Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program
Archiv článků autora: Břetislav Koč


Loď Yara Birkeland v reálné velikosti, foto © Kongsberg
28.8.2021
Břetislav Koč

Loď s čistě elektrickým pohonem realizovala norská firma Yara (dříve Norsk Hydro) v podobě plavidla Yara Birkeland. Toto zcela bezemisní plavidlo je navíc připraveno pro dálkové řízení i zcela autonomní provoz.

22.7.2021
Břetislav Koč

Cílem létajících větrných elektráren je využívat rychlejší a stálejší vítr ve vyšších vrstvách atmosféry a nepřekážet na pevnině. Hezká idea však naráží na celou řadu limitů, které si představíme v tomto textu.

27.6.2019
Břetislav Koč

Instalovaný výkon větrných elektráren celosvětově překročil koncem roku 2018 hranici 600 GW. Více než třetinou se na tom podílí Čína s 221 630 MW, která tím překonala současný celkový evropský instalovaný výkon 189 229 MW.

19.4.2018
Břetislav Koč

V únoru a březnu publikovaly evropská a světová asociace větrné energetiky tradiční výroční zprávy o aktuálním stavu oboru v evropském i světovém měřítku. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren k 31. 12. 2017 dosáhl globálně 539 581 MW, přičemž přírůstek za rok 2017 činí 52 573 MW. Evropa má na tom podíl 177 506 MW, během roku přibylo 16 083 MW.

2.9.2017
Břetislav Koč

Větrné elektrárny jsou levný a čistý zdroj elektřiny. Přitom jejich stavbu jako bychom si neuměli představit bez protestů místních obyvatel nebo úředních překážek. Z čeho tyto obavy vycházejí? A v jakých případech jsou oprávněné?

7.11.2016
Břetislav Koč

Stavba větrné elektrárny je v porovnání s jinými typy elektráren poměrně rychlá a jednoduchá. I tak má svá zjevná specifika, která se projevují nejen v samotné stavbě a v transportu jednotlivých dílů, ale i v délce povolovacího procesu v poměru k době stavby. Sedmý díl seriálu přibližuje, jak se staví větrná elektrárna.

28.10.2016
Břetislav Koč

Doba stavby větrné elektrárny by teoreticky mohla doba od záměru po její spuštění být asi dva až tři roky. To konstatuje statistika České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) o počtu a osudu projektů větrných elektráren během jejich schvalování. ČSVE má spočítanou reálnou dobu a „úmrtnost projektů“ v průběhu tohoto řízení.

25.1.2016
Břetislav Koč

Vysoké pokrytí našeho území rozvodem elektřiny a dostatek domácí fosilní energetické suroviny – uhlí – nenutil v Československu ve 20. století nikoho ke hledání energetických alternativ. Podle toho vypadal i rozvoj větrné energetiky, která se omezovala na několik pionýrských projektů.



 
 
Reklama