Břetislav Koč

Světový Den větru připadá na 15. červen. Letos opět otevřou provozovatelé dveře větrných elektráren v sobotu 14. června, majitelé větrných mlýnů pozvou zájemce o prohlídku těchto objektů oba víkendové dny 14. i 15. června.

Instalovaný výkon větrných elektráren v Evropě v roce 2024 vzrostl na 285 GW, přičemž hlavními tahouny jsou Německo a Velká Británie. Navzdory růstu je výstavba příliš pomalá pro naplnění klimatických cílů. Česká republika se ve statistikách drží na chvostu s velmi nízkým přírůstkem a podílem na spotřebě.

Vítr se používá k výrobě elektřiny už 140 let. K překvapivému objevu z historie větrné energetiky došlo v Rakousku.

Každá baterie, či jiný výrobek obsahující lithium, jednou doslouží. Co tedy s nimi? Odpověď na tyto otázky už nyní hledají na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

S energetikou souvisí i jedny z největších mobilních zařízení, která byla sestrojena a postavena. Jejich rozměry jsou ve stovkách metrů a tisících tun. Slouží nebo sloužily pro těžbu a dopravu energetických surovin.

Česká společnost pro větrnou energii zorganizovala den otevřených dveří na deseti větrných elektrárnách. Připojila se Sekce větrných mlýnů při Kruhu přátel Technického muzea v Brně a umožní návštěvu dvanácti větrných mlýnů. V sobotu 15. 6. bude od 10 do 16 hodin možné nahlédnout do útrob jak větrných historických objektů, tak moderních energetických zdrojů.

Větrné elektrárny přitahují nespočet nápadů, jak je vyrobit lépe. Vynálezci, inovátoři i snílci se snaží překonat objektivní hranice fyzikálních zákonů i technických možností, občas se ale najde i jehla v kupce sena v podobě zařízení, které může mít nějaký efekt.

Větrná energie je celosvětově nejrychleji se rozvíjejícím energetickým oborem. Mnohokrát to zaznělo na veletrhu větrné energetiky, který v Hamburku proběhl letos po dvouleté koronavirové pauze koncem září. Vyplývá to i z poslední pololetní zprávy WWEA (Světová asociace větrné energetiky), publikované v polovině listopadu.

EWEA, Evropská asociace větrné energetiky Wind Europe, vydala zprávu o stavu větrné energetiky v evropských zemích. Jak narostl instalovaný výkon a kde ho přibylo nejvíc? A jak si vedla ČR?

Solární ohřev vody nemusí sloužit jen pro obytné budovy, ale dá se používat i ve větším měřítku pro vytápění obcí. V Dánsku nalezneme několik takových instalací o celkovém výkonu stovek megawattů. Pojďme se na ně podívat blíže.

Komora obnovitelných zdrojů energie při on-line semináři prezentovala perspektivu využívání obnovitelných zdrojů pro pohon elektromobilů a vozidel poháněných bioplynem.

Jak modernizovat starší činžáky pro potřeby 21. století? Kodaňská ulice Hedebygade prošla proměnou už na přelomu milénia a mnoha řešeními předběhla dobu. Najdete zde nejen fotovoltaiku, ale i zadržování dešťové vody nebo komunitní centrum.

Loď s čistě elektrickým pohonem realizovala norská firma Yara (dříve Norsk Hydro) v podobě plavidla Yara Birkeland. Toto zcela bezemisní plavidlo je navíc připraveno pro dálkové řízení i zcela autonomní provoz.

Cílem létajících větrných elektráren je využívat rychlejší a stálejší vítr ve vyšších vrstvách atmosféry a nepřekážet na pevnině. Hezká idea však naráží na celou řadu limitů, které si představíme v tomto textu.

Na pasivní, aktivní nebo jinak ekologické domy dnes máme měření a certifikáty, víme nejen, jak je poznat, ale i jak je měřit a stavět. Jak ale vypadaly takové domy před 30 a více lety?

Odborný Větrné elektrárny postavené na přelomu tisíciletí jsou nahrazovány novějšími, výkonnějšími i efektivnějšími typy. Jak naložit s materiálem, který zbyde po starých elektrárnách?

Historie elektromobility, až bude jednou uceleně zpracována, má v šuplíku desítky příkladů, že elektrický pohon silničních dopravních prostředků i mobilních pracovních strojů už něco pamatuje.

Větrné plašičky, rozmrazovače, zemědělské stroje nebo suchozemské dopravní prostředky jsou méně známé oblasti, kde se lidé rozhodli využít větru jako zdroje energie.

Instalovaný výkon větrných elektráren celosvětově překročil koncem roku 2018 hranici 600 GW. Více než třetinou se na tom podílí Čína s 221 630 MW, která tím překonala současný celkový evropský instalovaný výkon 189 229 MW.

Když jde o vodu pitnou, pak odpověď většinou zní – Želivka. Někdo dodá, že Praha pije vodu z Vltavy, upravenou vodárnou v Podolí.