Odborné recenzované články

Podzemné priestory budov sa v súčasnosti často navrhujú a zhotovujú ako vodonepriepustné betónové konštrukcie. V príspevku sa uvádzajú vybrané požiadavky a koncepcie navrhovania a zhotovovania „bielej vane“.

Vnější kontaktní zateplovací systém obvodových stěn je klíčovou úpravou staveb pro snížení jejich energetické náročnosti. Kde a za jakých podmínek lze ještě na fasádě domu použít hořlavý tepelný izolant, případně s jakými úpravami a kde je již nezbytný izolant nehořlavý? Požární normy definují odlišné požadavky pro zateplení novostaveb od požadavků pro dodatečné zateplení starších stávajících staveb, pro které jsou umožněny jisté konstrukční „úlevy“.

Vytápění se od cirkulačního vodovodu liší vyřešením přenosové schopnosti (termika) a výkonové regulace (termika + hydraulika). Nastavení prvků na požadované termické a hydraulické parametry ve výpočtovém stavu otopných soustav zajišťuje základní (výchozí) regulační stav, od kterého se odvíjejí regulační procesy, a proto i úspory tepla při vytápění. Úspory lze vyřešit pouze projektem a ničím jiným.

Recenzovaný Specifika větrání garáží včetně parkování vozidel na plynná paliva. Varianty větracích systémů a zásady provozního větrání, vymezení havarijního větrání a základy požárního větrání.

Recenzovaný Do kanalizace byl umístěn tepelný výměník modulární konstrukce, o celkové délce 42 m. Jeho prostřednictvím dochází k ohřevu vody, proudící v uzavřené smyčce, která je napojena na tepelné čerpadlo. To je umístěno v budově komunálních služeb (Stadtwerke Amstetten), vzdálené necelých 200 m od výměníku.

Zahradní grilování a příprava různých pokrmů na barbecue začíná ovládat naše zahrady a chaty a vyvstává otázka, jaké palivo pro přípravu našeho jídla používáme a jak hodnotit jeho kvalitu. Podle čeho se zjistí, že dřevěné uhlí nebo brikety z dřevěného uhlí jsou kvalitní a jakým normám mají odpovídat? Jaké parametry se mají sledovat, aby se mohlo konstatovat, který výrobek na trhu je kvalitní?

Problematika energetického využití odpadů a s ní spojená výstavba nových zařízení je velice aktuálním tématem. Článek se věnuje především trendům nakládání s odpady, posuzuje možnost energetického využití z různých hledisek.

Při těžbě a zpracování hornin vznikají průmyslové druhotné suroviny, pro které dosud nebylo nalezeno vhodné využití. Proto se tyto materiály skladují v odkališti. Předmětem práce byl vývoj hydraulických nízkoenergetických pojivových materiálů, při jejichž přípravě byly tyto odpadní materiály využity jako surovinová složka.

Recenzovaný O navrhování a provádění vnějších kontaktních zateplovacích systémů (ETICS) již bylo napsáno mnoho. Zajímavé je, že se přesto v konstrukci kontaktního zateplení stále stejně chybuje. Následující článek ještě jednou shrne základní pravidla pro zateplování vnějším kontaktním zateplovacím systémem a ukáže některé typické chyby.

Bullitt centre je administrativní budova v Seattle, WA/USA, rok dokončení 2013, která splňuje v ohledu navrhování, materiálů a provádění stavby všechna kritéria tzv. Living Building Challenge (LBC). LBC je mezinárodní trvale udržitelný program certifikace budov, který definuje nejprogresivnější v současnosti možná opatření trvalé udržitelnosti v stavebním prostředí a působí k rychlé změně rozdílu mezi současnými mezemi a konečným stavem, který hledáme.

Článek, řadící se svým tématem do právě počínajícího cyklu článků na poměrně široké téma „Termodynamické jevy v potrubí a v jeho okolí“, mapuje aktuální situaci v oboru potrubních sítí a v oboru navazujících energetických zařízení určujících provozní stavy celých teplárenských soustav.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun požádal představitele států a dalších institucí, aby na summitu oznámili odvážná opatření a akce, které sníží emise, posílí odolnost vůči klimatu a mobilizují politickou vůli směrem ke smysluplné právní dohodě v roce 2015.

Ačkoliv je břidlicový plyn propagován jako perspektivní zelená energetická alternativa, zkušenosti z USA ukazují, že dynamika tohoto odvětví spíše připomíná bublinu. Evropa má rozdílnou geologii, legislativa není připravená a samotná technologie s sebou nese podstatná rizika pro životní prostředí a lidské zdraví.

Cieľom štvrtej časti európskej normy Facility management je systémové usporiadanie produktov facility managementu v nadväznosti na ich členenie podľa prvej časti normy 15221-1 s kódovaním jednotlivých produktov facility managementu, a to spôsobom kategorizácie, klasifikácie a použitím štruktúr. Norma ďalej poskytuje princípy alokácie nákladov na produkty facility managementu a štruktúru pre benchamarking (porovnanie) aktivít facility managementu v rámci organizácií v Európe.

Pražské stavební předpisy aktuálně představují diskutované a kontroverzní téma jak mezi odborníky, tak mezi veřejností. Jedná se o nové pojetí právního předpisu, do kterého jsou významnou měrou implementovány základní poznatky urbanistické teorie i praxe. V článku jsou shrnuty základní principy nového předpisu v oblasti územních požadavků. Doplněn je stručný komentář k některým ustanovením.

Nové pražské stavební předpisy mění kromě jiného i požadavky stavební světelné techniky. Zmírňují hygienické požadavky a podceňují význam slunečního záření a denního světla pro zdraví člověka. Změny hygienických požadavků nelze neprojednat se zdravotníky. Doufejme, že k takovému projednání a k uvedení předpisů do souladu se zásadami ochrany zdraví bude ještě příležitost.

Článek, řadící se svým tématem do právě počínajícího cyklu článků na poměrně široké téma „Termodynamické jevy v potrubí a v jeho okolí“, mapuje aktuální situaci v oboru potrubních sítí a v oboru navazujících energetických zařízení určujících provozní stavy celých teplárenských soustav.

Dlouhodobá nedorozumění mezi Evropskou unií a Kremlem v oblasti energetické politiky vyústila v reálné kroky firmy Gazprom. Soustavná deklarace úmyslů Bruselu snižovat energetickou závislost na ruské firmě, legislativní podpory všech druhů energie a jiných alternativ k východnímu dodavateli, donutily ruské manažery k odvetným krokům.

Příspěvek popisuje úvodní část zatím dvouletého výzkumu využití tuhých odpadních materiálů vznikajících při výrobě minerální vlny. Cílem celkem čtyřletého výzkumu je ověřit nejvhodnější způsob zapracování upraveného odpadního materiálu do stavebních hmot a stanovit maximální množství jeho přídavku, které nebude mít nežádoucí vliv na sledované zejména fyzikálně mechanické a ekologické vlastnosti výsledného výrobku.

Krížom lepené drevo (nem. BSP – BrettSPerrholz, angl. CLT – Cross Laminated Timber, obchodný názov v niektorých krajinách X-LAM) je materiál, v ktorom sú využité dobré vlastnosti prútových prvkov vo forme plošných prvkov – dosiek a stien. Využívanie krížom lepeného dreva (ďalej iba CLT) ako stavebného materiálu sa spopularizovalo len v nedávnej minulosti. Je plnohodnotným materiálom nosných konštrukcií obytných budov do výšky deviatich podlaží (zatiaľ...).