Metoda EPC a energetické audity

Datum: 22.5.2003  |  Autor: Ing. Vladimír Sochor

Příprava energeticky úsporných projektů řešených metodou EPC

Pokud se má připravit k realizaci projekt snižující energetickou náročnost určitých objektů nebo technologických celků, je třeba nejprve zjistit současný stav fungujícího zařízení a poté navrhnout opatření, která stav z hlediska úrovně spotřeby energie zlepší. Samozřejmě nejvhodnější je spojit cíl snižování energetické náročnosti s potřebou rekonstrukce dosluhujícího stávajícího zařízení. Jaká opatření jsou nakonec instalována, se musí majitel objektu nebo technologických celků rozhodnout mimo jiné především z hlediska ekonomických kritérií navrhovaných řešení.

Ekonomické hledisko je při využití metody EPC (z angl. Energy Performance Contracting) jedno z nejvýznamnějších. Proto tato metoda není schopna řešit v oblasti energetiky jakýkoli problém. Na počátku je vhodné zjistit, zda je při snižování energetické náročnosti v daném objektu nebo u dané technologie vůbec metoda EPC uplatnitelná. Tato úvaha může být obsažená v rámci zpracování energetického auditu. Může být ovšem zpracována naprosto samostatně. Potom v případě, že je vhodné projekt řešený metodou EPC připravit, lze v podrobnějších šetřeních pokračovat a v rámci přípravy projektu může být zpracován také energetický audit. Pokud není přijatelné metodu EPC využít, je možné zadat zpracování energetického auditu.

Nejdůležitějším rysem projektu řešeného metodou EPC je skutečnost, že za dosahovanou úroveň úspor energie dodavatelská firma energetických služeb nese smluvní zodpovědnost. Lze konstatovat, že o dlouhodobém ručení za dosahování úspor lze mluvit u opatření, u kterých při špatném chování uživatele energetického systému k úsporám nedojde. Do té oblasti patří především opatření typu organizace řízení a regulace spotřeby energie a instalace podobných technologických zařízení. Za "funkčnost" opatření stavebního charakteru by měl ručit stavební dozor. Za to, že taková opatření budou přinášet předpokládané finanční efekty v podobě snížení nákladů na spotřebu energie po dobu splácení úvodní investice, už není nutné ručit.

Navíc návratnost opatření stavebního charakteru (zateplování obvodového pláště budov, výměna oken a podobně) obvykle několikrát přesahuje přijatelnou dobu trvání smluvního vztahu při uplatnění metody EPC. Proto pro financování takových opatření musí být použito sdružených investičních prostředků nebo kombinovaného financování.

Metoda EPC se vyznačuje specifickými rysy. Protože jde o podnikatelský přístup k řešení projektu, předpokládá se, že za přijatelnou dobu se vynaložené finanční prostředky vrátí zpět. Přijatelná doba návratnosti (ekvivalent době splácení vynaložených investičních prostředků nebo obdoba délky trvání smluvního vztahu) je v českých podmínkách od 4 do 10 let. Výjimečně jde o delší dobu trvání smluvního vztahu. Projekt řešený metodou EPC má dále spodní limit v investičním objemu. Ten se dá definovat například pojmem roční objem nákladů na spotřebu energie v daném objektu, který by neměl být nižší než 1 milión korun. Nejde o to, že firmy energetických služeb nezajímá nízký investiční rozsah menších projektů, ale o to, že u menších objektů je poměr mezi investičními náklady potřebnými na instalaci energeticky úsporných opatření a potenciálem úspor energie jiný, než u objektů velkých. A především jde o to, že u malých projektů je objem "režijních" finančních prostředků na přípravu a řízení realizace projektu obdobný jako u projektů velkých a to může výrazně zhoršit návratnost investovaných peněz.


Je financování základem metody EPC?

Metoda EPC je velmi často zaměňována za způsob financování energeticky úsporných projektů. To je však zaměňováním pojmů.

Z následujících řádek je zřejmá kontinuita procesu, kterým v obecné poloze rozhodování zadavatele, při rekonstrukci energetického systému, prochází. Nejprve se zadavatel rozhodne, že chce energetický systém zrekonstruovat. Pak si zjistí, jaké možnosti připadají v úvahu, a rozhodne se, jakým způsobem a v jakém rozsahu chce rekonstrukci systému provést. Tedy, buď se rozhodne, že nechá zpracovat projektovou dokumentaci na konkrétní řešení nebo si nechá připravit nabídku na řešení projektu metodou EPC. Nakonec se rozhoduje, jak bude projekt financovat.

Financování třetí stranou při řešení projektu metodou EPC může být součástí řešení, ale zároveň nemusí. Je to jen jedna z jeho součástí. To lze demonstrovat na příkladu, kdy dodavatel připraví projekt řešený metodou EPC, objednatel přitom zajistí potřebné finanční prostředky, zaplatí investiční náklady a nechá si zaručit "jen" to, že k předpokládaným úsporám skutečně dojde !!! To je samozřejmě také forma vhodné energetické služby. Je ale méně obvyklá, protože metoda EPC je nejvhodnější především pro veřejný sektor, kde investičních prostředků nebude asi nikdy nazbyt.



Financování projektu při uplatnění "čisté" podoby metody EPC probíhá tak, že investice jsou po přijatelnou dobu spláceny pouze z uspořených nákladů. Pokud je vůle realizovat i déle návratná opatření, lze zvolit formu kombinovaného financování projektu a záleží na investorovi, pro jakou skutečnou skladbu finančních zdrojů se rozhodne.


Podstata a cíle energetických auditů

Stát vydáním zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií dal najevo, že je nutné v příslušných budovách a energetickém hospodářství zjistit stav ve využívání energie a při špatném stavu jej zlepšit. Pro dané vlastníky v podobě fyzických a právnických osob a organizačních složek státu, krajů a obcí a příspěvkové organizace platí, že za stanovených podmínek jsou povinni energetický audit zpracovat. Zpracování energetického auditu provádí energetický auditor, který splnil příslušné předpoklady a je zapsán do seznamu vedeného Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. V prováděcí vyhlášce č. 213/2001 Sb. je pak stanoveno, jaké má mít energetický audit náležitosti a jakou formu.

Při zpracování energetického auditu by mělo být velmi podstatné, jaká je vypovídací hodnota auditu pro zadavatele a jak je prakticky využitelný při následné realizaci navržených opatření. Takové věci už prakticky není možné žádnou vyhláškou předepsat. To záleží na osobním přístupu energetického auditora, který má vždy své metody a postupy práce. Mělo by jít především o to, aby nebyly energetické audity zpracovávány jen pro nutnost splnit zákonnou povinnost po formální stránce, a aby se tak z energetických auditů nestalo pouze "spotřební zboží".

Ze znění zákona o hospodaření energií i z výkladu pravidel při poskytování dotací v rámci Programů ČEA vyplývá, že prvořadě by mělo dojít před jakýmikoliv jinými úvahami ke zpracování energetického auditu.

Co se ale skutečně rozumí pod pojmem energetický audit? K jak široké a hluboké analýze by mělo dojít? V jedné verzi při přípravě znění zákona o hospodaření energií z roku 1999 se pravilo, že energetický audit se z hlediska obsahu a podrobnosti zpracování dělí na základní a podrobný energetický audit. Takové rozdělení v konečné podobě zákona najít nelze. Různé podoby energetických auditů si však představit možné je. O tom se ovšem zákon nezmiňuje.

V běžné praxi se už objevují různé názory na uzákoněnou nutnost nechat si zpracovat energetický audit. V mnoha případech mají vlastníci a provozovatelé objektů, které musí být podrobeny energetickému auditu, velmi dobrou představu, co by se s objektem a jeho energetickým hospodářstvím mělo udělat. Pak by jim byl potřebnější energetický audit v podobě studie, která by ocenila varianty proveditelných řešení (především z hlediska dostupnosti investičních prostředků) a naznačila jejich porovnání, aby bylo možné rozhodnout, kterou cestou se vydat, a začít s přípravou předprojektové dokumentace. Navíc lze předpokládat, že cena za takovou práci by byla nižší, než za podobu uzákoněného energetického auditu.

V řadě případů bude docházet, a vlastně již dochází, k tomu, že na auditora je vznesen požadavek, aby byl energetický audit co "nejlacinější". To může vést k rutinnímu přístupu a k tomu, že může být práce provedena "povrchně", i když se text bude tvářit velmi profesionálně. Pak je ovšem využitelnost auditu při následné realizaci navržených opatření nižší než je přijatelné a z auditu se stává "šuplíková" studie, která pouze splní zákonnou povinnost bez další užitné hodnoty.

V určitých případech nebude ani velmi dobře zpracovaný energetický audit valným důvodem pro instalaci vhodných opatření, pokud budou existovat překážky v podobě nezájmu vlastníků nebo správců objektů o čemkoli začít uvažovat (o úsporách energie se často víc mluví, než se pro ně skutečně dělá). Někdy může jít dokonce o to, že je lepší se energetickou situací nezabývat, protože to není "na pořadu dne" (někteří podnikatelé ještě raději zaplatí pokutu za znečištění ovzduší, než by vynaložili peníze na rekonstrukci kotelny). Mnohdy jde o "notorický" nedostatek investičních prostředků na úpravu nebo rekonstrukci energetického hospodářství. To se týká hlavně státního a komunálního majetku, kdy je často problém najít finanční prostředky již na zpracování energetického auditu.

Mnozí považují energetické otázky "jen" za režijní záležitost, o které skoro není třeba uvažovat. Například pro ředitele nemocnice, pro kterého má nejvyšší prioritu zajištění lékařské péče, je objem nákladů na spotřebu energie ve výši 3-4% z celkových nákladů nemocnice a potenciál úspor ve výši 20-30% z tohoto podílu téměř pod hranicí rozlišení. Přitom vždycky se možnosti snižování spotřeby energie odvíjí především od rozhodnutí vedení firmy nebo organizace.



Energetický audit při realizaci projektu EPC

Při uplatnění metody EPC dochází vždy ke zpracování podrobné analýzy stávající energetické situace. V případě, že není zpracovaný energetický audit, může být výsledkem podrobné analýzy podoba energetického auditu a na skutečné formě a obsahu se dohodnou zadavatel se zpracovatelem.

Je pravdou, že analýza prováděná před instalací při řešení projektu metodou EPC se obvykle detailně zabývá pouze těmi oblastmi, které budou rekonstruovány. Podrobně nebývá šetřena oblast stavebních konstrukcí, protože opatření například typu komplexního zateplení jsou pro metodu EPC neřešitelná (při splácení jen z uspořených nákladů). Po dohodě se zadavatelem však může být, při započtení příslušné částky do celkových pořizovacích nákladů, zpracován celkový energetický audit definovaný zákonem.



Pokud je energetický audit již hotový, firma energetických služeb si musí velmi podrobně ověřit veškeré údaje v auditu uvedené a prověřit si veškeré skutečnosti, které audit ještě v době zpracování nezahrnul nebo dokonce, které nejsou v auditu vůbec zmiňovány, protože je auditor nezjistil. Podrobné šetření při projektu řešeném metodou EPC může být sice "užší", než při zpracování energetického auditu, ale musí být v příslušných oblastech šetření mnohem "hlubší", protože je základem pro skutečnou přípravu instalace energeticky úsporných opatření.

Při uplatnění metody EPC je vhodné nejprve zjistit, zda je vhodné tuto metodu vůbec použít. Vyhotovení kompletního energetického auditu pak může předcházet zpracování konkrétní projektové dokumentace řešeného projektu. Tento postup by navíc investorovi šetřil prostředky, protože pokud bude nejdřív zhotoven a zaplacen energetický audit, dále při zpracování projektu metodou EPC si dodavatel provádí velmi podrobné šetření ještě jednou, které se samozřejmě projeví v ceně celého projektu. Přitom dodavatel projektu řešeného metodou EPC si může nechat zpracovat audit od energetického auditora (jak už bylo zmíněno) vybraného objednatelem, aby byl nezávislý.


Konkurence v oblasti energetických služeb

Nabídka druhů služeb v oblasti energetiky se stále rozšiřuje. Je však důležité umět rozlišit a porovnat kvalitu jednotlivých služeb, které jsou vlastníkovi či správci objektů a energetických systémů nabízeny.

Firem energetických služeb nabízejících EPC není na českém trhu mnoho. Má-li dodavatelská firma možnost vybrat si mezi běžným způsobem dodávky a metodou EPC, zvolí jednodušší podobu, protože nemusí investované prostředky vázat po dobu několika let v podobě dodavatelského úvěru a nemusí po celou dobu ručit za provoz instalovaného zařízení. Řada firem se na trhu energetických služeb snaží působit a některým se dokonce daří uzavírat smlouvy obsahující modifikovanou podobu EPC. Je to však většinou v podobě leasingu nebo energetického kontraktingu formou provozování energetického zdroje, kdy nedochází ke krytí investičních prostředků z úspor konečné spotřeby energie a kdy realizační firmy neručí za výši uspořené energie, ale například za cenu dodávané energie. Finanční rámec spotřeby energie je ovšem vymezen nejen cenou, ale i technickým objemem spotřebované energie a ten se v případě energetického kontraktingu na straně konečné spotřeby nesnižuje.

Poskytovat obecně energetické služby je poměrně široký pojem a neznamená to nabízet a poskytovat řešení pouze metodou EPC. Naopak, metodou EPC je možné řešit jen vybrané projekty, které jsou pro její uplatnění vhodné. Nacházet takové projekty a připravovat je k realizaci je však proces velmi náročný a poměrně dlouhodobý. Přitom pro dodavatelskou firmu, která zkouší nabízet mimo jiných svých aktivit metodu EPC, se tato metoda obvykle stává nepřijatelnou, protože většinou je běžný způsob dodávky snazší a prosaditelnější u zákazníka. Tak tomu není pouze v případě, že řešení projektů metodou EPC je hlavní aktivitou firmy. Takových firem je na českém trhu ovšem velmi málo.


Zkušenosti z uplatňování metody EPC v České republice

S uplatněním metody EPC je to v naší zemi stejné jako s dosahováním úspor energie obecně. Spíš se o obou záležitostech mluví, než pro jejich rozšíření dělá. Přesto uplatnění metody EPC zhruba v padesáti uskutečněných projektech činí uvedenou metodu zcela jistě ověřenou a použitelnou.

Nejvíce se metoda EPC zatím využila v komunální sféře, kdy je zákazníkem město nebo přímo jím zřízené instituce. Objekty, ve kterých jsou energeticky úsporné projekty uplatněny, jsou především školská, zdravotnická, sportovní či kulturní zařízení. Metodu EPC však lze uplatnit i v privátním sektoru. Nově se o uplatnění metody EPC začínají zajímat i úřady spravující krajský majetek.

U státního majetku po nalezení formálních způsobů Ministerstvem financí ČR (ve státním sektoru je pro EPC používán termín "dodavatelský úvěr") se již objevují první vlaštovky, které rozšíří možnosti jak rekonstruovat energetické systémy bez potřeby investičních prostředků ze státního rozpočtu v instalační fázi realizace projektu.

 

Hodnotit:  

Datum: 22.5.2003
Autor: Ing. Vladimír Sochor   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (4 příspěvky, poslední 16.02.2010 13:38)


Projekty 2017

 
 

Aktuální články na ESTAV.czStředočeský kraj rozdělí v kotlíkových dotacích od 4. října přes 500 mil.Jak vyčistit vzduch ve městech? Stěna z mechu může pomociJak bezpečněji bydlet se dozvěděli účastníci konference ESTAV.czDruhý den právní poradny zdarma na stánku ESTAV.cz