Výška podpory v NZÚ a technické podrobnosti pro oblast A (renovace obálky stávajících budov) a analýza 16 rodinných domů, které splnily všechna kritéria pro příjem podpory z dotačního titulu NZÚ 2013.

Kvalitním řešením je centrální hybridní systém, ale pokud není ventilátor řízen skutečnou potřebou, nemá regulaci otáček a je spínán časovým spínačem nebo tlačítky v bytech, byty jsou provětrávány bez ohledu na uživatele a činnosti a energetické ztráty jsou enormní.

Tento článek je zaměřen na analýzu centrální rekuperační jednotky, která má v poměru k jednotlivým bytům nižší spotřebu elektrické energie než jednotlivé lokální rekuperační jednotky. Centrální jednotka je však napojena na společnou elektřinu v domě, která je až o 2 Kč dražší, než bytová elektřina.

V současné době dochází k masivnímu zateplování obvodových plášťů a výměně oken panelových objektů ve snaze maximálně snížit jejich tepelnou ztrátu a tím i náklady na vytápění, které tvoří zpravidla největší část provozních nákladů v nezateplených objektech. Kvalitním zateplením lze dosáhnout velmi výrazného snížení tepelné ztráty, kterou lze na straně obálky budovy dále snižovat jen za cenu vysokých investičních nákladů. V řadě případů je finančně výhodnější přejít po snížení tepelné ztráty objektu na jiný zdroj tepla na vytápění s levnější energií.

Příspěvek popisuje některé výsledky výzkumného úkolu Komplexní rekonstrukce panelových domů do nízkoenergetického standardu, který zpracoval EkoWATT. Je popsán parametrický model umožňující vyhodnocení velkého vzorku virtuálních budov generovaných pravděpodobnostní metodou, případová studie rekonstrukce panelového domu do pasivního standardu s využitím dotace s ekonomickou návratností 8 let a aplikace umožňující testování efektu úsporných opatření.

Dodatečné zasklení lodžií panelového domu může značně ovlivnit energetickou bilanci i vnitřní mikroklima jednotlivých bytů. Efekty zasklení nejsou zcela jednoznačné a budou se odvíjet od konkrétního konstrukčního řešení, původních vlastností budovy, ale i způsobu jejího provozu a chování uživatelů. Uvedená studie analyzuje pomocí podrobných simulačních metod několik modelových případů zasklených lodžií a snaží se vyjádřit potenciální úspory energií a některé vlivy na vnitřní mikroklima přilehlých obývaných prostor.

Článek sleduje souvislosti energetické náročnosti vytápění v typickém panelovém objektu. Po podrobných počítačových simulacích byly formulovány závěry k aplikaci klasických úsporných opatření jako je zateplení, výměna oken, ale též k instalaci technologického systému nuceného větrání. Článek sleduje jak chování objektu jako celku, tak vzájemné vazby mezi jednotlivými byty.

Příspěvek diskutuje výsledky provozních měření rotačních větracích hlavic na měřící trati a následně na konkrétním panelovém domě. Výsledky ukazují, že hlavice s elektrickým pohonem i bez něho nemohou v žádném případě sloužit k větrání panelových a podobných bytových domů.

Článek pojednává o zajímavých možnostech instalace fotovoltaických systémů na panelových domech. Můžete se dozvědět vzájemné porovnání jednotlivých variant a výčet jejich předností, nevýhod a problémů se kterými se můžeme při instalaci fotovoltaiky setkat a na které bychom si při jejich realizaci měli dát pozor.

Tepelnětechnické vlastnosti obvodových konstrukcí významně ovlivňují energetickou náročnost panelových domů. V současné praxi často dochází k podceňování dimenzování zateplovacích systémů. Článek se zabývá návrhem optimální tloušťky tepelné izolace z hlediska ekonomiky a energetické náročnosti.

Na základě reakcí čtenářů na příspěvky zabývající se větráním bytových (panelových) domů byl původní článek o rekuperaci tepla rozšířen o variantu nuceného přetlakového větrání s elektrickou topnou spirálou. Jedná se o způsob předehřevu venkovního vzduchu jednotkou s 250 W elektrickou spirálou a ventilátorem, která nasává venkovní vzduch z fasády, předehřeje při určitých podmínkách vzduch topnou spirálou a systémem ventilace distribuuje vzduch do dílčích místností přetlakem.

Článek je prvním ze série článků o výsledcích výzkumného projektu zaměřeného na hledání efektivních úsporných opatření pro snižování energetické náročnosti panelových budov a na snižování environmentální zátěže jejich provozu.

Větrání či výměna vzduchu je základním opatřením k zajištění potřebné kvality vnitřního prostředí budov. V současné době je potřeba se starat o kvalitu vnitřního vzduchu víc než dříve, neboť u velké části nových a rekonstruovaných staveb dochází k dokonalému utěsnění obvodového pláště - zejména oken. Z hlediska tvorby interního mikroklimatu je velmi podstatné větrání s dostatečným přívodem čerstvého vzduchu.

Při výměně starých oken za okna nová těsná je třeba zajistit dostatečný přívod čerstvého vzduchu. Cílem článku je najít účinný systém větrání aplikovatelný v panelových domech, který zajistí zdravé a příjemné vnitřní prostředí a zároveň bude energeticky co nejméně náročný.

Určení správné kombinace akumulační schopnosti budovy, stupně prosklení a orientace oken je cestou k optimalizaci nákladů na vytápění a chlazení.

Jak ovlivní geometrie objektu energetickou náročnost? Existuje jiný ukazatel (koeficient) geometrie stavby, než je současně používaný faktor tvaru FT=A/V?