Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Oč opravdu jde kolem zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie?

aneb ... Proč si rozumí ministr Ambrozek s šéfem ČEZu Romanem?

Návrh zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů čekal řadu měsíců "zaparkován" v poslanecké sněmovně až bude připravena novela energetického zákona. Když ale konečně novela v listopadu dospěla ke společnému projednání, došlo k zajímavé situaci. Energetický zákon byl schválen, ale zákon o podpoře využíváni OZE byl na žádost hospodářského výboru stažen z projednávání ve sněmovně.

Výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie představuje do budoucna ekonomicky velmi zajímavou podnikatelskou příležitost. Vždyť už v roce 2010 má např. "zelená elektřina" představovat osm procent domácího trhu s elektřinou. Mezitím se ukázalo, že jak ministerstvům tak i opozici nejde o stavbu ekologických elektráren, nýbrž o hezké zisky pro společnost ČEZ.

Původní vládní návrh zákona překvapil tím, že nepodporoval plánování a stavbu ekologických elektráren. Zato však připravil velmi výhodné finanční ohodnocení pro elektřinu z elektráren, které jsou dnes v provozu. Důvod se brzy ukázal: společnost ČEZ začala přimíchávat dřevní surovinu k uhlí v uhelných elektrárnách a za takto vyrobenou "ekologickou" elektřinu pobírat velmi lukrativní výkupní cenu 2,50 Kč/kWh. Cena za spoluspalování biomasy s uhlím sice v roce 2004 poklesla na 2,00 Kč/kWh, bez investic do technologie však společnost ČEZ tímto způsobem od podzimu 2003 dodnes vydělala řádově miliardu Kč.

Po vlně protestů ze strany nezávislých podnikatelů předložily resorty ministrů Ambrozka a Urbana v srpnu novou verzi zákona. Ta však nadále neumožňuje rozvoj podnikání v oboru a zároveň již zcela bez obalu předepisuje pro spoluspalování biomasy s uhlím přednostní finanční ohodnocení až do roku 2020.

Ministrům jde tedy o co největší oddálení vzniku konkurence na trhu s elektřinou a zároveň o výrazné zisky především pro společnost ČEZ. Společnost ČEZ navíc získá ekologický image bez vstupních investic. Je to samozřejmě ekonomicky mnohem výhodnější cesta, než jakou jdou západní koncerny, které si svůj "zelený" image u občanů musí zasloužit miliardovými investicemi do vývoje ekologických technologií. Z ekologického hlediska je to ovšem podvod.

Ve světle těchto skutečností není těžké najít vysvětlení, proč si Ambrozek dobře rozumí s Romanem, šéfem ČEZu, jak se ukázalo při nedávné SMSkové aféře. Ambrozkovi šlo o to, aby mu zůstaly kompetence pro rozdělování povolenek na emise CO2 těžkému průmyslu a energetice. Tyto obchodovatelné povolenky se mají rozdělovat zdarma, mají však značnou finanční hodnotu. V tom se jej měl ČEZ zastat. Na oplátku dostal ČEZ od Ambrozka předlohu zákona o obnovitelných zdrojích, která je napsána na podporu uhelných elektráren a na ochranu společnosti ČEZ před nepříjemnou konkurencí.

Kdyby zákon o obnovitelných zdrojích ve sněmovně neprošel, jak vyhrožuje opoziční ODS, byl by výsledek stejný: čerstvě novelizovaný energetický zákon nedává žádný stimul pro stavbu nových zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, zatímco právě vydaná vyhláška s výkupními cenami elektřiny na příští rok nadále podporuje spoluspalování biomasy s uhlím a předepisuje pro nezávislé výrobce ekologické elektřiny nové byrokratické překážky.

Otázkou je, zda tento pokus udržet poměry z dob centralistického hospodářství obstojí v rámci Evropské unie. Ambrozkova předloha i situace bez zákona o obnovitelných zdrojích totiž prokazatelně porušují evropské právo, a to především na základě diskriminace nezávislých výrobců elektřiny a přednostního zacházení se subjektem, který je z většiny ve státním vlastnictví.

Nediskriminační a transparentní zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů má přitom pro Českou republiku značný sociálně-ekonomický potenciál. Z kvalitního zákona by měly zisk především regiony a kraje, které jsou na rozdíl od velkých měst bohaté na přírodní zdroje a chudé na infrastrukturu. Zákon podle evropských pravidel by vytvořil tisíce nových pracovních příležitostí a investice ve výši miliard eur, zvýšil by kupní sílu obyvatel i daňové příjmy do veřejných pokladen a posílil by zejména střední stav, který je páteří svobodné demokratické společnosti.

Nové ekologické elektrárny na Slunce, vítr, vodu, biomasu, bioplyn a geotermii by tedy přinesly ekologický i ekonomický užitek všem obyvatelům České republiky. Bohužel, český ministr životního prostředí má radši ČEZ.

 
 
Reklama