EUDR a budoucnost boje proti odlesňování

A co je vlastně EUDR? Jedná se o nařízení Evropské unie proti odlesňování, které se týká široké škály produktů z různých sfér. Kromě dřeva je to například káva, kakao, sója, produkty pocházející ze skotu (maso i kůže), palmový olej nebo kaučuk. Všechny tyto produkty přispívají v některých oblastech k likvidaci lesů. A evropští spotřebitelé se na tom svými nákupy podílí. Myšlenka stojící za EUDR dává v tomto ohledu velký smysl. Na evropském trhu by měly být k dispozici pouze produkty, při jejichž chovu, výrobě nebo pěstování nedošlo k odlesňování nebo znehodnocování lesů. Proveditelnost však bohužel pokulhává, což vzhledem ke komplikovanosti tématu není divu.

Ústřední nástroj má představovat trasování. U každého produktu by mělo být dohledatelné, z jaké geografické oblasti surovina použitá při jeho výrobě přesně pochází. Každý článek řetězce by si tak mohl ověřit, zda daná oblast nebyla ještě nedávno například amazonským deštným pralesem, zatímco nyní je, kvůli pastvě skotu nebo pěstování kávy, přeměněna na zemědělskou půdu. Reportovat původ zboží nemusí však jen firmy importující z Brazílie či Indonésie, ale například i pily a výroby zpracovávající dřevo z českých lesů.

Jak vypadá realita pil a v čem je problém?

A jak vypadá realita? Pestře. Oslovení čeští i zahraniční pilaři a výrobci povětšinou vyčkávají, v různé míře si zjišťují informace, ale pozornost věnují spíše tématům, která považují za urgentnější. Ačkoliv byly již Evropskou komisí zveřejněny desítky stran doplňujících otázek a odpovědí, stále zůstává mnoho nejasností. Například jak má fungovat možnost trasovat dřevo zpět až k místu jeho těžby. Pro lesníky existuje podrobný návod a je tudíž pravděpodobné, že kulatina bude správně zanesena do informačního systému, získá svůj dvanáctimístný kód a verifikační číslo, s nímž přijede na pilu. Zde však nastává první problém. Kulatina je na pilách tříděna dle čepů a kvality a není reálné ji třídit i podle místa původu. Je tudíž pravděpodobné, že balík řeziva, který odjede z pily, bude mít několik kódů. „Existuje sice technologie, která je schopná vysledovat cestu konkrétního kusu kulatiny při jejím zpracování v pilařském provozu až na úroveň jednotlivých prken, ale je velmi nová, extrémně nákladná a podle informací výrobce není doposud na žádné evropské pile nasazena,“ doplňuje Ing. J. Pražan, majitel středně velké české pily. Nutno dodat, že se mnohé pily v tuzemsku i za našimi hranicemi v posledních letech potýkají s existenčními problémy a na investice do plnění nových nařízení nemají prostředky.

Ve zkratce nastane situace, kdy se balík řeziva skládá z mnoha kusů kulatiny z různých oblastí a nese tak několik kódů (referenčních čísel). S těmito několika přidělenými kódy pak přijede buď do dřevoobchodu, kde ho budou prodávat po kusech, přičemž každý bude mít více referenčních čísel (což je nelogické) nebo obchodník náhodně vybere jedno z nabídky (což může být nepřesné). Ještě komplikovanější situace samozřejmě nastane, když řezivo poputuje k dalšímu zpracování a ve výrobě se spojí s řezivem z jiných lokalit a zdrojů. Jeden kus lepeného hranolu může reálně opět obsahovat mnoho kódů.

Výrobci, kteří si, navzdory mezerám v logice, dali za cíl zpracovat svou metodiku a sebevědomě ujistit zákazníky, že jsou na příchod EUDR připraveni, přistoupili k vytváření nových kódů pro nový výrobek. Dává to smysl, jak balík latí, tak například OSB deska se skládá z tolika kousků dřeva, že jejich dosledovatelnost není reálná. Nicméně nově vzniklý kód umožní zjistit původ zboží pouze po úroveň výroby a dále je třeba důvěřovat tomu, že výroba správně ověřila vykonání náležité péče předchozích subjektů. Vystopovat lokalitu, odkud pocházela kulatina využitá v konkrétní desce či lati, je iluzorní. Ale spoluzodpovědnost za to, že se dané zboží neúčastnilo odlesňování či znehodnocován lesa, nese každý článek řetězce.

Navzdory tomu všemu nejrůznější poradenské firmy nabízí zpracování EUDR na míru. Ne všechny jsou skutečně schopné poskytnou odpovědi na otázky, ale cenovou nabídku na nižší desítky tisíc vystaví obratem.

Jaký vývoj lze očekávat?

Na začátku září 2025 se v některých oborových médiích objevily titulky hlásající zrušení EUDR, které byly následně opraveny na přesnější informaci, že Evropský parlament odmítá EUDR. To, že nařízení proti odlesňování nemá již v Evropském parlamentu politickou podporu, je známo delší dobu. S blížícím se koncem roku však nastala nutnost, aby Evropský parlament začal ve spolupráci s Evropskou komisí hledat řešení.

Velmi aktivně do tématu vstupují i signatáři tzv. Pražské deklarace. Zástupci asociací z Rakouska, Polska, České republiky, Chorvatska, Maďarska, Slovenska a Slovinska se koncem května 2025 na pražském jednání shodli, že budou řešení konzultovat a nabízet společně. Iniciativu podporuje i Německo. V případě EUDR směřuje hlavní kritika na nejasnou proveditelnost, byrokratickou zátěž a obecnou nepřipravenost nařízení. Zástupci hospodářských komor zapojeních států však kromě kritiky intenzivně spolupracují i na hledání řešení, a to jak s vládami jednotlivých zemí, tak i se zástupci EU.

Návrhy se týkají například vytvoření kategorie nulového (či zanedbatelného) rizika pro dřevo pocházející ze zemí, v nichž prokazatelně nedochází ke znehodnocování lesů. V praxi by tím mohlo evropské řezivo v podstatě vypadnout z hledáčku. Vzhledem ke krátkému času, který do 31. 12. zbývá, je však asi pravděpodobnější, že dojde k oddálení platnosti nařízení o další rok. A opět se bude řešit „co s tím“.

Odborníci se budou dál snažit najít odpověď na otázku, jak chránit zelené plíce planety a zároveň tím nevytvářet další byrokracii a nezatěžovat ekonomiku. A samozřejmě v souvislosti se dřevem nastává schizofrenní situace. Státy mají zájem podporovat používání dřeva ve stavebnictví, aby tím snížily svou uhlíkovou stopu, na níž se stavebnictví podílí přibližně třetinou. Vztaženo na příklad České republiky, pochází konstrukční dřevo povětšinou z lokálních či jiných středoevropských lesů, v nichž ke znehodnocování lesů nedochází. Zatížit tento produkt byrokracií a zvýšit tak náklady není určitě cílem EUDR. Na druhou stranu je těžké vyjmout dřevo z legislativy proti odlesňování.

Článek byl konzultován se zástupcem Národního lesnického institutu. Institut (někdejší ÚHUL) dělá maximum pro zprostředkování informací o EUDR české odborné veřejnosti. Na jeho webových stránkách najdete například webináře či překlady dokumentů vydávaných Evropskou komisí.

Mgr. Klára Dvořáková, jednatelka společnosti Herrmann & Vogel
Přes deset let působí v rodinné firmě obchodující se dřevem, koordinovala mezinárodní výzkumný projekt zaměřený na povrchovou degradaci dřevěných fasád a sleduje dění na poli dřevostaveb. Ve spolupráci s odborníky z akademické sféry i výrob se pokouší přibližovat oborová témata veřejnosti, ať už odborné nebo širší. Poslední roky se zabývá například projektem, který seznamuje český trh se sušenými latěmi.