Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Vytápět rodinný dům tepelným čerpadlem nebo zemním plynem? (II)

Další zdražování elektrické energie (jistě ne poslední...) na základě cenového rozhodnutí ERÚ č. 9/2006 ze dne 27.11.2006 s účinností od 1. ledna 2007 vyvolalo další vlnu reakcí a také úvah o způsobu vytápění. Dokončení článeku se zabývá porovnáním nákladů na vytápění RD komfortními způsoby vytápění.

Od 1.4.2007 nejsou ceny za energii zemního plynu regulovány, regulovány jsou pouze ceny za distribuci pro domácnosti.

Následuje propočet navýšení nákladů na elektrickou energii v jednogeneračním rodinném domě s malou spotřebou energie, na základě referenčních hodnot:

Obytná plocha 190 m2
Průměrná výška místností 2,60 m
Obestavěný prostor (vytápěný) 494 m3
Tepelná ztráta 4530 W
Průměrná teplota interiéru 20 °C
Opravný součinitel 0,99
Venkovní výpočtová teplota -15 °C
Měrná tepelná ztráta 9,17 W/m3
Měrná tepelná ztráta 0,26 W/m3.K

Dům s malou spotřebou energie varianta TČ
Celková roční spotřeba elektřiny 8 817 kWh
Z toho VT 712 kWh
Z toho NT 8 105 kWh
Jistič 3x25 A
Z toho osvětlení 500 kWh
Z toho ostatní 2500 kWh

Dům s malou spotřebou energie varianta ZP
osvětlení 500 kWh
Ostatní spotřeba elektřiny 2500 kWh
Potřeba energie pro otop a přípravu teplé vody ZP 17361 kWh - odpovídá přibližně 1622 m3 ZP při instalaci kondenzačního kotle

  stálé platby VT NT Celkem za rok Navýšení
v Kč
Navýšení
v %
Sazba D 55 rok 2006 E.ON 1188 1425 12852 15466    
Sazba D 55d rok 2007 E.ON 1320 1466 14501 17288 1821,52 11,78
Sazba D 55 rok 2006 PRE 1199 1365 12641 15206    
Sazba D 55d rok 2007 PRE 1270 1431 13948 16651 1444,24 9,50
Sazba D 55 rok 2006 ČEZ 1142 1411 13197 15751    
Sazba D 55d rok 2007 ČEZ 1356 1420 14634 17412 1660,39 10,54

Tabulka č. 4 - Navýšení nákladů na elektrickou energii pro tarifní sazbu D55d v porovnání s původní D55.
V případě instalace jističe 32A je navýšení nákladů na jednotky procent shodné.

  stálé platby VT NT Celkem za rok Navýšení
v Kč
Navýšení
v %
Sazba D 56 rok 2005 E.ON 3924 1440,5 12853 18217    
Sazba D 56d rok 2006 E.ON 4080 1481,6 14502 20063 1845,93 10,13
Sazba D 56 rok 2005 PRE 4798,08 1390,2 12642 18830    
Sazba D 56d rok 2006 PRE 4912,32 1456,9 13949 20318 1487,66 7,90
Sazba D 56 rok 2005 průměr SČ, SM, ST, VČ, ZČE 3998,4 1431,2 13198 18628    
Sazba D 56d rok 2006 ČEZ 4141,2 1439,7 14636 20217 1589,08 8,53

Tabulka č. 5 - "Navýšení" nákladů na elektrickou energii pro tarifní sazbu D56d v porovnání s původní D56.
V případě instalace jističe 32A je navýšení nákladů o necelé 0,5 % nižší oproti nákladům se sazbou 25A

Varianta vytápění a ohřev teplé vody pomocí ZP elektřina jednotarifní sazba D 02d

Náklady na ZP v objemu cca 1622 m3 budou 16 432.6 Kč. Celková potřeba elektrické energie v referenčním domě 3 MWh. Náklady na elektřinu při 3x25A jističi bude 12 969 Kč.

Celkové náklady pak 29 401,48. Při vytápění a přípravě teplé vody pomocí ZP a spotřebě elektrické energie v jednotarifní sazbě D02d. Spotřeba elektrické energie vzhledem k charakteru stavby, tudíž i možné uvědomělosti uživatelů je v tomto případě nadhodnocena a pro zjednodušení použita jednotarifní sazba.

Je pravdou, že uživatel objektu bude v tomto případě hledat možnost, jak získat dvoutarifní sazbu, což by se dalo zajistit instalací elektrického zásobníkového ohřívače či pouze elektropatrony do již existujícího zásobníku.

Ceny byly zaokrouhleny dle matematických pravidel.

V porovnání s loňskou změnou regulovaných cen elektřiny a souvisejících služeb, kdy díky velkému snížení stálých plateb "za jistič" docházelo mnohdy ke snížením celkových plateb za elektřinu se v letošním roce opravdu zdražovalo. Cena elektrické energie stoupla především díky navýšení ceny v nízkém tarifu a zvýšení stálé platby dle velikosti jističe. Navýšení ceny ve vysokém tarifu je řádově v desetihaléři na kWh.

Neodlučně s obnovitelnými, v případě TČ alternativními, zdroji energie je, či by měla být, samozřejmě také snaha o snižování energetické náročnosti. V úvahách o systému vytápění je to konkrétně tepelná náročnost budovy, která především určuje výkon zdroje tepla, tím náklady na vytápění. Projektům na nové systémy vytápění nebo rekonstrukce současných systémů by tak měl předcházet rozbor technicky možných a ekonomicky smysluplných opatřeních pro snížení tepelné náročnosti objektu. Zejména pak kvalitní zateplení.

Musíme si uvědomit, zda a proč se snažíme snížit energetickou náročnost budov a jakékoliv lidské činnosti?

Rozumný investor, pokud není demotivován neúměrně vysokou investiční podporou a ovlivněn silným tlakem realizátora, neuvažuje pouze nad krátkodobým či střednědobým výhledem nižších provozních nákladů, ale nad celkovým přínosem realizovaného projektu. V případech, kdy tomu tak není, ať z důvodu "krátkozrakosti", naprostého nadšenectví, či neúměrně vysokým podporám by se měl ujmout své role projektant, auditor či státní úředník "sedící" na dotačních penězích a navrhnout ideální řešení, byť se bude jednat o instalaci kotle na ZP na úkor dnes již tolik diskutovaných OZE. Kdo by si sám zainvestoval a nechal zrealizovat např. solární systém s ? sol. kolektorů orientovaných na východ a druhou na západ???

Též není "zcela" vhodné instalovat TČ do objektů, které nesplňují tepelně technické požadavky vyhlášky MPO č. 291/2001, jak se tomu dnes v mnohých případech děje i za značné podpory státu. Jelikož po nárůstu cen elektrické energie bude opět investor a provozovatel technologie vytápění hledat řešení, jak snížit provozní náklady vytápění a přípravy teplé vody, jako tomu bylo v absurdních (z pohledu ochrany ovzduší) případech při přechodu z vytápění ZP na TČ.

Bez komentáře z jakého důvodu rostou ceny energií... že za tím není pouze skutečnost snižujících se stavů zásob fosilních paliv, je zřejmé, i když rostoucí ceny energií nutí spotřebitele k zamyšlení a změnám stereotypního chování. Doufejme, že k lepšímu.

A závěr?

Náklady na vytápění a energie uvedeného retenčního domu s tepelnou ztrátou cca 4,5kW jsou ve výši cca 20 tis. Kč/rok v případě instalace TČ po 1.4.2005.

Vedle toho náklady na vytápění pomocí kondenzačního plynového kotle a elektrickou energii při jednotarifní sazbě D02d jsou cca 29 tis. Kč. Varianta s plynovým kotlem uvažuje k vaření elektrickou energii.

Při téže sazbě ovšem s uvažovanou spotřebou elektrické energie ve výši 2 MWh/rok pro osvětlení, vaření a ostatní spotřebu se celkové náklady sníží na cca 25 tis. Kč. V případě zřízení dvoutarifní sazby celkové náklady též klesnou, ovšem ne mnoho, neboť cenová politika dodavatelů elektrické energie (do jisté míry i plynu) vede k tomu, že odběratel „zaplatí stejně“ ať má zřízenou tu či onu tarifní sazbu, byť při různé spotřebě…Jediné k čemu tato cenová politika motivuje, či by alespoň z tohoto úhlu pohledu měla, jsou úspory.

Do úvah volby zdroje vytápění, jako do jakýchkoliv investičních úvah, patří vedle provozních nákladů zejména na první pohled viditelné investiční náklady. Ty ve výše uvedených příkladech se liší o řádově statisíce. V případě volby TČ typu vzduch – voda cca 100 tis. Kč, při volbě ostatních typů TČ i mnohem více.

Je to opravdu oblast velkého záběru, jelikož život je energie...nebo energie život?...

 
 
Reklama