Změny průtoku v dvoutrubkové protiproudé otopné soustavě

29.5.2017 | prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D.
Článek přináší komplexní pohled na dvoutrubkové protiproudé otopné soustavy z pohledu návrhu teplotních parametrů a s tím souvisejícího malého či velkého průtoku soustavou. Na základě rozboru práce termostatických regulačních ventilů, zónových a stoupačkových ventilů u soustav s malým a velkým průtokem hodnotí jejich výhody a nevýhody.
diskuse: 2 příspěvky, poslední 29.05.2017 12:13

Reflexní a termoreflexní fólie v podlahové otopné ploše

2.11.2015 | prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D.
V dnešních systémech se často využívá i reflexní či termoreflexní fólie. Pokusme se v následujícím textu zaměřit na fyzikální podstatu děje a uvést některé hodnoty získané experimentálně. Zajímala nás úspora tepla, rozdíly v tepelných výkonech a tepelný náběh obou variant podlahových otopných ploch.
diskuse: 9 příspěvků, poslední 08.11.2015 10:57

Dynamické chování otopných těles s ohledem na regulační zásah

23.9.2013 | prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., Ing. Jindřich BOHÁČ
V ideálním případě požadujeme, aby se tepelné ztráty rovnaly aktuálně dodávanému tepelnému výkonu. Tento proces je však v čase nestálý a prostřednictvím procesů regulace tepelného výkonu se snažíme co nejpřesněji reagovat na dané změny podmínek. Abychom dosáhli co nejefektivnější regulace, je třeba zabývat se dynamickým chováním otopných ploch obecně.

Pozvání na konferenci Vytápění Třeboň 2013

5.4.2013 | prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., STP - Společnost pro techniku prostředí
Odborná sekce Vytápění Společnosti pro techniku prostředí Vás srdečně zve na další ročník prestižní konference Vytápění v Třeboni.

Setrvačnost náběhu a chladnutí otopných těles

15.3.2010 | prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., Ing. Luděk Jančík, ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí
Motivací k výzkumu setrvačností náběhu a chladnutí otopných těles (OT) je aktuální všeobecné úsilí o dosahování energetických úspor a optimalizaci technických systémů, otopné nevyjímaje. Ve fázi návrhu se ve stále větší míře uplatňuje počítačové modelování, za provozu pak přichází ke slovu regulace a automatické řízení, přičemž všechny tyto obory spolu úzce souvisí. Pro efektivní regulaci systému je velmi důležitá znalost časových konstant (u otopných těles nazývaných setrvačností) jednotlivých prvků.
diskuse: 1 příspěvek, 15.03.2010 18:39

Vytápěný prostor a varianty návrhu otopných těles

28.9.2009 | Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., Ing. Vendula Pospíšilová, Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.
Autoři se zabývají numerickou analýzou teplotních a proudových polí ve vytápěné místnosti ve vztahu k umístění otopného tělesa. Jsou diskutovány dva návrhy otopných těles v podobě čtyř variant řešení. Otopné těleso navržené klasickou metodou bylo situováno pod okno ke stěně obvodového pláště, k boční vnitřní stěně a k protější vnitřní stěně. Otopné těleso navržené bilanční metodou bylo umístěno pouze pod oknem.

Normovaný stupeň využití v praxi

19.1.2009 | Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D. - ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí
Parametr, který by se měl uplatňovat při posuzování energetického chování kotlů, je stupeň využití kotle. Pro dnešní konstrukce kotlů je naprosto nevyhovující hodnotit je podle termické účinnosti, která je navíc určována v laboratoři za přesně definovaných ideálních podmínek při jmenovitém výkonu zdroje, a tak neodráží chování zdroje tepla v průběhu otopného období.

Regulace kombinovaných otopných soustav

5.1.2009 | Doc.Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí
Klasické vytápění s otopnými tělesy a podlahové vytápění pracuje za jiných hydraulických a teplotních podmínek, proto je třeba vhodně řešit zapojení a regulaci těchto kombinovaných soustav. Pokud bychom ponechali kombinovanou soustavu zapojenou na jeden regulovaný okruh, dostaneme se do provozních potíží.
diskuse: 3 příspěvky, poslední 16.02.2010 13:39

Umisťování otopných těles ve vytápěném prostoru

17.12.2007 | Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí
Článek se zabývá problematikou umisťování otopných těles jak ve vztahu ke "klasickým" budovám, tak k tzv. nízkoenergetickým objektům. Mnozí se domnívají, že umístění otopného tělesa pod okno k ochlazované obvodové stěně s cílem zajištění optimálního tepelného komfortu a vyšších úspor tepla je již přežitkem. Je tomu skutečně tak?
diskuse: 1 příspěvek, 16.02.2010 13:39

Napojení zdroje tepla přes termohydraulický rozdělovač nebo hydraulický věnec

8.10.2007 | Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí
Vedle již dnes klasického napojení otopné soustavy přes THR máme i jiné srovnatelné způsoby. Jedním z nich je použití hydraulického věnce (HV), jako zajímavé a cenově dostupné alternativy. Článek poukazuje na výhody, vhodnost užití v praxi a výpočtový postup návrhu. Je určen odborné veřejnosti z řad projektantů a studentů středních a vysokých škol.
diskuse: 1 příspěvek, 10.12.2010 19:54

Možnosti moderních způsobů regulace

17.9.2007 | Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí
Základním opatřením k zajištění hospodárné dodávky tepla pro vytápění staveb je dokonalý technický stav kotelen a úpraven parametrů a jejich vybavení odpovídající regulací.
diskuse: 16 příspěvků, poslední 25.09.2014 12:53

Řízení tepelného výkonu podlahové otopné plochy

16.7.2007 | Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí
Teplovodní podlahové vytápění klade na regulaci výkonu podlahové otopné plochy stejné nároky, jako na ostatní teplovodní otopné soustavy. Hlavním rozdílem, který bychom měli respektovat, je akumulační schopnost podlahové otopné plochy a s ní související odlišná setrvačnost náběhu.
diskuse: 1 příspěvek, 16.02.2010 13:39

Podlahové vytápění (III)

7.8.2006 | Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí
V závěrečném dílu seriálu o návrhu podlahového vytápění je uveden příklad návrhu, který vychází z dříve uvedených vztahů a je koncipován tak, že odpovídá teorii i praxi. Není však v plném souladu s ČSN EN 1264 - 1 až 3. Uvedený způsob výpočtu ale splní její požadavky.
diskuse: 7 příspěvků, poslední 26.03.2012 14:50

Podlahové vytápění (II)

31.7.2006 | Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí
Podlaha vytvořená na suchý způsob pracuje s vyššími teplotami otopné vody. Přívodní teplota vody se pohybuje v rozsahu 40 až 70 °C. U mokrého způsobu je otopný had zalit přímo v betonové mazanině nad tepelně-zvukovou izolací. Předpokládaná teplota přívodní otopné vody je 35 až 55 °C a podlaha pracuje s měrným tepelným výkonem nad 50 W/m².
diskuse: 6 příspěvků, poslední 16.02.2010 13:39

Podlahové vytápění (I)

24.7.2006 | Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí
Volba podlahového vytápění, jako prostředníka k zajištění tepelné pohody, je dána objektem samým. Ten musí splňovat tepelnětechnické vlastnosti tak, že průměrná tepelná ztráta by měla být menší jak 20 W/m³ eventuálně průměrná roční spotřeba tepla nižší než 70 až 80 kWh/m².

Velkoplošné vytápění (IV)

7.7.2006 | Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí
Další díl seriálu o velkoplošném vytápění je zaměřen na popis stropní otopné plochy tvořené lamelami, způsob upevnění plechů na trubky a na strop s příkladem návrhu. Krátce je uveden popis a použití dalších druhů stropního vytápění a to sálavých desek a pasů a stropní vytápění s dutým podhledem.

Velkoplošné vytápění (III)

3.7.2006 | Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí
Třetí díl seriálu o velkoplošném vytápění - teorie se věnuje stropním otopným plochám. Základní rozdělení dle provedení s průvodními obrázky a výpočtovým postupem návrhu otopné plochy u konkrétního příkladu.

Velkoplošné vytápění (II)

28.6.2006 | Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí
V dalším pokračování se budeme věnovat stěnovému vytápění. U stěnového vytápění jde o uložení otopného hadu na stěnu pod omítku. Na rozdíl od podlahového vytápění má stěnové vytápění svá specifika, ale i mnoho společného. Teplotní spád na okruhu, tedy i vychlazení zpátečky může být podstatně větší než u podlahové otopné plochy.

Velkoplošné vytápění (I)

26.6.2006 | Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí
Velkoplošné vytápění, ať už v podobě podlahy, stěny či stropu, umožňuje sdílet teplo do vytápěného prostoru převážně sáláním, vnitřní povrchové teploty stavebních konstrukcí jsou pak vyšší než je teplota vzduchu. Seriál článků v rámci projektu teorie na webu je určen pro studenty vysokých škol, nebo jako pomůcka na zkoušky pro autorizované inženýry v oboru TECHNIKY PROSTŘEDÍ.

Otopné plochy (IV - 2.část) - přepočet tepelného výkonu

5.4.2006 | Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Ústav techniky prostředí
Stanovení opravného součinitele na odlišný hmotnostní průtok, případně odlišné ochlazení. Ucelený soubor grafických a obrázkových výstupů umožňující snadnou orientaci a správnou aplikaci opravných součinitelů.
diskuse: 3 příspěvky, poslední 16.02.2010 13:38