Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Co může způsobit problémy na čistírnách

V poslední době se stále více setkáváme např. s vodou z kondenzačních kotlů vypouštěnou na čistírnu, která způsobí přechodné snížení pH a tak nefunkčnost čistírny. Problémy s teplou vodou lze očekávat tam, kde je prádelna nebo větší kuchyně. Špatné zkušenosti máme i s relaxačními středisky, zejména tam, kde jsou vany, je totiž prováděna desinfekce tak důkladně, že je pak kompletně vyrušena biologie.

1. Faktory ovlivňující aktivitu biomasy v biologickém stupni ČOV

Účinnost biologického čištění odpadních vod závisí na více faktorech, které je možné rozdělit z hlediska možnosti jejich vlivu na subjektivní (způsob obsluhy ČOV, výběr technologie, kvalita dodané techniky) a objektivní (kvalita odpadní vody). Při charakterizaci vlivu složení odpadní vody na účinnost biologického čištění je potřebné sledovat zejména:

- pH vody;
- teplotu vody;
- přítomnost nutrientů;
- solnost odpadní vody;
- přítomnost vybraných organických a anorganických sloučenin.

1.1 pH
Optimální pH pro většinu bakterií leží v rozmezí od 6,0 do 8,0. Eliminace problémů spojených s pH závisí na tom, zda kyselost nebo zásaditost je způsobená anorganickými nebo organickými sloučeninami. V případě organických sloučenin, které jsou biologicky rozložitelné, se neutralizace může dostavit i při biologickém rozkladu (např. nižší mastné kyseliny jsou lehko rozložitelné a mohou způsobit snížení pH až pod 5,0). Také při vysokých pH na vstupu do aktivace je potřeba počítat s tím, že při biologickém rozkladu intenzivně vzniká CO2, takže dochází k okamžité neutralizaci OH- a CO32- na HCO3- a k samovolnému poklesu pH do neutrální oblasti.

V případě anorganických sloučenin způsobujících kyselé nebo zásadité pH je neutralizace nevyhnutelná. Jediný problém zůstává, jak ji optimálně realizovat.

2.2 Teplota vody
Aerobní kal má značnou odolnost při teplotách od 10 do 30oC, přičemž tato odolnost se zvyšuje s nárůstem stáří kalu. Při teplotách pod 10oC se výrazně snižuje rychlost biologických procesů, přičemž např. nitrifikace se může až zastavit. Při vysokých teplotách (nad 25oC) nastávají v biologickém stupni ČOV sekundární problémy – aktivita biomasy je sice vysoká, ale výrazně se zvyšuje spotřeba kyslíku na endogenní rozklad kalu a také se zhoršuje rozpouštění kyslíku v aktivační směsi. Výsledný efekt je sice spojený s nižší produkcí přebytečného kalu, ale zároveň i s vysokou spotřebou kyslíku. Případný nedostatek kyslíku následně zhoršuje sedimentační vlastnosti kalu. Na rozdíl od pH se s vlivem teploty nedá na běžných ČOV reálně nic dělat a je potřebné se mu přizpůsobit už při návrhu ČOV.

2.3 Přítomnost nutrientů
Biologický proces ovlivňuje i nutriční nevyváženost dané odpadní vody. Jde hlavně o nedostatek makrobiogenních prvků – N a P. Zatímco městské odpadní vody obsahují přebytek těchto prvků, v některých průmyslových odpadních vodách jich je nedostatek. Potřebné množství N a P se velmi často odhaduje podle poměru BSK5 : N : P = 100 : 5 : 1.

2.4 Vliv solnosti
Solnost do 10 g/l (jako NaCl) nemá výrazný vliv na biologické čištění. Nad uvedenou koncentraci jsou biologické procesy inhibované, hlavně z důvodu zvýšeného osmotického tlaku, a je nutné na tyto podmínky biomasu zadaptovat. Zvýšená solnost může ovlivnit poměr mezi oxidací a syntézou ve prospěch syntézy a zvýšit zákal vyčištěné vody.

2.5 Vliv těžkých kovů
Vliv těžkých kovů se projevuje zejména inhibicí aktivity mikroorganismů. Daný problém je možné dělit na dva aspekty – toxicitu kovu na kal a odstraňování kovů kalem.

2.6 Vliv organických sloučenin
Většina přirozených organických sloučenin je rozložitelná mikroorganismy přítomnými ve vodě. V současnosti však průmysl produkuje značné množství nových organických sloučenin, ze kterých většina je biologicky těžko rozložitelná a toxická. Akumulace těchto sloučenin ve vodním prostředí může narušovat přirozený koloběh látek v přírodě. Proto je stanovení biologické rozložitelnosti a toxicity základním kritériem charakterizujícím účinek sledované sloučeniny. Organické sloučeniny můžeme rozdělit:

1. látky biologicky rozložitelné a netoxické
2. látky biologicky rozložitelné a toxické
3. látky biologicky nerozložitelné a netoxické
4. látky biologicky nerozložitelné a toxické.


Závěr

Na závěr pár praktických případů. V poslední době se stále více setkáváme např. s vodou z kondenzačních kotlů vypouštěnou na čistírnu, která způsobí přechodné snížení pH a tak nefunkčnost čistírny. Problémy s teplou vodou lze očekávat tam, kde je prádelna nebo větší kuchyně. Nepřítomnost nutrientů přichází v úvahu tam, kde se nečistí komunální vody, ale vody např. z výroby potravin. Problém těžkých kovů nastává většinou tam, kde je ČOV u nějaké výroby, např. zinkovny apod. S toxickými nebo nerozložitelnými organickými látkami se setkáváme například v potravinářských provozech, kde se střetávají požadavky hygienické (je třeba desinfikovat) a funkčnost čistírny. Špatné zkušenosti máme i s relaxačními středisky, zejména tam, kde jsou vany, je totiž prováděna desinfekce tak důkladně, že je pak kompletně vyrušena biologie. Řešením pro tyto případy by bylo umístit před čistírnu nádrž, ve které by probíhala aerace pro odvětrání chloru.