Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Význam hygieny vody je například v nemocnicích snadno vyčíslitelný

Datum: 17.4.2006  |  Autor: redakce, časopis Management und Krankenhaus 5/2005, překlad Bc. Pavel Marek

40% pseudomonálních infekcí vzniklých na jednotkách intenzivní péče pocházelo z pitné vody. Infekce prodlouží pobyt o cca 8 dní, 1 den stojí až 1500 EUR. Budování skutečné bezpečnosti začíná již u projektování budovy. Do budoucna nezůstane jen u úpravy vody, ale budeme se detailně zabývat i umyvadlem jako zdrojem infekce.

Prodloužená doba hospitalizace v důsledku infekcí má za následek vysoké náklady - není možné úplné proplácení. Snižování nákladů je možné realizací účelné hygieny.

Jako silné spojence v boji proti zdrojům infekce v nemocnici vidí Prof. Dr. Martin Exner, ředitel Institutu pro hygienu a veřejné zdraví v Bonnu, hygienický personál, pozvolna se měnící porozumění pracovníků správy a rozšíření nových poznatků z výzkumu. Nezbytné v boji proti infekcím jsou účelné směrnice, jako např. nedávno schválená francouzská směrnice o používání vody v nemocnici. Dále o tom hovoří s Prof. Dr. Martinem Exnerem1 Ulrike Hoffrichter.

Jaké náklady vznikají při nosokomiálních infekcích?

Náklady vznikají obzvláště při prodloužení doby hospitalizace u pacientů, vyskytnou-li se infekce choroboplodnými zárodky. Výzkumy Prof. Dr. M. Trautmanna, vedoucího Institutu pro nemocniční hygienu na klinice ve Stuttgartu, a pracovníků z Ulmu ukázaly, že pacienti, kteří se nekolonizovali nebo nebyli infikováni bakterií Pseudomonas aeruginosa, leželi v průměru tři dny na jednotce intenzivní péče. U těch, kteří se kolonizovali nebo byli infikováni bakterií Pseudomonas aeruginosa, činilo toto časové období až 50 dní.

Na univerzitních jednotkách intenzivní péče činily denní náklady až 1.500 EUR, takže si můžeme snadno vypočíst, jaké náklady vyplývají v důsledku prodloužení doby hospitalizace následkem infekcí. Vycházíme z toho, že infekce získaná v nemocnici vede k průměrnému prodloužení doby hospitalizace nejméně o 7 až 8 dní. V Anglii se vychází z toho, že je nutno předpokládat prodloužení doby hospitalizace o 11 dní.

Vidíme a musíme dále doložit odpovídajícími studiemi, že účinek prevence a účinek šetřící náklady spočívající v zabránění infekcím - právě těžkým infekcím Pseudomonas a jiným gramnegativním mikroorganismům - je tak znamenitý, že můžeme vycházet z toho, že odpovídající výsledky budou v budoucnu mluvit samy za sebe.

Náklady, které vznikají v souvislosti s prodloužením doby hospitalizace, nebudou budoucím systémem náhrady nákladů již plně nahrazeny. Z nákladů na nosokomiální infekce bude podle mých informací nahrazeno maximálně 40%.

"Na univerzitních jednotkách intenzivní péče činí denní náklady až 1.500 EUR."

Nemocnice však uváznou na 60-ti % nákladů.

Velký podíl na vzniku nosokomiálních infekcí má voda. Prosím uveďte několik čísel.

Novější mezinárodní výzkumy z Německa, Francie a Spojených států v posledních dvou letech poukazují na to, že 40% pseudomonálních infekcí vzniklých na jednotkách intenzivní péče bylo přeneseno z pitné vody nebo pocházelo z pitné vody. Tato čísla ukazují, že jsme toto riziko doposud absolutně podceňovali, a dosud z toho nevyplývá dostatečně vyčerpávající potenciál prevence.

Existují nové směrnice, které vyžadují absolutní nulový výskyt Legionelly ve vysoce rizikových oblastech. Poté je ohlášen multibariérový systém z několika preventivně působících opatření. Jaká kombinace je skutečně bezpečná?

Budování skutečné bezpečnosti začíná již u projektování budovy. Doporučujeme integrovat ve vysoce rizikových oblastech koncové filtry, abychom zaručili vysokou míru bezpečnosti pro vysoce rizikové pacienty.

Musíme ostatně uvést, že do budoucna nezůstane jen u úpravy vody, ale že se budeme detailně zabývat umyvadlem coby zdrojem infekce a odtoky. Příslušné výzkumy prokazují, že také sifon je důležitým doposud přehlíženým zdrojem infekce. To může znamenat, že přistoupíme ke zcela novým konstrukcím umyvadel.

Ve Francii byly nedávno schváleny směrnice k používání vody v nemocnici. Označujete je jako "vynikající". Proč si zasluhují tento přívlastek?

Francouzské směrnice podávají systematický přehled o nejdůležitějších rizikových faktorech a pojmenovávají rizikové body, které musí být podrobeny kontrole popř. kde musíme přidat v prevenci. Stanovují dále jasné směrné hodnoty pro kvalitu vody, což je nyní v mnoha jiných evropských zemích ještě nedostačující.

V Německu se soustředíme především na prevenci Legionelly. Po této stránce jsou nyní francouzské směrnice z mého pohledu nejlepší, které v této oblasti v rámci Evropy - chtěl bych říci i celosvětově - existují. Podle nich jsme se ostatně řídili také u nových směrných hodnot, které budou zanedlouho zveřejněny Komisí pro pitnou vodu při Spolkovém úřadu pro životní prostředí.

Srdečně děkuji!

Rozhovor převzat z časopisu Management und Krankenhaus 5/2005, překlad Bc. Pavel Marek

1 Prof. Dr. Martin Exner, Institut pro hygienu a veřejné zdraví v Bonnu

 

Hodnotit:  

Datum: 17.4.2006
Autor: redakce, časopis Management und Krankenhaus 5/2005, překlad Bc. Pavel Marek



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Témata 2018

CAD a BIM knihovny