Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Dokonale využité úložiště

Fotovoltaická přeměna bude zcela jistě patřit v blízké budoucnosti k běžně využívanému způsobu výroby energie. Pro elektrárny tohoto typu je ale nutné hledat vhodné plochy. Donedávna největší elektrárna na světě s instalovaným výkonem 5 MWp se nachází v Saském Espenheimu na starém úložišti popílku, jehož plocha byla všemi považována za bezcennou.

Saský Espenhaim, městečko jižně od Lipska, bývalo za dob DDR neblaze proslulé svým znečištěním - doly, briketárny, koksárny, těžký průmysl. Od místa na prahu ekologické katastrofy ale oblast dospěla po letech k ekologickému pilotnímu projektu - výstavbě obří fotovoltaické elektrárny, donedávna největší na světě. Dne 8. září 2004 byl "Solarpark Leipziger Land" slavnostně otevřen za účasti spolkového ministra životního prostředí Jürgena Trittina (stavět se začalo 1. dubna). Na ploše 16 ha, z hlediska solárních zisků skvěle orientované, je zde 33 500 modulů s instalovaným výkonem 5 MWp (1 panel má max. výkon cca 150 W) a s celkovou plochou 50 000 m2. Úhrnem dosahuje délka modulů úctyhodných 9 km! Výstavbou přitom nedošlo k záboru zemědělské půdy, vše je totiž na starém úložišti popílku pro bývalou briketárnu, jehož plocha, všemi považovaná za bezcennou, byla k dispozici za babku.


Celkový pohled na elektrárnu

Cena investice dosáhla 22 mil. €. Realizátory akce jsou berlínská společnost Geosol, která ji iniciovala a vyprojektovala, spolu se solární divizí ropného gigantu Shell Solar, která zase fungovala jako generální dodavatel modulů a instalovala je.

Banka West LB z Düsseldorfu zajistila financování prostřednictvím svého fondu West Fond Solar. Díky německému zákonu mají producenti zajištěn výkup elektřiny ze Slunce rozvodnou společností po dobu 20 let za cenu 0,457 €/kWh.


Pohled na část elektrárny

Elektrárna by mohla zásobovat energií asi 1800 domácností. Ročně ušetří 3700 tun C02. Ekologickým i estetickým prvkem je jezírko, které vzniklo v 90. letech při marném pokusu uhelný prach vytěžit a spálit. Jezírko ovšem záhy vzali za své početní vodní ptáci, kteří mezi panely bez problémů žijí.

Z technického hlediska je zajímavé, že šlo o první realizaci s důslednou ochranou panelů před bleskem. Ta je nutná, deponie ční osm metrů nad okolní plochou krajinou a riziko zásahu je tu docela reálné. Jinak se zde investoři důsledně snažili šetřit, takže instalace je maximálně zjednodušená. Tak např. veškeré konstrukce podstavců pod panely jsou z neupraveného akátového dřeva. "Jako náletové dřevo je podstatně levnější než ocel a přitom je velmi odolné," vysvětluje pan Koch z firmy Geosol. Nejsou zde žádné betonové základy, trámy jsou do půdy jen zasunuty, materiál popílků je totiž velmi měkký. Případné mírné pohyby panelů prý nikterak nevadí. Moduly jsou jen 0,5 cm silné, velmi lehké, bez jinak běžných hliníkových rámů (to působí dost nezvykle). Jde o monokrystalické prvky, jejichž účinnost je poněkud nižší, ale zato jsou levné.


Panely jsou umístěny na konstrukci z akátového dřeva

Napětí v modulu dosahuje 35 - 37 V, přičemž v jedné linii je sériově zapojeno vždy 18 modulů. Do měniče jde tedy asi 700 V a je zde transformováno na 20 kV. Za rok elektrárna z 1 kW instalovaného výkonu vyprodukuje 900 kilowatthodin elektřiny. Zisky zařízení vykazuje pochopitelně i při jasné obloze v zimě, byť jen asi 30% oproti létu (v zimě je totiž daleko méně slunečního svitu - krátký den a více oblačných dnů).

Návratnost investice je spočítána na 10 - 11 let. Zajímavý byl způsob financování: banka celou elektrárnu koupila a zahrnula do svého "solárního" fondu. To je dle pana Kocha z Geosolu, který pro banku zařízení dozoruje, dnes běžné, s podílovými fondy zaměřenými na obnovitelné zdroje energie se dnes v Německu roztrhl pytel.

Mimochodem, areál se stal i turistickou atrakcí. Provozovatelé mají dokonce smlouvu s turistickým svazem, který sem v rámci ekologické výchovy vozí 3 - 4 exkurze měsíčně. Každá skupina platí 100 EUR, takže v ročním úhrnu už přestává jít jen o symbolický příjem. Jezdí sem především školáci a studenti, ale i inženýři a další odborníci a v hojné míře též starostové. Bez zajímavosti není ani fakt, že čtyři kilometry odtud se na jaře roku 2005 schylovalo ke stavbě podobné elektrárny další...


V horní části panelů jsou umístěny hromosvody

Světové prvenství tato instalace ztratila 30. 6. 2005, kdy byla v Bavorsku otevřena ještě podstatně větší elektrárna, s celkovým instalovaným výkonem 10 MW. Postavily ji Shell Solar (Mnichov), Martin Bucher Projektentwicklungen (Stuttgart) a Immobilien Ag (Düsseldorf), a to v bývalém vojenském prostoru v blízkosti města Pocking. Ve třech areálech je zde rozmístěno 62 500 modulů, které mohou energií zásobovat 3 300 domácností. Tato solární elektrárna přišla na cca 40 mil. €.

 
 
Reklama