Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Směrnice č. HE 43/77 (čj. HEM-321.6-5.1.1977) jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení hluku ve stavbách pro bydlení, ve stavbách občanského vybavení a ve venkovním prostoru

PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 10.01.2001

se změnami:zrušeno 20/2001 Sb.
uveřejněno v: Registrováno v částce 4/1977 na straně 56
schváleno:01.02.1977
účinnost od:01.04.1977
zrušeno:10.01.2001
[Textová verze]

HE43/77 SMĚRNICE, JIMIŽ SE STANOVÍ ZPŮSOB MĚŘENÍ A HODNOCENÍ HLUKU VE STAVBÁCH PRO BYDLENÍ, VE STAVBÁCH OBČANSKÉHO VYBAVENÍ A VE VENKOVNÍM PROSTORU (Č.j. HEM - 321.6 - 5.1.1977 ze dne 1. února 1977) Ministerstvo zdravotnictví ČSR - hlavní hygienik ČSR stanoví podle § 71 odst. 2 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, se zřetelem k § 18 vyhlášky č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací: Část první ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Úvodní ustanovení ( 1) Těmito směrnicemi se stanová způsob zjišťování hladin hluku ve stavbách pro bydlení, ve stavbách občanského vybavení a ve venkovním prostoru a způsob posouzení, zda jsou v nich dodrženy nejvyšší přípustné hladiny hluku stanovené vyhláškou č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen "vyhláška"). ( 2) Podle směrnic se rovněž postupuje při popisu hluku v životním prostředí lidí, který má sloužit k všeobecné informaci, při srovnávání hlučnosti prostředí v různých místech pobytu lidí v čase nebo závislosti na různých okolnostech a při posuzování prováděných opatření ke snížení nepříznivého účinku hluku. ( 3) Ve směrnicích se používá názvosloví, veličin, jednotek a značek zavedených vyhláškou a Československými státními normami 1). ------------------------------------------------------------------ 1) ČSN 01 1600 Akustické názvosloví ČSN 01 1603 Metody měření hluku ČSN 01 1304 Veličiny, jednotky a značky v akustice Část druhá MĚŘICÍ PŘÍSTROJE, JEJICH ZKOUŠENÍ A OZNAČOVÁNÍ § 2 Měřící přístroje ( 1) K měření hluku podle těchto směrnic se používají přístroje vyhovující ustanovením ČSN 35 6870 "Zvukoměry" o přesných zvukoměrech. ( 2) Provádí-li se měření přístroje, který vyhovuje ustanovení ČSN 35 6870 "Zvukoměry" o běžných zvukoměrech, je nutno počítat s ním, že se přesnost měření může lišit od skutečné hodnoty až o 2dB; vzniknou-li při takovém měření pochybnosti, zda byly dodrženy nebo překročeny nejvyšší přípustné hodnoty, provede se nové měření s přístrojem podle odst. 1. ( 3) Nepřímé měření hluku, tj. magnetický záznam hluku a vyhodnocení nahrávky v laboratoři, lze provádět za předpokladu, že použijí speciální měřící magnetofony nebo magnetofony upravené pro tento účel a že celý měřicí soubor vyhovuje ustanovením ČSN 35 6870 "Zvukoměry". § 3 Ověřování a zkoušení měřících přístrojů ( 1) Způsobilost přístrojů k měření musí být alespoň jednou za 2 roky ověřena Československým meteorologickým ústavem nebo laboratoří určenou v dohodě s tímto ústavem a mimoto vždy, je-li podezření z nesprávné funkce. ( 2) Na počátku každého měření a po jeho ukončení se provádí přezkoušení přístrojů způsobem stanoveným v návodu k používání přístroje; přezkoušení zpravidla zahrnuje i měřící mikrofon. Po ukončení měření se nesmí nastavení přístroje lišit od původně nastavené hodnoty o více než 1,5 dB; je-li odchylka vyšší, provede se nové nastavení všech přístrojů a nové měření (u bateriových přístrojů zpravidla po vyměnění baterií). § 4 Měřicí mikrofon ( 1) Při měření hluku podle těchto směrnic lze použít a) mikrofonu upevněného na stativu a propojeného kabelem s měřicím přístrojem; b) mikrofonu upevněného spolu s měřicím přístrojem na stativu; pro spojení mikrofonu s přístrojem se používá kovová ohebná hadice. Obsluha musí být při odečtu nejméně 50 cm za přístrojem; c) v ruce drženého přístroje s mikrofonem; při měření se přístroj s mikrofonem oddaluje co nejdále od těla (35 - 50 cm). ( 2) Mikrofon ani měřicí přístroj nesmí být při měření vystaven nadměrným otřesům, vibracím, magnetickým nebo elektrickým polím, nadměrné teplotě, nebo chladu, nadměrné vlhkosti, silnějšímu radioaktivnímu záření nebo jiným nepříznivým vlivům; nesmí být rovněž vystaven rychlému proudění vzduchu. Překračuje-li rychlost proudícího vzduchu 2 m/s, musí být měřena a uváděna v protokolu o měření zároveň s údajem, zda byl mikrofon opatřen krytem proti větru; výsledky měření se v takovém případě korigují vzhledem k rychlosti proudění vzduchu a druhu použitého krytu. Při rychlosti větru do 3 m/s není korekce nutná (chyba menší než 1 dB), při rychlostech 3 až 5 m/s se provádí korekce podle údajů stanovených výrobcem přístroje, při rychlostech větru nad 5 m/s nelze měření provádět. Část třetí ÚDAJE ZJIŠŤOVANÉ PŘI MĚŘENÍ HLUKU § 5 Základní údaje ( 1) Při měření se na měřícím místě zjišťují a v protokolu o měření uvádějí kromě údajů zjištěných vlastním měřením vždy také údaje a veličiny neakustické, a to zejména: topografické situování místa vzhledem k zdroji hluku, možnost šíření hluku od zdroje do měřícího místa, fyzikální a atmosférické podmínky při měření, rychlost a směr větru, charakteristika zdroje hluku, doba trvání hluku a jeho výskyt v průběhu dne. ( 2) Při měření se zjišťují jednak okamžité hodnoty, jednak časový průběh hluku. ( 3) Hodnoty hluku se ve všech případech vyjadřují jako hladiny hluku při použití váhového filtru A, tj. jako hladiny hluku A (LA) v decibelech - dB (A); tam, kde je žádoucí a technicky realizovatelné, se provádí ještě pásmová kmitočtová analýza, a to buď oktávová, nebo třetinooktávová. V případě, že nelze pásmovou analýzu provést a je třeba alespoň orientačně znát kmitočtové složení měřeného hluku, se provádí mimo měření hladiny hluku A v dB(A) také měření hladiny hluku C v dB(C), popř. měření celkové hladiny akustického tlaku L v dB(lin). Z kmitočtových charakteristik Lin a váhových filtrů A, popř. C, se posoudí, zda je akustická energie soustředěna v oblasti nízkých či vysokých kmitočtů, zda je rozložena přibližně rovnoměrně, a provedou se i další závěry o povaze a fyzikálním charakteru hluku. § 6 Zjišťování povahy hluku ( 1) Zjištění, zda jde o hluk ustálený nebo proměnný, se provádí měřením průběhu hladin hluku A v čase při dynamické charakteristice F ("Fast" - "Rychle"). ( 2) Zjištění, zda jde o hluk impulsivní, se provádí, pokud je možno použít záznamového zařízení (např. osciloskopu s paměťovou obrazovkou nebo s obrazovkou s dlouhou dobou dosvitu), změřením průběhu okamžitých hladin hluku A nebo akustického tlaku A v typických okamžicích. Není-li možno použít záznamového zařízení, změří se maximální hladiny hluku při dynamické charakteristice měřidla I ("Impuls") a S ("Slow" - "Pomalu") několikrát za sebou; za impulsivní se hluk považuje, je-li rozdíl mezi naměřenými hodnotami (LAI - LAS) větší než 5 dB(A). Ukáže-li zjištění, že sice nejde o proměnný hluk impulsní, avšak podle subjektivního posouzení jsou v akustickém signálu patrny rázy, provádí se měření způsobem obvyklým pro proměnný hluk při použití dynamické charakteristiky měřidla F. Maximální hladina hluku A je pak dána hodnotou změřenou přístrojem s připočtením korekce + 5 dB(A). § 7 Fyzikální charakter hluku ( 1) Údaje, kterými se hluk charakterizuje z hlediska fyzikálního, závisí na povaze hluku a přesnosti měření a hodnocení. ( 2) Ustálený hluk se vyjadřuje hladinou hluku A, kterou odečítáme jako ustálený údaj měřidla, nebo je aritmetickým průměrem nejméně deseti po sobě jdoucích pravidelných odečtů, např.- po 10 s. ( 3) Proměnný hluk přerušovaný se vyjadřuje hladinou hluku A zvlášť pro hlučný a zvlášť pro tichá interval, a to vždy jako aritmetický průměr pro deset po sobě jdoucích cyklů, popř. 10 údajů pro hlučný a 10 údajů pro tichý interval. Není-li v průběhu tichého intervalu hluk ustálený, udává se průměrná hodnota tohoto intervalu jako ekvivalentní hladina hluku A, tj. LAeq. Zároveň se udává doba trvání hlučného a tichého intervalu, a to buď jako absolutní údaj (např. hlučný interval 30 s, tichý interval 120 s), nebo jako poměr (doba trvání hlučného intervalu k době trvání tichého intervalu např. 1:4). Pokud doba trvání jednoho hlučného intervalu přesahuje 30 minut, hodnotí se tento hluk jako ustálený hluk. ( 4) Proměnný hluk nepravidelný se vyjadřuje ekvivalentní hladinou hluku A a histogramem hladin hluku A, pokud je to technicky možní vzhledem ke způsobu získávání údajů. ( 5) Proměnný hluk impulsní se vyjadřuje maximálními hladinami hluku A jednotlivých impulsů nebo sledu impulsů; zároveň se udává četnost výskytu jednotlivých impulsů vzhledem k jejich časovému rozložení a počtu výskytu za určitý časový úsek (např. za 1 minutu, 1 hodinu nebo celý den) a údaje o hluku pozadí mezi jednotlivými impulsy. § 8 Zjišťování ekvivalentní hladiny hluku ( 1) Ekvivalentní hladinu hluku A je možno zjistit buď výpočtem podle vztahu uvedeného ve vyhlášce, nebo přímým měřením s použitém "Měřiče Leq" nebo zvukového dozimetru. ( 2) Základním předpokladem pro správné zjištění ekvivalentní hladiny hluku je zvolení vhodné doby a délky měření, a to v období (v ročním, měsíčním, týdenním, denním i hodinovém) i v délce trvání (v délce trvání celého měření i v délce měřicích intervalů). ( 3) Časový interval se volí tak, aby v jeho průběhu byly zachyceny všechny typické hlukové situace, které se v místě vyskytují. Při měření hluku z pozemní dopravy je určení délky časového intervalu závislé na hustotě dopravy. Při intenzívním provozu se zpravidla volí časový interval 10 minut, při malém počtu projíždějících vozidel se měření provádí 20 minut, popř. i déle. V době měření musí projet minimálně 50 vozidel a být zastoupeny všechny druhy dopravních prostředků, provozované v posuzované lokalitě. ( 4) Zvolený časový interval se rozdělí na pravidelné díly; tím se určí intervaly pro odečet jednotlivých okamžitých hladin hluku A. Odečítají-li se okamžité hladiny hluku A vizuálně ze zvukoměru, musí být v měřeném časovém intervalu provedeno alespoň 100 odečtů (odečítá se vždy v setině měřeného intervalu). Používá-li se hladinový zapisovač, statistický (distribuční) analyzátor nebo automatizovaný měřicí systém, volí se kratší intervaly jednotlivých odečtů okamžitých hladin hluku A, takže se v měřeném časovém intervalu získá více než 100 odečtů. ( 5) Získané odečty okamžitých hladin hluku A se přiřazují do hladinových pásem. (Např. při dynamice hluku v měřeném časovém intervalu 20 dB(A) se může volit šířka hladinového pásma 2 dB(A) a deseti pásmy se pokryje celá dynamika 20 dB(A). Se zřetelem ke konstrukci měřicích přístrojů (zapisovačů a statistických analyzátorů) se zpravidla užívá hladinového pásma 5 dB(A) nebo 2,5 dB(A). § 9 Histogram hladin hluku Histogram hladin hluku vyjadřuje grafickým způsobem četnost výskytu hladin hluku A, popř. hladinových pásem. Výskyt hladin se udává relativní četností, tj. v procentních hodnotách vztažených k celkovému počtu odečtených hodnot. Udává se též relativní kumulativní četnost výskytu hladin hluku A, jíž se vyjadřuje, po jakou část doby jsou u proměnného hluku hladiny hluku A nižší než příslušná hladina hluku A. Část čtvrtá MĚŘENÍ HLUKU § 10 Obecné zásady ( 1) Při všech měřeních podle těchto směrnic se užívá dynamika měřidla (časová konstanta) F, popř. I, s výjimkou měření proměnného neimpulsního hluku přímou metodou (vizuální odečty z ručkového měřidla přístroje), kdy se užívá dynamika měřidla S. ( 2) Dynamika měřidla se nastavuje přepínačem na zvukoměru. Při použití hladinových zapisovačů ovlivňuje dynamiku záznamu způsob napájení zapisovače elektrickým signálem (střídavý nebo stejnosměrný rozsah (dB). Směnné doporučení hodnoty pro jednotlivé časové konstanty se řídí podle tohoto přehledu: +------------+---------------------------------+-----------------+ | | Zápisová rychlost | | | +---------+-----------------------+ | | Dynamické | | (mm/s) | Dolní mezní| | vlastnosti | |při šířce záznamu 50 mm| kmitočet | | | (dB/s) |a dynamickém rozsahu | (Hz) | | | +-----------+-----------+ | | | | 25 dB | 50 dB | | +------------+---------+-----------+-----------+-----------------+ | A - Pro signál odebíraný ze střídavého výstupu zvukoměru: | +------------+---------+-----------+-----------+-----------------+ | | | | | | | Slow | 25 - 32 | 16 | 25 | 10 | | Fast |100 - 125| 50 | 100 | 10 | | Impuls |315 - 400| 160 | 315 | 10 | | | | | | | +------------+---------+-----------+-----------+-----------------+ | B - Pro signál odebíraný ze stejnosměrného výstupu zvukoměru: | +------------+---------+-----------+-----------+-----------------+ | | | | | | | Slow | 40 | - | 40 | 50 | | Fast | 100 | - | 100 | 50 | | Impuls | 160 | - | 160 | 200 | | | | | | | +------------+---------+-----------+-----------+-----------------+ Poznámka: Předpokládá se, že dynamika měřeného hluku nepřekročí 20 dB. Pokud je dynamika větší než 20 dB, snižuje se přesnost měření a v protokolu je nutno na to upozornit. ( 3) Měření proměnného hluku je založeno na vzorkování časového průběhu hladin hluku A a na statickém zpracování. Pro účely této metodiky se připouští minimální počet 100 odečtů, čímž se podle statistické teorie dosáhne 93 % pravděpodobnost zachycení všech stavů signálu. Měřicí interval má zachycovat charakteristickou situaci. Při přímém odečtu z přístroje se provádí odečty v pravidelných intervalech. § 11 Volba měřicího místa a měření ve venkovním prostoru ( 1) Na volných prostranstvích, např. mezi budovami obytného souboru, na zelených plochách, v parcích apod., se měří na jednom nebo několika místech, a to tam, kde se zdržuje nejdéle největší počet lidí, nebo kde jsou lidé nejvíce rušeni hlukem, anebo v místech, která jsou rozhodující pro šíření hluku do chráněného prostoru. Více měřicích míst se zvolí v případě, že hladiny hluku na několika místech se při předběžném měření liší o více než 5 dB(A); při volbě měřicích míst se přihlíží k tomu, aby údaje získané měřením bylo možno přenést do náčrtku, v němž spojení stejných hladin hluku křivkou umožní vyhodnocení vlivu místních podmínek (překážek) na šíření hluku. ( 2) Mikrofon se umisťuje nejméně 2 m před plochu odrážející hluk (např. před obvodový plášť budovy) a směřuje se k nejvýznamnějšímu zdroji hluku, popř. tak, aby rovina membrány byla rovnoběžná s dráhou pohybujících se zdrojů hluku. Měření hluku značně vzdáleného zdroje (více než 500 m) se zpravidla provádí za bezvětrného počasí při teplotě vzduchu neodchylující se o více než 5 stupňů Celsia od průměrné roční teploty. ( 3) Pro hodnocení hlukové situace obytných budov je rozhodujícím měření provedené před fasádou budovy, v níž jsou okna obytných místností; mikrofon upevněný na nekmitající tyči nebo konstrukci se umisťuje v příslušném podlaží ve vzdálenosti 2 m od obvodového pláště budovy před zavřené okno a směruje se výrobcem předepsaným směrem ven z budovy a kolmo na obvodový plášť budovy. § 12 Volba měřicích míst a měření v budovách ( 1) V obytných místnostech bytů se volí měřicí místo zpravidla ve středu místnosti, popř. nejméně 1,5 m od okna a 1 m od stěn. Okna i dveře místnosti musí být zavřeny; zamezeno musí být rovněž vzniku hluku z činnosti osob v bytě bydlících (hovor, chůze, provoz přístrojů apod.) ( 2) V budovách sloužících k ubytování osob a v budovách a zařízeních občanského vybavení se zvolí měřicí místo tam, kde se zdržuje největší počet osob; je-li takových míst více, zvolí se měřicí místo tam, kde při předběžném měření byla zjištěna nejvyšší hladina hluku A. V místnostech, kde nelze stanovit místa nejčastějšího a nejdelšího pobytu osob, se zvolí alespoň 3 měřicí místa, vzdálená alespoň 1 m od obvodových stěn; neliší-li se hladiny hluku na těchto měřicích místech při předběžném měření o více než 5 dB(A), lze provést měření na jednom měřicím místě, zpravidla ve středu místnosti. ( 3) Je-li příčinou hluku v místnosti nebo v budově hluk pronikající z venkovního prostoru, provádí se vždy současně měření vnějšího hluku podle § 11 odst. 3; není-li možné provést současná měření, provede se měření venkovní hlukové situace ihned po měření v budově, jsou-li hlukové podmínky přibližně stejné jako v době měření v budově. § 13 Hluk pozadí ( 1) Hluk pozadí se měří před vlastním měřením hluku; měří se na stejných měřicích místech a ve stejných veličinách jako hluk. ( 2) Je-li rozdíl mezi měřeným hlukem a hlukem pozadí větší než 10 dB, neovlivňuje hluk pozadí měřenou hodnotu; je-li rozdíl od 4 do 6 dB, odečtou se od změřených hladin hluku 2 dB, je-li rozdíl 6-9 dB, odečte se od změřených hladin 1 dB. ( 3) Je-li hluk pozadí nižší o méně než 4 dB než měřený hluk, nelze měření hodnotit. § 14 Doba měření ( 1) Doba měření má rozhodující vliv na výsledek měření, zejména u hluku z dopravy, a volí se proto tak, aby odpovídala průměrné situaci. V místech, kde je rozhodujícím zdrojem hluku silniční doprava, volí se měření zpravidla v době mezi 7. a 14. hodinou. Měření v jiné době lze provést v případě, že je ze sledování dopravní zátěže (sčítání vozidel) zřejmé, že se v době měření dopravní zátěž blíží průměrné zátěži, tj. asi 8 % v hodině z celodenního provozu. ( 2) Doba měření na komunikacích používaných jen pro část dne (např. příjezdové komunikace ke staveništi, k závodu apod.) se zvolí tak, aby počet průjezdů odpovídal průměrné dopravní zátěži v době používání komunikace. Část pátá HODNOCENÍ HLUKU A HYGIENICKÝ DOZOR § 15 Zásady pro hodnocení ( 1) Hodnocení hluku z hlediska jeho nepříznivého působení na zdraví lidí v obytných budovách, v budovách občanského vybavení a ve venkovním prostoru se provádí porovnáváním hodnot zjištěných podle těchto směrnic s nejvyššími přípustnými hodnotami stanovenými vyhláškou. ( 2) Nejvyšší přípustné hodnoty hladin hluku A, stanovené vyhláškou pro obytné budovy a stavby občanského vybavení, popř. místnosti v těchto budovách, jsou stanoveny pro místnosti nebo prostory zařízené nebo vybavené způsobem obvyklým podle charakteru jejich užívání. Při hodnocení hluku v nezařízených nebo nevybavených místnostech či prostorech (např. pro účely kolaudačního řízení) jsou nejvyšší přípustné hodnoty dodrženy, není-li rozdíl mezi naměřenou hodnotou a nejvyšší přípustnou hodnotou vyšší než 2 dB(A), neboť se předpokládá, že vybavením se sníží doba dozvuku a tím i hlučnost o 2 dB(A). V ostatních případech jsou nejvyšší přípustné hodnoty dodrženy, nepřesahuje-li naměřená hodnota zaokrouhlená na celé dB nejvyšší přípustnou hodnotu. § 16 Hygienický dozor ( 1) Kladný závazný posudek orgánů hygienické služby k výstavbě obytných budov, budov občanského vybavení, průmyslových objektů, výrobních zařízení, provozoven, komunikací, dopravních zařízení a jiných objektů, k návrhům na rekonstrukce těchto budov, objektů a zařízení a k jejich uvedení do trvalého provozu je možno dát, jestliže hodnoty hluku, změřené a zhodnocené podle těchto směrnic, popř. hodnoty vypočtené, nepřesahující nejvyšší přípustné hodnoty stanovené vyhláškou. Stejně se postupuje při vydávání závazných posudků k návrhům územních plánů. ( 2) Není-li možno při vydávání závazných posudků zjistit potřebné údaje měřením na místě, lze posoudit situaci podle měření provedených ve srovnatelných podmínkách nebo rozhodnout na základě výpočtu. Pro výpočet hluku z dopravy je rozhodující počet a složení vozidel, která v daném místě projedou za průměrnou hodinu (asi 8 % vozidel z celodenního provozu). Špičková hladina (obvykle charakterizovaná 12 % průjezdů z celodenního provozu) se nehodnotí. V případech, kdy je komunikace používána jen část dne (příjezdová komunikace ke staveništi, k závodu apod.), se hladina hluku vypočte z průměrného počtu průjezdů připadajících na 1 hodinu duby používání komunikace. Pro výpočet hluku na obslužných komunikacích v obytném území se nepřihlíží ke krátkodobé zvýšené zátěži vznikající výjezdem či dojezdem motorových vozidel obyvatel bydlících na daném území. ( 3) Pokud krajský hygienik po zvážení konkrétních okolností rozhodne při vydávání závazného posudku povolit podle § 19 vyhlášky výjimky, může v jednotlivých případech a) upravit korekce na využití místností podle tabulky 5 přílohy k vyhlášce o + 5 dB(A), b) upravit korekce na místní podmínky podle tabulky 7 přílohy k vyhlášce v těchto ukazatelích; 1. připustit korekci O dB(A) pro rozsáhlé školní a kulturní prostory, rekreační prostory celoměstského významu, rekreační prostory příměstské, vnitřní lázeňská území a jiné prostory vyžadující zvláštní ochranu, 2. připustit korekci + 5dB(A) pro obytná území předměstská a nové sídliště, 3. zvýšit rozsah korekce 10 dB(A) v prostoru bezprostředně navazujícím na území hlavních komunikací až na 25 % celkového poštu bytových jednotek. ( 4) K návrhům na rekonstrukci komunikací v intravilánech měst, při nichž se nemění dosavadní zástavba kolem komunikací, může být vydán kladný závazný posudek v případě, že a) u dočasných řešení nedojde ke zhoršení současné hlukové situace, b) u trvalých řešení (při dopravní zátěži v budoucích 10 letech) dojde ke snížení dosavadní hladiny hluku. ( 5) Akustické podmínky vzniklé po realizaci projektů nebo územích řešení se kontrolují a hodnotí způsobem uvedeným v předchozích ustanoveních. Část šestá ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 17 ( 1) Hodnoty veličin naměřených a vypočtených podle těchto směrnic, kterých se přímo nepoužívá pro hodnocení hluku, lze využít pro analýzu příčin dané hlukové situace, zejména z hlediska technických a organizačních opatření; jsou vhodnou pomůckou v situacích, kde se navrhuje náprava a směry, které by mohly nápravu přinést. § 18 Zrušuje se výnos hlavního hygienika ČSR ze dne 21.1.1976 zn. HEM-321.6-22.1.1976, jímž byla zavedena pro hygienickou službu metodika měření a hodnocení hluku pro účely komunální hygieny. § 19 Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem 1. července 1977. Hlavní hygienik ČSR: prof. MUDr. Vilém Škovránek, v.r.

 
 
Reklama