ČSN EN 15603

V této normě se uvádí metodika k získávání rovnocenných výsledků z různých sou-borů údajů, aby bylo možno hodnotit při energetická certifikaci nové a stávající budo-vy rovnocenným způsobem. Poskytuje také metodiku k určování chybějících údajů, k výpočtu normalizované potřeby energie na vytápění a chlazení, větrání, přípravu tep-lé vody a osvětlení. Norma také uvádí metodiku k hodnocení energetické efektivnosti možných zlepšení.
Tato norma popisuje dva základní druhy energetického hodnocení budov a jejich užití:
výpočtové energetické hodnocení, normalizovaným výpočtovým energetickým hodnocením, kde normová potřeba energie nezávisí na chování uživatelů, skutečných klimatických podmínkách a jiných skutečných podmínkách (okolního prostředí a vnitřních);
měřené energetické hodnocení, založené na dodané a vydané energii.
V důsledku rozdílů ve způsobu, jakým se tato dvě hodnocení získala, se nemohou jejich výsledky přímo porovnávat, ani obvykle nemohou mít stejné hodnoty požadav-ků či tříd ENB. Norma uvádí možný způsob přepočtu mezi těmito hodnoceními.
Účel normy je:
- porovnat (a shrnout) výsledky z jiných norem, které počítají potřebu energie na specifické zajišťované funkce v budově;
- hodnotit energii vyrobenou v budově, z níž část se může odvést na použití jinde;
předložit souhrn celkové potřeby energie budovy ve formě tabulky;
- poskytnut energetické hodnocení založené na primární energii, na emisích oxidu uhličitého nebo na jiných parametrech definovaných národní energetickou politikou;
- zavést všeobecné principy výpočtu faktorů primární energie a součinitelů emisí uhlíku.