Centrální klimatizační jednotka upravuje venkovní primární vzduch na celoročně konstantní teplotu tpr. Primární vzduch je přiváděn do indukční jednotky, která zajišťuje úpravu vzduchu v dané zóně (místnosti).
Trh s dřevěnými peletami rostl, což je pochopitelné díky návaznosti na růst trhu s kotli a kamny na biomasu. Naopak trh s agropeletami postupně upadá. Pelety ze zemědělské produkce, resp. agroplety jsou zcela jiný typ paliva, nežli dřevní pelety. Jde o průmyslové palivo, které se ve většině případů nehodí pro vytápění domácností.
Příspěvek popisuje důvody pro ověřování vlhkosti podkladních vrstev a upozorňuje na nelogičnost stávajícího přístupu, kdy je ověřována pouze vlhkost relativně tenké povrchové vrstvy v tloušťce 10 až 20 mm a zcela je opomíjen vliv vlhkosti, uzavřené v celém objemu podkladu. Příspěvek doporučuje používat in situ měření dynamické vlhkosti podkladu tak, jak to například popisují americké normy ASTM F1869-11 a ASTM D4263-83. Pouze takto zjištěné vlhkosti umožní zhotovitelům, ale i investorům vyhnout se často fatálnímu dodatečnému selhání povrchových úprav.
Článek seznamuje se specifickými požárními požadavky pro dřevostavby v České republice. Z důvodu většího rozsahu je rozdělen do dvou dílů. První díl se zaměřuje na dílčí charakteristiku výrobků, konstrukcí, staveb a jejich požární odolnost. Druhý díl se zaměřuje na problematiku odstupových vzdáleností a požární otevřenost obvodových stěn.
Článek je reakcí na článek o stanovisku č. 160/2013 ČSTZ a zároveň upozorněním na nebezpečí otravy oxidem uhelnatým od spotřebičů na plynná paliva.
Proces pasportizace, čili proces sběru informací a tvorba pasportů, je jednou ze základních činností při správě majetku. V tomto článku je soustředěna pozornost na pasportizaci a pasporty, které jako důležitý nástroj pro správu majetku evidují jeho stavebně technický stav a slouží jako podklad pro plánování dalších procesů, prodlužující životnost a hlavně užitek.
V poslední době se stále častěji diskutuje o tom, jak zdravé jsou vnitřní prostory budov, a jedním z používaných hledisek je i přítomnost toxických látek, které se do nich uvolňují z použitých materiálů pro stavbu, pro vnitřní úpravu místností či z nábytku. K nejvíce diskutabilním materiálům patří některé plasty a mezi nim pak především polyvinylchlorid (PVC).
Článek seznamuje se specifickými požárními požadavky pro dřevostavby v České republice. Z důvodu většího rozsahu je rozdělen do dvou dílů. První díl se zaměřuje na dílčí charakteristiku výrobků, konstrukcí, staveb a jejich požární odolnost. Druhý díl se zaměřuje na problematiku odstupových vzdáleností a požární otevřenost obvodových stěn.
V souladu se závěry jednání konaném dne 23. 7. 2012 na MV – GŘ HZS ČR za přítomnosti zástupců MV – GŘ HZS ČR, Svazu průmyslu ČR a Českého sdružení pro technická zařízení navrhujeme komentářem stanovit jednoznačně zásady aplikace nařízení vlády (dále jen „NV“) tak, aby byl naplněn jeho cíl, kterým je požární bezpečnost při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv.
Jednou z možností zpracování černouhelných hlušin je výroba nového druhu umělého kameniva na principu samovýpalu. Cílem prací bylo poukázat na možnosti využití tohoto kameniva v betonových konstrukcích. Předmětem příspěvku jsou nejen výsledky dosažené po 360 dnech zrání, ale také jejich porovnání s vlastnostmi běžně vyráběných betonů.