Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Paříž 2015

Klimatická konference v Paříži (COP 21), 30. 11. - 11. 12. 2015

United Nations Climate Change Conference in Paris,
Nov 30 - Dec 11 2015

Cílem 21. konference OSN o klimatické změně (COP21) je dosáhnout právně závazné a univerzálně platné dohody o opatřeních proti změně klimatu. Hlavní snahou těchto opatření je udržet globální oteplování pod hranicí 2°C.

Každá ze 196 zemí OSN musí předložit vlastní plán na snižování emisí skleníkových plynů. Česko to už udělalo prostřednictvím Evropské unie, která chce do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého o 40 % oproti roku 1990.

Francie bude hrát v pořádání této mezinárodní konference vedoucí roli - COP21 bude jednou z největších mezinárodních akcí, které se kdy v zemi konaly. Očekává se účast až 50 tisíc návštěvníků, z toho 25 tisíc oficiálních delegátů z vlád, mezivládních organizací, agentur OSN, nevládních organizací a občanské společnosti. Českou republiku bude v Paříži zastupovat premiér Bohuslav sobotka a ministr životního prostředí Richard Brabec.

Dohoda, která vzejde z konference v Paříži, by měla nahradit Kjótský protokol z roku 1997. Ten obsahuje závazná opatření pro snížení emisí skleníkových plynů, avšak nebyl ratifikován (tj. k ničemu se nezavázaly) státy, které ovzduší znečišťují nejvíce – USA, Čína a Indie. S odůvodněním, že přijetí Kjótského protokolu by ohrozilo hospodářský růst těchto zemí, nebylo dosaženo závazné dohody v roce 2009 v Kodani ani v roce 2010 v Cancúnu.

Nyní se zdá, že doba pokročila. Do obnovitelných zdrojů, alternativních paliv a úspor energie se celosvětově investuje více než do fosilních paliv. Světová spotřeba ropy stagnuje a její cena klesá. Nově se nehovoří o vrcholu těžby (peak oil), ale o vrcholu poptávky (peak demand). Probouzí se sektor elektromobilů a elektrických akumulátorů. Jak USA, tak Čína jsou v roce 2015 světovými lídry v oboru obnovitelné energie. Roky 2010, 2014 a 2015 byly nejteplejšími v celé historii měření. Znečištění životního prostředí v Číně i v Indii má stále citelnější dopady na zdraví obyvatel. Uvidíme, zda budou tyto a další předpoklady dostatečné, aby byla na COP 2015 přijata globální závazná dohoda na omezení skleníkových plynů.

Oficiální web konference: www.cop21paris.org

Aktuality z konference na Twitteru: www.twitter.com


Mohlo by vás zajímat


Odborný Velké kontejnerové, výletní lodě nebo tankery jsou zásadním zdrojem znečištění ovzduší i moří. Stejně tak letadlo má obrovskou spotřebu paliva v porovnání s autem. Pokud jde ale o skleníkový efekt a globální oteplování, přispívají emise lodí a letadel jen zlomkem toho, co vypouští spalovací motory v autech.
Radim Tolasz, foto © TZB-info
Globálnímu oteplování se v ČR nevyhneme. Jaké změny počasí můžeme v nejbližších letech očekávat? Pomůže snižování emisí skleníkových plynů? Podívejte se na rozhovor s Radimem Tolaszem, vedoucím oddělení změny klimatu Českého hydrometeorologického ústavu.
Odborný Metan, druhý nejvýznamnější skleníkový plyn, má spoustu zásadních vlastností pro zmírňování změn klimatu. V porovnání s CO2 asi třicetkrát intenzivněji zachycuje teplo v atmosféře, zato z ní mizí rychle – už zhruba po deseti letech. I proto omezení jeho emisí přináší rychlé snížení růstu teploty. Asi 40 % emisí vytváří sama příroda. A právě takový metan zkoumají vědci z Czechglobe.
Globální oteplování a klimatické změny jsou na počátku 21. století největší výzvou lidstva. Jaké jsou příčiny globálního oteplování, co způsobuje skleníkový efekt a co s tím lidstvo může dělat?
Letošní celosvětový happening na ochranu klimatu připadl na sobotu 27. března. Tradičně se na hodinu zhasínají světla v ulicích měst a obcí, potemní památky, konají se nejrůznější akce pro veřejnost, zapojují se školy, firmy, instituce, rodiny i jednotlivci. Letos se akce koná pouze virtuálně (stejně jako loni v březnu), avšak s naléhavějšími klimatickými závazky. Apel se soustředí kromě jiného i na stavby a promyšlené plánování územních celků.
Recenzovaný První část seriálu se věnovala environmentálnímu vyhodnocení předmětného bytového domu (BD) z hlediska množství produkce skleníkových plynů pomocí zjednodušené metody posuzování životního cyklu (LCA). Výsledné emise byly porovnány s emisním požadavkem stanoveným na základě klimatických cílů Pařížské dohody a vědecké zprávy The Emissions Gap Report. Výsledky ukázaly, že roční produkce emisí skleníkových plynů BD dosahují 41,8 t CO2,ekv./a, přičemž emisní požadavek pro klimatický cíl 1,5 °C činí 17,0 t CO2,ekv./a. Druhá část příspěvku se věnuje sestavení variant kombinující emisně úsporná opatření za účelem dosažení hranice emisního požadavku pro klimatický cíl 1,5 °C.
Recenzovaný Dvoudílný seriál se věnuje případové studii bytového domu (BD), který byl environmentálně vyhodnocen z hlediska množství produkce skleníkových plynů pomocí zjednodušené metody posuzování životního cyklu (LCA). Výsledky celkových emisí BD byly porovnány s hodnotou emisního limitu, který byl stanoven na základě klimatických cílů Pařížské dohody a vědecké zprávy The Emissions Gap Report. V reakci na značné překročení emisního limitu byla navržena řada emisně úsporných opatření, která byla vhodně sestavena do variant splňujících emisní požadavek.
Trhy s elektřinou v současné době kvůli cenovým stropům a dalším pokřivením trhu nedávají dostatečné cenové signály pro tvorbu bezpečnostních rezerv. Kapacitní mechanismy by tak měly motivovat výrobce elektřiny k udržování pohotovostních kapacit pro případy silné poptávky či výpadku zdrojů.
Reklama

TABULKY & VÝPOČTY


Reklama

VIDEA



 
 
Reklama