Letní fotosoutěž TZB-info 2014 startuje již za 2 dny

Datum: 28.6.2014  |  Autor: Ing. arch. Oldřich Rejl, redakce

„Prostor bez bariér“ je téma pro čtenáře, kteří se chtějí zúčastnit letní fotosoutěže TZB-info. Letošní námět soutěže je vyjádřením podpory občanskému sdružení Život bez bariér (ZBB) v Nové Pace.

Příklady řešení prostoru bez bariér

„Prostor bez bariér“ je téma pro čtenáře, kteří se chtějí zúčastnit letní fotosoutěže TZB-info. Letošní námět soutěže je vyjádřením podpory občanskému sdružení Život bez bariér (ZBB) v Nové Pace (www.zbb.cz). Redakce našeho portálu shání realizační a projekční podporu tomuto sdružení především pro akci rekonstrukce bývalého kláštera na centrum pro handicapované.

S celým projektem, ve kterém členové Života bez bariér usilují o záchranu kláštera v Nové Pace s cílem vybudovat zde zázemí pro sociální služby, chráněné bydlení, pracovní místa pro zdravotně postižené a místo pro setkávání nejen handicapovaných, jste se mohli již seznámit v článku na TZB-info.

Mimo praktické podpory a šíření informací o sdružení ZBB mezi odbornou veřejností jsme se rozhodli i pro podporu morální. Takovou se má stát letošní fotosoutěž. Téma fotosoutěže s motivačním textem jsme zveřejnili již v polovině června.

O soutěži

V dnešním článku si na pár záběrech ukážeme různé varianty řešení pro lidi s handicapem pohybovým, smyslovým či mentálním. Záběry pořídili členové Života bez bariér na své studijní cestě po Švýcarsku. Mapování, studování bariér a jejich odstraňování je totiž další z činností, kterou se sdružení zabývá.

Obrázek 1 – plošina v památkách (zdroj: Život bez bariér, o.s.)
Obrázek 1 – plošina v památkách (zdroj: Život bez bariér, o.s.)

Snad největším problém při projektování bezbariérových řešení bývají rekonstrukce. V některých objektech jsou prostory natolik složité, že vytvoření ideálního řešení není možné. V takových případech umožňuje česká vyhláška č. 398/2009 Sb. úlevy ze stavu pro novostavby, a to tak, aby imobilní mohl stavbu užívat, byť ne tolik komfortně. Zcela největší problémy potom nastávají, dostaneme-li se k památkově chráněným objektům. Z důvodů památkové ochrany i prostě architektonického vzhledu není možné vyřešit například rampu nebo jednu úroveň podlahy. Často se v takových případech setkáváme s řešením pomocí tzv. schodišťových plošin umístěných na schodišťovém zábradlí. Taková řešení však nejsou ani esteticky ani uživatelsky vhodná, někteří lidé na vozíku se je bojí užívat pro jejich subtilnost a pocitovou nestabilitu při provozu. Vtipné řešení ukazuje fotografie č. 1 – masivní zvedací plošina je zcela ukryta a ničím neruší vzhled stavby ani nezabírá prostor – v klidovém stavu je integrována do podlahy. Mnozí návštěvníci této stavby by se možná divili, po čem vlastně šlapou.

 
Obrázek 2 – broušená dlažba (zdroj: Život bez bariér, o.s.)
Obrázek 2 – broušená dlažba (zdroj: Život bez bariér, o.s.)

U historických prostorů a pohybově postižených ještě zůstaneme, tentokrát však v exteriéru. Venku číhá na handicapované snad ještě větší spousta překážek. U pohybově postižených jsou to například vysoké obrubníky (problém může být již u více jak 3 cm!), výmoly v komunikacích, propadlé kanály apod. čili stavy, se kterými se na našich ulicích bohužel běžně setkáváme. V historických centrech měst se přidává další problém s rovinností pochozí plochy – dlažba. Jak umožnit handicapovaným turistům snadnější chůzi nebo jízdu po historickém centru, aniž bychom rušili estetický dojem? Řešením může být pruh sbroušené dlažby tak, aby netvořila složitě překonávatelný povrch. A takto upravený kus dlažby koneckonců ocení i dámy na vysokých podpatcích nebo cyklisté.

 
Obrázek 3 – vodící linie bez překážek (zdroj: Život bez bariér, o.s.)
Obrázek 3 – vodící linie bez překážek (zdroj: Život bez bariér, o.s.)

Mezi handicapované nepatří jenom vozíčkáři, ale i lidé s poruchami zraku či sluchu, lidé s mentálním postižením a podobně. Dle výše uvedené vyhlášky se jedná o „osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.“ A právě orientace je řešená na obrázku č. 3. Jedná se o příkladně vytvořené a zachovávané vodící linie. Vodící linie může být uměle vytvořená, nebo tzv. přirozená. Přirozenou vodící linií se může stát obrubník, sokl domu, plot a podobně. Tam, kde nelze využít přirozených vodících linií, nebo je to z nějakého důvodu nepříliš vhodné, využíváme vodící linie umělé. Ty bývají vytvořeny jako drážky (např. můžeme vidět na nástupištích pražského metra) nebo jako vystouplé pruhy. Zkrátka tak, aby si člověk se zrakovým postižením tyto linie mohl osahat svojí holí. Vytvořeny bývají kontrastními barvami, jelikož jsou i lidé se slabým zrakem či zbytky zraku, a vysoký kontrast linie a podkladu zajistí i pro takto postiženého člověka viditelnost pomůcky. Na tomto švýcarském příkladě vidíme, že byly použity právě umělé linie i velice důrazně označený vstup k recepci hotelu. Co je ale na této fotografii nejzajímavější, je osazení ostatních předmětů v parteru – veškeré předměty jsou umístěny mimo vodící prvky! Jedna z velice důležitých podmínek bezbariérovosti prostoru jsou totiž jeho poučení a uvědomělí uživatelé.

Zde může být i Vaše fotografie

Přinesli jsme Vám zde jen malou ochutnávku zajímavých záběrů, na kterých je řešen prostor bez bariér. Jedná se jen o pár fotografií, ale už z nich je zřejmé, že řešení pro zajištění bezbariérovosti prostoru existuje celá řada. Budeme rádi, pokud se s námi podělíte o záběry ze svých prázdninových cest. Věříme, že se nám ve fotosoutěži sejdou záběry, kterými budeme moci inspirovat širokou, nejen odbornou veřejnost, že lze budovat prostory bez bariér.

 

Hodnotit:  

Datum: 28.6.2014
Autor: Ing. arch. Oldřich Rejl, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czJak správně osvětlit prodejnuV základní i mateřské škole Hradišťko vytápí peletovými kotli HovalVýrazný růst zájmu o kondenzační kotle Intergas