Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Archiv článků autora: prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D.


3.6.2019
Časopis Vytápění, větrání, instalace, Ing. Ondřej Pavelka, ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D.

Příspěvek posuzuje varianty umístění otopného tělesa v rohové vytápěné místnosti se dvěma okny. V minulosti byla v takové místnosti doporučována instalace otopného tělesa pod každé okno.

29.10.2018
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., Časopis Vytápění, větrání, instalace

Článek se snaží na základě matematické simulace porovnat chování dvoutrubkové protiproudé, souproudé a jednotrubkové otopné soustavy s jezdeckým napojením otopných těles. Zaměřuje se na změnu parametrů, jako je teplota vratné vody, výkon otopných těles či teplota ve vytápěném prostoru, při uzavírání regulačních ventilů u otopných těles.

29.5.2017
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D.

Článek přináší komplexní pohled na dvoutrubkové protiproudé otopné soustavy z pohledu návrhu teplotních parametrů a s tím souvisejícího malého či velkého průtoku soustavou. Na základě rozboru práce termostatických regulačních ventilů, zónových a stoupačkových ventilů u soustav s malým a velkým průtokem hodnotí jejich výhody a nevýhody.

2.11.2015
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D.

V dnešních systémech se často využívá i reflexní či termoreflexní fólie. Pokusme se v následujícím textu zaměřit na fyzikální podstatu děje a uvést některé hodnoty získané experimentálně. Zajímala nás úspora tepla, rozdíly v tepelných výkonech a tepelný náběh obou variant podlahových otopných ploch.

otopné těleso
23.9.2013
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., Ing. Jindřich BOHÁČ

V ideálním případě požadujeme, aby se tepelné ztráty rovnaly aktuálně dodávanému tepelnému výkonu. Tento proces je však v čase nestálý a prostřednictvím procesů regulace tepelného výkonu se snažíme co nejpřesněji reagovat na dané změny podmínek. Abychom dosáhli co nejefektivnější regulace, je třeba zabývat se dynamickým chováním otopných ploch obecně.

5.4.2013
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., STP - Společnost pro techniku prostředí

Odborná sekce Vytápění Společnosti pro techniku prostředí Vás srdečně zve na další ročník prestižní konference Vytápění v Třeboni.

15.3.2010
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., Ing. Luděk Jančík, ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Motivací k výzkumu setrvačností náběhu a chladnutí otopných těles (OT) je aktuální všeobecné úsilí o dosahování energetických úspor a optimalizaci technických systémů, otopné nevyjímaje. Ve fázi návrhu se ve stále větší míře uplatňuje počítačové modelování, za provozu pak přichází ke slovu regulace a automatické řízení, přičemž všechny tyto obory spolu úzce souvisí. Pro efektivní regulaci systému je velmi důležitá znalost časových konstant (u otopných těles nazývaných setrvačností) jednotlivých prvků.

28.9.2009
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., Ing. Vendula Pospíšilová, Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.

Autoři se zabývají numerickou analýzou teplotních a proudových polí ve vytápěné místnosti ve vztahu k umístění otopného tělesa. Jsou diskutovány dva návrhy otopných těles v podobě čtyř variant řešení. Otopné těleso navržené klasickou metodou bylo situováno pod okno ke stěně obvodového pláště, k boční vnitřní stěně a k protější vnitřní stěně. Otopné těleso navržené bilanční metodou bylo umístěno pouze pod oknem.

19.1.2009
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D. - ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Parametr, který by se měl uplatňovat při posuzování energetického chování kotlů, je stupeň využití kotle. Pro dnešní konstrukce kotlů je naprosto nevyhovující hodnotit je podle termické účinnosti, která je navíc určována v laboratoři za přesně definovaných ideálních podmínek při jmenovitém výkonu zdroje, a tak neodráží chování zdroje tepla v průběhu otopného období.

5.1.2009
Doc.Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Klasické vytápění s otopnými tělesy a podlahové vytápění pracuje za jiných hydraulických a teplotních podmínek, proto je třeba vhodně řešit zapojení a regulaci těchto kombinovaných soustav. Pokud bychom ponechali kombinovanou soustavu zapojenou na jeden regulovaný okruh, dostaneme se do provozních potíží.

17.12.2007
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Článek se zabývá problematikou umisťování otopných těles jak ve vztahu ke "klasickým" budovám, tak k tzv. nízkoenergetickým objektům. Mnozí se domnívají, že umístění otopného tělesa pod okno k ochlazované obvodové stěně s cílem zajištění optimálního tepelného komfortu a vyšších úspor tepla je již přežitkem. Je tomu skutečně tak?

8.10.2007
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Vedle již dnes klasického napojení otopné soustavy přes THR máme i jiné srovnatelné způsoby. Jedním z nich je použití hydraulického věnce (HV), jako zajímavé a cenově dostupné alternativy. Článek poukazuje na výhody, vhodnost užití v praxi a výpočtový postup návrhu. Je určen odborné veřejnosti z řad projektantů a studentů středních a vysokých škol.

17.9.2007
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Základním opatřením k zajištění hospodárné dodávky tepla pro vytápění staveb je dokonalý technický stav kotelen a úpraven parametrů a jejich vybavení odpovídající regulací.

16.7.2007
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Teplovodní podlahové vytápění klade na regulaci výkonu podlahové otopné plochy stejné nároky, jako na ostatní teplovodní otopné soustavy. Hlavním rozdílem, který bychom měli respektovat, je akumulační schopnost podlahové otopné plochy a s ní související odlišná setrvačnost náběhu.

7.8.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

V závěrečném dílu seriálu o návrhu podlahového vytápění je uveden příklad návrhu, který vychází z dříve uvedených vztahů a je koncipován tak, že odpovídá teorii i praxi. Není však v plném souladu s ČSN EN 1264 - 1 až 3. Uvedený způsob výpočtu ale splní její požadavky.

31.7.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Podlaha vytvořená na suchý způsob pracuje s vyššími teplotami otopné vody. Přívodní teplota vody se pohybuje v rozsahu 40 až 70 °C. U mokrého způsobu je otopný had zalit přímo v betonové mazanině nad tepelně-zvukovou izolací. Předpokládaná teplota přívodní otopné vody je 35 až 55 °C a podlaha pracuje s měrným tepelným výkonem nad 50 W/m2.

24.7.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Volba podlahového vytápění, jako prostředníka k zajištění tepelné pohody, je dána objektem samým. Ten musí splňovat tepelnětechnické vlastnosti tak, že průměrná tepelná ztráta by měla být menší jak 20 W/m3 eventuálně průměrná roční spotřeba tepla nižší než 70 až 80 kWh/m2.

7.7.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Další díl seriálu o velkoplošném vytápění je zaměřen na popis stropní otopné plochy tvořené lamelami, způsob upevnění plechů na trubky a na strop s příkladem návrhu. Krátce je uveden popis a použití dalších druhů stropního vytápění a to sálavých desek a pasů a stropní vytápění s dutým podhledem.

3.7.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Třetí díl seriálu o velkoplošném vytápění - teorie se věnuje stropním otopným plochám. Základní rozdělení dle provedení s průvodními obrázky a výpočtovým postupem návrhu otopné plochy u konkrétního příkladu.

28.6.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

V dalším pokračování se budeme věnovat stěnovému vytápění. U stěnového vytápění jde o uložení otopného hadu na stěnu pod omítku. Na rozdíl od podlahového vytápění má stěnové vytápění svá specifika, ale i mnoho společného. Teplotní spád na okruhu, tedy i vychlazení zpátečky může být podstatně větší než u podlahové otopné plochy.