V kombinaci se solární soustavou je možné podle okolností pokrýt požadavky na energii pro chlazení budovy částečně nebo i zcela ze slunečního záření. Zvlášť výhodné přitom je, že požadavky na chlazení jsou nadprůměrné právě v měsících s největší tepelnou zátěží.

Tímto příspěvkem se autor snaží navázat na sérii článků "Nová legislativa v oblasti zásobování teplem", které byly publikovány v časopise Český instalatér na pokračování v roce 2002.

Po modernizacích tepelných či vytápěcích soustav v tepelných okrscích a ve vytápěných objektech jsou předpoklady pro lepší hospodaření s teplem a s čerpací prací. Nastává otázka, na jaké hodnoty nastavit hlavní provozní parametry, aby dodávka tepla od zdroje k odběrům tepla byla co nejhospodárnější.

Zajímavé využití fotovoltaické přeměny ve zdroji tepla představila firma HOVAL na veletrhu ISH 2005. Plynový kotel o tepelném výkonu 16 kW vyrábí s využitím fotovoltaické přeměny ze světelného záření od hořáku elektřinu o výkonu 250 W. Plynový kotel by se touto cestou mohl v budoucnu postarat o výrobu elektřiny pro oběhová čerpadla a svoji regulaci.

Výrobci odstředivých oběhových čerpadel uvádějí v projektových podkladech průběh hodnot veličiny nazývané NPSH. V příspěvku si vysvětlíme, co tato veličina představuje a k čemu slouží v topenářské praxi při návrhu oběhových čerpadel (OČ) do tepelných soustav.

Tlak na snižování investičních nákladů se samozřejmě projevuje i ve snaze o úsporné řešení vzduchotechnických soustav. Nicméně - omezování investičních prostředků se často projevuje v neprospěch vzduchotechniky, i když z mnoha příkladů z praxe je zřejmé, že u optimalizovaných soustav je doba návratnosti i u vysokých nákladů krátká. Několik našich příkladů však bohužel poukazuje i na nedostatky ve vzdělání a zkušenostech některých projektantů a montážních podniků.

Příspěvek se zabývá novými přístupy tj. vhodností resp. nutností komplexního řešení vytápění a větrání ale i přípravy TUV zejména v nízkoenergetických domech a také jejich vzájemnými vazbami, v závislosti na co nejjednodušší regulaci systému s ohledem na náklady a provoz celého objektu. Popisuje možnosti různého způsobu vytápění v kombinaci s větráním příp. i s ohřevem TUV.

V současné době se do stávajících vytápěcích soustav řady bytových objektů osazují termostatické radiátorové ventily (TRV). Tím se naplňují požadavky vyhlášek č. 151/2001 Sb. a č. 152/2001 Sb., kterými se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie. Záměrem vyhlášky je dovybavení stávajících vytápěcích soustav bytových objektů takovými prvky regulační a měřicí techniky, které umožňují regulovat teplo dodávané konečným odběratelům, tj. uživatelům jednotlivých bytů.

Při návrhu teplovodních vytápěcích soustav pro budovy vyšší než 50 m musí být uvažováno s působením značného statického přetlaku oběhové vody a značného samotížného vztlaku.

Při navrhování vnitřní kanalizace ve vysokých budovách je třeba věnovat zvláštní pozornost splaškovým odpadním potrubím. Všechna potrubí vnitřní kanalizace se zde musí dimenzovat výpočtem. Zásady pro návrh a dimenzování svodných (ležatých) potrubí jsou u vysokých budov stejné jako u budov s menším počtem podlaží. Dimenzování a návrh splaškových odpadních potrubí vychází z poznatků získaných výzkumy prováděnými zejména v zahraničí.

Ve všech oborech technických zařízení budov dnes probíhá kvalitativní vývoj v navrhování i provádění. Všechny profese TZB sledují a spoluvytvářejí optimální vnitřní životní prostředí (interní mikroklima) pro uživatele bytových a občanských budov. Také v exteriéru se výrazně uplatňuje optimální řešení TZB (např. snížení zakouřenosti našich vesnic a čištění odpadních vod).

S rozšiřující se nabídkou jednovtokových armatur použitelných pro koupelnová otopná tělesa se tento způsob napojení na otopnou soustavu začíná běžně používat. Po pečlivém zpracování výsledků měření ze zkušební laboratoře se ale ukazuje, že má i své záludnosti.

V současné době se při projektování teplovodních plynových kotelen o tepelných výkonech v rozsahu 100 až 400 kW nejčastěji navrhují nízkoteplotní kotle. Příspěvek se týká řešení řízení kotelen, které pracují jednak do vytápěcích soustav s konstantním odporem, jednak do vytápěcích soustav s proměnným odporem. Rovněž je zahrnuta varianta se zásobníkovým ohřevem vody.

V další části seriálu o přípravě teplé užitkové vody se tentokrát zabýváme průtokovým ohřevem.

První díl seriálu se věnuje návrhu zásobníkového ohřevu TUV. Základem je určení objemu teplovodního zásobníku v závislosti na době, po kterou se bude voda v zásobníku ohřívat. Z jeho zvolené velikosti pak vyplývá velikost výkonu zdroje pro ohřev TUV. Článek je doplněn řadou názorných grafů.

Mnohdy opomíjenou výhodou při použití tepelného čerpadla pro vytápění a ohřev TUV je úspora nákladů na "ostatní" spotřebu elektrické energie v budově. Se snižováním spotřeby energie pro vytápění vzrůstá vliv této úspory na celkové náklady na energie.