doc. Ing. Kamila Cábová, Ph.D.

Recenzovaný Tento článek se zabývá problematikou pasivní požární ochrany ocelových konstrukcí pomocí deskových materiálů na bázi dřeva, konkrétně OSB desek. Ocel je sice nehořlavý materiál, avšak při teplotách nad 400–600 °C rychle ztrácí své mechanické vlastnosti a vyžaduje účinnou ochranu před požárem. Studie ukazuje, že dřevěné obklady, ač samy podléhají hoření, mohou díky tvorbě zuhelnatělé vrstvy paradoxně zpomalit ohřev oceli a prodloužit dobu její odolnosti vůči požáru. V rámci experimentu byly testovány nosníky s různým typem OSB obkladu a výsledky prokázaly, že vícevrstvé opláštění zvyšuje požární odolnost o desítky minut oproti nosníku nechráněnému. Tyto poznatky byly dále ověřeny numerickým modelováním (CFD a FE analýzou), které umožnilo detailně popsat přenos tepla, proces pyrolýzy i mechanickou odezvu. Studie přináší metodický základ pro návrh a posouzení dřevěného opláštění jako alternativního systému požární ochrany ocelových prvků, s důrazem na bezpečnost, architekturu a udržitelnost.

Recenzovaný Článek shrnuje aspekty požární bezpečnosti hybridních konstrukcí využívajících dřevo. Upozorňuje na omezenou použitelnost stávajících norem při kombinaci materiálů s odlišnými tepelnými a mechanickými vlastnostmi a zdůrazňuje nutnost požárně inženýrského přístupu. Na základě případových studií, včetně systému Moen-Wood od japonské společnosti Takenaka, jsou prezentovány přístupy jako vrstvení konstrukcí nebo řízené zuhelnatění. Článek nabízí přehled současných možností návrhu a identifikuje výzvy, jimž čelí česká projektová praxe při návrhu požárně odolných dřevěných konstrukcí vyšších staveb.

Recenzovaný Článek popisuje virtuální pec pro zkoušení požární odolnosti konstrukcí. Jedná se o numerický model stropní pece vytvořený v programu FDS (Fire Dynamics Simulator), který je založen na metodě CFD (Computational Fluid Dynamics). Přesnost numerického modelu je validována pomocí několika požárních zkoušek provedených ve vodorovné peci v požární laboratoři PAVUS, a.s. Výsledky v podobě teploty plynu uvnitř pece vykazují dobrou shodu s experimenty, a to i v případě přítomnosti hořlavého zkušebního vzorku. Využití numerického modelování na základě analýzy dynamiky plynů se proto ukázalo jako vhodná metoda pro modelování zkoušek požární odolnosti.