Novely během téměř rok trvajícího procesu vzbudily řadu vášní. Často se však zapomíná, že nesou i pozitivní změny - například uvolnění administrativních bariér pro provozování malých, šetrných zdrojů energie.

10. února uspořádal Energetický regulační úřad tiskovou konferenci, na které uvedl, že se kvůli mnoha často protichůdným pozměňovacím návrhům rozhodl vypracovat svůj vlastní návrh Energetického zákona. Jaké jsou největší změny? Pokud by byl návrh přijat, ochrání lépe spotřebitele? Zabrání odčerpávání peněz ze státního rozpočtu?

Podle studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy způsobují uhelné elektrárny škody ve výši minimálně 51 miliard korun ročně. Tyto tzv. externality jsou v podstatě skrytou dotací, která je vyšší, než náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Připravovaná novela energetického zákona se pro své „revoluční změny“ stává častým předmětem diskuzí. Hovoří se o změnách ve vedení Energetického regulačního úřadu, o větší svobodě distributorů při tvorbě cen za distribuci. Jak je to ale s právy spotřebitelů?

V červenci byla vydána ČSN EN 12007-5 „Zařízení pro zásobování plynem – Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 bar včetně – Část 5: Přípojky – Specifické funkční požadavky“. Tato norma nabývá platnosti dnem 1. srpna 2014. Všechny předpisy, které jsou v rozporu s touto normou, musí být zrušeny nejpozději do 31. října 2014.

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková na tiskové konferenci, která se konala 7. července, představila hlavní výhrady proti novele zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) a zároveň uvedla konkrétní příklad dopadů do regulačních vyhlášek ERÚ ještě před přijetím tohoto zákona.

Kolem připravované novely energetického zákona (č. 458/2000 Sb.) je opět rušno. Za dobu platnosti zákona je již jednadvacátá. Z ministerstva průmyslu a obchodu pronikají zprávy o připravovaných změnách. Pokud se ministerstvu podaří avizované změny „protlačit“ legislativním procesem, zlepší to podmínky velkých odběratelů na úkor těch malých.

Za účasti zahraničních expertů proběhla v úterý 29. 4. 2014 v Praze odborná konference s názvem Ekonomické limity jaderné energetiky. Kromě ekonomických a legislativních otázek souvisejících s jadernou energetikou byly prezentovány energetické koncepce Německa a Horního Rakouska.

Vybrané informace z doprovodného programu druhého a třetího dne veletrhu AMPER 2014, např. elektronické součástky a aplikace, otázka přenosu energie, současný stav aktualizace Státní energetické koncepce a energetické služby se zaručenou úsporou (EPC).

Vybrali jsme zajímavé informace z tiskových prohlášení nových ministrů. Co řekli ministr průmyslu, životního prostředí a školství k tématům jako je energetika, dostavba Temelína, těžba uhlí, zlata, břidlicového plynu a uranu, dotace pro stavebnictví, vodní hodpodářství, odpady a jmenování vysokoškolských profesorů?

K právě projednávané aktualizaci Státní energetické koncepce se v krátkých přednáškách vyjádřili: Lenka Kovačovská z MPO, Petr Vymazal za zpracovatele SEA, ekonom Jan Ondřich, analytik Michal Šnobr, Martin Sedlák za OZE a Jan Rovenský za limity těžby uhlí. Následovala diskuse s odpověďmi na otázky z publika.

Evropská komise vyhlásila antidumpingová cla na fotovoltaické panely pocházející z Číny. Již v březnu byla na dovozy panelů z Číny nařízena povinnost registrace s tím, že výše cla bude určena dodatečně. Výše cla je prozatímní a liší se v závislosti na výrobci panelů.

Podíl platby za distribuci v koncových cenách elektřiny v České republice v roce 2010 převyšoval 40 procent. V sousedních zemích se přitom pohyboval od asi 18 procent v Německu po 36 procent na Slovensku. A jaký podíl má podpora obnovitelných zdrojů na cenách elektrické energie v ČR?

Autor publikace, David J. C. MacKay, profesor fyziky na University of Cambridge a od roku 2009 hlavní vědecký poradce Ministerstva pro energetiku a klimatickou změnu (DECC), vychází z předpokladu, že změna klimatu je realita způsobená člověkem, a že je nutno snižovat emise CO₂ tempem, které zaručí, aby teplota nevzrostla o více než 2 °C nad předindustriální úroveň.