Loď s čistě elektrickým pohonem realizovala norská firma Yara (dříve Norsk Hydro) v podobě plavidla Yara Birkeland. Toto zcela bezemisní plavidlo je navíc připraveno pro dálkové řízení i zcela autonomní provoz.

Cílem létajících větrných elektráren je využívat rychlejší a stálejší vítr ve vyšších vrstvách atmosféry a nepřekážet na pevnině. Hezká idea však naráží na celou řadu limitů, které si představíme v tomto textu.

Na pasivní, aktivní nebo jinak ekologické domy dnes máme měření a certifikáty, víme nejen, jak je poznat, ale i jak je měřit a stavět. Jak ale vypadaly takové domy před 30 a více lety?

Větrné elektrárny postavené na přelomu tisíciletí jsou nahrazovány novějšími, výkonnějšími i efektivnějšími typy. Jak naložit s materiálem, který zbyde po starých elektrárnách?

Historie elektromobility, až bude jednou uceleně zpracována, má v šuplíku desítky příkladů, že elektrický pohon silničních dopravních prostředků i mobilních pracovních strojů už něco pamatuje.

Větrné plašičky, rozmrazovače, zemědělské stroje nebo suchozemské dopravní prostředky jsou méně známé oblasti, kde se lidé rozhodli využít větru jako zdroje energie.

Instalovaný výkon větrných elektráren celosvětově překročil koncem roku 2018 hranici 600 GW. Více než třetinou se na tom podílí Čína s 221 630 MW, která tím překonala současný celkový evropský instalovaný výkon 189 229 MW.

Když jde o vodu pitnou, pak odpověď většinou zní – Želivka. Někdo dodá, že Praha pije vodu z Vltavy, upravenou vodárnou v Podolí.

První velké solární instalace v ČR měly výkon řádově v desítkách kilowattů. V době vysokých cen technologií se hledal prostor pro instalaci zejména na plochách, které neměly jiné využití.

Jak velkou baterii potřebuje hybridní trajekt? Kolik emisí ušetří? A jezdí něco takového v ČR?

V únoru a březnu publikovaly evropská a světová asociace větrné energetiky tradiční výroční zprávy o aktuálním stavu oboru v evropském i světovém měřítku. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren k 31. 12. 2017 dosáhl globálně 539 581 MW, přičemž přírůstek za rok 2017 činí 52 573 MW. Evropa má na tom podíl 177 506 MW, během roku přibylo 16 083 MW.

Větrné elektrárny jsou levný a čistý zdroj elektřiny. Přitom jejich stavbu jako bychom si neuměli představit bez protestů místních obyvatel nebo úředních překážek. Z čeho tyto obavy vycházejí? A v jakých případech jsou oprávněné?

Doba stavby větrné elektrárny by teoreticky mohla doba od záměru po její spuštění být asi dva až tři roky. To konstatuje statistika České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) o počtu a osudu projektů větrných elektráren během jejich schvalování. ČSVE má spočítanou reálnou dobu a „úmrtnost projektů“ v průběhu tohoto řízení.