Cílem novely zákona o podporovaných zdrojích energie je také nastartování rozvoje zatím marginálního sektoru výroby biometanu. Počítá se s tím, že vzniknou nové biometanové stanice, a že některé stávající bioplynové stanice projdou konverzí na biometanovou stanici.

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie přináší nové způsoby podpory obnovitelných zdrojů energie. Zároveň reformuje systém vydávání záruk původu vyrobené elektřiny a rozšiřuje je na další zdroje.

Dotační podpora obnovitelných zdrojů energie je stanovena na určitou dobu. Co se stane, až tato doba uběhne? Zůstane podpora zdrojům, které prošly renovací nebo výměnou komponentů? Na oba případy reaguje Novela zákona o podporovaných zdrojích energie.

Politicky zřejmě nejkontroverznější a nejvíce diskutovanou částí novely zákona o podporovaných zdrojích energie jsou § 30 až § 37, které upravují postup pro kontrolu přiměřenosti podpory, která je již vyplácena zdrojům uvedeným do provozu v letech 2006 až 2015.

Modernizace výrobny znamená podle §12 odst. 1 písm. b) zákona podporovaných zdrojích nové uvedení výrobny do provozu. Důsledky tohoto ustanovení jsou nepříjemné zejména pro druhy OZE, pro něž není k datu provedení modernizace vypsána podpora jako pro nové výrobny.

Zákon o registru smluv je účinný již od 1. července loňského roku, nicméně teprve od 1. července tohoto roku nabývá účinnosti ustanovení, které stanoví sankci za neuveřejnění smlouvy. Skutečné dopady zákona lze tedy očekávat až nyní. Jaký vliv bude mít na energetický sektor?

Dosud panují četné nejasnosti ohledně obsahu a náležitostí licence na výrobu elektřiny. Jednou z nich je identifikace umístění provozovny, tedy v praxi zpravidla uvádění katastrálního území a pozemků, na nichž je výrobna umístěna.

Od začátku roku 2017 vstoupila v účinnost novela zákona, podle níž musí všichni výrobci elektřiny z podporovaných zdrojů měřit tzv. technologickou vlastní spotřebu. Splnění této povinnosti naráží na řadu technických i výkladových otázek.

S počátkem roku 2016 se podstatně rozšířily možnosti provozování malých výroben elektřiny z OZE. V některých případech již není zapotřebí být držitelem licence ERÚ, v jiných případech se podstatným způsobem zjednodušuje připojování. Variant a kombinací je hned několik.

Na rozdíl od obchodního zákoníku, který upravoval licenci pouze k předmětům průmyslového vlastnictví, upravuje nový občanský zákoník licenci jako smlouvu obecnou pro celou oblast duševního vlastnictví.

Mezi nejpodstatnější novinky, které přinesl nový občanský zákoník do právní úpravy nájemních smluv, patří to, že nájemní smlouvy se od 1. 1. 2014 řídí právní úpravou obsaženou v novém občanském zákoníku, i když byly uzavřené před tímto datem.

Nový občanský zákoník při určení ceny v kupních smlouvách vycházel především z ustanovení obchodního zákoníku. Na rozdíl od smlouvy o dílo tedy změny nebyly tak výrazné. Co se týče stanovení ceny tak opět nedoporučujeme stanovovat uzavření kupní smlouvy bez určení ceny.

Cena díla může být určena přesnou částkou nebo rozpočtem a cena díla je určena dostatečně určitě, pokud je dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určená alespoň odhadem. Pokud je cena určena pevnou částkou, nemůže objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo vyšší náklady nebo úsilí.

Při popisu základních změn při stanovení cen podle NOZ je třeba nejdříve vyjasnit definice co je obvyklá úplata, záloha, závdavek, splatnost ceny. Nový občanský zákoník ale obsahuje speciální právní úpravu cen u jednotlivých smluvních typů.