, který vyrábí z unifikovaného profilového systému a který si přeje využít výsledků zkoušek, klasifikací, případně rozšířených aplikací výsledků zkoušek požární odolnosti od dodavatele profilového systému.

V případě a., kdy předmětem certifikace je výrobek, který dosud nebyl zkoušen (evt. nebyly zkoušeny všechny potřebné vlastnosti nebo všechny požadované varianty) navrhne AO/OS rozsah nutného zkoušení, resp. v případě požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti referenční a doplňkové zkoušky tak, aby přímou aplikací nebo rozšířenou aplikací výsledků zkoušek byly pokryty všechny požadované varianty výrobku. Odběr vzorku výrobku/ů ke zkouškám požární odolnosti musí být v souladu s NV č. 163/2002 Sb. i s CPR, kterou musí provést zástupce příslušné Autorizované osoby/Oznámeného subjektu.

V případě b. a c. je snahou zcela pochopitelně minimalizovat náklady a využít dříve provedené zkoušky, případně i rozšířené aplikace výsledků zkoušek (EXAP) a klasifikace požární odolnosti. Variantně mohou být žadatelem o certifikaci předloženy k certifikaci pouze protokoly o zkouškách s žádostí o zpracování klasifikace, případně EXAP. Autorizovaná osoba (resp. OS) odpovídá za správnost a úplnost dokumentace, kterou jako podklad pro certifikaci převezme. To však přináší určitá úskalí.

V případě využití dříve provedených zkoušek musí výrobce/dovozce doložit prohlášení o nezměněné výrobě a shodnosti výrobku. Protokoly o zkouškách by neměly být starší 10 let, neboť se má za to, že dnes používané materiály (těsnění apod.) mohou jen obtížně být shodné s těmi používanými před více jak 10 lety. Ve straších protokolech o zkouškách obvykle chybí některé údaje, které jsou podle současných norem platných pro klasifikaci požární odolnosti nezbytné. Certifikaci požárně odolných otvorových výplní komplikuje i revize ČSN EN 15269-1:2019 „Rozšířená aplikace výsledků zkoušek požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti sestav dveří, uzávěrů a otevíravých oken včetně jejich prvků stavebního kování – Část 1: Všeobecné požadavky“. Některé dříve zpracované Protokoly o rozšířené aplikaci nejsou poměrně zásadně v souladu s revidovanou ČSN EN 15269-1:2019, a je třeba je přepracovat. Častým nedostatkem starších protokolů o EXAP jsou chybějící výkresy a specifikace schválených variant výrobku, což jednak ČSN EN 15269-1:2019 kapitola 6 jasně vyžaduje, ale hlavně je tato dokumentace nutná k jednoznačnému popisu certifikovaného výrobku tak, aby při dodávání na trh nemohlo dojít k záměně, která by ovlivnila požární odolnost a/nebo kouřotěsnost, tedy požární bezpečnost stavby.

Příloha č. 1 – Označení shody CE
Příloha č. 1 – Označení shody CE
Příloha č. 2 – Prohlášení o vlastnostech
Příloha č. 2 – Prohlášení o vlastnostech
Příloha č. 3 – Prohlášení o shodě
Příloha č. 3 – Prohlášení o shodě

Publikováno ve sborníku 2021 ČKLOP, upraveno pro redakci TZB-info
 
 
Reklama