Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D.

Archiv článků autora:



1.8.2022
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Recenzovaný Hliníková fólie za otopným tělesem sníží ztrátu tepla v rozsahu 0,4 % (zateplený dům vyhovující ČSN 73 0540) až cca 5 % (nezateplený dům s tepelně technickými vlastnostmi z 50. let). Současně se sníží výkon otopného tělesa o 10 až 15 % v závislosti na druhu a typu otopného tělesa.

13.6.2022
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., Ing. Jindřich Boháč, Ph.D.

Recenzovaný Výsledky výzkumů stěnového vytápění ukázaly, že umístění otopných ploch na vnitřní stěny má za následek nižší tepelné ztráty než umístění na stěny obvodového pláště, a že stěnové vytápění může mít stejnou nebo lepší energetickou účinnost ve srovnání s podlahovým vytápěním nebo otopnými tělesy.

Teplotní koeficient deskových otopných těles závisí na výšce (Ilustrativní obrázek: Korado)
15.11.2021
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., Ing. Jindřich Boháč, Ph.D., Časopis Vytápění, větrání, instalace

Recenzovaný Norma EN 442-2 předpokládá lineární závislost teplotního exponentu na výšce deskového otopného tělesa. Závislost však není lineární pro daný typ otopného tělesa, jak ukazuje vyhodnocení dat od výrobců.

29.6.2020
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, Časopis Vytápění, větrání, instalace

Odborný Pro řadu aplikací je nutné provést návrh velikosti expanzní nádoby podle ČSN EN 12828/2014, přestože jde o normu právně nezávaznou. V článku je uveden teoretický základ návrhu a konkrétní příklad.

3.12.2019
Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Návrh tlakové expanzní nádoby a seřízení na straně vzdušiny lze provést s využitím výpočtu v článku. Článek zahrnuje i doporučení pro nástřešní kotelny nebo případy etážových otopných soustav. Správně navržená expanzní nádoba zabrání neúčelnému otevírání pojistného ventilu, výrazným změnám přetlaků na tlakoměrech a zajistí nám tzv. měkkou otopnou soustavu.

3.6.2019
Ing. Ondřej Pavelka, prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., Časopis Vytápění, větrání, instalace

Recenzovaný Příspěvek posuzuje varianty umístění otopného tělesa v rohové vytápěné místnosti se dvěma okny. V minulosti byla v takové místnosti doporučována instalace otopného tělesa pod každé okno.

29.10.2018
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, Časopis Vytápění, větrání, instalace

Recenzovaný Článek se snaží na základě matematické simulace porovnat chování dvoutrubkové protiproudé, souproudé a jednotrubkové otopné soustavy s jezdeckým napojením otopných těles. Zaměřuje se na změnu parametrů, jako je teplota vratné vody, výkon otopných těles či teplota ve vytápěném prostoru, při uzavírání regulačních ventilů u otopných těles.

29.5.2017
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Recenzovaný Článek přináší komplexní pohled na dvoutrubkové protiproudé otopné soustavy z pohledu návrhu teplotních parametrů a s tím souvisejícího malého či velkého průtoku soustavou. Na základě rozboru práce termostatických regulačních ventilů, zónových a stoupačkových ventilů u soustav s malým a velkým průtokem hodnotí jejich výhody a nevýhody.

2.11.2015
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Recenzovaný V dnešních systémech se často využívá i reflexní či termoreflexní fólie. Pokusme se v následujícím textu zaměřit na fyzikální podstatu děje a uvést některé hodnoty získané experimentálně. Zajímala nás úspora tepla, rozdíly v tepelných výkonech a tepelný náběh obou variant podlahových otopných ploch.

23.9.2013
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., Ing. Jindřich BOHÁČ

V ideálním případě požadujeme, aby se tepelné ztráty rovnaly aktuálně dodávanému tepelnému výkonu. Tento proces je však v čase nestálý a prostřednictvím procesů regulace tepelného výkonu se snažíme co nejpřesněji reagovat na dané změny podmínek. Abychom dosáhli co nejefektivnější regulace, je třeba zabývat se dynamickým chováním otopných ploch obecně.

5.4.2013
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., STP - Společnost pro techniku prostředí

Odborná sekce Vytápění Společnosti pro techniku prostředí Vás srdečně zve na další ročník prestižní konference Vytápění v Třeboni.

15.3.2010
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., Ing. Luděk Jančík, ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Motivací k výzkumu setrvačností náběhu a chladnutí otopných těles (OT) je aktuální všeobecné úsilí o dosahování energetických úspor a optimalizaci technických systémů, otopné nevyjímaje. Ve fázi návrhu se ve stále větší míře uplatňuje počítačové modelování, za provozu pak přichází ke slovu regulace a automatické řízení, přičemž všechny tyto obory spolu úzce souvisí. Pro efektivní regulaci systému je velmi důležitá znalost časových konstant (u otopných těles nazývaných setrvačností) jednotlivých prvků.

28.9.2009
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., Ing. Vendula Pospíšilová, Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.

Autoři se zabývají numerickou analýzou teplotních a proudových polí ve vytápěné místnosti ve vztahu k umístění otopného tělesa. Jsou diskutovány dva návrhy otopných těles v podobě čtyř variant řešení. Otopné těleso navržené klasickou metodou bylo situováno pod okno ke stěně obvodového pláště, k boční vnitřní stěně a k protější vnitřní stěně. Otopné těleso navržené bilanční metodou bylo umístěno pouze pod oknem.

19.1.2009
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D. - ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Parametr, který by se měl uplatňovat při posuzování energetického chování kotlů, je stupeň využití kotle. Pro dnešní konstrukce kotlů je naprosto nevyhovující hodnotit je podle termické účinnosti, která je navíc určována v laboratoři za přesně definovaných ideálních podmínek při jmenovitém výkonu zdroje, a tak neodráží chování zdroje tepla v průběhu otopného období.

5.1.2009
Doc.Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Klasické vytápění s otopnými tělesy a podlahové vytápění pracuje za jiných hydraulických a teplotních podmínek, proto je třeba vhodně řešit zapojení a regulaci těchto kombinovaných soustav. Pokud bychom ponechali kombinovanou soustavu zapojenou na jeden regulovaný okruh, dostaneme se do provozních potíží.

17.12.2007
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Článek se zabývá problematikou umisťování otopných těles jak ve vztahu ke "klasickým" budovám, tak k tzv. nízkoenergetickým objektům. Mnozí se domnívají, že umístění otopného tělesa pod okno k ochlazované obvodové stěně s cílem zajištění optimálního tepelného komfortu a vyšších úspor tepla je již přežitkem. Je tomu skutečně tak?

17.9.2007
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Základním opatřením k zajištění hospodárné dodávky tepla pro vytápění staveb je dokonalý technický stav kotelen a úpraven parametrů a jejich vybavení odpovídající regulací.

16.7.2007
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Teplovodní podlahové vytápění klade na regulaci výkonu podlahové otopné plochy stejné nároky, jako na ostatní teplovodní otopné soustavy. Hlavním rozdílem, který bychom měli respektovat, je akumulační schopnost podlahové otopné plochy a s ní související odlišná setrvačnost náběhu.

7.8.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

V závěrečném dílu seriálu o návrhu podlahového vytápění je uveden příklad návrhu, který vychází z dříve uvedených vztahů a je koncipován tak, že odpovídá teorii i praxi. Není však v plném souladu s ČSN EN 1264 - 1 až 3. Uvedený způsob výpočtu ale splní její požadavky.



 
 
Reklama