Nařízení č. 210/2001 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.05.2003
| uveřejněno v: | č. 80/2001 Sbírky zákonů na straně 4659 | 
| schváleno: | 21.05.2001 | 
| účinnost od: | 01.01.2002 | 
| zrušeno: | 01.05.2003 | 
| [Textová verze] [PDF verze (4106 kB)] | 
                          210/2001 Sb.
                         NAŘÍZENÍ VLÁDY
                     ze dne 21. května 2001,
              kterým se stanoví technické požadavky
               na tlakové nádoby na přepravu plynů
     Vláda   nařizuje  podle   §   22   zákona  č.   22/1997  Sb.,
o technických  požadavcích  na  výrobky   a  o  změně  a  doplnění
některých  zákonů,  ve  znění  zákona  č.  71/2000  Sb., (dále jen
"zákon") k provedení §  12 odst. 1 a 4, § 11 odst.  2 a § 13 odst.
2 a 4 zákona:
                               § 1
     (1) Tímto nařízením se stanoví technické požadavky na tlakové
nádoby na přepravu plynů (dále jen "tlakové nádoby").
     (2) Za  tlakové nádoby se pro  účely tohoto nařízení považují
přenosné  tlakové  nádoby  na  přepravu  plynů,  v  nichž může být
dosažen nebo vyvinut přetlak větší než 0,05 MPa (0,5 bar).
     (3)  Stanovenými  výrobky  podle  §  12  odst.  1 zákona jsou
tlakové nádoby.
     (4) Tlakové nádoby se rozlišují na
a) svařované   lahve  na   plyny  z   nelegované  oceli,  vyráběné
   z několika částí,  o efektivní tloušťce stěny  5 mm nebo menší,
   schopné opakovaného plnění, o objemu od  0,5 l do 150 l včetně,
   určené  k  plnění  stlačenými,  zkapalněnými  nebo rozpuštěnými
   plyny,  s výjimkou  zkapalněných  plynů  o velmi  nízké teplotě
   a acetylenu, a k jejich přepravě; výpočtový přetlak (Ph) těchto
   lahví nesmí překročit 6 MPa,
b) bezešvé  ocelové  lahve  na  plyny,  vyráběné  z  jednoho kusu,
   schopné  opakovaného plnění  a přepravy,  o objemu  od 0,5 l do
   150  l včetně,  určené k  plnění stlačenými,  zkapalněnými nebo
   rozpuštěnými plyny, bez ohledu na počet hrdel,
c) bezešvé  lahve na  plyny z  nelegovaného hliníku  a hliníkových
   slitin,  vyráběné z  jednoho kusu,  schopné opakovaného  plnění
   a přepravy, o objemu od 0,5 l  do 150 l včetně, určené k plnění
   stlačenými zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny.
     (5) Toto nařízení se nevztahuje na
a) bezešvé ocelové lahve vyrobené z austenitické oceli,
b) bezešvé lahve ze slitiny hliníku se zaručenou nejnižší pevností
   v tahu větší než 500 MPa,
c) bezešvé lahve, u nichž se při uzavírání dna přidává kov,
d) tlaková  zařízení,  jednoduché   tlakové  nádoby  a  aerosolové
   rozprašovače podle zvláštních právních předpisů,1)
e) nádoby  speciálně navržené  pro jaderné  účely, jejichž porucha
   může způsobit únik radioaktivity,
f) nádoby speciálně  určené pro umístění  na lodích a  v letadlech
   nebo pro jejich pohon,
g) potrubí a potrubní rozvody.
------------------------------------------------------------------
1) Nařízení  vlády č.  182/1999 Sb.,  kterým se  stanoví technické
   požadavky  na  tlaková  zařízení,  ve  znění  nařízení vlády č.
   290/2000 Sb.
   Nařízení  vlády č.  175/1997 Sb.,  kterým se  stanoví technické
   požadavky na jednoduché tlakové nádoby, ve znění nařízení vlády
   č. 80/1999 Sb. a nařízení vlády č. 285/2000 Sb.
   Nařízení  vlády č.  194/2001 Sb.,  kterým se  stanoví technické
   požadavky na aerosolové rozprašovače. 
                               § 2
     (1) Technické požadavky na tlakové nádoby (dále jen "základní
požadavky")
a) podle § 1  odst. 4 písm. a) jsou uvedeny  v části I. přílohy č.
   1,
b) podle § 1  odst. 4 písm. b) jsou uvedeny  v části I. přílohy č.
   2,
c) podle § 1  odst. 4 písm. c) jsou uvedeny  v části I. přílohy č.
   3.
     (2)  Technické  parametry  a  propočty  uvedené  v  přílohách
k tomuto nařízení  nejsou překážkou k  použití příslušných českých
technických norem.2)
------------------------------------------------------------------
2) § 4 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
   a o  změně  a  doplnění  některých  zákonů,  ve znění zákona č.
   71/2000 Sb. 
                               § 3
     (1) Před uvedením tlakových nádob na trh výrobce nebo dovozce
zajistí  posouzení shody  [§ 12  odst. 4  písm. b)  zákona] vzorku
(prototypu)  tlakové nádoby  autorizovanou osobou  (dále jen  "EHS
schválení vzoru") podle § 5.
     (2)   Výrobce  nebo   dovozce  kromě   EHS  schválení   vzoru
u tlakových  nádob zajistí  ověření shody  [§ 12  odst. 4 písm. f)
zákona]  výrobku s  certifikovaným  typem  výrobku (dále  jen "EHS
ověření") podle § 6 s výjimkou
a) svařovaných  lahví na  plyny z  nelegované oceli  o objemu do 1
   litru,
b) bezešvých ocelových  lahví na plyny se  zkušebním přetlakem při
   hydraulické zkoušce do 12 MPa a o objemu do 1 litru,
c) bezešvých lahví  na plyny z nelegovaného  hliníku a hliníkových
   slitin se zkušebním přetlakem při hydraulické zkoušce do 12 MPa
   a o objemu do 1 litru.
     (3)  Prohlášení  o  shodě  se  vypracovává  v  českém  jazyce
a obsahuje tyto náležitosti:
a) identifikační  údaje o  výrobci nebo  dovozci, který prohlášení
   o shodě  vydává,   (jméno  a  příjmení,   trvalý  pobyt,  místo
   podnikání a  identifikační číslo u fyzické  osoby nebo obchodní
   firmu, sídlo a identifikační číslo u právnické osoby),
b) identifikační údaje o tlakových nádobách (například název, typ,
   značka, provedení), u dovážených výrobků též údaje o výrobci,
c) popis a  funkce tlakových nádob a  výrobcem, popřípadě dovozcem
   určený účel jejich použití,
d) údaje o použitém způsobu posouzení shody,
e) seznam technických předpisů použitých při posouzení shody,
f) údaje   o   autorizované    osobě   (obchodní   firmu,   sídlo,
   identifikační číslo)  a evidenční číslo  a datum vydání  jejího
   nálezu,
g) potvrzení výrobce nebo dovozce o tom, že tlakové nádoby splňují
   základní  požadavky  a  jsou  bezpečné  za  podmínek obvyklého,
   popřípadě výrobcem nebo dovozcem určeného použití,
h) datum  a  místo  vydání  prohlášení  o  shodě,  jméno  a funkce
   odpovědné osoby výrobce nebo dovozce a její podpis. 
                               § 4
     (1)  Činnosti  výrobce,  pokud  je  tak  dále stanoveno tímto
nařízením, může zajistit jím  zplnomocněná osoba se sídlem, místem
podnikání  nebo  trvalým  pobytem  v  členských státech Evropského
společenství (dále jen "zplnomocněný zástupce").
     (2)  Před  uvedením  tlakových  nádob  na  trh  výrobce  nebo
zplnomocněný  zástupce zajišťuje  EHS schválení  vzoru podle  § 5;
u tlakových  nádob,  které  podléhají  i  EHS  ověření, výrobce na
každou tlakovou nádobu, která vyhovuje schválenému vzoru, umisťuje
značku EHS schválení vzoru
a) podle bodu  2 části III. přílohy  č. 1 u tlakových  nádob podle
   § 1 odst. 4 písm. a),
b) podle bodu  2 části III. přílohy  č. 2 u tlakových  nádob podle
   § 1 odst. 4 písm. b),
c) podle bodu  2 části III. přílohy  č. 3 u tlakových  nádob podle
   § 1 odst. 4 písm. c).
     (3)  Výrobce nebo  zplnomocněný zástupce  kromě EHS schválení
vzoru u tlakových nádob zajistí EHS ověření podle § 6 s výjimkou
a) svařovaných  lahví na  plyny z  nelegované oceli  o objemu do 1
   litru,
b) bezešvých ocelových  lahví na plyny se  zkušebním přetlakem při
   hydraulické zkoušce do 12 MPa a o objemu do 1 litru,
c) bezešvých lahví  na plyny z nelegovaného  hliníku a hliníkových
   slitin se zkušebním přetlakem při hydraulické zkoušce do 12 MPa
   a o objemu do 1 litru.
     (4)  V případě,  že tlaková  nádoba splňuje  požadavky tohoto
nařízení, umístí  po provedení EHS  ověření autorizovaná osoba  na
tlakovou nádobu značku dílčího nebo konečného EHS ověření
a) podle bodu  3 části III. přílohy  č. 1 u tlakových  nádob podle
   § 1 odst. 4 písm. a),
b) podle bodu  3 části III. přílohy  č. 2 u tlakových  nádob podle
   § 1 odst. 4 písm. b),
c) podle bodu  3 části III. přílohy  č. 3 u tlakových  nádob podle
   § 1 odst. 4 písm. c).
     (5) Jestliže  tlaková nádoba EHS ověření  nepodléhá a splňuje
požadavky tohoto  nařízení nebo se  shoduje se schváleným  vzorem,
umístí výrobce  na tlakovou nádobu  zvláštní značku EHS  schválení
vzoru
a) podle  bodu 2.4.2  části III.  přílohy č.  1 u  tlakových nádob
   podle § 1 odst. 4 písm. a),
b) podle  bodu 2.4.2  části III.  přílohy č.  2 u  tlakových nádob
   podle § 1 odst. 4 písm. b),
c) podle bodu 2.2 části III. přílohy  č. 3 u tlakových nádob podle
   § 1 odst. 4 písm. c).
     (6) Na každou nádobu a její příslušenství musí být viditelně,
čitelně a nesmazatelně umístěny  značky EHS podle tohoto nařízení.
Značky nebo nápisy,  které by bylo možné zaměnit  se značkami EHS,
nesmí být na nádobě nebo jejím příslušenství použity. 
                               § 5
     (1) EHS schvalování vzoru  je postup, při kterém autorizovaná
osoba zkouškami
a) podle bodu  3 části II.  přílohy č. 1  u tlakových nádob  podle
   § 1 odst. 4 písm. a),
b) podle bodu  3 části II.  přílohy č. 2  u tlakových nádob  podle
   § 1 odst. 4 písm. b),
c) podle bodu  3 části II.  přílohy č. 3  u tlakových nádob  podle
   § 1 odst. 4 písm. c)
posuzuje  shodu vzorku  (prototypu) tlakové  nádoby se  základními
požadavky a  potvrzuje, že vzorek tlakové  nádoby těmto požadavkům
odpovídá.
     (2) Pokud vzorek (prototyp) tlakové nádoby odpovídá základním
požadavkům,  vystaví autorizovaná  osoba certifikát  EHS schválení
vzoru
a) podle bodu  4 části II.  přílohy č. 1  u tlakových nádob  podle
   § 1 odst. 4 písm. a),
b) podle bodu  4 části II.  přílohy č. 2  u tlakových nádob  podle
   § 1 odst. 4 písm. b),
c) podle bodu  4 části II.  přílohy č. 3  u tlakových nádob  podle
   § 1 odst. 4 písm. c).
     (3)  Jestliže autorizovaná  osoba zjistí,  že vyrobená  dávka
tlakových  nádob  nevyhovuje  schválenému  vzoru,  písemně  oznámí
výrobci,  aby  provedl  odpovídající  změny  ve  výrobě;  jestliže
výrobce tyto změny neprovede,  autorizovaná osoba certifikát zruší
(§ 11a odst. 3 zákona). 
                               § 6
     (1) EHS ověřování je postup, při kterém autorizovaná osoba na
stanoveném počtu vzorků tlakových nádob ověří, zda
a) tlaková nádoba vyhovuje požadavkům tohoto nařízení
   1. podle bodu 6 části II. přílohy  č. 1 u tlakových nádob podle
      § 1 odst. 4 písm. a),
   2. podle bodu 6 části II. přílohy  č. 2 u tlakových nádob podle
      § 1 odst. 4 písm. b),
   3. podle bodu 6 části II. přílohy  č. 3 u tlakových nádob podle
      § 1 odst. 4 písm. c),
b) tlaková nádoba  přísluší do kategorie,  u které se  provádí EHS
   schválení vzoru, a zda  schválenému vzoru vyhovuje; při postupu
   podle § 4  též zjišťuje, zda je označena  značkou EHS schválení
   vzoru podle § 4 odst. 2.
     (2) V případě postupu podle § 4 autorizovaná osoba též ověří,
zda tlaková  nádoba vyhovuje požadavkům  na umístění značek  podle
tohoto nařízení.
     (3)  Při  splnění  požadavků  uvedených  v  odstavci  1  vydá
autorizovaná osoba certifikát EHS ověření
a) podle části V.  přílohy č. 1 u tlakových nádob  podle § 1 odst.
   4 písm. a),
b) podle části VII. přílohy č. 2 u tlakových nádob podle § 1 odst.
   4 písm. b),
c) podle části V.  přílohy č. 3 u tlakových nádob  podle § 1 odst.
   4 písm. c). 
                               § 7
     (1)  Toto  nařízení  nabývá  účinnosti  dnem  1.  ledna 2002,
s výjimkou ustanovení  § 4, bodu 5  části II. a části  III. příloh
1 až  3 k  tomuto nařízení,  které nabývají  účinnosti dnem vstupu
smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
     (2)  Dnem  vstupu  smlouvy   o  přistoupení  České  republiky
k Evropské unii v platnost pozbývá platnosti § 3.
                         Předseda vlády:
                     v z. PhDr. Špidla v. r.
                     1. místopředseda vlády
                a ministr práce a sociálních věcí
                   Ministr průmyslu a obchodu:
                      doc. Ing. Grégr v. r. 
                              Příl.1
         Technické požadavky na svařované lahve na plyny
                       z nelegované oceli
ČÁST I.: Symboly a pojmy
1.  SYMBOLY A POJMY
1.1           Symboly mají následující význam:
              Ph  =  zkušební   přetlak  při  hydraulické  zkoušce
                     (výpočtový přetlak) v 0,1 MPa;
              Pr  =  přetlak při roztržení lahve změřený při zkoušce
                     na roztržení v 0,1 MPa;
              Prt =  výpočtový  nejnižší  teoretický  přetlak  při
                     roztržení v 0,1 MPa;
              Re  =  nejmenší hodnota meze kluzu zaručená výrobcem
                     lahví pro zhotovenou lahev v MPa;
              Rm  =  nejmenší  hodnota  pevnosti  v  tahu zaručená
                     materiálovou normou v MPa;
              Rmt =  skutečná pevnost v tahu v MPa;
              a   =  výpočtová  nejmenší tloušťka  stěny válcového
                     pláště v mm;
              b   =  výpočtová nejmenší tloušťka  zaobleného dna v
                     mm;
              D   =  jmenovitý vnější průměr lahve v mm;
              R   =  vnitřní poloměr zaoblení konvexního dna v mm;
              r   =  vnitřní poloměr zaoblení v přechodové oblasti
                     konvexního dna v mm;
              H   =  vnější výška zaoblené části dna lahve v mm;
              h   =  výška  válcové  části  zaobleného  dna  lahve
                     v mm;
              L   =  délka pláště lahve namáhaného přetlakem v mm;
              A   =  tažnost základního materiálu v %;
              Vo  =  počáteční  objem lahve  v okamžiku  zvyšování
                     přetlaku při zkoušce na roztržení v l;
              V   =  konečný objem lahve při roztržení v l;
              Z   =  součinitel hodnoty svaru.
1.2           Pro účely této přílohy  se "přetlakem při roztržení"
              rozumí  přetlak při  dosažení plastické nestability,
              to  je  nejvyšší  přetlak  dosažený  při  zkoušce na
              roztržení.
1.3           Normalizační žíhání
              Termín  "normalizační  žíhání"  se  v  této  příloze
              používá ve  smyslu definice podle  odstavce 68 normy
              EURONORM 52-83.
1.4           Odstranění vnitřního pnutí
              Termín  "odstranění vnitřního  pnutí" se  vztahuje k
              tepelnému zpracování, kterému se podrobuje zhotovená
              lahev a během kterého se lahev ohřívá na teplotu pod
              nejnižším  bodem  přeměny  oceli  (Ac  1)  za účelem
              snížení zbytkových pnutí.
2.            POŽADAVKY NA PROVEDENÍ LAHVÍ A PŘÍSLUŠENSTVÍ
2.1           Materiály
2.1.1         Materiálem  použitým  k   výrobě  plášťů  namáhaných
              přetlakem  se  rozumí   ocel  podle  normy  EURONORM
              120-83.
2.1.2         Všechny části  tělesa lahve a  všechny části k  němu
              přivařené  jsou vyrobeny  ze vzájemně kompatibilních
              materiálů.
2.1.3         Přídavné materiály pro svařování jsou voleny tak, že
              vlastnosti   vzniklých  svárů   jsou  rovnocenné   s
              vlastnostmi stanovenými pro základní materiál.
2.1.4         K lahvím se předloží osvědčení o rozboru taveb ocelí
              dodaných pro výrobu částí namáhaných přetlakem.
2.1.5         Mimo to lze provést nezávislé chemické rozbory. Tyto
              rozbory   se   provedou   na   zkušebních   vzorcích
              odebraných buď z materiálů  ve stavu dodaném výrobci
              lahví nebo ze zhotovených lahví.
2.1.6         Výrobce   předkládá   autorizované   osobě  výsledky
              metalurgických  a  mechanických  zkoušek  a  rozborů
              provedených  na  svarech,  včetně  popisu zavedených
              svařovacích metod  a postupů, které  lze pokládat za
              reprezentativní pro sváry zhotovené během výroby.
2.2           Tepelné zpracování
              Lahve se dodávají buď  ve stavu normalizačně žíhaném
              nebo  ve  stavu  po  odstranění  vnitřního  pnutí  s
              potvrzením výrobce, že lahve byly po provedení všech
              svarů  podrobeny  tepelnému   zpracování  a  použitý
              postup   tepelného   zpracování.   Lokální   tepelné
              zpracování není povoleno.
2.3           Výpočty částí namáhaných přetlakem
2.3.1         Tloušťka stěny  válcového pláště lahve  v kterémkoli
              bodě pláště namáhaného přetlakem nesmí být menší než
              tloušťka vypočtená podle vzorce:
2.3.1.1       u lahví bez podélných svarů:
                               Ph . D
                       a = ---------------
                                Re
                            20 ----- + Ph
                                4/3
2.3.1.2       u lahví s podélnými svary:
                              Ph . D
                      a = ----------------
                              Re
                          20 ----  Z + Ph
                             4/3
              Z se přitom rovná:
              - 0,85,  jestliže výrobce  provádí rentgenografickou
                kontrolu  křížení svarů  do vzdálenosti  100 mm od
                křížení v případě podélného svaru a po délce 50 mm
                (na  každou stranu  od  křížení  25 mm)  v případě
                obvodových  svarů. Rentgenograficky  se od každého
                stroje  kontroluje  po   jedné  lahvi  vybrané  na
                začátku a konci každé pracovní směny.
              - 1,    jestliže    výrobce    provádí    namátkovou
                rentgenografickou   kontrolu   křížení   svarů  do
                vzdálenosti 100 mm od  křížení v případě podélného
                svaru  a  po  délce  50  mm  (na  každou stranu od
                křížení 25 mm) v případě obvodových svarů.
              Tato kontrola  se provádí na náhodně  vybraných 10 %
              vyrobených lahví.
              Pokud   tyto    rentgenografické   kontroly   odhalí
              nepřípustné  vady  definované  v  bodu 7.4.1.4 části
              II.,  musí  být  učiněny  veškeré  nezbytné  kroky k
              přezkoumání příslušné dávky a k odstranění vad.
2.3.2         Rozměry a výpočet den lahví (viz obrázky v dodatku 1
              této přílohy)
2.3.2.1       Dna lahví musí splňovat tyto podmínky:
              - torosférická dna
                současně platné meze: 0,003 D <= b <= 0,08 D
                                   r >= 0,1 D
                                   R <= D
                                   H >= 0,18 D
                                   r >= 2 b
                                   h >= 4 b
              - elipsoidní dna
                současně platné meze: 0,003 D <= b <= 0,08 D
                                   H >= 0,18 D
                                   h >= 4 b
              - polokulová dna
                meze: 0,003 D <= b <= 0,16 D
2.3.2.2       Tloušťka  těchto zaoblených  den nesmí  být v žádném
              bodě menší než hodnota vypočítaná podle vzorce:
                              Ph . D
                        b = ------------- C
                                  Re
                              20 -----
                                  4/3
              Hodnoty  tvarového součinitele  C pro  plná dna jsou
              uvedeny v tabulce v dodatku 1 této přílohy.
              Jmenovitá tloušťka  válcového okraje dna  však nesmí
              být  menší  než  jmenovitá  tloušťka  válcové  části
              určená dle vzorce v odstavci 2.3.1.2 pro Z=1.
2.3.3         Jmenovitá tloušťka stěny  válcové části a zaobleného
              dna nesmí být za žádných okolností menší než:
                  D
              - ----- + 0,7 mm, jestliže Ph < 3 [MPa],
                 250
                  D
              - ----- + 1 mm, jestliže Ph >= 3 [MPa],
                 250
              přičemž v obou případech je nejmenší hodnota 1,5 mm.
2.3.4         Těleso  lahve, s  výjimkou návarku  pro ventil, může
              být zhotoveno ze dvou nebo tří částí. Dna musí být z
              jednoho kusu a konvexní.
2.4           Konstrukce a jakost provedení
2.4.1         Všeobecné požadavky
2.4.1.1       Výrobce  disponuje takovými  výrobními prostředky  a
              technologii,  které zabezpečují,  aby vyrobené lahve
              splňovaly požadavky této přílohy.
2.4.1.2       Výrobce  provádí  kontrolu  vad  výchozích  plechů a
              lisovaných  částí  používaných  pro  výrobu lahví. K
              výrobě  nemohou  být  použity  části  u kterých byly
              zjištěny  vady,  které   mohou  nepříznivě  ovlivnit
              provozní bezpečnost lahve.
2.4.2         Části namáhané přetlakem
2.4.2.1       Výrobce popíše používané svařovací metody a postupy,
              stejně tak i kontroly prováděné během výroby.
2.4.2.2       Technické požadavky na svařování
              Tupé svary  se musí provádět  postupem automatického
              svařování.
              Tupé svary  na plášti namáhaném  přetlakem nesmí být
              umístěny v místech, kde se mění tvar.
              Koutové  svary nesmějí  překrývat tupé  svary a musí
              být od nich vzdáleny nejméně 10 mm.
              Svary spojující části,  které vytvářejí plášť lahve,
              se provádějí za podmínek (viz obrázky příkladů svarů
              v dodatku 2):
              - podélný svar: tento svar se provádí jako tupý svar
                v plném průřezu stěny,
              - obvodový  svar  s  výjimkou  svaru  připevňujícího
                návarek pro ventil k hornímu dnu lahve: tento svar
                se provádí  jako tupý svar v  plném průřezu stěny.
                Vylemovaný  spoj  se  považuje  za  zvláštní  druh
                tupého svaru,
              - obvodový  svar připevňující  návarek pro  ventil k
                hornímu  dnu lahve:  tento svar  může být proveden
                buď jako  tupý svar nebo jako  koutový svar. Pokud
                je to tupý svar, musí být proveden v plném průřezu
                stěny.
              Vylemovaný spoj se považuje  za zvláštní druh tupého
              svaru. To  se nevztahuje na  případy, kdy na  horním
              dnu lahve  je návarek pro ventil  uvnitř lahve a kde
              tento návarek  je ke dnu  přivařen svarem, který  se
              nepodílí  na těsnosti  (viz dodatek  2 této přílohy,
              obrázek 4).
              V případě tupých svarů  nesmí být přesazení styčných
              ploch větší než 1/5 tloušťky stěny (1/5 a).
2.4.2.3       Kontrola svarů
              Svary  musí  být  plně  provařeny,  nesmí  vykazovat
              jakékoli  vychýlení  svarového  švu  a  být bez vad,
              které by mohly ohrozit bezpečné používání lahve.
              U lahví  ze  dvou  částí,  s  výjimkou  svarů  podle
              obrázku  2 A  v dodatku  2, se  obvodové tupé  svary
              rentgenograficky kontrolují po délce 100 mm, přičemž
              se  kontrole  během  plynulé  výroby podrobuje jedna
              lahev vybraná  na začátku a  jedna lahev vybraná  na
              konci každé  směny a v  případě přerušení výroby  po
              dobu delší než 12 hodin první svařená lahev.
2.4.2.4       Ovalita
              Ovalita válcového pláště lahve musí být omezena tak,
              aby  rozdíl  mezi   největším  a  nejmenším  vnějším
              průměrem téhož  průřezu nebyl větší než  1 % střední
              hodnoty těchto průměrů.
2.4.3         Příslušenství
2.4.3.1       Rukojeti a  ochranné kroužky musí  být vyrobeny a  k
              tělesu   lahve  přivařeny   tak,  aby  nezpůsobovaly
              nebezpečnou  koncentraci   napětí  ani  neumožňovaly
              hromadění vody.
2.4.3.2       Patky lahve  musí být dostatečně pevné  a musí být z
              kovu,  který  je  kompatibilní  s  ocelí lahve; tvar
              patky  musí lahvi  poskytovat dostatečnou stabilitu.
              Horní okraj patky musí být k lahvi přivařen tak, aby
              mezi patkou a lahví nemohlo docházet ke hromadění či
              pronikání vody.
2.4.3.3       Případné identifikační štítky  musí být připevněny k
              přetlakem  namáhanému  plášti   lahve  a  nesmí  být
              odnímatelné;  musí  být   učiněna  veškerá  nezbytná
              opatření zabraňující korozi.
2.4.3.4       K výrobě  patek, rukojetí  a ochranných  kroužků lze
              použít  jakýkoli jiný  materiál, pokud  je zajištěna
              jejich  pevnost  a  vyloučeno  nebezpečí  koroze dna
              lahve.
2.4.3.5       Ochrana kohoutu nebo ventilu
              Kohout nebo ventil lahve musí být účinně chráněn buď
              svou  konstrukcí  nebo  konstrukcí  lahve (například
              ochranným kroužkem) nebo pomocí ochranného kloboučku
              či pevně namontovaného krytu.
ČÁST II.: Postupy při posuzování shody
1.            EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU
1.1           EHS schválení  vzoru může být  vydáno pro typy  nebo
              pro typové řady lahví.
              "Typem lahve" se rozumějí  lahve stejné konstrukce a
              tloušťky, vybavené  stejným příslušenstvím, vyráběné
              ve   stejných  dílnách   z  plechu   téže  technické
              specifikace,  svařované stejným  postupem a  tepelně
              zpracované za stejných podmínek.
              "Typovou řadou lahví" se rozumějí lahve ze tří částí
              vyrobené v téže továrně,  které se liší pouze délkou
              v těchto mezích:
              - nejmenší  délka  nesmí  být  menší než trojnásobek
                průměru lahve,
              - největší  délka  nesmí  být  větší než 1,5-násobek
                délky zkoušené lahve.
2.            ŽÁDOST O EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU
2.1           K žádosti  o EHS  schvalování vzoru  se předloží pro
              každý typ  lahve nebo pro každou  typovou řadu lahví
              dokumentace potřebná  pro níže předepsané  ověření a
              dávka 50 lahví, z  nichž se odebere požadovaný počet
              lahví  pro  níže  uvedené  zkoušky,  jakož i veškeré
              požadované  doplňkové  informace.   Uvádí  se  druh,
              teploty a doby výdrže tepelného zpracování a použitý
              svařovací postup.  Mimoto se předloží  i osvědčení o
              rozboru taveb oceli dodané pro výrobu lahví.
2.2           Žádost  a  příslušná  korespondence  se vyhotovuje v
              českém  jazyce.  V  českém  jazyce  se  vyhotovují i
              přiložené dokumenty.
2.3           Žádost musí obsahovat tyto informace:
              - jméno  a  adresu  výrobce  nebo  žadatele,  jejich
                zplnomocněného zástupce, jakož  i místo nebo místa
                výroby lahví,
              - kategorii lahve,
              - uvažovaný  účel  použití   nebo  zakázané  způsoby
                použití,
              - technické údaje,
              - obchodní název, jestliže existuje, nebo typ.
2.4           K žádosti se přikládají  dvě vyhotovení požadovaných
              dokumentů, zejména:
2.4.1         Popis obsahující:
              - materiálové  specifikace,   konstrukční  metody  a
                pevnostní výpočty lahve,
              - namontovaná bezpečnostní zařízení,
              - místa,  kde mají  být umístěny  značky schválení a
                ověření  dle této  přílohy, jakož  i další  značky
                stanovené zvláštními předpisy.
2.4.2         Výkresy  celkového uspořádání,  a kde  je to vhodné,
              detailní výkresy důležitých konstrukčních dílů.
2.4.3         Další informace stanovené v této příloze.
2.4.4         Prohlášení, že  pro tentýž vzor  lahve nebyla podána
              jiná žádost o EHS schvalování vzoru.
3.            PŘEZKOUŠENÍ PRO EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU
3.1           Přezkoušení pro EHS schvalování  vzoru se provádí na
              základě  výkresů,  a  kde  je  to  vhodné, na vzorku
              lahve.
              Přezkoušení musí obsahovat:
              a) prověření konstrukčních výpočtů, výrobních metod,
                 jakosti provedení a materiálů;
              b) kde   je  to   vhodné,  prověření  bezpečnostních
                 zařízení   a   měřicích   přístrojů   a   způsobů
                 instalace.
3.2           V průběhu  postupu  pro  EHS  schvalování  vzoru  se
              ověří, zda:
              - jsou správné výpočty předepsané  v bodu 2.3, části
                I
              - jsou splněny podmínky stanovené v bodech 2.1, 2.2,
                2.4 části I a 7.5 části II.
              Na  lahvích předložených  jako prototyp  se provedou
              tyto zkoušky:
              - zkouška podle bodu 7.1 části II. na jedné lahvi,
              - zkouška podle bodu 7.2 části II. na jedné lahvi,
              - zkouška podle bodu 7.4 části II. na jedné lahvi.
4.            CERTIFIKÁT EHS SCHVÁLENÍ VZORU
4.1           Certifikát    schválení   vzoru    obsahuje   závěry
              přezkoušení  vzoru a  uvádí všechny  podmínky, jimiž
              může  být schválení  vázáno. Doplňují  jej popisy  a
              výkresy nutné pro  identifikaci vzoru, popřípadě pro
              vysvětlení jeho funkce. Vzor certifikátu je uveden v
              části IV. této přílohy.
5.            ZVEŘEJNĚNÍ EHS SCHVÁLENÍ VZORU
5.1           Současně s oznámením zainteresované straně se zasílá
              kopie  certifikátu  EHS  schválení  vzoru  Komisi  a
              ostatním  státům, které  mohou rovněž  obdržet kopie
              definitivní technické dokumentace  lahve a protokoly
              o provedených přezkoušeních a zkouškách.
5.2           Odejmutí EHS schválení vzoru se zveřejňuje v souladu
              s postupem stanoveným v bodě 5.1.
5.3           O odmítnutí EHS schválení  vzoru, se uvědomí ostatní
              státy a Komisi.
6.            EHS OVĚŘENÍ
6.1           Pro  účely  EHS  ověření  se  předloží  autorizované
              osobě:
6.1.1         certifikát EHS schválení vzoru;
6.1.2         osvědčení  o rozboru  tavby oceli  dodané pro výrobu
              lahví;
6.1.3         prostředky  k  identifikaci  tavby  oceli,  z níž je
              kterákoli lahev vyrobena;
6.1.4         dokumentaci jím  dodaných lahví -  zvláště dokumenty
              týkající  se  tepelného   zpracování  -  s  uvedením
              postupu použitého podle bodu 2.2 části I;
6.1.5         seznam lahví s uvedením  čísel a nápisů předepsaných
              v části III;
6.1.6         výsledky nedestruktivních  zkoušek provedených během
              výroby a svařovací metody  použité k zajištění dobré
              reprodukovatelnosti  vyráběných  lahví.  Výrobce  je
              rovněž  předloží  prohlášení,   kterým  se  zavazuje
              používat při sériové výrobě stejné svařovací metody,
              jaké použil při svařování lahví předložených pro EHS
              schválení vzoru;
6.1.7         EHS  ověření  se  může  provádět  v  jedné nebo více
              etapách.
6.1.8         Podle požadavků uvedených v této příloze se:
6.1.8.1       EHS  ověření provádí  pouze v  jedné etapě  u lahví,
              které  při výstupu  z výrobního  závodu tvoří  jeden
              celek, to  jsou lahve, které mohou  být dopraveny na
              místo instalace bez rozebrání,
6.1.8.2       lahve,  které  nejsou   odesílány  jako  jeden  kus,
              ověřují ve dvou nebo více etapách,
6.1.8.3       ověřováním   musí  zejména   zabezpečit,  aby  lahev
              vyhovovala schválenému vzoru,  nebo, v případě lahví
              vyjmutých  z EHS  schvalování vzoru,  aby vyhovovala
              požadavkům uvedeným v této příloze.
6.2           Podstata EHS ověření
6.2.1         ověření obsahuje:
              - přezkoušení jakosti materiálů,
              - prověření konstrukčních  výpočtů, výrobních metod,
                jakosti provedení a použitých materiálů,
              - vnitřní   prohlídku  skládající   se  z   kontroly
                vnitřních částí a svarů,
              - tlakovou zkoušku,
              - kontrolu    všech   bezpečnostních    zařízení   a
                namontovaných měřicích přístrojů,
              - vnější prohlídku různých částí lahve,
              - provozní zkoušku, je-li požadována.
6.3           Průběh EHS ověření
6.3.1         Autorizovaná osoba:
              - zjišťuje, zda  byl dodán certifikát  EHS schválení
                vzoru a zda lahve jsou s ním ve shodě;
              - kontroluje    dokumenty    obsahující    údaje   o
                materiálech  a  výrobních  postupech,  zejména ty,
                které jsou uvedeny v bodě 2.1.6 části I;
              - kontroluje,  zda byly  splněny technické požadavky
                uvedené  v  bodě  2  části  I.  a provede vnější a
                vnitřní vizuální prohlídku každé lahve z namátkově
                vybraného vzorku;
              - je přítomna u zkoušek  předepsaných v bodech 7.1 a
                7.2 části II. a kontroluje jejich průběh;
              - kontroluje,  zda informace  dodané výrobcem  podle
                bodu 6.1.6  části II. jsou správné  a zda ověření,
                která výrobce provedl, jsou dostatečná;
              - vydává  certifikát  EHS  ověření  podle předlohy v
                části V. této přílohy.
6.3.2         Za  účelem  provedení  zkoušek   se  z  každé  dávky
              namátkově vybere vzorek lahví v níže uvedeném počtu.
              Dávka  se skládá  maximálně ze  3000 lahví  stejného
              typu  odpovídajícího  definici   uvedené  ve  druhém
              odstavci bodu 2.1 části  II., které byly vyrobeny ve
              stejný den nebo ve dnech po sobě následujících.
              V závislosti na  velikosti dávky se  lahve ze vzorku
              podrobí  mechanickým zkouškám  podle bodu  7.1 části
              II. a hydraulické tlakové zkoušce na roztržení podle
              bodu  7.2  části  II.  podle  rozdělení  uvedeného v
              tabulce 1.
Tabulka 1
---------------------------------------------------------------------------
Počet lahví N             Lahve odebrané            Lahve podrobené
v dávce                   jako vzorky         mechanickým     zkouškám na
                                              zkouškám        roztržení
---------------------------------------------------------------------------
N <= 500                     3                   1                2
500 < N <= 1500              9                   2                7
1500 < N <= 3000            18                   3               15
---------------------------------------------------------------------------
              Jestliže  dvě nebo  více lahví  při těchto zkouškách
              nevyhoví, nevyhovuje celá dávka.
              Pokud   pouze  jedna   z  lahví   nevyhoví  buď  při
              mechanické  zkoušce nebo  při zkoušce  na roztržení,
              vyberou  se z  téže  dávky  namátkově lahve  v počtu
              uvedeném  v tabulce  2 a  provedou se  zkoušky podle
              rozdělení uvedeného v tabulce 1.
Tabulka 2
---------------------------------------------------------------------------
Počet lahví N           Lahve         Nevyhovující   Lahve podrobené
v dávce                 odebrané      zkoušky      mechanickým   zkoušce na
                        jako vzorky                zkouškám      roztržení
---------------------------------------------------------------------------
250 < N <= 500              3         mechanické      2             1
                                      -------------------------------------
                                      na roztržení    1             2
---------------------------------------------------------------------------
500 < N <= 1500             9         mechanické      5             4
                                      -------------------------------------
                                      na roztržení    2             7
---------------------------------------------------------------------------
1500 < N <= 3000           18         mechanické      9             9
                                      -------------------------------------
                                      na roztržení    3            15
---------------------------------------------------------------------------
              Jestliže  jedna nebo  více z  těchto lahví nevyhoví,
              nevyhovuje celá dávka.
6.3.3         Výběr  vzorků  a  všechny  zkoušky  se  provádějí za
              přítomnosti zástupce autorizované osoby.
6.3.4         Všechny lahve  v dávce se  musí podrobit hydraulické
              zkoušce podle bodu 7.3  za přítomnosti a pod dozorem
              zástupce autorizované osoby.
7.            ZKOUŠKY
7.1           Mechanické zkoušky
7.1.1         Všeobecné požadavky
7.1.1.1       Pokud není v této příloze stanoveno jinak, provádějí
              se mechanické zkoušky podle těchto norem:
              (a) zkouška tahem:  EURONORM  2-80,  je-li  tloušťka
                  zkušebních  tyčí  3  mm  a  více,  nebo EURONORM
                  11-80, je-li tloušťka  zkušebních tyčí menší než
                  3 mm;
              (b) zkouška ohybem:  EURONORM  6-66,  je-li tloušťka
                  zkušebních  tyčí  3  mm  a  více,  nebo EURONORM
                  12-55, je-li tloušťka  zkušebních tyčí menší než
                  3 mm.
7.1.1.2       Všechny  mechanické  zkoušky   pro  ověření  jakosti
              základního  materiálu a  svarů přetlakem  namáhaných
              plášťů  lahví na  plyny se  provádějí na  zkušebních
              tyčích odebraných ze zhotovených lahví.
7.1.2         Druhy zkoušek a vyhodnocení výsledků zkoušek
7.1.2.1       Každá  lahev odebraná  jako vzorek  se podrobí těmto
              zkouškám:
              (A) V případě lahví, které mají pouze obvodové svary
                  (lahve  ze  dvou  částí),  na  zkušebních tyčích
                  odebraných z míst podle obrázku 1 dodatku 3 této
                  přílohy:
                  1 zkouška tahem      základní     materiál     v
                                       podélném  směru  lahve (a);
                                       nebo, pokud  to není možné,
                                       v obvodovém směru;
                  1 zkouška tahem      kolmo  k  obvodovému  svaru
                                       (b);
                  1 zkouška ohybem     na  rubu  obvodového  svaru
                                       (c);
                  1 zkouška ohybem     na  líci  obvodového  svaru
                                       (d);
                  1 makrostrukturní zkouška    na řezu svarem.
              (B) V případě lahví  s podélnými a  obvodovými svary
                  (lahve  ze  tří   částí)  na  zkušebních  tyčích
                  odebraných z míst podle obrázku 2 dodatku 3 této
                  přílohy:
                  1 zkouška tahem      základní  materiál  válcové
                                       části v podélném směru (a);
                                       nebo, pokud  to není možné,
                                       v obvodovém směru;
                  1 zkouška tahem      základní  materiál  ze  dna
                                       (b);
                  1 zkouška tahem      kolmo  k   podélnému  svaru
                                       (c);
                  1 zkouška tahem      kolmo  k  obvodovému  svaru
                                       (d);
                  1 zkouška ohybem     na  rubu   podélného  svaru
                                       (e);
                  1 zkouška ohybem     na  líci   podélného  svaru
                                       (f);
                  1 zkouška ohybem     na  rubu  obvodového  svaru
                                       (g);
                  1 zkouška ohybem     na  líci  obvodového  svaru
                                       (h);
                  1 makrostrukturní zkouška    na řezu svarem.
7.1.2.1.1     Zkušební tyče,  které nejsou dostatečně  rovné, musí
              být narovnány lisováním za studena.
7.1.2.1.2     Na  všech  zkušebních  tyčích,  které obsahují svar,
              musí být svar zarovnán k odstranění jeho převýšení.
7.1.2.2       Zkouška tahem
7.1.2.2.1     Zkouška tahem na základním materiálu
7.1.2.2.1.1   Postup provedení  zkoušky tahem je  určen příslušnou
              normou podle bodu 7.1.1.1.
              Obě strany zkušební tyče, které odpovídají vnitřnímu
              a vnějšímu   povrchu   stěny   lahve,   nesmějí  být
              obrobeny.
7.1.2.2.1.2   Zjištěné  hodnoty  meze  kluzu  se musí přinejmenším
              rovnat nejmenším hodnotám zaručeným výrobcem lahví.
              Zjištěné   hodnoty  pevnosti   v  tahu   a  tažnosti
              základního  materiálu musí  být v  souladu s  normou
              EURONORM 120-83 (tabulka III).
7.1.2.2.2     Zkoušky tahem na svarech
7.1.2.2.2.1   Zkouška  tahem  ve  směru  kolmém  na  svar  se musí
              provádět na zkušební tyči  se zúženým průřezem šířky
              25 mm a délky sahající 15 mm za okraje svaru, jak je
              znázorněno  na   obrázku  v  dodatku   4.  Za  touto
              středovou částí se šířka zkušební tyče musí postupně
              zvětšovat.
7.1.2.2.2.2   Zjištěná   hodnota   pevnosti   v   tahu   se   musí
              přinejmenším  rovnat hodnotě  zaručené pro  základní
              materiál, bez ohledu na to, ve kterém místě středové
              části se zkušební tyč přetrhne.
7.1.2.3       Zkouška ohybem
7.1.2.3.1     Postup provedení zkoušky  ohybem je určen příslušnou
              normou EURONORM  podle bodu 7.1.1.1.  Zkouška ohybem
              se však  musí provádět na zkušební  tyči šířky 25 mm
              orientované  ve směru  kolmém na  svar. Při  zkoušce
              musí být trn umístěn v ose svaru.
7.1.2.3.2     Na zkušební tyči se nesmějí objevit praskliny, je-li
              ohnuta okolo  trnu tak, že vnitřní  okraje nejsou od
              sebe vzdáleny více než činí průměr trnu (viz obrázek
              2 dodatku 5).
7.1.2.3.3     Poměr  (n) mezi  průměrem trnu  a tloušťkou zkušební
              tyče nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce 3.
Tabulka 3
------------------------------------------------------------------
skutečná pevnost v tahu                      hodnota n
Rmt v MPa
------------------------------------------------------------------
do 440 včetně                                   2
nad 440 do 520 včetně                           3
nad 520                                         4
------------------------------------------------------------------
7.2           Hydraulická zkouška na roztržení
7.2.1         Zkušební podmínky
              Lahve  podrobované  této  zkoušce  musí být opatřeny
              nápisy, jejichž umístění se předpokládá na přetlakem
              namáhaném plášti lahve.
7.2.1.1       Hydraulická zkouška na  roztržení musí být provedena
              na  zařízení,  které  umožňuje  rovnoměrně zvětšovat
              přetlak   v   lahvi   až   do   jejího  roztržení  a
              zaznamenávat změnu přetlaku v závislosti na čase.
7.2.2         Vyhodnocení zkoušky
7.2.2.1       Zkouška  na  roztržení  se  vyhodnocuje podle těchto
              přijatých kritérií:
7.2.2.1.1     Vzrůst objemu lahve, který se rovná:
              - u lahví o objemu od 6,5 l objemu vody spotřebované
                od   počátku   zvyšování   přetlaku   do  okamžiku
                roztržení lahve,
              - u lahví  o objemu  do 6,5  l rozdílu  mezi objemem
                lahve na začátku a na konci zkoušky.
7.2.2.1.2     Vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů.
7.2.3         Minimální zkušební požadavky
7.2.3.1       Naměřený  přetlak při  roztržení (Pr)  nesmí být  za
              žádných okolností menší  než 9/4 zkušebního přetlaku
              (Ph).
7.2.3.2       Poměr vzrůstu objemu lahve k původnímu objemu:
              - 20 %, je-li délka lahve větší než její průměr,
              - 17 %, je-li délka  lahve rovná jejímu průměru nebo
                menší.
7.2.3.3       Zkouška na roztržení nesmí  způsobit rozpad lahve na
              zlomky.
7.2.3.3.1     Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu, to
              znamená, že okrajové hrany  lomu nesmí být radiální,
              ale musí být pod  určitým úhlem skloněny vůči rovině
              průměru  a  po  celé  své  tloušťce  musí  vykazovat
              kontrakci.
7.2.3.3.2     Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.
7.3           Hydraulická zkouška
7.3.1         Přetlak vody  v lahvi se  musí zvětšovat rovnoměrnou
              rychlostí až do dosažení zkušebního přetlaku.
7.3.2         Lahev musí zůstat pod zkušebním přetlakem dostatečně
              dlouho, aby  se prokázalo, že  přetlak neklesá a  že
              lze zaručit těsnost lahve.
7.3.3         Po  zkoušce  nesmí  lahev  vykazovat  známky  trvalé
              deformace.
7.3.4         Lahve,   které  při   zkoušce  nevyhoví,   musí  být
              vyřazeny.
7.4           Nedestruktivní kontrola
7.4.1         Kontrola prozářením (rentgenovými paprsky)
7.4.1.1       Svary  se podrobují  rentgenografické kontrole podle
              specifikace ISO R 1106-1969, třída B.
7.4.1.2       Při použití drátkového indikátoru nesmí být nejmenší
              průměr viditelného drátku větší než 0,10 mm.
              Při  použití  stupňovitého  a  dírkového  indikátoru
              nesmí být průměr nejmenšího viditelného otvoru větší
              než 0,25 mm.
7.4.1.3       Vyhodnocování  rentgenogramů svarů  se musí provádět
              na originálních filmech postupem doporučeným v normě
              ISO 2504-1973, odstavci 6.
7.4.1.4       Nejsou přípustné tyto vady:
              - trhliny,  vadné svary  nebo nedostatečně provařené
                svary.
              Za nepřípustné se považují tyto vměstky:
              - podlouhlý vměstek nebo  skupina okrouhlých vměstků
                v řadě, je-li  jejich délka (po  délce svaru rovné
                12.a) větší než 6 mm,
              - plynový vměstek o rozměru větším než a/3 mm, který
                je   od  kteréhokoli   jiného  plynového   vměstku
                vzdálený více než 25 mm,
              - kterýkoli  jiný plynový  vměstek o  rozměru větším
                než a/4 mm,
              - plynové  vměstky  ležící  po  délce  svaru 100 mm,
                je-li  jejich  celková  plocha  na  všech snímcích
                větší než 2.a mm2.
7.4.2         Makrostrukturní kontrola
              Makrostrukturní kontrola celého  příčného řezu svaru
              provedená  na kysele  leptaném výbrusu  musí vykázat
              úplné  protavení a  nesmí odhalit  jakékoli chyby ve
              spojení nebo podstatné vměstky či jiné vady.
              V případě  pochybností se  podezřelá oblast  podrobí
              mikrostrukturní kontrole.
7.5           Kontrola vnějšího povrchu svaru
7.5.1         Tato  kontrola   se  provádí  po   dokončení  svaru.
              Kontrolovaný povrch svaru musí  být dobře osvětlen a
              musí být očištěn od mastnoty, prachu, zbytku okují a
              jakýchkoli ochranných povlaků.
7.5.2         Přechod svarového kovu  do základního materiálu musí
              být  hladký,  bez  vrubů.  Na  povrchu  svaru  a  na
              sousedních  površích  materiálu  nesmí  být trhliny,
              vruby  nebo  porézní  místa.  Povrch  svaru musí být
              pravidelný  a hladký.  V případě  tupého svaru nesmí
              být převýšení větší než 1/4 šířky svaru.
ČÁST III.: Značky a nápisy
1.            OBECNĚ
1.1           Jestliže   autorizovaná   osoba   provedla   všechny
              předepsané   kontroly  a   jsou-li  jejich  výsledky
              vyhovující,  vydá  certifikát  potvrzující provedené
              zkoušky.
1.2           V případě  lahví  o  objemu  do  6,5  l lze značky a
              (nápisy) umístit  na patku lahve;  u ostatních lahví
              se  umísťují   na  horní  zaoblenou   část  nebo  na
              zesílenou část  lahve nebo na  identifikační štítek.
              Některé nápisy však mohou být provedeny na zaobleném
              dně  během  tváření,  pokud  to  neoslabí celistvost
              lahve.
2.            ZNAČKA EHS SCHVÁLENÍ VZORU
              Značka EHS schválení vzoru se vyrazí v tomto pořadí:
              - stylizované písmeno epsilon,
              - pořadové  číslo 3  označující skupinu  svařovaných
                lahví z nelegované oceli,
              - velké  písmeno  (nebo  písmena)  označující  stát,
                který udělil  EHS schválení vzoru,  a poslední dvě
                číslice roku, kdy bylo schválení vzoru uděleno,
              - číslo EHS schválení vzoru (příklad: epsilon 3 D 79
                45).
2.1           Příklad této značky pro ČR je uveden v bodě 2.4.1.
2.2           Pro   případy  kdy   není  vyžadováno   pro  určitou
              kategorii lahví EHS ověření pak po ověření, že každá
              lahev vyhovuje požadavkům na tuto kategorii, připojí
              výrobce  na  lahev  na  vlastní  odpovědnost stejnou
              značku  jako  je  značka  EHS  schválení  vzoru, ale
              umístěnou v šestiúhelníku.
2.3           Příklad této značky pro ČR je uveden v bodě 2.4.2.
2.4           Značky týkající se EHS schválení vzoru
2.4.1         Značka EHS schválení vzoru (viz bod 2.1)
Příklad:
 2.4.2         Značka EHS  schválení vzoru a vyjmutí  z EHS ověření
              (viz bod 2.3)
Příklad:
2.4.2         Značka EHS  schválení vzoru a vyjmutí  z EHS ověření
              (viz bod 2.3)
Příklad:
 3.            ZNAČKA EHS OVĚŘENÍ
3.1           Značka EHS ověření se vyrazí v tomto uspořádání:
              - malé písmeno "e",
              - velké písmeno  (nebo písmena) označující  stát, ve
                kterém  bylo  ověření  provedeno,  popřípadě jedno
                nebo dvě čísla označující územní oblast,
              - značku  autorizované  osoby  připojenou ověřovacím
                zaměstnancem,  popřípadě spolu  se značkou  tohoto
                zaměstnance,
              - šestiúhelník,
              - datum ověření: rok, měsíc (například e D 12 48
                80/01).
3.2           Popis značek EHS ověření
3.2.1         Značky EHS ověření, které se připojují k lahvi podle
              bodu 3.4 jsou tyto:
3.2.1.1       Značka  konečného  EHS  ověření  se  skládá  ze dvou
              značek:, kdy:
3.2.1.1.1     první značku tvoří písmeno "e", které obsahuje:
              - v horní  polovině  velké  písmeno  (velká písmena)
                označující stát,  kde se ověření  provádělo, pokud
                je  to  nutné,  spolu  s  jedním  nebo dvěma čísly
                označujícími územní členění,
              - v dolní polovině značku  autorizované osoby orgánu
                připojenou ověřujícím technikem, popřípadě spolu s
                jeho značkou;
3.2.1.1.2     druhá  značka se  skládá z  data ověření  umístěného
              uvnitř šestiúhelníku.
3.2.1.2       Značku dílčího EHS ověření tvoří pouze první značka.
              Jestliže nádoba nemůže být smontována v místě výroby
              nebo  pokud  by  její  doprava  mohla  ovlivnit její
              vlastnosti,  je  nutno  provádět  EHS  ověření tímto
              způsobem:
              - ověření nádoby v místě výroby autorizovanou osobou
                země  původu,  která  za  předpokladu,  že  nádoba
                vyhovuje   požadavkům  EHS,   připojí  značku  "e"
                popsanou v bodě  3.2.1.1.1. a představující značku
                dílčího EHS ověření,
              - konečné   ověření   nádoby   v   místě   instalace
                autorizovanou   osobou  země   určení,  která   za
                předpokladu,  že nádoba  vyhovuje požadavkům  EHS,
                připojí značku popsanou v  bodě 3.2.1.2, jež spolu
                se  značkou  dílčího   EHS  ověření  tvoří  značku
                konečného EHS ověření.
3.3           Tvar a rozměry značek
3.3.1         Příklad  značek  popsaných   v  bodech  3.2.1.1.1  a
              3.2.1.1.2 je znázorněn na níže uvedených obrázcích 1
              a 2.
              Pokud se nestanoví jinak, musí být písmena a číslice
              každé značky vysoké nejméně 5 mm.
3.3.2         Autorizovaná osoba  informuje příslušné notifikované
              osoby ostatních  států o svém  ustavení a předá  jim
              kopie  vyobrazení  značek  EHS  ověření,  které bude
              používat.
3.4           Připojování značek
3.4.1         Značka   konečného   EHS   ověření   se  připojí  na
              požadované místo na lahev  po jejím konečném ověření
              a uznání za vyhovující požadavkům EHS.
3.4.2         Jestliže se ověřování provádí  ve více etapách, musí
              být v  místě výroby připojena na  lahev nebo na její
              část značka  dílčího EHS ověření,  která ji označuje
              za   vyhovující   požadavkům   EHS   v   dané  etapě
              ověřovacího  postupu, a  to na  místo zvláště určené
              pro  připojení značek  nebo na  jiné místo stanovené
              jestliže je touto přílohou stanoveno.
3.            ZNAČKA EHS OVĚŘENÍ
3.1           Značka EHS ověření se vyrazí v tomto uspořádání:
              - malé písmeno "e",
              - velké písmeno  (nebo písmena) označující  stát, ve
                kterém  bylo  ověření  provedeno,  popřípadě jedno
                nebo dvě čísla označující územní oblast,
              - značku  autorizované  osoby  připojenou ověřovacím
                zaměstnancem,  popřípadě spolu  se značkou  tohoto
                zaměstnance,
              - šestiúhelník,
              - datum ověření: rok, měsíc (například e D 12 48
                80/01).
3.2           Popis značek EHS ověření
3.2.1         Značky EHS ověření, které se připojují k lahvi podle
              bodu 3.4 jsou tyto:
3.2.1.1       Značka  konečného  EHS  ověření  se  skládá  ze dvou
              značek:, kdy:
3.2.1.1.1     první značku tvoří písmeno "e", které obsahuje:
              - v horní  polovině  velké  písmeno  (velká písmena)
                označující stát,  kde se ověření  provádělo, pokud
                je  to  nutné,  spolu  s  jedním  nebo dvěma čísly
                označujícími územní členění,
              - v dolní polovině značku  autorizované osoby orgánu
                připojenou ověřujícím technikem, popřípadě spolu s
                jeho značkou;
3.2.1.1.2     druhá  značka se  skládá z  data ověření  umístěného
              uvnitř šestiúhelníku.
3.2.1.2       Značku dílčího EHS ověření tvoří pouze první značka.
              Jestliže nádoba nemůže být smontována v místě výroby
              nebo  pokud  by  její  doprava  mohla  ovlivnit její
              vlastnosti,  je  nutno  provádět  EHS  ověření tímto
              způsobem:
              - ověření nádoby v místě výroby autorizovanou osobou
                země  původu,  která  za  předpokladu,  že  nádoba
                vyhovuje   požadavkům  EHS,   připojí  značku  "e"
                popsanou v bodě  3.2.1.1.1. a představující značku
                dílčího EHS ověření,
              - konečné   ověření   nádoby   v   místě   instalace
                autorizovanou   osobou  země   určení,  která   za
                předpokladu,  že nádoba  vyhovuje požadavkům  EHS,
                připojí značku popsanou v  bodě 3.2.1.2, jež spolu
                se  značkou  dílčího   EHS  ověření  tvoří  značku
                konečného EHS ověření.
3.3           Tvar a rozměry značek
3.3.1         Příklad  značek  popsaných   v  bodech  3.2.1.1.1  a
              3.2.1.1.2 je znázorněn na níže uvedených obrázcích 1
              a 2.
              Pokud se nestanoví jinak, musí být písmena a číslice
              každé značky vysoké nejméně 5 mm.
3.3.2         Autorizovaná osoba  informuje příslušné notifikované
              osoby ostatních  států o svém  ustavení a předá  jim
              kopie  vyobrazení  značek  EHS  ověření,  které bude
              používat.
3.4           Připojování značek
3.4.1         Značka   konečného   EHS   ověření   se  připojí  na
              požadované místo na lahev  po jejím konečném ověření
              a uznání za vyhovující požadavkům EHS.
3.4.2         Jestliže se ověřování provádí  ve více etapách, musí
              být v  místě výroby připojena na  lahev nebo na její
              část značka  dílčího EHS ověření,  která ji označuje
              za   vyhovující   požadavkům   EHS   v   dané  etapě
              ověřovacího  postupu, a  to na  místo zvláště určené
              pro  připojení značek  nebo na  jiné místo stanovené
              jestliže je touto přílohou stanoveno.
 4.            NÁPISY TÝKAJÍCÍ SE PROVEDENÍ
4.1           Nápisy týkající se oceli
              - číslo  označující  hodnotu  Re  v  MPa, která byla
                použita jako základ výpočtu,
              - symbol  N  (lahev  ve  stavu normalizačně žíhaném)
                nebo  symbol  S  (lahev  ve  stavu  po  odstranění
                vnitřního pnutí).
4.2           Nápisy týkající se hydraulické zkoušky
              Hodnota zkušebního přetlaku v 0,1 MPa.
4.3           Nápisy týkající se typu lahve
              Nejmenší  objem  lahve  v  litrech zaručený výrobcem
              lahve.
              Objem  lahve se  udává  na  jedno desetinné  místo a
              zaokrouhluje dolů.
4.4           Nápisy týkající se místa původu lahve
              Velké písmeno (písmena) označující zemi původu, dále
              pak značka výrobce a výrobní číslo.
5.            JINÉ NÁPISY
              Jsou-li  podle národních  předpisů požadovány  další
              nápisy,  které  nemají  vztah  ke  konstrukci ani ke
              kontrole, musí  být na lahvích  provedeny podle bodu
              1.2.
ČÁST IV.
CERTIFIKÁT EHS SCHVÁLENÍ VZORU
Vydal ................................................. na základě
Nařízení  vlády  č.  210/2001  Sb.,  kterým  se  stanoví technické
požadavky  na  tlakové  nádoby  na  přepravu  plynů,  v souladu se
směrnicí Rady 84/527/EHS ze 17. září 1984, vztahující se na:
           SVAŘOVANÉ LAHVE NA PLYNY Z NELEGOVANÉ OCELI
------------------------------------------------------------------
EHS schválení vzoru č. ................ ze dne ...................
Typ lahve ........................................................
     (popis typové řady lahví, která obdržela EHS schválení)
Ph .................... D ................. a ....................
Lmin ......... Lmax .............. Vmin .......... Vmax ..........
Výrobce nebo zástupce.............................................
           (jméno a adresa výrobce nebo jeho zástupce)
 .................................................................
 .................................................................
 .................................................................
Značka EHS schválení vzoru epsilon............epsilon.............
Podrobné údaje  o výsledcích zkoušek  pro EHS schválení  vzoru a o
hlavních vlastnostech vzoru jsou přiloženy.
Veškeré informace podá ...........................................
                          (jméno a adresa autorizované osoby)
 .................................................................
 .................................................................
Vystaveno v ..................         dne........................
                                                (podpis)
       TECHNICKÁ PŘÍLOHA K CERTIFIKÁTU EHS SCHVÁLENÍ VZORU
1.            Výsledky  EHS  přezkoušení  vzoru  s  ohledem na EHS
              schválení vzoru.
2.            Informace o hlavních vlastnostech vzoru, zejména:
              - podélný  řez  lahví  typu,  pro  nějž bylo uděleno
                schválení vzoru, obsahující tyto údaje:
              - jmenovitý vnější průměr, D,
              - nejmenší tloušťku stěny, a,
              - nejmenší tloušťku horního a spodního dna,
              - nejmenší  a  největší  délku  (nebo  délky), Lmin,
                Lmax,
              - vnější výšku zaoblené části dna lahve, H, v mm;
              - objem nebo objemy, Vmin, Vmax;
              - přetlak, Ph;
              - jméno výrobce/číslo výkresu a datum;
              - název typu lahve;
              - údaje týkající se oceli podle bodu 2.1 části I.
ČÁST V.
                              VZOR
                     CERTIFIKÁT EHS OVĚŘENÍ
Podle nařízení vlády č. 210/2001  Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů
Autorizovaná osoba ...............................................
 .................................................................
Datum ............................................................
EHS schválení vzoru č. ...........................................
Popis lahví ......................................................
 .................................................................
EHS ověření č. ...................................................
Výrobní dávka č. ..................... až ........................
Výrobce ..........................................................
                        (jméno a adresa)
Země ................................. Značka ....................
Vlastník .........................................................
                        (jméno a adresa)
 .................................................................
 .................................................................
Zákazník .........................................................
                        (jméno a adresa)
 .................................................................
 .................................................................
OVĚŘOVACÍ ZKOUŠKY
1. MĚŘENÍ NA VZORKU LAHVÍ
------------------------------------------------------------------------------------------
Zkouška        Dávka        Vodní objem       Hmotnost        Nejmenší změřená tloušťka
č.             obsahující                     prázdné lahve
------------------------------------------------------------------------------------------
               od č. .....   (1)               (kg)           stěny (mm)        dna (mm)
               do č. .....
------------------------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------------------------
2. MECHANICKÉ ZKOUŠKY PROVEDENÉ NA VZORKU LAHVÍ
-----------------------------------------------------------------------------------------------
                            Tahová zkouška
                       ---------------------------------------------
Zkouška    Tepelné      Zkušební tyč    Mez        Pevnost    Tažnost   Zkouška    Hydraulická
č.         zpracování   podle normy     kluzu      v tahu     A         ohybem     zkouška na
           č.           EURONORM        Re         Rmt        (%)       o 180 st.  roztržení
                        a) 2-80         [MPa]      [MPa]                bez        [0,1 MPa]
                        b) 11-80                                        prasknutí
-----------------------------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Minimální stanovené hodnoty
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Níže  podepsaný  tímto  potvrzuje  úspěšné  provedení  ověřovacích
postupů,  zkoušek a  kontrol, které  jsou předepsány  v bodě  6.3,
části II.  přílohy 1 k nařízení  vlády č. 210/2001 Sb.,  kterým se
stanoví technické požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů
Zvláštní poznámky ...............................................
 ................................................................
Obecné poznámky .................................................
 ................................................................
Vystaveno dne .................... v ............................
                                              (místo)
                                   ..............................
                                   (podpis zástupce autorizované
                                               osoby)
v zastoupení ..........................................
                      (Autorizovaná osoba)
Dodatek 1
4.            NÁPISY TÝKAJÍCÍ SE PROVEDENÍ
4.1           Nápisy týkající se oceli
              - číslo  označující  hodnotu  Re  v  MPa, která byla
                použita jako základ výpočtu,
              - symbol  N  (lahev  ve  stavu normalizačně žíhaném)
                nebo  symbol  S  (lahev  ve  stavu  po  odstranění
                vnitřního pnutí).
4.2           Nápisy týkající se hydraulické zkoušky
              Hodnota zkušebního přetlaku v 0,1 MPa.
4.3           Nápisy týkající se typu lahve
              Nejmenší  objem  lahve  v  litrech zaručený výrobcem
              lahve.
              Objem  lahve se  udává  na  jedno desetinné  místo a
              zaokrouhluje dolů.
4.4           Nápisy týkající se místa původu lahve
              Velké písmeno (písmena) označující zemi původu, dále
              pak značka výrobce a výrobní číslo.
5.            JINÉ NÁPISY
              Jsou-li  podle národních  předpisů požadovány  další
              nápisy,  které  nemají  vztah  ke  konstrukci ani ke
              kontrole, musí  být na lahvích  provedeny podle bodu
              1.2.
ČÁST IV.
CERTIFIKÁT EHS SCHVÁLENÍ VZORU
Vydal ................................................. na základě
Nařízení  vlády  č.  210/2001  Sb.,  kterým  se  stanoví technické
požadavky  na  tlakové  nádoby  na  přepravu  plynů,  v souladu se
směrnicí Rady 84/527/EHS ze 17. září 1984, vztahující se na:
           SVAŘOVANÉ LAHVE NA PLYNY Z NELEGOVANÉ OCELI
------------------------------------------------------------------
EHS schválení vzoru č. ................ ze dne ...................
Typ lahve ........................................................
     (popis typové řady lahví, která obdržela EHS schválení)
Ph .................... D ................. a ....................
Lmin ......... Lmax .............. Vmin .......... Vmax ..........
Výrobce nebo zástupce.............................................
           (jméno a adresa výrobce nebo jeho zástupce)
 .................................................................
 .................................................................
 .................................................................
Značka EHS schválení vzoru epsilon............epsilon.............
Podrobné údaje  o výsledcích zkoušek  pro EHS schválení  vzoru a o
hlavních vlastnostech vzoru jsou přiloženy.
Veškeré informace podá ...........................................
                          (jméno a adresa autorizované osoby)
 .................................................................
 .................................................................
Vystaveno v ..................         dne........................
                                                (podpis)
       TECHNICKÁ PŘÍLOHA K CERTIFIKÁTU EHS SCHVÁLENÍ VZORU
1.            Výsledky  EHS  přezkoušení  vzoru  s  ohledem na EHS
              schválení vzoru.
2.            Informace o hlavních vlastnostech vzoru, zejména:
              - podélný  řez  lahví  typu,  pro  nějž bylo uděleno
                schválení vzoru, obsahující tyto údaje:
              - jmenovitý vnější průměr, D,
              - nejmenší tloušťku stěny, a,
              - nejmenší tloušťku horního a spodního dna,
              - nejmenší  a  největší  délku  (nebo  délky), Lmin,
                Lmax,
              - vnější výšku zaoblené části dna lahve, H, v mm;
              - objem nebo objemy, Vmin, Vmax;
              - přetlak, Ph;
              - jméno výrobce/číslo výkresu a datum;
              - název typu lahve;
              - údaje týkající se oceli podle bodu 2.1 části I.
ČÁST V.
                              VZOR
                     CERTIFIKÁT EHS OVĚŘENÍ
Podle nařízení vlády č. 210/2001  Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů
Autorizovaná osoba ...............................................
 .................................................................
Datum ............................................................
EHS schválení vzoru č. ...........................................
Popis lahví ......................................................
 .................................................................
EHS ověření č. ...................................................
Výrobní dávka č. ..................... až ........................
Výrobce ..........................................................
                        (jméno a adresa)
Země ................................. Značka ....................
Vlastník .........................................................
                        (jméno a adresa)
 .................................................................
 .................................................................
Zákazník .........................................................
                        (jméno a adresa)
 .................................................................
 .................................................................
OVĚŘOVACÍ ZKOUŠKY
1. MĚŘENÍ NA VZORKU LAHVÍ
------------------------------------------------------------------------------------------
Zkouška        Dávka        Vodní objem       Hmotnost        Nejmenší změřená tloušťka
č.             obsahující                     prázdné lahve
------------------------------------------------------------------------------------------
               od č. .....   (1)               (kg)           stěny (mm)        dna (mm)
               do č. .....
------------------------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------------------------
2. MECHANICKÉ ZKOUŠKY PROVEDENÉ NA VZORKU LAHVÍ
-----------------------------------------------------------------------------------------------
                            Tahová zkouška
                       ---------------------------------------------
Zkouška    Tepelné      Zkušební tyč    Mez        Pevnost    Tažnost   Zkouška    Hydraulická
č.         zpracování   podle normy     kluzu      v tahu     A         ohybem     zkouška na
           č.           EURONORM        Re         Rmt        (%)       o 180 st.  roztržení
                        a) 2-80         [MPa]      [MPa]                bez        [0,1 MPa]
                        b) 11-80                                        prasknutí
-----------------------------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Minimální stanovené hodnoty
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Níže  podepsaný  tímto  potvrzuje  úspěšné  provedení  ověřovacích
postupů,  zkoušek a  kontrol, které  jsou předepsány  v bodě  6.3,
části II.  přílohy 1 k nařízení  vlády č. 210/2001 Sb.,  kterým se
stanoví technické požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů
Zvláštní poznámky ...............................................
 ................................................................
Obecné poznámky .................................................
 ................................................................
Vystaveno dne .................... v ............................
                                              (místo)
                                   ..............................
                                   (podpis zástupce autorizované
                                               osoby)
v zastoupení ..........................................
                      (Autorizovaná osoba)
Dodatek 1
 TVAROVÝ SOUČINITEL C PRO ZAOBLENÁ DNA
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
H/D      Ph/10f = 0,001             Ph/10f = 0,0012             Ph/10f = 0,0015            Ph/10f = 0,002
         a/D       C                a/D       C                 a/D       C                a/D       C
0,180                                                           0,00211   2,81             0,00255   2,55
0,200                                                                                      0,00218   2,18
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
         Ph/10f = 0,003             Ph/10f = 0,004              Ph/10f = 0,005             Ph/10f = 0,01
H/D      a/D       C                a/D       C                 a/D       C                a/D       C
0,180    0,00340   2,27             0,00423   2,12              0,00500   2,00             0,0088    1,76
0,190    0,00316   2,11             0,00395   1,98
0,200    0,00290   1,93             0,00364   1,82              0,00433   1,73             0,0077    1,54
0,210    0,00273   1,82             0,00342   1,71
0,220    0,00256   1,71             0,00320   1,60              0,00382   1,53             0,0068    1,38
0,230    0,00236   1,57             0,00295   1,48
0,240    0,00220   1,47             0,00276   1,38
0,250                                                           0,00307   1,23             0,0055    1,10
0,300                                                           0,00220   0,88             0,00395   0,79
0,350                                                                                      0,00325   0,65
0,400                                                                                      0,0030    0,60
0,450                                                                                      0,0028    0,56
0,500                                                                                      0,0027    0,54
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
         Ph/10f = 0,02              Ph/10f = 0,05               Ph/10f = 0,1               Ph/10f = 0,2
H/D      a/D       C                a/D       C                 a/D       C                a/D       C
0,180    0,0160    1,60             0,0366    1,46              0,0730    1,46             0,147     1,47
0,200    0,0141    1,41             0,0330    1,32              0,0650    1,30             0,130     1,30
0,220    0,0125    1,25             0,0292    1,17              0,0585    1,17             0,118     1,18
0,250    0,0102    1,02             0,0250    1,00              0,0500    1,00             0,101     1,01
0,300    0,0077    0,77             0,0193    0,77              0,0385    0,77             0,077     0,77
0,350    0,0065    0,65             0,0162    0,65              0,0325    0,65             0,065     0,65
0,400    0,0059    0,59             0,0149    0,60              0,0295    0,59             0,059     0,59
0,450    0,0056    0,56             0,0140    0,56              0,0280    0,56             0,056     0,56
0,500    0,0054    0,54             0,0136    0,54              0,0270    0,54             0,054     0,54
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
         Ph/10f = 0,5
H/D      a/D       C
0,350    0,163     0,65
0,400    0,150     0,60
0,450    0,140     0,56
0,500    0,136     0,54
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
      Re
f = ------- v [MPa]
     4/3
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
TVAROVÝ SOUČINITEL C PRO ZAOBLENÁ DNA
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
H/D      Ph/10f = 0,001             Ph/10f = 0,0012             Ph/10f = 0,0015            Ph/10f = 0,002
         a/D       C                a/D       C                 a/D       C                a/D       C
0,180                                                           0,00211   2,81             0,00255   2,55
0,200                                                                                      0,00218   2,18
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
         Ph/10f = 0,003             Ph/10f = 0,004              Ph/10f = 0,005             Ph/10f = 0,01
H/D      a/D       C                a/D       C                 a/D       C                a/D       C
0,180    0,00340   2,27             0,00423   2,12              0,00500   2,00             0,0088    1,76
0,190    0,00316   2,11             0,00395   1,98
0,200    0,00290   1,93             0,00364   1,82              0,00433   1,73             0,0077    1,54
0,210    0,00273   1,82             0,00342   1,71
0,220    0,00256   1,71             0,00320   1,60              0,00382   1,53             0,0068    1,38
0,230    0,00236   1,57             0,00295   1,48
0,240    0,00220   1,47             0,00276   1,38
0,250                                                           0,00307   1,23             0,0055    1,10
0,300                                                           0,00220   0,88             0,00395   0,79
0,350                                                                                      0,00325   0,65
0,400                                                                                      0,0030    0,60
0,450                                                                                      0,0028    0,56
0,500                                                                                      0,0027    0,54
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
         Ph/10f = 0,02              Ph/10f = 0,05               Ph/10f = 0,1               Ph/10f = 0,2
H/D      a/D       C                a/D       C                 a/D       C                a/D       C
0,180    0,0160    1,60             0,0366    1,46              0,0730    1,46             0,147     1,47
0,200    0,0141    1,41             0,0330    1,32              0,0650    1,30             0,130     1,30
0,220    0,0125    1,25             0,0292    1,17              0,0585    1,17             0,118     1,18
0,250    0,0102    1,02             0,0250    1,00              0,0500    1,00             0,101     1,01
0,300    0,0077    0,77             0,0193    0,77              0,0385    0,77             0,077     0,77
0,350    0,0065    0,65             0,0162    0,65              0,0325    0,65             0,065     0,65
0,400    0,0059    0,59             0,0149    0,60              0,0295    0,59             0,059     0,59
0,450    0,0056    0,56             0,0140    0,56              0,0280    0,56             0,056     0,56
0,500    0,0054    0,54             0,0136    0,54              0,0270    0,54             0,054     0,54
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
         Ph/10f = 0,5
H/D      a/D       C
0,350    0,163     0,65
0,400    0,150     0,60
0,450    0,140     0,56
0,500    0,136     0,54
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
      Re
f = ------- v [MPa]
     4/3
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 Dodatek 2
Dodatek 2
 Dodatek 3
Dodatek 3
 Dodatek 4
Dodatek 4
 Dodatek 5
Dodatek 5
 Příl.2
      Technické požadavky na bezešvé ocelové lahve na plyny
ČÁST I. Technické požadavky
1. SYMBOLY A POJMY
1.1           SYMBOLY
              Symboly použité v této příloze mají tento význam:
              Ph  = zkušební   přetlak  při   hydraulické  zkoušce
                    v 0,1 MPa;
              Pr  = přetlak   při  roztržení   lahve  změřený  při
                    zkoušce na roztržení v 0,1 MPa;
              Prt = výpočtový  nejnižší   teoretický  přetlak  při
                    roztržení v 0,1 MPa;
              Re  = hodnota  meze  kluzu  použitá  podle  bodu 1.1
                    k  určení hodnoty  R pro  účely výpočtu  částí
                    namáhaných přetlakem v MPa;
              Rel = nejmenší  hodnota  dolní  meze  kluzu zaručená
                    výrobcem lahví v MPa;
              ReH = nejmenší  hodnota  horní  meze  kluzu zaručená
                    výrobcem lahví v MPa;
            Rp0,2 = smluvní mez kluzu při  0,2 % zaručená výrobcem
                    lahví v MPa;
                    Smluvní  mez  kluzu  je  hodnota  napětí,  při
                    kterém trvalá deformace  dosáhne 0,2 % původní
                    měřené délky zkušební tyče.
              Rm  = nejmenší  hodnota  pevnosti  v  tahu  zaručená
                    výrobcem lahví v MPa;
               a  = výpočtová  nejmenší  tloušťka  stěny válcového
                    pláště v mm;
               D  = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;
               d  = průměr trnu pro zkoušku ohybem v mm;
              Rmt = skutečná pevnost v tahu v MPa.
1.2           MEZ KLUZU
              Pro  účely   této  přílohy  se   při  výpočtu  částí
              namáhaných  přetlakem  použijí   tyto  hodnoty  meze
              kluzu:
              - pokud  ocel nevykazuje  dolní a  horní mez  kluzu,
                použije se nejmenší hodnota  smluvní meze kluzu Rp
                0,2;
              - pokud  ocel  vykazuje  dolní  a  horní  mez kluzu,
                použije se hodnota:
                - ReL,
                - ReH x 0,92, nebo
                - Rp 0,2.
1.3           PŘETLAK PŘI ROZTRŽENÍ
              Pro účely této přílohy  se "přetlakem při roztržení"
              rozumí  přetlak při  dosažení plastické nestability,
              to je nejvyšší přetlak  dosažený při tlakové zkoušce
              na roztržení.
1.4           NORMALIZAČNÍ ŽÍHÁNÍ
              Termín  "normalizační  žíhání"  se  v  této  příloze
              používá ve  smyslu definice podle  odstavce 68 normy
              EURONORM 52-83.
              Normalizační žíhání může být následováno popouštěním
              při rovnoměrné  teplotě pod nejnižším  bodem přeměny
              oceli (Ac1).
1.5           KALENÍ A POPOUŠTĚNÍ
              Pod pojmem  "kalení a popouštění"  se rozumí tepelné
              zpracování,  kterému  se  podrobuje  zhotovená lahev
              a při kterém se lahev  ohřeje na rovnoměrnou teplotu
              nad horním  bodem přeměny oceli (Ac3).  Lahev se pak
              ochladí rychlostí, která  nepřevyšuje 80 % rychlosti
              dosahované  při  ochlazování  ve  vodě  o teplotě 20
              st.C, načež  se popouští při  rovnoměrné teplotě pod
              nejnižším bodem přeměny oceli (Ac1).
              Tepelné  zpracování  musí  být  provedeno  tak,  aby
              nezpůsobilo  na  lahvi  trhliny.  Lahve  nesmějí být
              kaleny do vody, která neobsahuje přísady.
2.            TECHNICKÉ POŽADAVKY
2.1           POUŽITÉ OCELI
2.1.1         Ocel  je   definována  způsobem  své   výroby,  svým
              chemickým složením, tepelným zpracováním, kterému se
              podrobuje  zhotovená  lahev,  a  svými  mechanickými
              vlastnostmi. K níže uvedeným požadavkům se poskytují
              odpovídající  informace.  Jakákoli  změna  v  těchto
              informacích  bude považována  za změnu  v typu oceli
              pro účely EHS schválení vzoru.
              (a) Způsob výroby
                  Způsob  výroby je  definován odkazem  na použitý
                  postup    (například    siemens-martinská   pec,
                  kyslíkový konvertor, elektrická pec) a na metodu
                  uklidnění oceli.
              (b) Chemické složení
                  U chemického složení musí být přinejmenším udán:
                  - ve  všech  případech  maximální  obsah  síry a
                    fosforu,
                  - ve  všech  případech  obsah  uhlíku, manganu a
                    křemíku,
                  - obsah niklu, chromu, molybdenu a vanadu, pokud
                    jsou tyto prvky záměrně přidány jako slitinové
                    přísady.
              Obsah  uhlíku, manganu, křemíku, a  popřípadě niklu,
              chromu,   molybdenu  a   vanadu  musí   být  udán  s
              dostatečnou    přesností,   přičemž    rozdíl   mezi
              maximálními a minimálními hodnotami pro každou tavbu
              nesmí překročit:
              - u uhlíku:
                - 0,06  %, jestliže  maximální obsah  je menší než
                  0,30 %,
                - 0,07 %, jestliže maximální  obsah je 0,30 % nebo
                  více;
              - u manganu a křemíku:
                - 0,30 %;
              - u chromu:
                - 0,30  %, jestliže  maximální obsah  je menší než
                  1,5 %,
                - 0,50  %, jestliže maximální obsah  je 1,5 % nebo
                  více;
              - u niklu:
                - 0,40 %;
              - u molybdenu:
                - 0,15 %;
              - u vanadu:
                - 0,10 %.
              (c) Tepelné zpracování
                  Tepelné zpracování je definováno teplotou, dobou
                  výdrže  na  teplotě  a  druhem chladicí tekutiny
                  použitými  v   jednotlivých  stadiích  tepelného
                  zpracování   (normalizační   žíhání,   popřípadě
                  následované    popouštěním,   nebo    kalení   a
                  popouštění). Austenitizační teplota před kalením
                  nebo normalizačním žíháním  musí být stanovena s
                  přesností 35 K.
                  Totéž platí pro teplotu popouštění.
2.1.2         Podmínky, které musí být splněny
              Použitá  ocel  musí  být  uklidněná  a  odolná  vůči
              stárnutí.  Celá zhotovená  lahev musí  být podrobena
              tepelnému   zpracování,   kterým    může   být   buď
              normalizační    žíhání,     popřípadě    následované
              popouštěním, nebo kalení a popouštění. Obsahy síry a
              fosforu zjištěné  ve vzorku tavby  nesmějí být větší
              než  0,035 %  a v  součtu nesmějí  překročit 0,06 %.
              Obsahy  síry a  fosforu zjištěné  na výrobku nesmějí
              být větší  než 0,04 %  a v součtu  nesmějí překročit
              0,07 %.
2.1.3         Pro výrobu  bezešvých lahví je možné  ve smyslu bodu
              2.1.1 použít pouze ocel,  která je pro výrobu těchto
              lahví povolena.
2.1.4         Nezávislé  chemické rozbory,  zejména kontrola,  zda
              obsah síry a fosforu  odpovídá požadavkům bodu 2.1.2
              se provedou na zkušebních  vzorcích odebraných buď z
              polotovaru  dodaného  výrobci  lahví  výrobcem oceli
              nebo ze zhotovené lahve.
              Pokud je rozhodnuto odebrat zkušební vzorek z lahve,
              je přípustné jej odebrat z jedné z lahví, které byly
              již  předtím  vybrány  pro  mechanické zkoušky podle
              bodu  7.1 části  II.  nebo  pro tlakovou  zkoušku na
              roztržení podle bodu 7.2 části II.
2.2           VÝPOČTY ČÁSTÍ NAMÁHANÝCH PŘETLAKEM
2.2.1         Nejmenší tloušťka stěny nesmí být menší než největší
              z hodnot určených těmito vzorci:
                       Ph . D
              - a = --------------  mm
                     20 R
                    ------ + Ph
                     4/3
              kde R je nižší hodnota z těchto dvou hodnot:
              (1) Re;
              (2) 0,75  Rm  pro  lahve  normalizačně  žíhané  nebo
                  normalizačně žíhané a popouštěné,
                  0,85 Rm   pro lahve kalené a popouštěné.
                      D
              - a = ----- + 1 mm
                     250
              - a = 1,5 mm
2.2.2         Jestliže se konvexní dno zhotovuje kováním z trubky,
              tloušťka stěny měřená uprostřed tvarovaného dna musí
              být nejméně 1,5 a.
2.2.3         Tloušťka  konkávního dna  lahví nesmí  být po  celém
              průměru  okraje, na  kterém lahev  stojí, menší  než
              2 a.
2.2.4         Aby se  dosáhlo vyhovujícího rozdělení  napětí, musí
              se  tloušťka  stěny  lahve  v  oblasti přechodu mezi
              válcovou částí a dnem zvětšovat postupně.
2.3           KONSTRUKCE A JAKOST PROVEDENÍ
2.3.1         Výrobce u každé lahve kontroluje a ověřuje zda:
              - tloušťka   stěny  není   nikde  menší   než  udává
                výkresová dokumentace,
              - vnitřní  a  vnější  povrch  nevykazuje vady, které
                mohou   negativně  ovlivnit   provozní  bezpečnost
                lahve.
2.3.2         Ovalita válcového  pláště musí být  omezena tak, aby
              rozdíl mezi největším a nejmenším vnějším průměrem v
              tomtéž  průřezu  nebyl  větší   než  1,5  %  střední
              hodnoty  těchto  dvou  průměrů.  Maximální  odchylka
              válcové části pláště od  přímky nesmí překročit 3 mm
              na 1 m délky.
2.3.3         Patní kroužky, pokud jsou na lahvích provedeny, musí
              být   dostatečně  pevné   a  musí   být  vyrobeny  z
              materiálu, který je s ohledem na korozi kompatibilní
              s typem oceli, z níž je lahev vyrobena. Tvar patního
              kroužku  musí lahvi  zajistit dostatečnou stabilitu.
              Patní kroužky nesmějí  umožňovat hromadění vody nebo
              vnikání vody mezi kroužek a lahev.
ČÁST II. Postupy při posuzování shody
1.            EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU
1.1           EHS  schválení  vzoru  podle  této  přílohy může být
              rovněž vydáno pro typovou řadu lahví.
              "Typovou  řadou  lahví"  se  rozumějí lahve stejného
              výrobce,  které se  liší pouze  délkou, avšak  jen v
              těchto mezích:
              - nejmenší  délka  nesmí  být  menší než trojnásobek
                vnějšího průměru lahve;
              - největší  délka  nesmí  být  větší než 1,5-násobek
                délky zkoušené lahve.
2.            ŽÁDOST O EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU
2.1           K žádosti o  EHS schvalování vzoru  se předkládá pro
              každou typovou  řadu lahví dokumentace  potřebná pro
              níže předepsané kontrole a  poskytne dávka 50 lahví,
              z nichž se  odebere požadovaný počet  lahví pro níže
              uvedené   zkoušky,   jakož   i   veškeré  požadované
              doplňkové informace.  Uvádí se druh,  teploty a doby
              výdrže tepelného zpracování  a předloží se osvědčení
              o rozboru taveb oceli dodané pro výrobu lahví.
2.2           Žádost  a  příslušná  korespondence  se vyhotovuje v
              českém  jazyce.  V  českém   jazyce  se  vyhovují  i
              přiložené dokumenty.
2.3           Žádost musí obsahovat tyto informace:
              - jméno  a  adresu  výrobce  nebo  žadatele,  jejich
                zplnomocněného zástupce, jakož  i místo nebo místa
                výroby lahví,
              - kategorii lahve,
              - uvažovaný  účel  použití   nebo  zakázané  způsoby
                použití,
              - technické údaje,
              - obchodní název, jestliže existuje, nebo typ.
2.4           K žádosti se přikládají  dvě vyhotovení požadovaných
              dokumentů, zejména:
2.4.1         Popis obsahující:
              - materiálové  specifikace,   konstrukční  metody  a
                pevnostní výpočty lahví,
              - namontovaná bezpečnostní zařízení,
              - místa,  kde mají  být umístěny  značky schválení a
                ověření  stanovené v  této příloze,  jakož i další
                značky stanovené zvláštními předpisy.
2.4.2         Výkresy  celkového uspořádání,  a kde  je to vhodné,
              detailní výkresy důležitých konstrukčních dílů.
2.4.3         Další informace stanovené v této příloze.
2.4.4         Prohlášení, že  pro tentýž vzor  lahve nebyla podána
              jiná žádost o EHS schvalování vzoru.
3.            PŘEZKOUŠENÍ PRO EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU
3.1           Přezkoušení pro EHS schvalování  vzoru se provádí na
              základě  výkresů,  a  kde  je  to  vhodné, na vzorku
              lahví.
              Přezkoušení musí obsahovat:
              a) prověření konstrukčních výpočtů, výrobních metod,
                 jakosti provedení a materiálů;
              b) kde   je  to   vhodné,  prověření  bezpečnostních
                 zařízení   a   měřících   přístrojů   a   způsobů
                 instalace.
3.2           V průběhu  postupu  pro  EHS  schvalování  vzoru  se
              ověří, zda:
              - jsou správné výpočty uvedené v bodě 2.2 části I.,
              - tloušťka stěn na  dvou lahvích vyhovuje požadavkům
                bodu 2.2  části I., přičemž měření  se provedou na
                třech příčných řezech a  po celém obvodu podélných
                řezů dna a horní zaoblené části,
              - jsou splněny podmínky uvedené v bodech 2.1 a 2.3.3
                části I.,
              - jsou  u  všech  vybraných  lahví splněny požadavky
                bodu 2.3.2 části I.,
              - vnitřní i vnější povrchy lahví jsou bez vad, které
                by je činily nebezpečnými.
3.2.1         na vybraných lahvích se provedou tyto zkoušky:
              - zkoušky podle bodu 7.1  části II. na dvou lahvích;
                je-li však  délka lahve 1500  mm či více,  zkouška
                tahem  v  podélném  směru  a  ohybové  zkoušky  se
                provedou na zkušebních tyčích odebraných z horní a
                dolní části pláště,
              - zkoušku podle bodu 7.2 části II. na dvou lahvích,
              - zkoušku podle bodu 7.3 části II. na dvou lahvích,
              - zkoušku podle bodu 7.5 části II. na jedné lahvi,
              - zkoušku podle bodu 7.7  části II. na všech lahvích
                vzorku.
4.            CERTIFIKÁT EHS SCHVÁLENÍ VZORU
4.1           Certifikát    schválení   vzoru    obsahuje   závěry
              přezkoušení  vzoru a  uvádí všechny  podmínky, jimiž
              může  být schválení  vázáno. Doplňují  jej popisy  a
              výkresy nutné pro  identifikaci vzoru, popřípadě pro
              vysvětlení jeho funkce. Vzor certifikátu je uveden v
              části VI. této přílohy.
5.            ZVEŘEJNĚNÍ EHS SCHVÁLENÍ VZORU
5.1           Současně s oznámením  zainteresované straně se zašle
              kopie  certifikátu  EHS  schválení  vzoru  Komisi  a
              ostatním  státům, které  mohou rovněž  obdržet kopie
              definitivní technické dokumentace  lahve a protokoly
              o provedených přezkoušeních a zkouškách.
5.2           Odejmutí EHS schválení vzoru se zveřejňuje v souladu
              s postupem stanoveným v bodě 5.1.
5.3           O odmítnutí EHS schválení  vzoru, se uvědomí ostatní
              státy a Komisi.
6.            EHS OVĚŘENÍ
6.1           Pro účely EHS ověření výrobce lahví:
6.1.1         předloží autorizované osobě certifikát EHS schválení
              vzoru;
6.1.2         předloží  autorizované  osobě  osvědčení  o  rozboru
              taveb oceli dodané pro výrobu lahví;
6.1.3         musí být schopen identifikovat tavbu oceli, z níž je
              kterákoli lahev vyrobena;
6.1.4         předloží autorizované osobě  dokumentaci týkající se
              tepelného zpracování,  nutnou k osvědčení,  že lahve
              jím  dodané jsou  ve stavu  buď normalizačně žíhaném
              nebo kaleném a popouštěném,  a uvede použité tepelné
              zpracování;
6.1.5         předloží autorizované osobě  seznam lahví s uvedením
              čísel a nápisů požadovaných v části III.
6.1.6         EHS  ověření  se  může  provádět  v  jedné nebo více
              etapách.
6.1.7         podle požadavků uvedených v této příloze:
6.1.7.1       se EHS ověření provádí pouze  v jedné etapě u lahví,
              které  při výstupu  z výrobního  závodu tvoří  jeden
              celek, to znamená u lahví, které mohou být dopraveny
              na místo instalace bez rozebrání;
6.1.7.2       se  ověřováním  musí  zejména  zabezpečit, aby lahev
              vyhovovala schválenému vzoru,  nebo, v případě lahví
              vyjmutých   z  EHS   schvalování  vzoru   vyhovovala
              požadavkům uvedeným v této příloze.
6.2           Podstata EHS ověření
6.2.1         Ověření obsahuje:
              - přezkoušení jakosti materiálů,
              - prověření konstrukčních  výpočtů, výrobních metod,
                jakosti provedení a použitých materiálů,
              - vnitřní   prohlídku  skládající   se  z   kontroly
                vnitřních částí a svarů,
              - tlakovou zkoušku,
              - kontrolu    všech   bezpečnostních    zařízení   a
                namontovaných měřicích přístrojů,
              - vnější prohlídku různých částí lahve,
              - provozní zkoušku, je-li požadována.
6.3           V průběhu EHS ověření
6.3.1         Autorizovaná osoba:
              - zjišťuje, zda  byl dodán certifikát  EHS schválení
                vzoru a zda lahve jsou s ním ve shodě,
              - zkontroluje    dokumenty   obsahující    údaje   o
                materiálech,
              - zkontroluje, zda byly  splněny technické požadavky
                uvedené v  bodě 2 části  I., a zejména  na základě
                vnější  a v  případě možnosti  i vnitřní  vizuální
                prohlídky  lahve  prověří,  zda  provedení lahví a
                kontroly  uskutečněné výrobcem  v souladu  s bodem
                2.3.1 části I. jsou vyhovující; vizuální prohlídce
                se musí podrobit nejméně 10 % předložených lahví,
              - provede zkoušky podle bodů 7.1 a 7.2 části II.,
              - namátkově   zkontroluje,  zda   informace  předané
                výrobcem v seznamu podle bodu 6.1.5 části II. jsou
                správné,
              - posoudí   výsledky    kontrol   homogenity   dávky
                provedených výrobcem  v souladu s  bodem 7.6 části
                II.
              Jsou-li  výsledky  těchto  kontrol  vyhovující, vydá
              autorizovaná  osoba  certifikát  EHS  ověření  podle
              předlohy v příloze V.
6.3.2         Pro oba  druhy zkoušek předepsaných  v bodech 7.1  a
              7.2 části II. se z každé dávky 202 lahví nebo z její
              části, která byla vyrobena  z téže tavby a podrobila
              se  stanovenému  tepelnému  zpracování  za  stejných
              podmínek, namátkově vyberou dvě lahve.
              Jedna  z lahví  se podrobí  zkouškám podle  bodu 7.1
              části   II.  (mechanickým   zkouškám),  druhá  lahev
              zkoušce  podle  bodu  7.2   části  II.  (zkoušce  na
              roztržení).  Pokud  se  prokáže,  že některá zkouška
              byla provedena nesprávně, nebo  že vznikla chyba při
              měření, musí se zkouška opakovat.
              Jsou-li výsledky jedné či několika zkoušek třeba jen
              částečně  nevyhovující, zjišťuje  autorizovaná osoba
              příčinu.
6.3.2.1       Pokud   nebyly   nevyhovující   výsledky   způsobeny
              tepelným zpracováním, celá dávka nevyhovuje.
6.3.2.2       Jestliže   byly   nevyhovující   výsledky  způsobeny
              tepelným zpracováním,  může výrobce všechny  lahve z
              dávky znovu tepelně zpracovat.
              Po tomto opakovaném tepelném zpracování:
              - výrobce provádí kontrolu podle bodu 7.6 části II.,
              - autorizovaná  osoba provádí  všechny zkoušky podle
                prvního a druhého odstavce bodu 6.3.2.
              Pokud  se  lahve   nepodrobí  opakovanému  tepelnému
              zpracování nebo pokud výsledky  kontrol a zkoušek po
              opakovaném tepelném zpracování nevyhovují požadavkům
              této přílohy, celá dávka nevyhovuje.
6.3.3         Výběr  zkušebních   vzorků  a  všechny   zkoušky  se
              provádějí  za  přítomnosti  a  pod  dozorem zástupce
              autorizované osoby.
6.3.4         Po  provedení všech  stanovených zkoušek  se všechny
              lahve v dávce podrobí hydraulické zkoušce podle bodu
              7.4 části II. za  přítomnosti a pod dozorem zástupce
              autorizované osoby.
7.            ZKOUŠKY
7.1           MECHANICKÉ ZKOUŠKY
7.1.1         Všeobecné požadavky
7.1.1.1       Pokud  tato  příloha   nestanoví  jinak,  mechanické
              zkoušky se provádějí podle těchto norem:
              EURONORM 2-80: zkouška tahem pro ocel;
              EURONORM 3-79: zkouška tvrdosti dle Brinella;
              EURONORM 6-55: zkouška ohybem pro ocel;
              EURONORM 11-80:  zkouška tahem pro  ocelové plechy a
              pásy tloušťky do 3 mm;
              EURONORM 12-55: zkouška ohybem  pro ocelové plechy a
              pásy tloušťky do 3 mm;
              EURONORM  45-63: zkouška  rázem v  ohybu na zkušební
              tyči s vrubem na dvou opěrách.
7.1.1.2       Všechny  mechanické  zkoušky   pro  ověření  jakosti
              materiálu použitého pro výrobu lahví se provádějí na
              zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.
7.1.2         Druhy zkoušek a jejich kritéria
              Každá zkušební lahev se  podrobí jedné zkoušce tahem
              v podélném směru, čtyřem zkouškám ohybem v obvodovém
              směru,  a  pokud  to  umožňuje  tloušťka stěny, třem
              zkouškám  rázem v  ohybu na  zkušebních tyčích šířky
              minimálně  5  mm.  Zkušební  tyče  pro zkoušku rázem
              v ohybu se  odeberou v příčném směru.  V případě, že
              tloušťka   stěny   nebo   průměr   lahve  neumožňuje
              v příčném směru odebrat zkušební tyče široké alespoň
              5 mm,  odeberou se  zkušební tyče  pro zkoušku rázem
              v ohybu v podélném směru.
7.1.2.1       Zkouška tahem
7.1.2.1.1     Zkušební tyč musí odpovídat ustanovením:
              - kapitoly  4   normy  EURONORM  2-80,   je-li  její
                tloušťka rovná 3 mm nebo větší,
              - kapitoly  4  normy   EURONORM  11-80,  je-li  její
                tloušťka  menší než  3  mm.  V tomto  případě bude
                měřená šířka a délka  zkušební tyče 12,5 mm, resp.
                50 mm bez ohledu na tloušťku zkušební tyče.
7.1.2.1.2     Obě strany zkušební tyče, které odpovídají vnitřnímu
              a vnějšímu povrchu, nesmějí být obrobeny.
7.1.2.1.3     Tažnost vyjádřená v procentech nesmí být menší než:
                            25 . 10E3
                           -----------
                              2 Rmt
              Kromě toho tažnost nesmí  být v žádném případě menší
              než:
              - 14  %,  jestliže  se  zkouška  provádí podle normy
                EURONORM 2-80,
              - 11  %,  jestliže  se  zkouška  provádí podle normy
                EURONORM 11-80.
7.1.2.1.4     Zjištěná hodnota pevnosti v tahu nesmí být menší než
              Rm.
              Mez kluzu stanovená při zkoušce tahem musí odpovídat
              hodnotě použité podle bodu  1.1 části I. při výpočtu
              lahve. Horní mez kluzu musí být stanovena z tahového
              diagramu nebo jinou stejně přesnou metodou.
              Zjištěná hodnota  meze kluzu nesmí  být v závislosti
              na okolnostech menší než ReH, ReL nebo Rp0,2.
7.1.2.2       Zkouška ohybem
7.1.2.2.1     Zkouška  ohybem  se  provede  na  zkušebních  tyčích
              získaných  rozříznutím prstence  šířky 25  mm na dvě
              části stejné délky, z  nichž každá může mít obrobeny
              pouze   obvodové   hrany.   Strany   zkušební   tyče
              odpovídající  vnitřnímu  a  vnějšímu  povrchu  stěny
              lahve nesmějí být obrobeny.
7.1.2.2.2     Zkouška ohybem se  provádí na trnu o průměru  d a na
              dvou válcích vzdálených od sebe d + 3 a.
              Během zkoušky musí vnitřní  plocha prstence zůstat v
              dotyku s trnem.
7.1.2.2.3     Zkušební  tyč  nesmí  prasknout,  je-li ohnuta okolo
              trnu tak, že vnitřní  okraje nejsou od sebe vzdáleny
              více  než činí  průměr  trnu  (viz schéma  v příloze
              III).
7.1.2.2.4     Poměr  (n) mezi  průměrem trnu  a tloušťkou zkušební
              tyče nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce 1.
Tabulka 1
--------------------------------------------------
skutečná pevnost v tahu            hodnota n
Rmt v MPa
--------------------------------------------------
do 440 včetně                       2
nad 440 do 520 včetně               3
nad 520 do 600 včetně               4
nad 600 do 700 včetně               5
nad 700 do 800 včetně               6
nad 800 do 900 včetně               7
nad 900                             8
--------------------------------------------------
7.1.2.3       Zkouška rázem v ohybu
7.1.2.3.1     Zkouška rázem  v ohybu se  provádí na zkušební  tyči
              podle normy EURONORM 45-63.
              Všechna  měření vrubové  houževnatosti se  provádějí
              při teplotě -20 st.C.
              Vrub musí být kolmý k povrchu stěn lahve.
              Zkušební tyče pro zkoušku  rázem v ohybu nesmějí být
              rovnány a musí být obrobeny na šesti stranách, avšak
              pouze v rozsahu nutném pro dosažení rovného povrchu.
7.1.2.3.2     Průměrná  hodnota vrubové  houževnatosti zjištěná ze
              tří zkoušek  rázem v ohybu  v podélném nebo  příčném
              směru,  jakož i  každá jednotlivá  zjištěná hodnota,
              nesmí být menší než odpovídající hodnota vyjádřená v
              J/cm2, uvedená v tabulce 2.
Tabulka 2
------------------------------------------------------------------
               oceli, u nichž Rm není   oceli, u nichž Rm je větší
               větší než 650 MPa        než 650 MPa
               ---------------------------------------------------
               podélný       příčný     podélný        příčný
               směr          směr       směr           směr
------------------------------------------------------------------
průměr ze tří
zkušebních      33            17         50             25
tyčí
------------------------------------------------------------------
jednotlivá      26            13         40             20
hodnota
------------------------------------------------------------------
7.2           HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA NA ROZTRŽENÍ
7.2.1         Zkušební podmínky
              Zkoušené lahve musí být označeny podle části III.
7.2.1.1       Hydraulická zkouška na roztržení  se provede ve dvou
              po sobě následujících etapách na zkušebním zařízení,
              které umožňuje  postupné zvyšování přetlaku  v lahvi
              až do jejího roztržení  a grafické znázornění křivky
              závislosti  přetlaku   na  čase.  Zkouška   se  musí
              provádět za pokojové teploty.
7.2.1.2       V průběhu první etapy  se přetlak zvyšuje konstantní
              rychlostí   až  do   začátku  plastické   deformace.
              Rychlost  zvyšování  přetlaku  nesmí  překročit  0,5
              MPa/s.
              Od začátku  plastické deformace (druhá  etapa) nesmí
              být  výkon  čerpadla  větší  než  dvojnásobný oproti
              první  etapě a  musí být  udržován konstantní  až do
              roztržení lahve.
7.2.2         Vyhodnocení zkoušky
7.2.2.1       Vyhodnocení tlakové zkoušky na roztržení zahrnuje:
              - vyhodnocení křivky závislosti přetlaku na čase pro
                určení přetlaku při roztržení,
              - vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů,
              - ověření,  zda  v  případu  lahve  s konkávním dnem
                nedošlo k obrácení tvaru dna.
7.2.2.2       Změřený  přetlak při  roztržení (Pr)  musí být větší
              než hodnota daná vzorcem:
                               20 a  Rm
                        Prt = ----------
                                D - a
7.2.2.3       Zkouška na roztržení nesmí  způsobit rozpad lahve na
              zlomky.
7.2.2.4       Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu, to
              znamená, že okrajové hrany  lomu nesmí být radiální,
              ale  musí   být  skloněny  vůči   rovině  průměru  a
              vykazovat kontrakci.
              Trhlina je přijatelná pouze za těchto podmínek:
              1. V případě lahví o tloušťce "a" do 7,5 mm:
                a) větší část trhliny musí být zřetelně podélná;
                b) trhlina se nesmí několikanásobně rozvětvovat;
                c) trhlina se  nesmí obvodově rozšiřovat  dále než
                   90 st. na každou stranu od své hlavní části;
                d) trhlina  se nesmí  šířit do  částí lahve, které
                   jsou  1,5 krát  silnější než  největší tloušťka
                   měřená v polovině délky lahve;
                e) v případě lahví s  konvexním dnem trhlina nesmí
                   dosáhnout středu dna lahve.
                Požadavek d) však nemusí být splněn:
                a) v případě horní zaoblené  části nebo konvexního
                   dna,  jestliže  se  trhlina  nerozšíří do částí
                   lahve   s  průměrem   menším  než  0,75-násobek
                   jmenovitého vnějšího průměru lahve;
                b) v případě  konkávního dna,  jestliže vzdálenost
                   mezi  nejvzdálenějším bodem  trhliny a  rovinou
                   dna lahve převyšuje 5-násobek tloušťky "a".
              2. V případě lahví o tloušťce "a" přesahující 7,5 mm
                 musí být větší část trhliny zřetelně podélná.
7.2.2.5       Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.
7.3           CYKLICKÁ ÚNAVOVÁ ZKOUŠKA
7.3.1         Zkoušené lahve musí být označeny podle části III.
7.3.2         Cyklická  únavová  zkouška  se  provede  s  použitím
              nekorozivní  kapaliny  na  dvou  lahvích,  u kterých
              výrobce zaručuje, že jsou dostatečně reprezentativní
              pro  minimální konstrukční  hodnoty specifikované  v
              konstrukčním návrhu.
7.3.3         Horní cyklický přetlak je roven buď přetlaku Ph nebo
              jeho dvěma třetinám.
              Dolní cyklický přetlak nesmí  překročit 10 % hodnoty
              horního cyklického přetlaku.
              Minimální počet cyklů a maximální zkušební frekvence
              jsou uvedeny v tabulce 3:
Tabulka 3
-----------------------------------------------------------------
Maximální použitý přetlak           Ph             2/3 Ph
-----------------------------------------------------------------
Minimální počet cyklů               12 000         80 000
-----------------------------------------------------------------
Maximální počet cyklů za minutu     5              12
-----------------------------------------------------------------
              Teplota  měřená na  vnější stěně  lahve nesmí  během
              zkoušky překročit 50 st.C.
              Zkouška  se  považuje   za  vyhovující,  když  lahev
              dosáhne  požadovaného počtu  cyklů, aniž  se projeví
              netěsnost.
7.4           HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA
7.4.1         Přetlak vody  v lahvi se  musí zvětšovat rovnoměrnou
              rychlostí až do dosažení přetlaku Ph.
7.4.2         Lahev  musí  zůstat   pod  přetlakem  Ph  dostatečně
              dlouho, aby  se prokázalo, že  přetlak nemá tendenci
              klesat a že nedochází k úniku kapaliny.
7.4.3         Po zkoušce nesmí lahev vykazovat trvalou deformaci.
7.4.4         Lahve,  které  nesplní  požadavky  zkoušky, musí být
              vyřazeny.
7.5           KONTROLA HOMOGENITY LAHVE
              Touto zkouškou  se ověří, zda kterékoli  dva body na
              vnějším povrchu  lahve nevykazují rozdíl  v tvrdosti
              větší  než  25  HB.  Kontrola  se  provádí  na  dvou
              příčných řezech  lahve poblíž hrdla  a dna, vždy  ve
              čtyřech rovnoměrně vzdálených bodech.
7.6           KONTROLA HOMOGENITY DÁVKY
              Touto zkouškou,  kterou provádí výrobce,  se měřením
              tvrdosti  nebo jiným  vhodným způsobem  ověřuje, zda
              nedošlo  k  chybě   při  volbě  výchozího  materiálu
              (plechu,   předvalku,  trubky)   nebo  při  tepelném
              zpracování.  V případě  lahví normalizačně žíhaných,
              ale nepopouštěných, se  tato zkouška nemusí provádět
              na každé lahvi.
7.7           KONTROLA DNA
              Středem dna  lahve se provede podélný  řez a jeden z
              takto získaných  povrchů se vyleští  pro zkoušku při
              pětinásobném až desetinásobném zvětšení.
              Lahev  se  považuje   za  vadnou,  jsou-li  zjištěny
              trhliny.  Za vadnou  se považuje  i tehdy,  jestliže
              rozměry  přítomných pórů  či vměstků  se ukazují tak
              velké, že může být ohrožena bezpečnost.
ČÁST III. Značky a nápisy
1.            OBECNĚ
1.1           Značky  a  nápisy  uvedené  v  tomto  bodě  musí být
              vyraženy viditelně, čitelně  a nesmazatelně na horní
              zaoblené části lahve.
1.2           V případě lahví o objemu do 15 l lze značky a nápisy
              vyrazit buď  na horní zaoblenou  část nebo na  jinou
              část lahve dostatečné tloušťky.
              Příklady značek a nápisů jsou znázorněny v nákresu v
              části IV.
2.            RAŽENÍ ZNAČEK
2.1           Značka EHS schválení vzoru se vyrazí v tomto pořadí:
              - na  lahve, které  podléhají EHS  schválení vzoru a
                EHS ověření:
                - stylizované písmeno epsilon,
                - pořadové  číslo 1  označující skupinu  bezešvých
                  ocelových lahví na plyny,
                - velké  písmeno (nebo  písmena) označující  stát,
                  který udělil EHS schválení vzoru, a poslední dvě
                  číslice roku, kdy bylo schválení vzoru uděleno,
                - číslo EHS schválení vzoru  (příklad: epsilon 1 D
                  79 45);
              Příklad této značky je uveden v bodě 2.4.1.
2.2           Pro   případy  kdy   není  vyžadováno   pro  určitou
              kategorii lahví EHS ověření pak po ověření, že každá
              lahev vyhovuje požadavkům na tuto kategorii, připojí
              výrobce  na  lahev  na  vlastní  odpovědnost stejnou
              značku  jako  je  značka  EHS  schválení  vzoru, ale
              umístěnou v šestiúhelníku.
              Příklad této značky je uveden v bodě 2.4.2.
2.3           Autorizovaná osoba  připojuje  značku EHS  ověření v
              tomto pořadí:
              - malé písmeno "e",
              - velké písmeno  (nebo písmena) označující  stát, ve
                kterém  bylo  ověření  provedeno,  popřípadě jedno
                nebo dvě čísla označující územní oblast,
              - značku  autorizované  osoby  připojenou ověřujícím
                zaměstnancem,  popřípadě spolu  se značkou  tohoto
                zaměstnance,
              - šestiúhelník,
              - datum ověření: rok, měsíc (příklad: e D x 80/01).
2.4           ZNAČKY TÝKAJÍCÍ SE EHS SCHVÁLENÍ VZORU
2.4.1         Značka EHS schválení vzoru (viz bod 2.1)
Příklad:
                               Příl.2
      Technické požadavky na bezešvé ocelové lahve na plyny
ČÁST I. Technické požadavky
1. SYMBOLY A POJMY
1.1           SYMBOLY
              Symboly použité v této příloze mají tento význam:
              Ph  = zkušební   přetlak  při   hydraulické  zkoušce
                    v 0,1 MPa;
              Pr  = přetlak   při  roztržení   lahve  změřený  při
                    zkoušce na roztržení v 0,1 MPa;
              Prt = výpočtový  nejnižší   teoretický  přetlak  při
                    roztržení v 0,1 MPa;
              Re  = hodnota  meze  kluzu  použitá  podle  bodu 1.1
                    k  určení hodnoty  R pro  účely výpočtu  částí
                    namáhaných přetlakem v MPa;
              Rel = nejmenší  hodnota  dolní  meze  kluzu zaručená
                    výrobcem lahví v MPa;
              ReH = nejmenší  hodnota  horní  meze  kluzu zaručená
                    výrobcem lahví v MPa;
            Rp0,2 = smluvní mez kluzu při  0,2 % zaručená výrobcem
                    lahví v MPa;
                    Smluvní  mez  kluzu  je  hodnota  napětí,  při
                    kterém trvalá deformace  dosáhne 0,2 % původní
                    měřené délky zkušební tyče.
              Rm  = nejmenší  hodnota  pevnosti  v  tahu  zaručená
                    výrobcem lahví v MPa;
               a  = výpočtová  nejmenší  tloušťka  stěny válcového
                    pláště v mm;
               D  = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;
               d  = průměr trnu pro zkoušku ohybem v mm;
              Rmt = skutečná pevnost v tahu v MPa.
1.2           MEZ KLUZU
              Pro  účely   této  přílohy  se   při  výpočtu  částí
              namáhaných  přetlakem  použijí   tyto  hodnoty  meze
              kluzu:
              - pokud  ocel nevykazuje  dolní a  horní mez  kluzu,
                použije se nejmenší hodnota  smluvní meze kluzu Rp
                0,2;
              - pokud  ocel  vykazuje  dolní  a  horní  mez kluzu,
                použije se hodnota:
                - ReL,
                - ReH x 0,92, nebo
                - Rp 0,2.
1.3           PŘETLAK PŘI ROZTRŽENÍ
              Pro účely této přílohy  se "přetlakem při roztržení"
              rozumí  přetlak při  dosažení plastické nestability,
              to je nejvyšší přetlak  dosažený při tlakové zkoušce
              na roztržení.
1.4           NORMALIZAČNÍ ŽÍHÁNÍ
              Termín  "normalizační  žíhání"  se  v  této  příloze
              používá ve  smyslu definice podle  odstavce 68 normy
              EURONORM 52-83.
              Normalizační žíhání může být následováno popouštěním
              při rovnoměrné  teplotě pod nejnižším  bodem přeměny
              oceli (Ac1).
1.5           KALENÍ A POPOUŠTĚNÍ
              Pod pojmem  "kalení a popouštění"  se rozumí tepelné
              zpracování,  kterému  se  podrobuje  zhotovená lahev
              a při kterém se lahev  ohřeje na rovnoměrnou teplotu
              nad horním  bodem přeměny oceli (Ac3).  Lahev se pak
              ochladí rychlostí, která  nepřevyšuje 80 % rychlosti
              dosahované  při  ochlazování  ve  vodě  o teplotě 20
              st.C, načež  se popouští při  rovnoměrné teplotě pod
              nejnižším bodem přeměny oceli (Ac1).
              Tepelné  zpracování  musí  být  provedeno  tak,  aby
              nezpůsobilo  na  lahvi  trhliny.  Lahve  nesmějí být
              kaleny do vody, která neobsahuje přísady.
2.            TECHNICKÉ POŽADAVKY
2.1           POUŽITÉ OCELI
2.1.1         Ocel  je   definována  způsobem  své   výroby,  svým
              chemickým složením, tepelným zpracováním, kterému se
              podrobuje  zhotovená  lahev,  a  svými  mechanickými
              vlastnostmi. K níže uvedeným požadavkům se poskytují
              odpovídající  informace.  Jakákoli  změna  v  těchto
              informacích  bude považována  za změnu  v typu oceli
              pro účely EHS schválení vzoru.
              (a) Způsob výroby
                  Způsob  výroby je  definován odkazem  na použitý
                  postup    (například    siemens-martinská   pec,
                  kyslíkový konvertor, elektrická pec) a na metodu
                  uklidnění oceli.
              (b) Chemické složení
                  U chemického složení musí být přinejmenším udán:
                  - ve  všech  případech  maximální  obsah  síry a
                    fosforu,
                  - ve  všech  případech  obsah  uhlíku, manganu a
                    křemíku,
                  - obsah niklu, chromu, molybdenu a vanadu, pokud
                    jsou tyto prvky záměrně přidány jako slitinové
                    přísady.
              Obsah  uhlíku, manganu, křemíku, a  popřípadě niklu,
              chromu,   molybdenu  a   vanadu  musí   být  udán  s
              dostatečnou    přesností,   přičemž    rozdíl   mezi
              maximálními a minimálními hodnotami pro každou tavbu
              nesmí překročit:
              - u uhlíku:
                - 0,06  %, jestliže  maximální obsah  je menší než
                  0,30 %,
                - 0,07 %, jestliže maximální  obsah je 0,30 % nebo
                  více;
              - u manganu a křemíku:
                - 0,30 %;
              - u chromu:
                - 0,30  %, jestliže  maximální obsah  je menší než
                  1,5 %,
                - 0,50  %, jestliže maximální obsah  je 1,5 % nebo
                  více;
              - u niklu:
                - 0,40 %;
              - u molybdenu:
                - 0,15 %;
              - u vanadu:
                - 0,10 %.
              (c) Tepelné zpracování
                  Tepelné zpracování je definováno teplotou, dobou
                  výdrže  na  teplotě  a  druhem chladicí tekutiny
                  použitými  v   jednotlivých  stadiích  tepelného
                  zpracování   (normalizační   žíhání,   popřípadě
                  následované    popouštěním,   nebo    kalení   a
                  popouštění). Austenitizační teplota před kalením
                  nebo normalizačním žíháním  musí být stanovena s
                  přesností 35 K.
                  Totéž platí pro teplotu popouštění.
2.1.2         Podmínky, které musí být splněny
              Použitá  ocel  musí  být  uklidněná  a  odolná  vůči
              stárnutí.  Celá zhotovená  lahev musí  být podrobena
              tepelnému   zpracování,   kterým    může   být   buď
              normalizační    žíhání,     popřípadě    následované
              popouštěním, nebo kalení a popouštění. Obsahy síry a
              fosforu zjištěné  ve vzorku tavby  nesmějí být větší
              než  0,035 %  a v  součtu nesmějí  překročit 0,06 %.
              Obsahy  síry a  fosforu zjištěné  na výrobku nesmějí
              být větší  než 0,04 %  a v součtu  nesmějí překročit
              0,07 %.
2.1.3         Pro výrobu  bezešvých lahví je možné  ve smyslu bodu
              2.1.1 použít pouze ocel,  která je pro výrobu těchto
              lahví povolena.
2.1.4         Nezávislé  chemické rozbory,  zejména kontrola,  zda
              obsah síry a fosforu  odpovídá požadavkům bodu 2.1.2
              se provedou na zkušebních  vzorcích odebraných buď z
              polotovaru  dodaného  výrobci  lahví  výrobcem oceli
              nebo ze zhotovené lahve.
              Pokud je rozhodnuto odebrat zkušební vzorek z lahve,
              je přípustné jej odebrat z jedné z lahví, které byly
              již  předtím  vybrány  pro  mechanické zkoušky podle
              bodu  7.1 části  II.  nebo  pro tlakovou  zkoušku na
              roztržení podle bodu 7.2 části II.
2.2           VÝPOČTY ČÁSTÍ NAMÁHANÝCH PŘETLAKEM
2.2.1         Nejmenší tloušťka stěny nesmí být menší než největší
              z hodnot určených těmito vzorci:
                       Ph . D
              - a = --------------  mm
                     20 R
                    ------ + Ph
                     4/3
              kde R je nižší hodnota z těchto dvou hodnot:
              (1) Re;
              (2) 0,75  Rm  pro  lahve  normalizačně  žíhané  nebo
                  normalizačně žíhané a popouštěné,
                  0,85 Rm   pro lahve kalené a popouštěné.
                      D
              - a = ----- + 1 mm
                     250
              - a = 1,5 mm
2.2.2         Jestliže se konvexní dno zhotovuje kováním z trubky,
              tloušťka stěny měřená uprostřed tvarovaného dna musí
              být nejméně 1,5 a.
2.2.3         Tloušťka  konkávního dna  lahví nesmí  být po  celém
              průměru  okraje, na  kterém lahev  stojí, menší  než
              2 a.
2.2.4         Aby se  dosáhlo vyhovujícího rozdělení  napětí, musí
              se  tloušťka  stěny  lahve  v  oblasti přechodu mezi
              válcovou částí a dnem zvětšovat postupně.
2.3           KONSTRUKCE A JAKOST PROVEDENÍ
2.3.1         Výrobce u každé lahve kontroluje a ověřuje zda:
              - tloušťka   stěny  není   nikde  menší   než  udává
                výkresová dokumentace,
              - vnitřní  a  vnější  povrch  nevykazuje vady, které
                mohou   negativně  ovlivnit   provozní  bezpečnost
                lahve.
2.3.2         Ovalita válcového  pláště musí být  omezena tak, aby
              rozdíl mezi největším a nejmenším vnějším průměrem v
              tomtéž  průřezu  nebyl  větší   než  1,5  %  střední
              hodnoty  těchto  dvou  průměrů.  Maximální  odchylka
              válcové části pláště od  přímky nesmí překročit 3 mm
              na 1 m délky.
2.3.3         Patní kroužky, pokud jsou na lahvích provedeny, musí
              být   dostatečně  pevné   a  musí   být  vyrobeny  z
              materiálu, který je s ohledem na korozi kompatibilní
              s typem oceli, z níž je lahev vyrobena. Tvar patního
              kroužku  musí lahvi  zajistit dostatečnou stabilitu.
              Patní kroužky nesmějí  umožňovat hromadění vody nebo
              vnikání vody mezi kroužek a lahev.
ČÁST II. Postupy při posuzování shody
1.            EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU
1.1           EHS  schválení  vzoru  podle  této  přílohy může být
              rovněž vydáno pro typovou řadu lahví.
              "Typovou  řadou  lahví"  se  rozumějí lahve stejného
              výrobce,  které se  liší pouze  délkou, avšak  jen v
              těchto mezích:
              - nejmenší  délka  nesmí  být  menší než trojnásobek
                vnějšího průměru lahve;
              - největší  délka  nesmí  být  větší než 1,5-násobek
                délky zkoušené lahve.
2.            ŽÁDOST O EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU
2.1           K žádosti o  EHS schvalování vzoru  se předkládá pro
              každou typovou  řadu lahví dokumentace  potřebná pro
              níže předepsané kontrole a  poskytne dávka 50 lahví,
              z nichž se  odebere požadovaný počet  lahví pro níže
              uvedené   zkoušky,   jakož   i   veškeré  požadované
              doplňkové informace.  Uvádí se druh,  teploty a doby
              výdrže tepelného zpracování  a předloží se osvědčení
              o rozboru taveb oceli dodané pro výrobu lahví.
2.2           Žádost  a  příslušná  korespondence  se vyhotovuje v
              českém  jazyce.  V  českém   jazyce  se  vyhovují  i
              přiložené dokumenty.
2.3           Žádost musí obsahovat tyto informace:
              - jméno  a  adresu  výrobce  nebo  žadatele,  jejich
                zplnomocněného zástupce, jakož  i místo nebo místa
                výroby lahví,
              - kategorii lahve,
              - uvažovaný  účel  použití   nebo  zakázané  způsoby
                použití,
              - technické údaje,
              - obchodní název, jestliže existuje, nebo typ.
2.4           K žádosti se přikládají  dvě vyhotovení požadovaných
              dokumentů, zejména:
2.4.1         Popis obsahující:
              - materiálové  specifikace,   konstrukční  metody  a
                pevnostní výpočty lahví,
              - namontovaná bezpečnostní zařízení,
              - místa,  kde mají  být umístěny  značky schválení a
                ověření  stanovené v  této příloze,  jakož i další
                značky stanovené zvláštními předpisy.
2.4.2         Výkresy  celkového uspořádání,  a kde  je to vhodné,
              detailní výkresy důležitých konstrukčních dílů.
2.4.3         Další informace stanovené v této příloze.
2.4.4         Prohlášení, že  pro tentýž vzor  lahve nebyla podána
              jiná žádost o EHS schvalování vzoru.
3.            PŘEZKOUŠENÍ PRO EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU
3.1           Přezkoušení pro EHS schvalování  vzoru se provádí na
              základě  výkresů,  a  kde  je  to  vhodné, na vzorku
              lahví.
              Přezkoušení musí obsahovat:
              a) prověření konstrukčních výpočtů, výrobních metod,
                 jakosti provedení a materiálů;
              b) kde   je  to   vhodné,  prověření  bezpečnostních
                 zařízení   a   měřících   přístrojů   a   způsobů
                 instalace.
3.2           V průběhu  postupu  pro  EHS  schvalování  vzoru  se
              ověří, zda:
              - jsou správné výpočty uvedené v bodě 2.2 části I.,
              - tloušťka stěn na  dvou lahvích vyhovuje požadavkům
                bodu 2.2  části I., přičemž měření  se provedou na
                třech příčných řezech a  po celém obvodu podélných
                řezů dna a horní zaoblené části,
              - jsou splněny podmínky uvedené v bodech 2.1 a 2.3.3
                části I.,
              - jsou  u  všech  vybraných  lahví splněny požadavky
                bodu 2.3.2 části I.,
              - vnitřní i vnější povrchy lahví jsou bez vad, které
                by je činily nebezpečnými.
3.2.1         na vybraných lahvích se provedou tyto zkoušky:
              - zkoušky podle bodu 7.1  části II. na dvou lahvích;
                je-li však  délka lahve 1500  mm či více,  zkouška
                tahem  v  podélném  směru  a  ohybové  zkoušky  se
                provedou na zkušebních tyčích odebraných z horní a
                dolní části pláště,
              - zkoušku podle bodu 7.2 části II. na dvou lahvích,
              - zkoušku podle bodu 7.3 části II. na dvou lahvích,
              - zkoušku podle bodu 7.5 části II. na jedné lahvi,
              - zkoušku podle bodu 7.7  části II. na všech lahvích
                vzorku.
4.            CERTIFIKÁT EHS SCHVÁLENÍ VZORU
4.1           Certifikát    schválení   vzoru    obsahuje   závěry
              přezkoušení  vzoru a  uvádí všechny  podmínky, jimiž
              může  být schválení  vázáno. Doplňují  jej popisy  a
              výkresy nutné pro  identifikaci vzoru, popřípadě pro
              vysvětlení jeho funkce. Vzor certifikátu je uveden v
              části VI. této přílohy.
5.            ZVEŘEJNĚNÍ EHS SCHVÁLENÍ VZORU
5.1           Současně s oznámením  zainteresované straně se zašle
              kopie  certifikátu  EHS  schválení  vzoru  Komisi  a
              ostatním  státům, které  mohou rovněž  obdržet kopie
              definitivní technické dokumentace  lahve a protokoly
              o provedených přezkoušeních a zkouškách.
5.2           Odejmutí EHS schválení vzoru se zveřejňuje v souladu
              s postupem stanoveným v bodě 5.1.
5.3           O odmítnutí EHS schválení  vzoru, se uvědomí ostatní
              státy a Komisi.
6.            EHS OVĚŘENÍ
6.1           Pro účely EHS ověření výrobce lahví:
6.1.1         předloží autorizované osobě certifikát EHS schválení
              vzoru;
6.1.2         předloží  autorizované  osobě  osvědčení  o  rozboru
              taveb oceli dodané pro výrobu lahví;
6.1.3         musí být schopen identifikovat tavbu oceli, z níž je
              kterákoli lahev vyrobena;
6.1.4         předloží autorizované osobě  dokumentaci týkající se
              tepelného zpracování,  nutnou k osvědčení,  že lahve
              jím  dodané jsou  ve stavu  buď normalizačně žíhaném
              nebo kaleném a popouštěném,  a uvede použité tepelné
              zpracování;
6.1.5         předloží autorizované osobě  seznam lahví s uvedením
              čísel a nápisů požadovaných v části III.
6.1.6         EHS  ověření  se  může  provádět  v  jedné nebo více
              etapách.
6.1.7         podle požadavků uvedených v této příloze:
6.1.7.1       se EHS ověření provádí pouze  v jedné etapě u lahví,
              které  při výstupu  z výrobního  závodu tvoří  jeden
              celek, to znamená u lahví, které mohou být dopraveny
              na místo instalace bez rozebrání;
6.1.7.2       se  ověřováním  musí  zejména  zabezpečit, aby lahev
              vyhovovala schválenému vzoru,  nebo, v případě lahví
              vyjmutých   z  EHS   schvalování  vzoru   vyhovovala
              požadavkům uvedeným v této příloze.
6.2           Podstata EHS ověření
6.2.1         Ověření obsahuje:
              - přezkoušení jakosti materiálů,
              - prověření konstrukčních  výpočtů, výrobních metod,
                jakosti provedení a použitých materiálů,
              - vnitřní   prohlídku  skládající   se  z   kontroly
                vnitřních částí a svarů,
              - tlakovou zkoušku,
              - kontrolu    všech   bezpečnostních    zařízení   a
                namontovaných měřicích přístrojů,
              - vnější prohlídku různých částí lahve,
              - provozní zkoušku, je-li požadována.
6.3           V průběhu EHS ověření
6.3.1         Autorizovaná osoba:
              - zjišťuje, zda  byl dodán certifikát  EHS schválení
                vzoru a zda lahve jsou s ním ve shodě,
              - zkontroluje    dokumenty   obsahující    údaje   o
                materiálech,
              - zkontroluje, zda byly  splněny technické požadavky
                uvedené v  bodě 2 části  I., a zejména  na základě
                vnější  a v  případě možnosti  i vnitřní  vizuální
                prohlídky  lahve  prověří,  zda  provedení lahví a
                kontroly  uskutečněné výrobcem  v souladu  s bodem
                2.3.1 části I. jsou vyhovující; vizuální prohlídce
                se musí podrobit nejméně 10 % předložených lahví,
              - provede zkoušky podle bodů 7.1 a 7.2 části II.,
              - namátkově   zkontroluje,  zda   informace  předané
                výrobcem v seznamu podle bodu 6.1.5 části II. jsou
                správné,
              - posoudí   výsledky    kontrol   homogenity   dávky
                provedených výrobcem  v souladu s  bodem 7.6 části
                II.
              Jsou-li  výsledky  těchto  kontrol  vyhovující, vydá
              autorizovaná  osoba  certifikát  EHS  ověření  podle
              předlohy v příloze V.
6.3.2         Pro oba  druhy zkoušek předepsaných  v bodech 7.1  a
              7.2 části II. se z každé dávky 202 lahví nebo z její
              části, která byla vyrobena  z téže tavby a podrobila
              se  stanovenému  tepelnému  zpracování  za  stejných
              podmínek, namátkově vyberou dvě lahve.
              Jedna  z lahví  se podrobí  zkouškám podle  bodu 7.1
              části   II.  (mechanickým   zkouškám),  druhá  lahev
              zkoušce  podle  bodu  7.2   části  II.  (zkoušce  na
              roztržení).  Pokud  se  prokáže,  že některá zkouška
              byla provedena nesprávně, nebo  že vznikla chyba při
              měření, musí se zkouška opakovat.
              Jsou-li výsledky jedné či několika zkoušek třeba jen
              částečně  nevyhovující, zjišťuje  autorizovaná osoba
              příčinu.
6.3.2.1       Pokud   nebyly   nevyhovující   výsledky   způsobeny
              tepelným zpracováním, celá dávka nevyhovuje.
6.3.2.2       Jestliže   byly   nevyhovující   výsledky  způsobeny
              tepelným zpracováním,  může výrobce všechny  lahve z
              dávky znovu tepelně zpracovat.
              Po tomto opakovaném tepelném zpracování:
              - výrobce provádí kontrolu podle bodu 7.6 části II.,
              - autorizovaná  osoba provádí  všechny zkoušky podle
                prvního a druhého odstavce bodu 6.3.2.
              Pokud  se  lahve   nepodrobí  opakovanému  tepelnému
              zpracování nebo pokud výsledky  kontrol a zkoušek po
              opakovaném tepelném zpracování nevyhovují požadavkům
              této přílohy, celá dávka nevyhovuje.
6.3.3         Výběr  zkušebních   vzorků  a  všechny   zkoušky  se
              provádějí  za  přítomnosti  a  pod  dozorem zástupce
              autorizované osoby.
6.3.4         Po  provedení všech  stanovených zkoušek  se všechny
              lahve v dávce podrobí hydraulické zkoušce podle bodu
              7.4 části II. za  přítomnosti a pod dozorem zástupce
              autorizované osoby.
7.            ZKOUŠKY
7.1           MECHANICKÉ ZKOUŠKY
7.1.1         Všeobecné požadavky
7.1.1.1       Pokud  tato  příloha   nestanoví  jinak,  mechanické
              zkoušky se provádějí podle těchto norem:
              EURONORM 2-80: zkouška tahem pro ocel;
              EURONORM 3-79: zkouška tvrdosti dle Brinella;
              EURONORM 6-55: zkouška ohybem pro ocel;
              EURONORM 11-80:  zkouška tahem pro  ocelové plechy a
              pásy tloušťky do 3 mm;
              EURONORM 12-55: zkouška ohybem  pro ocelové plechy a
              pásy tloušťky do 3 mm;
              EURONORM  45-63: zkouška  rázem v  ohybu na zkušební
              tyči s vrubem na dvou opěrách.
7.1.1.2       Všechny  mechanické  zkoušky   pro  ověření  jakosti
              materiálu použitého pro výrobu lahví se provádějí na
              zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.
7.1.2         Druhy zkoušek a jejich kritéria
              Každá zkušební lahev se  podrobí jedné zkoušce tahem
              v podélném směru, čtyřem zkouškám ohybem v obvodovém
              směru,  a  pokud  to  umožňuje  tloušťka stěny, třem
              zkouškám  rázem v  ohybu na  zkušebních tyčích šířky
              minimálně  5  mm.  Zkušební  tyče  pro zkoušku rázem
              v ohybu se  odeberou v příčném směru.  V případě, že
              tloušťka   stěny   nebo   průměr   lahve  neumožňuje
              v příčném směru odebrat zkušební tyče široké alespoň
              5 mm,  odeberou se  zkušební tyče  pro zkoušku rázem
              v ohybu v podélném směru.
7.1.2.1       Zkouška tahem
7.1.2.1.1     Zkušební tyč musí odpovídat ustanovením:
              - kapitoly  4   normy  EURONORM  2-80,   je-li  její
                tloušťka rovná 3 mm nebo větší,
              - kapitoly  4  normy   EURONORM  11-80,  je-li  její
                tloušťka  menší než  3  mm.  V tomto  případě bude
                měřená šířka a délka  zkušební tyče 12,5 mm, resp.
                50 mm bez ohledu na tloušťku zkušební tyče.
7.1.2.1.2     Obě strany zkušební tyče, které odpovídají vnitřnímu
              a vnějšímu povrchu, nesmějí být obrobeny.
7.1.2.1.3     Tažnost vyjádřená v procentech nesmí být menší než:
                            25 . 10E3
                           -----------
                              2 Rmt
              Kromě toho tažnost nesmí  být v žádném případě menší
              než:
              - 14  %,  jestliže  se  zkouška  provádí podle normy
                EURONORM 2-80,
              - 11  %,  jestliže  se  zkouška  provádí podle normy
                EURONORM 11-80.
7.1.2.1.4     Zjištěná hodnota pevnosti v tahu nesmí být menší než
              Rm.
              Mez kluzu stanovená při zkoušce tahem musí odpovídat
              hodnotě použité podle bodu  1.1 části I. při výpočtu
              lahve. Horní mez kluzu musí být stanovena z tahového
              diagramu nebo jinou stejně přesnou metodou.
              Zjištěná hodnota  meze kluzu nesmí  být v závislosti
              na okolnostech menší než ReH, ReL nebo Rp0,2.
7.1.2.2       Zkouška ohybem
7.1.2.2.1     Zkouška  ohybem  se  provede  na  zkušebních  tyčích
              získaných  rozříznutím prstence  šířky 25  mm na dvě
              části stejné délky, z  nichž každá může mít obrobeny
              pouze   obvodové   hrany.   Strany   zkušební   tyče
              odpovídající  vnitřnímu  a  vnějšímu  povrchu  stěny
              lahve nesmějí být obrobeny.
7.1.2.2.2     Zkouška ohybem se  provádí na trnu o průměru  d a na
              dvou válcích vzdálených od sebe d + 3 a.
              Během zkoušky musí vnitřní  plocha prstence zůstat v
              dotyku s trnem.
7.1.2.2.3     Zkušební  tyč  nesmí  prasknout,  je-li ohnuta okolo
              trnu tak, že vnitřní  okraje nejsou od sebe vzdáleny
              více  než činí  průměr  trnu  (viz schéma  v příloze
              III).
7.1.2.2.4     Poměr  (n) mezi  průměrem trnu  a tloušťkou zkušební
              tyče nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce 1.
Tabulka 1
--------------------------------------------------
skutečná pevnost v tahu            hodnota n
Rmt v MPa
--------------------------------------------------
do 440 včetně                       2
nad 440 do 520 včetně               3
nad 520 do 600 včetně               4
nad 600 do 700 včetně               5
nad 700 do 800 včetně               6
nad 800 do 900 včetně               7
nad 900                             8
--------------------------------------------------
7.1.2.3       Zkouška rázem v ohybu
7.1.2.3.1     Zkouška rázem  v ohybu se  provádí na zkušební  tyči
              podle normy EURONORM 45-63.
              Všechna  měření vrubové  houževnatosti se  provádějí
              při teplotě -20 st.C.
              Vrub musí být kolmý k povrchu stěn lahve.
              Zkušební tyče pro zkoušku  rázem v ohybu nesmějí být
              rovnány a musí být obrobeny na šesti stranách, avšak
              pouze v rozsahu nutném pro dosažení rovného povrchu.
7.1.2.3.2     Průměrná  hodnota vrubové  houževnatosti zjištěná ze
              tří zkoušek  rázem v ohybu  v podélném nebo  příčném
              směru,  jakož i  každá jednotlivá  zjištěná hodnota,
              nesmí být menší než odpovídající hodnota vyjádřená v
              J/cm2, uvedená v tabulce 2.
Tabulka 2
------------------------------------------------------------------
               oceli, u nichž Rm není   oceli, u nichž Rm je větší
               větší než 650 MPa        než 650 MPa
               ---------------------------------------------------
               podélný       příčný     podélný        příčný
               směr          směr       směr           směr
------------------------------------------------------------------
průměr ze tří
zkušebních      33            17         50             25
tyčí
------------------------------------------------------------------
jednotlivá      26            13         40             20
hodnota
------------------------------------------------------------------
7.2           HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA NA ROZTRŽENÍ
7.2.1         Zkušební podmínky
              Zkoušené lahve musí být označeny podle části III.
7.2.1.1       Hydraulická zkouška na roztržení  se provede ve dvou
              po sobě následujících etapách na zkušebním zařízení,
              které umožňuje  postupné zvyšování přetlaku  v lahvi
              až do jejího roztržení  a grafické znázornění křivky
              závislosti  přetlaku   na  čase.  Zkouška   se  musí
              provádět za pokojové teploty.
7.2.1.2       V průběhu první etapy  se přetlak zvyšuje konstantní
              rychlostí   až  do   začátku  plastické   deformace.
              Rychlost  zvyšování  přetlaku  nesmí  překročit  0,5
              MPa/s.
              Od začátku  plastické deformace (druhá  etapa) nesmí
              být  výkon  čerpadla  větší  než  dvojnásobný oproti
              první  etapě a  musí být  udržován konstantní  až do
              roztržení lahve.
7.2.2         Vyhodnocení zkoušky
7.2.2.1       Vyhodnocení tlakové zkoušky na roztržení zahrnuje:
              - vyhodnocení křivky závislosti přetlaku na čase pro
                určení přetlaku při roztržení,
              - vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů,
              - ověření,  zda  v  případu  lahve  s konkávním dnem
                nedošlo k obrácení tvaru dna.
7.2.2.2       Změřený  přetlak při  roztržení (Pr)  musí být větší
              než hodnota daná vzorcem:
                               20 a  Rm
                        Prt = ----------
                                D - a
7.2.2.3       Zkouška na roztržení nesmí  způsobit rozpad lahve na
              zlomky.
7.2.2.4       Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu, to
              znamená, že okrajové hrany  lomu nesmí být radiální,
              ale  musí   být  skloněny  vůči   rovině  průměru  a
              vykazovat kontrakci.
              Trhlina je přijatelná pouze za těchto podmínek:
              1. V případě lahví o tloušťce "a" do 7,5 mm:
                a) větší část trhliny musí být zřetelně podélná;
                b) trhlina se nesmí několikanásobně rozvětvovat;
                c) trhlina se  nesmí obvodově rozšiřovat  dále než
                   90 st. na každou stranu od své hlavní části;
                d) trhlina  se nesmí  šířit do  částí lahve, které
                   jsou  1,5 krát  silnější než  největší tloušťka
                   měřená v polovině délky lahve;
                e) v případě lahví s  konvexním dnem trhlina nesmí
                   dosáhnout středu dna lahve.
                Požadavek d) však nemusí být splněn:
                a) v případě horní zaoblené  části nebo konvexního
                   dna,  jestliže  se  trhlina  nerozšíří do částí
                   lahve   s  průměrem   menším  než  0,75-násobek
                   jmenovitého vnějšího průměru lahve;
                b) v případě  konkávního dna,  jestliže vzdálenost
                   mezi  nejvzdálenějším bodem  trhliny a  rovinou
                   dna lahve převyšuje 5-násobek tloušťky "a".
              2. V případě lahví o tloušťce "a" přesahující 7,5 mm
                 musí být větší část trhliny zřetelně podélná.
7.2.2.5       Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.
7.3           CYKLICKÁ ÚNAVOVÁ ZKOUŠKA
7.3.1         Zkoušené lahve musí být označeny podle části III.
7.3.2         Cyklická  únavová  zkouška  se  provede  s  použitím
              nekorozivní  kapaliny  na  dvou  lahvích,  u kterých
              výrobce zaručuje, že jsou dostatečně reprezentativní
              pro  minimální konstrukční  hodnoty specifikované  v
              konstrukčním návrhu.
7.3.3         Horní cyklický přetlak je roven buď přetlaku Ph nebo
              jeho dvěma třetinám.
              Dolní cyklický přetlak nesmí  překročit 10 % hodnoty
              horního cyklického přetlaku.
              Minimální počet cyklů a maximální zkušební frekvence
              jsou uvedeny v tabulce 3:
Tabulka 3
-----------------------------------------------------------------
Maximální použitý přetlak           Ph             2/3 Ph
-----------------------------------------------------------------
Minimální počet cyklů               12 000         80 000
-----------------------------------------------------------------
Maximální počet cyklů za minutu     5              12
-----------------------------------------------------------------
              Teplota  měřená na  vnější stěně  lahve nesmí  během
              zkoušky překročit 50 st.C.
              Zkouška  se  považuje   za  vyhovující,  když  lahev
              dosáhne  požadovaného počtu  cyklů, aniž  se projeví
              netěsnost.
7.4           HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA
7.4.1         Přetlak vody  v lahvi se  musí zvětšovat rovnoměrnou
              rychlostí až do dosažení přetlaku Ph.
7.4.2         Lahev  musí  zůstat   pod  přetlakem  Ph  dostatečně
              dlouho, aby  se prokázalo, že  přetlak nemá tendenci
              klesat a že nedochází k úniku kapaliny.
7.4.3         Po zkoušce nesmí lahev vykazovat trvalou deformaci.
7.4.4         Lahve,  které  nesplní  požadavky  zkoušky, musí být
              vyřazeny.
7.5           KONTROLA HOMOGENITY LAHVE
              Touto zkouškou  se ověří, zda kterékoli  dva body na
              vnějším povrchu  lahve nevykazují rozdíl  v tvrdosti
              větší  než  25  HB.  Kontrola  se  provádí  na  dvou
              příčných řezech  lahve poblíž hrdla  a dna, vždy  ve
              čtyřech rovnoměrně vzdálených bodech.
7.6           KONTROLA HOMOGENITY DÁVKY
              Touto zkouškou,  kterou provádí výrobce,  se měřením
              tvrdosti  nebo jiným  vhodným způsobem  ověřuje, zda
              nedošlo  k  chybě   při  volbě  výchozího  materiálu
              (plechu,   předvalku,  trubky)   nebo  při  tepelném
              zpracování.  V případě  lahví normalizačně žíhaných,
              ale nepopouštěných, se  tato zkouška nemusí provádět
              na každé lahvi.
7.7           KONTROLA DNA
              Středem dna  lahve se provede podélný  řez a jeden z
              takto získaných  povrchů se vyleští  pro zkoušku při
              pětinásobném až desetinásobném zvětšení.
              Lahev  se  považuje   za  vadnou,  jsou-li  zjištěny
              trhliny.  Za vadnou  se považuje  i tehdy,  jestliže
              rozměry  přítomných pórů  či vměstků  se ukazují tak
              velké, že může být ohrožena bezpečnost.
ČÁST III. Značky a nápisy
1.            OBECNĚ
1.1           Značky  a  nápisy  uvedené  v  tomto  bodě  musí být
              vyraženy viditelně, čitelně  a nesmazatelně na horní
              zaoblené části lahve.
1.2           V případě lahví o objemu do 15 l lze značky a nápisy
              vyrazit buď  na horní zaoblenou  část nebo na  jinou
              část lahve dostatečné tloušťky.
              Příklady značek a nápisů jsou znázorněny v nákresu v
              části IV.
2.            RAŽENÍ ZNAČEK
2.1           Značka EHS schválení vzoru se vyrazí v tomto pořadí:
              - na  lahve, které  podléhají EHS  schválení vzoru a
                EHS ověření:
                - stylizované písmeno epsilon,
                - pořadové  číslo 1  označující skupinu  bezešvých
                  ocelových lahví na plyny,
                - velké  písmeno (nebo  písmena) označující  stát,
                  který udělil EHS schválení vzoru, a poslední dvě
                  číslice roku, kdy bylo schválení vzoru uděleno,
                - číslo EHS schválení vzoru  (příklad: epsilon 1 D
                  79 45);
              Příklad této značky je uveden v bodě 2.4.1.
2.2           Pro   případy  kdy   není  vyžadováno   pro  určitou
              kategorii lahví EHS ověření pak po ověření, že každá
              lahev vyhovuje požadavkům na tuto kategorii, připojí
              výrobce  na  lahev  na  vlastní  odpovědnost stejnou
              značku  jako  je  značka  EHS  schválení  vzoru, ale
              umístěnou v šestiúhelníku.
              Příklad této značky je uveden v bodě 2.4.2.
2.3           Autorizovaná osoba  připojuje  značku EHS  ověření v
              tomto pořadí:
              - malé písmeno "e",
              - velké písmeno  (nebo písmena) označující  stát, ve
                kterém  bylo  ověření  provedeno,  popřípadě jedno
                nebo dvě čísla označující územní oblast,
              - značku  autorizované  osoby  připojenou ověřujícím
                zaměstnancem,  popřípadě spolu  se značkou  tohoto
                zaměstnance,
              - šestiúhelník,
              - datum ověření: rok, měsíc (příklad: e D x 80/01).
2.4           ZNAČKY TÝKAJÍCÍ SE EHS SCHVÁLENÍ VZORU
2.4.1         Značka EHS schválení vzoru (viz bod 2.1)
Příklad:
 2.4.2         Značka EHS  schválení vzoru a vyjmutí  z EHS ověření
              (viz bod 2.2)
Příklad:
2.4.2         Značka EHS  schválení vzoru a vyjmutí  z EHS ověření
              (viz bod 2.2)
Příklad:
 3.            ZNAČKY EHS OVĚŘENÍ
3.1           Popis značek EHS ověření
3.1.1         Značky  EHS  ověření,  které  se  připojují na lahev
              podle bodu 2.2 jsou tyto:
3.1.1.1       Značka  konečného  EHS  ověření  se  skládá  ze dvou
              značek:, kdy:
3.1.1.1.1     první značku tvoří písmeno "e", které obsahuje:
              - v horní  polovině  velké  písmeno  (velká písmena)
                označující stát,  kde se ověření  provádělo, pokud
                je  to  nutné,  spolu  s  jedním  nebo dvěma čísly
                označujícími územní členění,
              - v dolní   polovině   značku   autorizované   osoby
                připojenou ověřujícím technikem, popřípadě spolu s
                jeho značkou;
3.1.1.1.2     druhá  značka se  skládá z  data ověření  umístěného
              uvnitř šestiúhelníku s přesností dle této přílohy.
3.1.1.2       Značku dílčího EHS ověření tvoří pouze první značka
              Jestliže nádoba nemůže být smontována v místě výroby
              nebo  pokud  by  její  doprava  mohla  ovlivnit její
              vlastnosti,  je  nutno  provádět  EHS  ověření tímto
              způsobem:
              - ověření nádoby v místě výroby autorizovanou osobou
                země  původu,  která  za  předpokladu,  že  nádoba
                vyhovuje   požadavkům  EHS,   připojí  značku  "e"
                popsanou v bodě  3.1.1.1.1. a představující značku
                dílčího EHS ověření,
              - konečné   ověření   nádoby   v   místě   instalace
                autorizovanou osobou orgánem země určení, která za
                předpokladu,  že nádoba  vyhovuje požadavkům  EHS,
                připojí  značku  popsanou  v  bodě  3.1.1.1.2, jež
                spolu se značkou dílčího  EHS ověření tvoří značku
                konečného EHS ověření.
3.2           Tvar a rozměry značek
3.2.1         Příklad  značek  popsaných   v  bodech  3.1.1.1.1  a
              3.1.1.1.2 je znázorněn na níže uvedených obrázcích 1
              a 2.
              Pokud  není  stanoveno  jinak,  musí  být  písmena a
              číslice každé značky vysoké nejméně 5 mm.
3.2.2         Autorizovaná osoba  informuje příslušné notifikované
              osoby ostatních  států o svém  ustavení a předá  jim
              kopie  vyobrazení  značek  EHS  ověření,  které bude
              používat.
3.3           Připojování značek
3.3.1         Značka   konečného   EHS   ověření   se  připojí  na
              požadované místo na lahev  po jejím konečném ověření
              a uznání za vyhovující požadavkům EHS.
3.3.2         Jestliže se ověřování provádí  ve více etapách, musí
              být v  místě výroby připojena na  lahev nebo na její
              část značka  dílčího EHS ověření,  která ji označuje
              za   vyhovující   požadavkům   EHS   v   dané  etapě
              ověřovacího  postupu, a  to na  místo zvláště určené
              pro připojení značek nebo  na jiné místo stanovené v
              této příloze.
3.            ZNAČKY EHS OVĚŘENÍ
3.1           Popis značek EHS ověření
3.1.1         Značky  EHS  ověření,  které  se  připojují na lahev
              podle bodu 2.2 jsou tyto:
3.1.1.1       Značka  konečného  EHS  ověření  se  skládá  ze dvou
              značek:, kdy:
3.1.1.1.1     první značku tvoří písmeno "e", které obsahuje:
              - v horní  polovině  velké  písmeno  (velká písmena)
                označující stát,  kde se ověření  provádělo, pokud
                je  to  nutné,  spolu  s  jedním  nebo dvěma čísly
                označujícími územní členění,
              - v dolní   polovině   značku   autorizované   osoby
                připojenou ověřujícím technikem, popřípadě spolu s
                jeho značkou;
3.1.1.1.2     druhá  značka se  skládá z  data ověření  umístěného
              uvnitř šestiúhelníku s přesností dle této přílohy.
3.1.1.2       Značku dílčího EHS ověření tvoří pouze první značka
              Jestliže nádoba nemůže být smontována v místě výroby
              nebo  pokud  by  její  doprava  mohla  ovlivnit její
              vlastnosti,  je  nutno  provádět  EHS  ověření tímto
              způsobem:
              - ověření nádoby v místě výroby autorizovanou osobou
                země  původu,  která  za  předpokladu,  že  nádoba
                vyhovuje   požadavkům  EHS,   připojí  značku  "e"
                popsanou v bodě  3.1.1.1.1. a představující značku
                dílčího EHS ověření,
              - konečné   ověření   nádoby   v   místě   instalace
                autorizovanou osobou orgánem země určení, která za
                předpokladu,  že nádoba  vyhovuje požadavkům  EHS,
                připojí  značku  popsanou  v  bodě  3.1.1.1.2, jež
                spolu se značkou dílčího  EHS ověření tvoří značku
                konečného EHS ověření.
3.2           Tvar a rozměry značek
3.2.1         Příklad  značek  popsaných   v  bodech  3.1.1.1.1  a
              3.1.1.1.2 je znázorněn na níže uvedených obrázcích 1
              a 2.
              Pokud  není  stanoveno  jinak,  musí  být  písmena a
              číslice každé značky vysoké nejméně 5 mm.
3.2.2         Autorizovaná osoba  informuje příslušné notifikované
              osoby ostatních  států o svém  ustavení a předá  jim
              kopie  vyobrazení  značek  EHS  ověření,  které bude
              používat.
3.3           Připojování značek
3.3.1         Značka   konečného   EHS   ověření   se  připojí  na
              požadované místo na lahev  po jejím konečném ověření
              a uznání za vyhovující požadavkům EHS.
3.3.2         Jestliže se ověřování provádí  ve více etapách, musí
              být v  místě výroby připojena na  lahev nebo na její
              část značka  dílčího EHS ověření,  která ji označuje
              za   vyhovující   požadavkům   EHS   v   dané  etapě
              ověřovacího  postupu, a  to na  místo zvláště určené
              pro připojení značek nebo  na jiné místo stanovené v
              této příloze.
 4.            NÁPISY TÝKAJÍCÍ SE PROVEDENÍ
              Vyrazí se tyto nápisy týkající se provedení lahve:
4.1           nápisy týkající se použité oceli:
              - číslo  označující  hodnotu  R  v  MPa,  která byla
                použita jako základ výpočtu,
              - symbol   N   (lahev   normalizačně   žíhaná,  nebo
                normalizačně  žíhaná a  popouštěná) nebo  symbol T
                (lahev kalená a popouštěná);
4.2           nápisy týkající se hydraulické zkoušky:
              hodnota zkušebního přetlaku v 0,1 MPa;
4.3           nápisy týkající se typu lahve:
              hmotnost  lahve  včetně  všech  částí  s lahví pevně
              spojených,  avšak  bez   ventilu,  v  kilogramech  a
              nejmenší objem zaručený výrobcem lahve v litrech;
              Čísla   udávající   hmotnost   a   objem   musí  být
              zaokrouhlena  na  jedno   desetinné  místo.  Hodnota
              objemu  se zaokrouhluje  dolů, hodnota  hmotnosti se
              zaokrouhluje nahoru.
4.4           nápisy týkající se místa původu lahve:
              velké písmeno (nebo písmena) označující zemi původu,
              dále pak značka výrobce a výrobní číslo.
ČÁST IV.
Příklady značek a nápisů
4.            NÁPISY TÝKAJÍCÍ SE PROVEDENÍ
              Vyrazí se tyto nápisy týkající se provedení lahve:
4.1           nápisy týkající se použité oceli:
              - číslo  označující  hodnotu  R  v  MPa,  která byla
                použita jako základ výpočtu,
              - symbol   N   (lahev   normalizačně   žíhaná,  nebo
                normalizačně  žíhaná a  popouštěná) nebo  symbol T
                (lahev kalená a popouštěná);
4.2           nápisy týkající se hydraulické zkoušky:
              hodnota zkušebního přetlaku v 0,1 MPa;
4.3           nápisy týkající se typu lahve:
              hmotnost  lahve  včetně  všech  částí  s lahví pevně
              spojených,  avšak  bez   ventilu,  v  kilogramech  a
              nejmenší objem zaručený výrobcem lahve v litrech;
              Čísla   udávající   hmotnost   a   objem   musí  být
              zaokrouhlena  na  jedno   desetinné  místo.  Hodnota
              objemu  se zaokrouhluje  dolů, hodnota  hmotnosti se
              zaokrouhluje nahoru.
4.4           nápisy týkající se místa původu lahve:
              velké písmeno (nebo písmena) označující zemi původu,
              dále pak značka výrobce a výrobní číslo.
ČÁST IV.
Příklady značek a nápisů
 ČÁST V.
Schéma zkoušky ohybem
ČÁST V.
Schéma zkoušky ohybem
 ČÁST VI.
                 CERTIFIKÁT EHS SCHVÁLENÍ VZORU
Vydal ................................................. na základě
nařízení  vlády  č.  210/2001  Sb.,  kterým  se  stanoví technické
požadavky  na  tlakové  nádoby  na  přepravu  plynů,  v souladu se
směrnicí Rady 84/525/EHS ze 17. září 1984, vztahující se na:
                 BEZEŠVÉ OCELOVÉ LAHVE NA PLYNY
------------------------------------------------------------------
EHS schválení vzoru č. ................... ze dne ................
Typ lahve ........................................................
          (popis typové řady lahví, která obdržela EHS schválení)
Ph ....................... D .................. a ................
Lmin ............. Lmax ........... Vmin .......... Vmax .........
Výrobce nebo zástupce ............................................
                       (jméno a adresa výrobce nebo jeho zástupce)
 .................................................................
 .................................................................
 .................................................................
Značka EHS schválení vzoru epsilon ........... epsilon ...........
Podrobné  údaje o  výsledcích zkoušek  pro EHS  schválení vzoru  a
o hlavních vlastnostech vzoru jsou přiloženy.
Veškeré informace podá ...........................................
                            (jméno a adresa autorizované osoby)
 .................................................................
Vystaveno v ...................... dne ...........................
                                        ....................
                                             (podpis)
       TECHNICKÁ PŘÍLOHA K CERTIFIKÁTU EHS SCHVÁLENÍ VZORU
1. Výsledky EHS přezkoušení vzoru s ohledem na EHS schválení.
2. Informace o hlavních vlastnostech vzoru, zejména:
   - podélný  řez  lahví  typu,  pro  nějž  bylo uděleno schválení
     vzoru, obsahující tyto údaje:
     - jmenovitý vnější průměr, D,
     - nejmenší tloušťku stěny, a,
     - nejmenší tloušťku dna a hrdla,
     - nejmenší a největší délka (nebo délky), Lmin, Lmax;
     - objem nebo objemy, Vmin, Vmax;
     - přetlak, Ph;
     - jméno výrobce/číslo výkresu a datum;
     - název typu lahve;
     - údaje   týkající  se   oceli  podle   bodu  2.1   části  I.
       [druh/chemické  složení/způsob   výroby/tepelné  zpracování
       /zaručené  mechanické  vlastnosti  (pevnost  v  tahu  - mez
       kluzu)].
ČÁST VII.
                              VZOR
                     CERTIFIKÁT EHS OVĚŘENÍ
Podle nařízení vlády č. 210/2001  Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů
Autorizovaná osoba ...............................................
 .................................................................
Datum ............................................................
EHS schválení vzoru č. ...........................................
Popis lahví ......................................................
 .................................................................
EHS ověření č. ...................................................
Výrobní dávka č. ................. až ............................
Výrobce ..........................................................
                        (jméno a adresa)
Země ................................. Značka ....................
Vlastník .........................................................
                        (jméno a adresa)
 .................................................................
 .................................................................
Zákazník .........................................................
                        (jméno a adresa)
 .................................................................
 .................................................................
OVĚŘOVACÍ ZKOUŠKY
1. MĚŘENÍ NA VZORKU LAHVÍ
Zkouška    Dávka      Vodní objem    Hmotnost     Nejmenší změřená
           obsahující                prázdné           tloušťka
                                     lahve
------------------------------------------------------------------
číslo      od č.....  (l)            (kg)     stěny (mm) dna (mm)
           do č.....
-----------------------------------------------------------------
2. MECHANICKÉ ZKOUŠKY PROVEDENÉ NA VZORKU LAHVÍ
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
                     Tahová zkouška                       Zkouška rázem v ohybu
                     ------------------------------------------------------------
Zkouška    Tepelné   Zkušební    Mez    Pevnost  Tažnost  Charpyho zkouška          Zkouška   Hydraulická  Popis lomu
č.       zpracování  tyč podle   kluzu  v tahu      A     vrubové houževnatosti při ohybem    zkouška      (popis nebo
         č.          normy       Re     Rmt               -20 st.C, šířka zkušební  o 180 st. na           přiložené
                     EURONORM                             tyče ... mm               bez       roztržení    schéma)
                                                          -----------------------
                     (a)2-80     [MPa]  [MPa]    (%)      průměrně      minimálně   prasknutí [0,1 MPa]
                     (b)11-80                             J/cm2         J/cm2
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Minimální           stanovené
hodnoty
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Níže  podepsaný  tímto  potvrzuje  úspěšné  provedení  ověřovacích
postupů, zkoušek a kontrol, které jsou předepsány v bodě 6.3 části
II.,  přílohy č.  2 k  nařízení vlády  č. 210/2001  Sb., kterým se
stanoví technické požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů
Zvláštní poznámky ...............................................
 ................................................................
Obecné poznámky .................................................
 ................................................................
Datum ........................ Místo ............................
                               ..................................
                               (podpis zaměstnance autorizované
                                           osoby)
v zastoupení ....................................................
                      (Autorizovaná osoba) 
                               Příl.3
          Technické požadavky na bezešvé lahve na plyny
           z nelegovaného hliníku a hliníkových slitin
ČÁST I. Technické požadavky
1.            SYMBOLY A DEFINICE
1.1           Symboly použité v této příloze mají tento význam:
              Ph  = zkušební přetlak při hydraulické zkoušce v 0,1
                    MPa;
              Pr  = přetlak   při  roztržení   lahve  změřený  při
                    zkoušce na roztržení v 0,1 MPa;
              Prt = výpočtový  nejnižší   teoretický  přetlak  při
                    roztržení v 0,1 MPa;
              Re  = nejmenší hodnota meze  kluzu zaručená výrobcem
                    lahví v MPa;
              Rm  = nejmenší  hodnota  pevnosti  v  tahu  zaručená
                    výrobcem lahví v MPa;
              a   = výpočtová  nejmenší   tloušťka  stěny  válcové
                    části lahve v mm;
              D   = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;
              Rmt = skutečná pevnost v tahu v MPa;
              d   = průměr trnu pro zkoušku ohybem v mm.
1.2           MEZ KLUZU
              Pro  účely   této  přílohy  se   při  výpočtu  částí
              namáhaných  přetlakem  použijí   tyto  hodnoty  meze
              kluzu:
              - v případě hliníkových slitin smluvní mez kluzu při
                0,2 %,  Rp 0,2, to  je hodnota napětí,  při kterém
                trvalá  deformace  dosáhne   0,2  %  měřené  délky
                zkušební tyče,
              - v případě  nelegovaného   hliníku  v  nevytvrzeném
                stavu smluvní mez kluzu při 1 %.
1.3           Pro účely této přílohy  se "přetlakem při roztržení"
              rozumí  přetlak při  dosažení plastické nestability,
              to je nejvyšší přetlak  dosažený při tlakové zkoušce
              na roztržení.
2.            TECHNICKÉ POŽADAVKY
2.1           POUŽITÉ MATERIÁLY, TEPELNÉ A MECHANICKÉ ZPRACOVÁNÍ
2.1.1         Hliníková   slitina   či   nelegovaný   hliník  jsou
              definovány  způsobem  své  výroby,  svým  jmenovitým
              chemickým  složením,   tepelným  zpracováním  lahve,
              odolností  lahve proti  korozi a  svými mechanickými
              vlastnostmi. Výrobce poskytne odpovídající informace
              podle  níže  uvedených  požadavků.  Jakákoli změna v
              těchto informacích  bude považována za  změnu v typu
              materiálu pro účely EHS schvalování vzoru.
2.1.2         Pro výrobu lahví jsou povoleny tyto materiály:
              a) všechny  druhy  nelegovaného  hliníku  obsahující
                 minimálně 99,5 % hliníku,
              b) slitiny hliníku chemického  složení podle tabulky
                 1, které byly  podrobeny tepelnému a mechanickému
                 zpracování podle tabulky 2,
              c) všechny  ostatní  hliníkové   slitiny  mohou  být
                 použity pro výrobu lahví, pokud předem vyhoví při
                 zkoušce korozní odolnosti  podle části II./1 této
                 přílohy.
Tabulka 1
-------------------------------------------------------------------------------
                  Chemické složení v %
                  -------------------------------------------------------------
                  Cu   Mg   Si   Fe   Mn   Zn   Cr   Ti+Zr   Ti   ostatní   Al
                                                                  celkem
-------------------------------------------------------------------------------
Slitina B min.    -    4,0  -    -    0,5  -    -    -       -    -
          max.    0,10 5,1  0,5  0,5  1,0  0,2  0,25 0,20    0,10  0,15  zbytek
-------------------------------------------------------------------------------
Slitina C min.    -    0,6  0,7  -    0,4  -    -    -       -    -
          max.    0,10 1,2  1,3  0,5  1,0  0,2  0,25 -       0,10  0,15  zbytek
-------------------------------------------------------------------------------
Tabulka 2
------------------------------------------------------------------
              Tepelné a mechanické zpracování
------------------------------------------------------------------
Slitina B     V pořadí:
              1. Zpracování polotovaru k potlačení koroze:
                 - doba výdrže určená výrobcem,
                 - teplota mezi 210 a 260 st.C,
              2. Protlačování  se  stupněm  přetvoření  za studena
                 nejvýše 30%.
              3. Tváření horní zaoblené  části: teplota kovu nesmí
                 být na konci operace nižší než 300 st.C.
------------------------------------------------------------------
Slitina C     1. Homogenizace před kalením:
                 - doba výdrže určená výrobcem,
                 - teplota  v žádném  případě nesmí  být nižší než
                   525 st.C nebo vyšší než 550 st.C.
              2. Kalení
              3. Umělé stárnutí:
                 - doba výdrže určená výrobcem,
                 - teplota mezi 140 a 190 st.C.
------------------------------------------------------------------
2.1.3         Předkládá  se  osvědčení  o  rozboru taveb materiálu
              použitého pro výrobu lahví.
2.1.4         Musí   být  umožněno   provádět  nezávislé  chemické
              rozbory.  Tyto  rozbory  se  provedou  na zkušebních
              vzorcích   odebraných  buď   z  polotovaru  dodaného
              výrobci  lahví nebo  ze zhotovených  lahví. Pokud je
              rozhodnuto  odebrat  zkušební  vzorek  z  lahve,  je
              přípustné jej  odebrat z jedné  z lahví, které  byly
              již  předtím  vybrány  pro  mechanické zkoušky podle
              bodu  7.1  nebo  pro  tlakovou  zkoušku na roztržení
              podle bodu 7.2 části II.
2.1.5         Tepelné  a mechanické  zpracování slitin  podle bodu
              2.1.2 písm. b) a c) části II.
2.1.5.1       Poslední operací při výrobě  lahví, mimo obrábění na
              čisto, je umělé stárnutí.
2.1.5.1.1     Uvádí  se  parametry   konečného  zpracování,  které
              provádí, to znamená:
              - jmenovité teploty homogenizace a umělého stárnutí,
              - jmenovité   doby  skutečné   výdrže  na  teplotách
                homogenizace a umělého stárnutí.
              Při   tepelném   zpracování   se   dodržují  uvedené
              parametry v těchto mezích:
              - teplotu homogenizace s přesností + - 5 st.C,
              - teplotu umělého stárnutí s přesností + - 5 st.C,
              - dobu skutečné výdrže s přesností + - 10 %.
2.1.5.1.2     U homogenizace a umělého  stárnutí však výrobce může
              uvést  rozmezí  teplot   s  rozdílem  mezi  krajními
              hodnotami  nepřevyšujícím  20  st.C.  Pro  každou  z
              těchto krajních hodnot  uvede rovněž jmenovitou dobu
              skutečné výdrže.
              Pro  každou  mezilehlou  teplotu  se  jmenovitá doba
              skutečné výdrže určí v případě homogenizace lineární
              interpolací doby výdrže a v případě umělého stárnutí
              lineární interpolací logaritmu doby výdrže.
              Tepelné zpracování se provádí  při teplotě v rozmezí
              uvedeném  pro dobu  skutečné výdrže,  která se nesmí
              lišit  od  jmenovité   doby  výdrže  vypočtené  výše
              uvedeným způsobem o více než 10 %.
2.1.5.1.3     V dokumentaci  předkládané  pro účely EHS ověření se
              uvádí parametry konečného tepelného zpracování.
2.1.5.1.4     Kromě konečného  tepelného zpracování se  uvádí také
              všechna  tepelná  zpracování  provedená  při teplotě
              vyšší než 200 st.C.
2.1.5.2       Výroba lahve nezahrnuje kalení a umělé stárnutí.
2.1.5.2.1     Uvádí se parametry  posledního tepelného zpracování,
              které byly provedeny za  teploty vyšší než 200 st.C,
              přičemž  se  v  případě  potřeby  musí  brát v úvahu
              rozdíly mezi různými částmi lahve.
              Rovněž se  uvádí všechny operace  tváření (například
              protlačování,  tažení  nebo  tváření  horní zaoblené
              části), při nichž teplota  kovu nepřesahuje 200 st.C
              a po kterých nebylo provedeno tepelné zpracování při
              teplotě  vyšší než  zmíněná hodnota,  jakož i poloha
              části tvářeného  tělesa lahve, která  byla podrobena
              největšímu  tváření za  studena, a  příslušný stupeň
              přetvoření za studena.
              Pro účely  tohoto ustanovení se  "stupněm přetvoření
                                        S - s
              za studena" rozumí  poměr ------, kde S je počáteční
                                          s
              průřez a s je konečný průřez.
              Uvedené parametry tepelného  zpracování a tváření se
              dodržují v těchto mezích:
              - dobu tepelného  zpracování s přesností +  - 10 % a
                teplotu s přesností + - 5 st.C,
              - stupeň přetvoření za studena té části lahve, která
                byla podrobena největšímu přetvoření za studena, s
                přesností +  - 6 %, je-li  průměr lahve rovný nebo
                menší 100 mm, a s přesností  + - 3 %, je-li průměr
                větší než 100 mm.
2.1.5.2.2     U tepelného  zpracování  se  však  může uvést rozsah
              teplot   s   rozdílem    mezi   krajními   hodnotami
              nepřevyšujícím 20 st.C. Pro každou z těchto krajních
              hodnot se uvádí jmenovitá  doba skutečné výdrže. Pro
              každou  mezilehlou  teplotu  se  určí jmenovitá doba
              skutečné výdrže lineární interpolací.
              Tepelné zpracování se provádí  při teplotě v rozmezí
              uvedeném  pro dobu  skutečné výdrže,  která se nesmí
              lišit  od  jmenovité   doby  výdrže  vypočtené  výše
              uvedeným způsobem o více než 10 %.
2.1.5.2.3     V dokumentaci předkládané  pro účely EHS  ověření se
              uvádí  parametry  konečného  tepelného  zpracování a
              operace tváření.
2.1.5.3       Pokud  se  výrobce  rozhodne  uvést  rozmezí  teplot
              tepelného   zpracování   podle   bodů   2.1.5.1.2  a
              2.1.5.2.2 části I., pro  účely EHS schvalování vzoru
              předkládá dvě skupiny lahví, jednu složenou z lahví,
              které se podrobily tepelnému zpracování při nejnižší
              teplotě předpokládaného rozmezí, a druhou složenou z
              lahví, které  se podrobily tepelnému  zpracování při
              nejvyšší  teplotě a  při odpovídajících  nejkratších
              dobách výdrže.
2.2           VÝPOČET ČÁSTI NAMÁHANÝCH PŘETLAKEM
2.2.1         Tloušťka stěny  válcové části lahve  nesmí být menší
              než tloušťka vypočítaná dle vzorce:
                                 Ph . D
                           a = ------------ ,
                                 20 R
                                ------ + Ph
                                 4/3
              kde R je nižší hodnota z těchto dvou hodnot:
              - Re
              - 0,85 . Rm
2.2.2         Nejmenší tloušťka  stěny nesmí být  v žádném případě
              menší než    D
                         ----- + 1,5 mm.
                          100
2.2.3         Tloušťka  stěny a  tvar dna  a horní  zaoblené části
              lahve  musí být  takové, aby  byly splněny požadavky
              zkoušek podle bodů 7.2  (zkouška na roztržení) a 7.3
              (cyklická únavová zkouška) části II.
2.2.4         Aby se  dosáhlo vyhovujícího rozdělení  napětí, musí
              se  tloušťka  stěny  lahve  v  oblasti přechodu mezi
              válcovou částí  a dnem zvětšovat  postupně, pokud je
              tloušťka dna větší než tloušťka stěny válcové části.
2.3           KONSTRUKCE A JAKOST PROVEDENÍ
2.3.1         U každé  lahve se  kontroluje tloušťka  stěny a stav
              vnitřního a vnější povrch pro ověření že:
              - tloušťka   stěny  není   nikde  menší   než  udává
                výkresová dokumentace,
              - vnitřní  a  vnější  povrch  lahve nevykazují vady,
                které   by  mohly   negativně  ovlivnit   provozní
                bezpečnost lahve.
2.3.2         Ovalita válcového  pláště musí být  omezena tak, aby
              rozdíl mezi největším a nejmenším vnějším průměrem v
              tomtéž průřezu nebyl větší než 1,5 % střední hodnoty
              těchto  průměrů.  Maximální  odchylka  válcové části
              pláště od přímky nesmí překročit 3 mm na 1 m délky.
2.3.3         Patní kroužky, pokud jsou na lahvích provedeny, musí
              být   dostatečně  pevné   a  musí   být  vyrobeny  z
              materiálu, který je s ohledem na korozi kompatibilní
              s typem materiálu,  z něhož je  lahev vyrobena. Tvar
              patního  kroužku  musí  lahvi  zajistit  dostatečnou
              stabilitu. Patní kroužky nesmějí umožňovat hromadění
              vody nebo vnikání vody mezi kroužek a lahev.
ČÁST II. Postupy při posuzování shody
1.            EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU
1.1           EHS  schválení  vzoru  podle  této  přílohy může být
              rovněž vydáno pro typovou řadu lahví.
              "Typovou  řadou  lahví"  se  rozumějí lahve stejného
              výrobce,  které se  liší pouze  délkou, avšak  jen v
              těchto mezích:
              - nejmenší  délka  nesmí  být  menší než trojnásobek
                vnějšího průměru lahve;
              - největší  délka  nesmí  být  větší než 1,5-násobek
                délky zkoušené lahve.
2.            ŽÁDOST O EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU
2.1           K žádosti  o EHS  schvalování vzoru  se předloží pro
              každou typovou  řadu lahví potřebná  dokumentace pro
              níže předepsané  kontroly a poskytne  dávka 50 lahví
              nebo  dvě dávky  po  25  lahvích podle  bodu 2.1.5.3
              části I., z nichž  se odebere požadovaný počet lahví
              pro níže uvedené zkoušky, jakož i veškeré požadované
              doplňkové informace.
              Uvádí  se druh  tepelného zpracování  a mechanického
              zpracování, jakož i teploty  a doby výdrže tepelného
              zpracování  podle  bodu  2.1.5   části  I.  Dále  se
              předloží   osvědčení  o   rozboru  taveb   materiálu
              použitého při výrobě lahví.
2.2           Žádost  a  příslušná  korespondence  se vyhotovuje v
              českém  jazyce.  V  českém  jazyce  se  vyhotovují i
              přiložené dokumenty.
2.3           Žádost musí obsahovat tyto informace:
              - jméno  a  adresu  výrobce  nebo  žadatele,  jejich
                zplnomocněného zástupce, jakož  i místo nebo místa
                výroby lahví,
              - kategorii lahví,
              - uvažovaný  účel  použití   nebo  zakázané  způsoby
                použití,
              - technické údaje,
              - obchodní název, jestliže existuje, nebo typ.
2.4           K žádosti se přikládají  dvě vyhotovení požadovaných
              dokumentů, zejména:
2.4.1         Popis obsahující:
              - materiálové  specifikace,   konstrukční  metody  a
                pevnostní výpočty lahví,
              - namontovaná bezpečnostní zařízení,
              - místa,  kde mají  být umístěny  značky schválení a
                ověření  dle této  přílohy, jakož  i další  značky
                stanovené zvláštními předpisy.
2.4.2         Výkresy  celkového uspořádání,  a kde  je to vhodné,
              detailní výkresy důležitých konstrukčních dílů.
2.4.3         Další informace stanovené v této příloze.
2.4.4         Prohlášení, že  pro tentýž vzor  lahve nebyla podána
              jiná žádost o EHS schvalování vzoru.
3.            PŘEZKOUŠENÍ PRO EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU
3.1           Přezkoušení pro EHS schvalování  vzoru se provádí na
              základě  výkresů,  a  kde  je  to  vhodné, na vzorku
              lahví.
              Přezkoušení musí obsahovat:
              a) prověření konstrukčních výpočtů, výrobních metod,
                 jakosti provedení a materiálů;
              b) kde   je  to   vhodné,  prověření  bezpečnostních
                 zařízení   a   měřících   přístrojů   a   způsobů
                 instalace.
3.2           V průběhu postupu pro EHS schvalování vzoru dle této
              přílohy se ověří, zda:
              - jsou správné výpočty uvedené v bodě 2.2 část I.,
              - tloušťka stěn na  dvou lahvích vyhovuje požadavkům
                bodu 2.2  část I., přičemž měření  se provádějí na
                třech příčných řezech a  po celém obvodu podélných
                řezů dna a horní zaoblené části,
              - jsou splněny podmínky uvedené v bodech 2.1 a 2.3.3
                část I.,
              - jsou  u  všech  lahví  vybraných  k  této  zkoušce
                splněny požadavky bodu 2.3.2 část I.,
              - vnitřní i vnější povrchy lahví jsou bez vad, které
                by je činily nebezpečnými.
3.2.1         Na vybraných lahvích se provedou tyto zkoušky:
              - zkoušku   korozní   odolnosti:   odolnosti   proti
                mezikrystalické korozi a korozi  pod napětím na 12
                zkušebních  tělesech  podle  popisu  v části II./1
                této přílohy,
              - zkoušky podle  bodu 7.1 část II.  na dvou lahvích;
                je-li však  délka lahve 1500  mm či více,  zkouška
                tahem  v  podélném  směru  a  ohybová  zkouška  se
                provedou na zkušebních tyčích odebraných z horní a
                dolní části pláště,
              - zkoušku podle bodu 7.2 části II. na dvou lahvích,
              - zkoušku podle bodu 7.3 části II. na dvou lahvích,
              - zkoušku podle bodu 7.5 části II. na jedné lahvi,
              - zkoušku podle bodu 7.7  části II. na všech lahvích
                vzorku.
4.            CERTIFIKÁT EHS SCHVÁLENÍ VZORU
4.1           Certifikát    schválení   vzoru    obsahuje   závěry
              přezkoušení  vzoru a  uvádí všechny  podmínky, jimiž
              může  být schválení  vázáno. Doplňují  jej popisy  a
              výkresy nutné pro  identifikaci vzoru, popřípadě pro
              vysvětlení jeho funkce. Vzor certifikátu je uveden v
              části IV. této přílohy.
5.            ZVEŘEJNĚNÍ EHS SCHVÁLENÍ VZORU
5.1           Současně s oznámením  zainteresované straně se zašle
              kopie  certifikátu  EHS  schválení  vzoru  Komisi  a
              ostatním  státům, které  mohou rovněž  obdržet kopie
              definitivní technické dokumentace  lahve a protokoly
              o provedených přezkoušeních a zkouškách.
5.2           Odejmutí EHS schválení vzoru se zveřejňuje v souladu
              s postupem stanoveným v bodě 5.1.
5.3           O odmítnutí EHS schválení  vzoru, se uvědomí ostatní
              státy a Komise.
6.            EHS OVĚŘENÍ
6.1           Pro  účely  EHS   ověření  výrobce  lahví  předkládá
              autorizované osobě:
6.1.1         certifikát EHS schválení vzoru;
6.1.2         osvědčení o rozboru ingotu tavby materiálu použitého
              pro výrobu lahví;
6.1.3         prostředky k identifikaci tavby,  z níž je kterákoli
              lahev vyrobena;
6.1.4         dokumentaci  týkající  se   tepelného  zpracování  a
              mechanického  zpracování a  uvést použité zpracování
              podle bodu 2.1.5 části I.;
6.1.5         seznam lahví s uvedením  čísel a nápisů požadovaných
              v části III.
6.1.6         EHS  ověření  se  může  provádět  v  jedné nebo více
              etapách podle požadavků uvedených v příloze 3:
6.1.6.1       EHS ověření se provádí pouze  v jedné etapě u lahví,
              které  při výstupu  z výrobního  závodu tvoří  jeden
              celek, to  jsou lahve, které mohou  být dopraveny na
              místo instalace bez rozebrání;
6.1.6.2       lahve,  které nejsou  odesílány jako  jeden kus,  se
              ověřují ve dvou nebo více etapách;
6.1.6.3       ověřováním  se  musí  zejména  zajistit,  aby  lahev
              vyhovovala schválenému vzoru,  nebo, v případě lahví
              vyjmutých  z  EHS  schválení  vzoru,  aby vyhovovala
              požadavkům uvedeným v této příloze.
6.2           Podstata EHS ověření
6.2.1         Podle  požadavků  uvedených  v  této příloze ověření
              zahrnuje:
              - přezkoušení jakosti materiálů,
              - prověření konstrukčních  výpočtů, výrobních metod,
                jakosti provedení a použitých materiálů,
              - vnitřní   prohlídku  skládající   se  z   kontroly
                vnitřních částí a svarů,
              - tlakovou zkoušku,
              - kontrolu    všech   bezpečnostních    zařízení   a
                namontovaných měřicích přístrojů,
              - vnější prohlídku různých částí lahve,
              - provozní zkoušku, je-li požadována.
6.3           V průběhu EHS ověření:
6.3.1         Autorizovaná osoba:
              - zjišťuje, zda  byl dodán certifikát  EHS schválení
                vzoru a zda lahve jsou s ním ve shodě,
              - zkontroluje    dokumenty   obsahující    údaje   o
                materiálech,
              - zkontroluje, zda byly  splněny technické požadavky
                uvedené v  bodě 2 části  I., a zejména  na základě
                vnější  a v  případě možnosti  i vnitřní  vizuální
                prohlídky  lahve  prověří,  zda  provedení lahví a
                zkoušky  uskutečněné  výrobcem  v  souladu s bodem
                2.4.1 části I. jsou vyhovující; vizuální prohlídce
                se musí podrobit nejméně 10 % předložených lahví,
              - na slitinách  podle bodu 2.1.2  písm. c) části  I.
                této  přílohy  provede   zkoušku  odolnosti  proti
                mezikrystalické korozi,  a to na  třech zkušebních
                tělesech odebraných po jednom z každé části (horní
                zaoblená  část, plášť,  dno) v  souladu s  bodem 1
                části II.,
              - provede zkoušky podle bodů 7.1 a 7.2 části II.,
              - zkontroluje,  zda  informace  předané  výrobcem  v
                seznamu  podle  bodu   6.1.5  jsou  správné;  tato
                kontrola se provádí namátkově,
              - posoudí   výsledky   kontroly   homogenity   dávky
                provedené výrobcem v souladu s bodem 7.6 části II.
              Jsou-li  výsledky  těchto  kontrol  vyhovující, vydá
              autorizovaná  osoba  certifikát  EHS  ověření  podle
              předlohy dle části V. této přílohy.
6.3.2         Pro oba  druhy zkoušek předepsaných  v bodech 7.1  a
              7.2 části II. se z každé dávky 202 lahví nebo z její
              části, která byla vyrobena  z téže tavby a podrobila
              se  předepsanému  tepelnému  zpracování  za stejných
              podmínek, namátkově vyberou dvě lahve.
              Jedna  z lahví  se podrobí  zkouškám podle  bodu 7.1
              části   II.  (mechanickým   zkouškám),  druhá  lahev
              zkoušce  podle  bodu  7.2   části  II.  (zkoušce  na
              roztržení).  Pokud  se  prokáže,  že některá zkouška
              byla provedena  nesprávně nebo že  vznikla chyba při
              měření, musí se zkouška opakovat.
              Jsou-li výsledky jedné či několika zkoušek třeba jen
              částečně  nevyhovujících,  je  výrobce  povinen  pod
              dohledem autorizované osoby zjistit příčinu.
6.3.2.1       Pokud   nebyly   nevyhovující   výsledky   způsobeny
              tepelným zpracováním, celá dávka nevyhovuje.
6.3.2.2       Jestliže   byly   nevyhovující   výsledky  způsobeny
              tepelným zpracováním, mohou se všechny lahve z dávky
              podrobit  dalšímu tepelnému  zpracování. Toto  další
              zpracování může být pouze jedno.
              V tomto případě:
              - výrobce provede kontrolu podle bodu 7.6 část II.,
              - autorizovaná  osoba provede  všechny zkoušky podle
                bodu 6.2.2.
              Výsledky zkoušek provedených po tomto novém tepelném
              zpracování  musí splňovat  požadavky uvedené  v této
              příloze.
6.3.3         Výběr  zkušebních   vzorků  a  všechny   zkoušky  se
              provádějí  za  přítomnosti  a  pod  dozorem zástupce
              autorizované osoby.  V případě zkoušky  podle čtvrté
              odrážky bodu 6.2.1 se může autorizovaná osoba omezit
              na   to,  že   bude  zastoupena   pouze  při  výběru
              zkušebních vzorků a přezkoumání výsledků.
6.3.4         Po  provedení všech  stanovených zkoušek  se všechny
              lahve  v  dávce  musí  podrobit  hydraulické zkoušce
              podle  bodu  7.4  části  II.  za  přítomnosti  a pod
              dozorem zástupce autorizované osoby.
7.            ZKOUŠKY
7.1           MECHANICKÉ ZKOUŠKY
              S výjimkou  požadavků, které  jsou uvedeny  níže, se
              mechanické zkoušky provádějí podle těchto norem:
              EURONORM 2-80: zkouška tahem pro ocel,
              EURONORM 3-79: zkouška tvrdosti dle Brinella,
              EURONORM 6-55: zkouška ohybem pro ocel,
              EURONORM 11-80:  zkouška tahem pro  ocelové plechy a
              pásy tloušťky do 3 mm,
              EURONORM 12-55: zkouška ohybem  pro ocelové plechy a
              pásy tloušťky do 3 mm.
7.1.1         Všeobecné požadavky
              Všechny  mechanické  zkoušky   pro  ověření  jakosti
              materiálu použitého pro výrobu lahví se provádějí na
              zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.
7.1.2         Druhy zkoušek a vyhodnocení výsledků zkoušek
              Na  každé zkušební  lahvi se  provede jedna  zkouška
              tahem  v podélném  směru  a  čtyři zkoušky  ohybem v
              obvodovém směru.
7.1.2.1       Zkouška tahem
7.1.2.1.1     Zkušební  tyč  pro   zkoušku  tahem  musí  odpovídat
              ustanovením:
              - kapitoly  4   normy  EURONORM  2-80,   je-li  její
                tloušťka 3 mm nebo větší,
              - kapitoly  4  normy   EURONORM  11-80,  je-li  její
                tloušťka  menší než  3  mm.  V tomto  případě bude
                měřená šířka a délka  zkušební tyče 12,5 mm, resp.
                50 mm bez ohledu na tloušťku zkušební tyče.
              Obě strany zkušební tyče, které odpovídají vnitřnímu
              a vnějšímu   povrchu   stěny   lahve,   nesmějí  být
              obrobeny.
7.1.2.1.2     - U slitin C  podle bodu 2.1.2  písm. b) části  I. a
                slitin podle  bodu 2.1.2 písm. c)  části I., nesmí
                být tažnost menší než 12 %.
              - U slitin  B podle  bodu  2.1.2  písm. b)  části I.
                nesmí  být tažnost  menší  než  12 %,  jestliže se
                tahová  zkouška  provádí  na  jediné zkušební tyči
                odebrané  ze stěny  lahve. Zkouška  tahem může být
                rovněž  provedena  na  čtyřech  zkušebních  tyčích
                odebraných z poloh rovnoměrně rozložených po stěně
                lahve. V  tomto případě je  nutno dosáhnout těchto
                výsledků:
                - žádná  jednotlivá  hodnota  tažnosti  nesmí  být
                  menší než 11 %,
                - průměr ze čtyř měření  tažnosti musí být alespoň
                  12 %,
                - v případě nelegovaného hliníku nesmí být tažnost
                  menší než 12 %.
7.1.2.1.3     Zjištěná hodnota pevnosti v tahu nesmí být menší než
              Rm.
              Mez  kluzu, která  se stanovuje  při zkoušce  tahem,
              musí odpovídat hodnotě použité  podle bodu 1.1 části
              I. při výpočtu lahve.
              Zjištěná hodnota meze kluzu nesmí být menší než Re.
7.1.2.2       Zkouška ohybem
7.1.2.2.1     Zkouška  ohybem  se  provádí  na  zkušebních  tyčích
              získaných  rozříznutím  prstence  šířky  3.a  na dvě
              stejné  části;  v  žádném  případě  nesmí  být šířka
              zkušební tyče  menší než 25 mm.  Každý prstenec může
              být  obroben  pouze  na  okrajích.  Okraje nesmí mít
              poloměr  zaoblení větší  než 1/10  tloušťky zkušební
              tyče nebo mohou být sraženy pod úhlem 45 st.
7.1.2.2.2     Zkouška ohybem se  provádí na trnu o průměru  d a na
              dvou  válcích  vzdálených  od sebe  d  +  3 a. Během
              zkoušky musí vnitřní plocha prstence zůstat v dotyku
              s trnem.
7.1.2.2.3     Zkušební  tyč  nesmí  prasknout,  je-li ohnuta okolo
              trnu tak, že vnitřní  okraje nejsou od sebe vzdáleny
              více, než  činí průměr trnu (viz  schéma v dodatku 2
              této přílohy).
7.1.2.2.4     Poměr  (n) mezi  průměrem trnu  a tloušťkou zkušební
              tyče nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce 1.
Tabulka 1
-------------------------------------------------------
skutečná pevnost v tahu              hodnota n
Rmt v MPa
-------------------------------------------------------
do 220 včetně                         5
nad 220 do 330 včetně                 6
nad 330 do 440 včetně                 7
nad 440                               8
-------------------------------------------------------
7.2           HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA NA ROZTRŽENÍ
7.2.1         Zkušební podmínky
              Zkoušené lahve musí být označeny podle části III.
7.2.1.1       Hydraulická zkouška na roztržení  se provádí ve dvou
              po sobě následujících etapách na zkušebním zařízení,
              které umožňuje  postupné zvyšování přetlaku  v lahvi
              až do jejího roztržení  a grafické znázornění křivky
              závislosti  přetlaku   na  čase.  Zkouška   se  musí
              provádět za pokojové teploty.
7.2.1.2       V průběhu první etapy  se přetlak zvyšuje konstantní
              rychlostí   až  do   začátku  plastické   deformace.
              Rychlost  zvyšování  přetlaku  nesmí  překročit  0,5
              MPa/s.
              Od začátku  plastické deformace (druhá  etapa) nesmí
              být  výkon  čerpadla  větší  než  dvojnásobný oproti
              první  etapě a  musí být  udržován konstantní  až do
              roztržení lahve.
7.2.2         Vyhodnocení zkoušky
7.2.2.1       Vyhodnocení zkoušky na roztržení zahrnuje:
              - vyhodnocení křivky závislosti přetlaku na čase pro
                určení přetlaku při roztržení,
              - vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů,
              - ověření,  zda  v  případě  lahve  s konkávním dnem
                nedošlo k obrácení tvaru dna.
7.2.2.2       Změřený  přetlak při  roztržení (Pr)  musí být větší
              než hodnota daná vzorcem:
                                     20a x Rm
                             Prt = --------------
                                       D - a
7.2.2.3       Zkouška na roztržení nesmí  způsobit rozpad lahve na
              zlomky.
7.2.2.4       Hlavní trhlina nesmí mít  charakter křehkého lomu to
              znamená, že okrajové hrany  lomu nesmí být radiální,
              ale  musí   být  skloněny  vůči   rovině  průměru  a
              vykazovat kontrakci.
              Trhlina je přijatelná pouze za těchto podmínek:
              - v případě lahví o tloušťce stěny "a" do 13 mm:
              - větší část trhliny musí být zřetelně podélná,
              - trhlina se nesmí několikanásobně rozvětvovat,
              - trhlina se  nesmí obvodově rozšiřovat  dále než 90
                st. na každou stranu od své hlavní části,
              - trhlina se nesmí šířit  do částí lahve, které jsou
                1,5 krát  silnější než největší  tloušťka měřená v
                polovině délky lahve; v  případě lahví s konvexním
                dnem nesmí trhlina dosáhnout středu dna lahve;
              - v případě lahví  o tloušťce "a"  přesahující 13 mm
                musí být větší část trhliny zřetelně podélná.
7.2.2.5       Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.
7.3           CYKLICKÁ ÚNAVOVÁ ZKOUŠKA
7.3.1         Zkoušená lahev musí být označena podle části III.
7.3.2         Cyklická  únavová  zkouška  se  provádí  s  použitím
              nekorozivní  kapaliny  na  dvou  lahvích,  u kterých
              výrobce zaručuje, že jsou dostatečně reprezentativní
              pro  minimální konstrukční  hodnoty specifikované  v
              konstrukčním návrhu.
7.3.3         Tato zkouška je cyklická.  Horní cyklický přetlak je
              roven buď přetlaku Ph nebo jeho dvěma třetinám.
              Dolní cyklický přetlak nesmí  překročit 10 % hodnoty
              horního cyklického přetlaku.
              Minimální počet cyklů a maximální zkušební frekvence
              jsou uvedeny v tabulce 2:
Tabulka 2
-----------------------------------------------------------------
maximální použitý přetlak           Ph              2/3 Ph
-----------------------------------------------------------------
minimální počet cyklů               12 000          80 000
-----------------------------------------------------------------
maximální frekvence cyklů za minutu 5               12
-----------------------------------------------------------------
              Teplota  měřená na  vnější stěně  lahve nesmí  během
              zkoušky překročit 50 st. C.
              Zkouška  se  považuje   za  vyhovující,  když  lahev
              dosáhne požadovaného počtu cyklů, aniž dojde k úniku
              kapaliny.
7.4           HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA
7.4.1         Přetlak vody  v lahvi se  musí zvětšovat rovnoměrnou
              rychlostí až do dosažení přetlaku Ph.
7.4.2         Lahev  musí  zůstat   pod  přetlakem  Ph  dostatečně
              dlouho, aby  se prokázalo, že  přetlak nemá tendenci
              klesat a že nedochází k úniku kapaliny.
7.4.3         Po zkoušce nesmí lahev vykazovat trvalou deformaci.
7.4.4         Lahve,  které  nesplní  požadavky  zkoušky, musí být
              vyřazeny.
7.5           KONTROLA HOMOGENITY LAHVE
              Zkouškou  se  ověřuje,  zda  kterékoli  dva  body na
              vnějším povrchu  lahve nevykazují rozdíl  v tvrdosti
              větší  než  15  HB.  Kontrola  se  provádí  na  dvou
              příčných řezech  lahve poblíž hrdla  a dna, vždy  ve
              čtyřech rovnoměrně vzdálených bodech.
7.6           KONTROLA HOMOGENITY DÁVKY
              Touto zkouškou,  kterou provádí výrobce,  se měřením
              tvrdosti  nebo jiným  vhodným způsobem  ověřuje, zda
              nedošlo k chybě při  volbě výchozích polotovarů nebo
              při tepelném zpracování.
7.7           KONTROLA DNA
              Středem dna  lahve se provede podélný  řez a jeden z
              takto získaných  povrchů se vyleští  pro zkoušku při
              pětinásobném až desetinásobném zvětšení.
              Lahev  se  považuje   za  vadnou,  jsou-li  zjištěny
              trhliny.  Za vadnou  se považuje  i tehdy,  jestliže
              rozměry  přítomných pórů  či vměstků  se ukazují tak
              velké, že může být ohrožena bezpečnost.
ČÁST II./1
KOROZNÍ ZKOUŠKY
1.            ZKOUŠKA NÁCHYLNOSTI K MEZIKRYSTALICKÉ KOROZI
              Níže popsaná metoda se  skládá z ponoření zkušebních
              vzorků  odebraných  ze  zkoušené  zhotovené lahve do
              jednoho   ze   dvou   různých   korozívních  roztoků
              a z  jejich  vyhodnocení  po  stanovené době leptání
              s cílem  zjistit   jakékoli  známky  mezikrystalické
              koroze a  určit povahu a stupeň  této koroze. Šíření
              mezikrystalické koroze se zjišťuje metalograficky na
              vyleštěných   plochách  řezů   kolmých  k  leptanému
              povrchu.
1.1           ODBĚR ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ
              Zkušební vzorky se odebírají z horní zaoblené části,
              tělesa  a  dna  lahve  (obrázek  1),  aby bylo možné
              provést  na  materiálu  z  těchto  tří  částí  lahve
              zkoušky  s  roztokem  A  podle  bodu  1.3.2.1 nebo s
              roztokem B podle bodu 1.3.2.2.
              Každý  zkušební  vzorek  musí  mít  celkový  tvar  a
              rozměry podle obrázku 2.
              Plochy  a1 a2 a3 a4, b1 b2 b3 b4, a1 a2 b2 b1, a4 a3
              b3 b4  se vyříznou pásovou pilou  a pečlivě opracují
              jemným pilníkem. Plochy  a1 a4 b4 b1 a  a2 a3 b3 b2,
              které odpovídají vnitřnímu a vnějšímu povrchu lahve,
              se ponechají v hrubě opracovaném stavu.
1.2           PŘÍPRAVA POVRCHU PŘED KOROZIVNÍM LEPTÁNÍM
1.2.1         Potřebné látky
              HNO3 pro analýzu, hustota 1,33 g.cm-3,
              HF pro analýzu, hustota 1,14 g.cm-3 (při 40%),
              deionizovaná voda.
1.2.2         Postup
              V kádince se připraví roztok:
              HNO3: 63 cm3,
              HF: 6 cm3,
              H20: 929 cm3.
              Roztok se zahřeje na teplotu 95 st.C.
              Každý zkušební vzorek, zavěšený na hliníkovém drátě,
              se vystaví působení tohoto roztoku ponořením na dobu
              1 minuty.
              Vzorek se omyje tekoucí  vodou a potom deionizovanou
              vodou.
              Pro  odstranění  všech  případných  usazenin mědi se
              vzorek ponoří  do kyseliny dusičné  podle bodu 1.2.1
              na dobu 1 minuty při pokojové teplotě.
              Vzorek se opláchne deionizovanou vodou.
              Aby  se   zabránilo  okysličení  vzorků,   musí  být
              zkušební vzorky  ihned po této  přípravě ponořeny do
              příslušné korozní lázně (viz bod 1.3.1).
1.3           PROVEDENÍ ZKOUŠKY
1.3.1         Podle uvážení autorizované osoby  se použije jeden z
              těchto dvou korozívních roztoků:  první složený z 57
              g/l chloridu sodného a 3 g/l peroxidu vodíku (roztok
              A), druhý složený z 30  g/l chloridu sodného a 5 g/l
              kyseliny chlorovodíkové (roztok B).
1.3.2         Příprava korozívních roztoků
1.3.2.1       Roztok A
1.3.2.1.1     Potřebné látky:
              NaCl krystalický pro analýzu,
              H2O2 lékařský,
              KMnO4 pro analýzu,
              H2SO4 pro analýzu, hustota 1,83 g.cm-3,
              deionizovaná voda.
1.3.2.1.2     Titrace peroxidu vodíku
              Protože  peroxid  vodíku  není  příliš  stabilní, je
              důležité před každým použitím zkontrolovat jeho titr
              tímto způsobem:
              Pipetou se odměří 10 cm3 peroxidu vodíku a doředí se
              deionizovanou vodou  na 1000 cm3  (v odměrné baňce),
              čímž  se získá  roztok peroxidu  vodíku označený  C.
              Pipetou se odměří do Erlenmeyerovy baňky:
              - 10 cm3 roztoku peroxidu vodíku C,
              - přibližně 2 cm3 H2SO4 hustoty 1,83 g.cm-3.
              K titraci se  použije roztok 1,859 g/l  manganistanu
              draselného. Manganistan draselný samotný slouží jako
              indikátor.
1.3.2.1.3     Princip titrace
              Reakci manganistanu draselného  s peroxidem vodíku v
              prostředí kyseliny sírové vyjadřuje rovnice:
              2 KMnO4 +  5 H2O2 + 3  H2SO4 -> K2SO4 +  2 MnSO4 + 8
              H2O + 5 O2,
              z níž vyplývá ekvivalence: 316 g KMnO4 = 170 g H2O2.
              1 g čistého  peroxidu vodíku tedy  reaguje s 1859  g
              manganistanu draselného; z  tohoto důvodu se používá
              roztok  1,859  g/l  manganistanu  draselného,  který
              nasycuje - v odpovídajících  objemových poměrech - 1
              g/l peroxidu  vodíku. Protože peroxid  vodíku byl na
              počátku  100-násobně  zředěn,   představuje  10  cm3
              zkušebního vzorku 0,1 cm3 původního peroxidu vodíku.
              Objem   roztoku  manganistanu   draselného  v   cm3,
              spotřebovaného k  titraci, se vynásobí  deseti, čímž
              se získá hodnota titru T původního peroxidu vodíku v
              g/l.
1.3.2.1.4     Příprava roztoku
              Postup pro 10 litrů:
              570  g chloridu  sodného se  rozpustí v deionizované
              vodě tak,  aby se získal roztok  o celkovém objemu 9
              l.  Přidá se  peroxid vodíku  v množství vypočítaném
              níže uvedeným způsobem. Roztok  se promíchá a doplní
              deionizovanou vodou na objem 10 l.
              Výpočet  objemu  peroxidu  vodíku,  který  je  třeba
              přidat do roztoku
              Potřebné množství čistého peroxidu vodíku: 30 g.
              Jestliže peroxid  vodíku obsahuje T gramů  H2O2 na 1
              l, bude potřebný objem vyjádřený v cm3:
                            1000 . 30
                           -----------
                                T
1.3.2.2       Roztok B
1.3.2.2.1     Potřebné látky:
              NaCl krystalický pro analýzu,
              HCl čistá koncentrovaná, 37 % HCl,
              deionizovaná voda.
1.3.2.2.2     Příprava roztoku:
              Postup pro 10 l roztoku:
              300 g chloridu sodného a 50 g  HCl (50 g = 0,5 %) se
              rozpustí v  9 litrech deionizované  vody, promíchá a
              doplní na 10 litrů.
1.3.3         Podmínky leptání
1.3.3.1       Leptání v roztoku A
              Korozívní   roztok  se   nalije  do   krystalizátoru
              (případně  do  široké  kádinky)  umístěného ve vodní
              lázni. Vodní lázeň se  míchá magnetickým míchadlem a
              teplota se reguluje dotykovým teploměrem.
              Zkušební vzorek se buď zavěsí do korozívního roztoku
              na hliníkovém drátu nebo se umístí v roztoku tak, že
              spočívá  pouze na  rozích, což  je výhodnější.  Doba
              leptání je  6 hodin, teplota  se udržuje na  30 st.C
              +/- 1 st.C. Je třeba  dbát na to, aby bylo zajištěno
              dostatečné množství  činidla, alespoň 10  cm3 na cm2
              povrchu vzorku.
              Po leptání se zkušební vzorek omyje vodou, ponoří se
              asi na  30 sekund do 50  % roztoku kyseliny dusičné,
              opět se omyje vodou a osuší stlačeným vzduchem.
1.3.3.2       Najednou  lze leptat  více zkušebních  vzorků, pokud
              patří  ke  stejnému  typu   slitiny  a  vzájemně  se
              nedotýkají.  Samozřejmě musí  být dodrženo minimální
              množství činidla na jednotku povrchu vzorku.
1.3.3.3       Leptání v roztoku B
              Korozívní  roztok  se   nalije  do  vhodné  skleněné
              nádoby (například do kádinky). Zkouška se provádí za
              pokojové  teploty.  Není-li  možné  se během zkoušky
              vyhnout  kolísání  pokojové  teploty,  je  vhodnější
              provádět  zkoušku ve  vodní lázni,  jejíž teplota se
              termostatem udržuje  na 23 st.C. Doba  leptání je 72
              hodin.
              Upevnění zkušebních  vzorků v korozívním  roztoku je
              podle bodu 2.3.1. Po leptání se vzorky pečlivě omyjí
              deionizovanou  vodou  a   osuší  stlačeným  vzduchem
              prostým  mastnoty. Je  třeba dbát  na to,  aby poměr
              množství  korozívního  roztoku  k  povrchu  vzorku v
              ml/cm2 byl neustále udržován na  hodnotě 10 : 1 (viz
              bod 2.3.1).
1.4           PŘÍPRAVA ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ K VYHODNOCENÍ
1.4.1         Potřebné materiály
              Zalévací misky o rozměrech například:
              - vnější průměr: 40 mm,
              - výška: 27 mm,
              - tloušťka stěny: 2,5 mm,
              aralditová pryskyřice DCY 230
              tužidlo HY 951                } nebo ekvivalentní
                                              materiály
1.4.2         Postup
              Každý zkušební  vzorek se umístí  svisle do zalévací
              misky tak, aby spočíval na  ploše a1 a2 a3 a4. Okolo
              vzorku se nalije směs aralditu  DCY 230 a tužidla HY
              951 v poměru 9 : 1.
              Doba vytvrzování je 24 hodin.
              Určité množství  materiálu se z  plochy a1 a2  a3 a4
              odstraní nejlépe odsoustružením tak, aby řez a'1 a'2
              a'3  a'4  pozorovaný   pod  mikroskopem  nevykazoval
              korozi  zasahující do  něj z  povrchu a1  a2 a3  a4.
              Vzdálenost mezi  povrchy a1 a2 a3 a4  a  a'1 a'2 a'3
              a'4,  to je  tloušťka odebraná  soustruhem, musí být
              nejméně 2 mm (obrázky 2 a 3).
              Řez  pro  vyhodnocení  musí  být mechanicky vyleštěn
              oxidem hlinitým nejprve na papíře a potom na plsti.
1.5           METALOGRAFICKÁ KONTROLA ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ
              Kontrola     spočívá    v     zaznamenání    rozsahu
              mezikrystalické koroze  v oblasti podél  obvodu řezu
              zkoumaného podle  bodu 1.6. Přitom se  berou v úvahu
              vlastnosti kovu na vnějším  i vnitřním povrchu lahve
              a napříč stěnou lahve.
              Řez se zkoumá nejprve  při malém zvětšení (například
              40 x) za účelem nalezení nejvíce zkorodované oblasti
              a potom při  větším zvětšení, obvykle asi  300 x, za
              účelem posouzení povahy a rozsahu koroze.
1.6           VYHODNOCENÍ METALOGRAFICKÉ KONTROLY
              Vyhodnocení  spočívá v  ověření, zda mezikrystalická
              koroze je povrchová:
              1. u slitin  s rovnoosými  krystality nesmí  hloubka
                 koroze podél celého obvodu řezu překročit vyšší z
                 těchto dvou hodnot:
                 - velikost  tří zrn  ve směru  kolmém na zkoumaný
                   povrch,
                 - 0,2 mm;
              Je však povoleno místní  překročení těchto hodnot za
              předpokladu, že není pozorováno  ve více než čtyřech
              zorných polích při 300-násobném zvětšení.
              2. u slitin s krystality orientovanými jedním směrem
                 v důsledku  tváření  za   studena  nesmí  hloubka
                 koroze z každé  strany, které představují vnitřní
                 a vnější povrch lahve, překročit 0,1 mm.
2.            ZKOUŠKA NÁCHYLNOSTI KE KOROZI POD NAPĚTÍM
              Níže   popsaná   metoda   se   skládá   z  přiložení
              mechanického napětí na  prstence vyříznuté z válcové
              části lahve,  jejich ponoření do  solného roztoku na
              stanovenou  dobu  a  následného  vyjmutí a vystavení
              delšímu  působení vzduchu,  přičemž tento  cyklus se
              opakuje po  30 dnů. Jestliže se  na prstencích po 30
              dnech neobjeví trhliny,  může být slitina považována
              za vhodnou k výrobě lahví.
2.1           ODBĚR ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ
              Z válcové  části lahve  se vyřízne  šest prstenců  o
              šířce  4.a nebo  25 mm,  podle toho,  která je větší
              (viz obrázek  1). Zkušební vzorky musí  mít výřez 60
              st.  a  vystaví   se  působení  mechanického  napětí
              vyvolaného pomocí  šroubu a dvou  matek (viz obrázek
              2).
              Vnitřní  ani vnější  povrch zkušebních  vzorků nesmí
              být obroben.
2.2           PŘÍPRAVA POVRCHU PŘED KOROZNÍ ZKOUŠKOU
              Všechny stopy mastnoty,  oleje a lepidla používaného
              pro tenzometry  (viz bod 2.3.2.4)  se musí odstranit
              vhodným rozpouštědlem.
2.3           PROVEDENÍ ZKOUŠKY
2.3.1         Příprava korozívního roztoku
2.3.1.1       Solný  roztok se  připraví rozpuštěním  3,5 +  - 0,1
              hmotnostních  dílů NaCl  v 96,5  hmotnostních dílech
              vody.
2.3.1.2       Hodnota  pH  čerstvě  připraveného  roztoku musí být
              v rozmezí od 6,4 do 7,2.
2.3.1.3       Hodnota pH se může  upravit pouze zředěnou kyselinou
              chlorovodíkovou nebo zředěným roztokem sody.
2.3.1.4       Doplňování   roztoku  se   nesmí  provádět  přidáním
              solného  roztoku  podle   bodu  2.3.1.1,  ale  pouze
              přidáním destilované vody  do původní úrovně hladiny
              v nádobě. Doplňování se  může podle potřeby provádět
              denně.
2.3.1.5       Roztok je nutné každý týden úplně vyměnit.
2.3.2         Přiložení napětí na prstence
2.3.2.1       Tři  prstence se  stlačí  tak,  aby byl  pod napětím
              vnější povrch.
2.3.2.2       Tři prstence  se roztáhnou tak, aby  byl pod napětím
              vnitřní povrch.
2.3.2.3       Velikost  napětí musí  být rovná  hodnotě největšího
              dovoleného  namáhání  použité  při  výpočtu tloušťky
              stěny:
                Re
              ------, kde Re je  zaručená nejmenší hodnota smluvní
               1,3    meze kluzu při 0,2 %
              v [MPa].
2.3.2.4       Skutečné napětí lze měřit elektrickými tenzometry.
2.3.2.5       Napětí může být také vypočteno pomocí vzorce
                             pí R (D - a)2
               D1 = D +/-  ------------------,
                                4 Eaz
              kde
              D1 = průměr prstence stlačeného (nebo rozevřeného);
              D  = vnější průměr lahve v mm;
              a  = tloušťka stěny lahve v mm;
                      Re
              R  =  ------, [MPa];
                     1,3
              E  = modul pružnosti v MPa - 7.104 MPa;
              z  = korekční činitel (obrázek 3).
2.3.2.6       Je důležité,  aby matice a  šrouby byly od  prstenců
              elektricky   izolovány  a   chráněny  proti   korozi
              roztokem.
2.3.2.7       Šest  prstenců musí  být zcela  ponořeno do  solného
              roztoku na dobu 10 minut.
2.3.2.8       Potom  se prstence  vyjmou a  50 minut  ponechají na
              vzduchu.
2.3.2.9       Tento cyklus se musí opakovat po dobu 30 dnů nebo do
              prasknutí prstence, podle toho, co nastane dřív.
2.3.2.10      Vzorky se pečlivě prohlédnou, zda nemají trhliny.
2.4           VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ
              Slitina se  považuje za vhodnou pro  výrobu lahví na
              plyny,  jestliže  žádný  prstenec  vystavený  napětí
              nevykazuje vznik trhlin viditelných pouhým okem nebo
              při malém zvětšení (10 až 30 x) na konci zkoušky, to
              je po 30 dnech.
2.5           PŘÍPADNÁ METALOGRAFICKÁ KONTROLA
2.5.1         Pokud  nelze přítomnost  trhlin s  jistotou vyloučit
              (například  při  vzniku  řady  leptových  důlků), je
              možné se o  ní přesvědčit dodatečnou metalografickou
              kontrolou provedenou na řezu kolmém k ose prstence v
              podezřelé   oblasti.  Provede   se  porovnání  stran
              prstence  namáhaných  tahovým  a  tlakovým napětím z
              hlediska    druhu    koroze    (mezikrystalické   či
              transkrystalické) a hloubky korozního proniknutí.
2.5.2         Je-li  koroze  na  obou  stranách  prstence podobná,
              považuje se slitina za vyhovující.
              Naopak,  jestliže strana  prstence namáhaná  tahovým
              napětím vykazuje mezikrystalické trhliny, které jsou
              zřetelně  hlubší  než  na  straně  namáhané tlakovým
              napětím, prstenec při zkoušce nevyhověl.
2.6           PROTOKOLY
2.6.1         Musí  být  uveden  název  slitiny  a/nebo číslo její
              normy.
2.6.2         Musí  být udány  meze obsahu  jednotlivých prvků  ve
              složení slitiny.
2.6.3         Musí být uvedeno skutečné chemické složení tavby, ze
              které byly lahve vyrobeny.
2.6.4         Musí  být  uvedeny  skutečné  mechanické  vlastnosti
              slitiny spolu s  minimálními požadavky na mechanické
              vlastnosti.
2.6.5         Musí být uvedeny výsledky zkoušek.
ČÁST VI.
                 CERTIFIKÁT EHS SCHVÁLENÍ VZORU
Vydal ................................................. na základě
nařízení  vlády  č.  210/2001  Sb.,  kterým  se  stanoví technické
požadavky  na  tlakové  nádoby  na  přepravu  plynů,  v souladu se
směrnicí Rady 84/525/EHS ze 17. září 1984, vztahující se na:
                 BEZEŠVÉ OCELOVÉ LAHVE NA PLYNY
------------------------------------------------------------------
EHS schválení vzoru č. ................... ze dne ................
Typ lahve ........................................................
          (popis typové řady lahví, která obdržela EHS schválení)
Ph ....................... D .................. a ................
Lmin ............. Lmax ........... Vmin .......... Vmax .........
Výrobce nebo zástupce ............................................
                       (jméno a adresa výrobce nebo jeho zástupce)
 .................................................................
 .................................................................
 .................................................................
Značka EHS schválení vzoru epsilon ........... epsilon ...........
Podrobné  údaje o  výsledcích zkoušek  pro EHS  schválení vzoru  a
o hlavních vlastnostech vzoru jsou přiloženy.
Veškeré informace podá ...........................................
                            (jméno a adresa autorizované osoby)
 .................................................................
Vystaveno v ...................... dne ...........................
                                        ....................
                                             (podpis)
       TECHNICKÁ PŘÍLOHA K CERTIFIKÁTU EHS SCHVÁLENÍ VZORU
1. Výsledky EHS přezkoušení vzoru s ohledem na EHS schválení.
2. Informace o hlavních vlastnostech vzoru, zejména:
   - podélný  řez  lahví  typu,  pro  nějž  bylo uděleno schválení
     vzoru, obsahující tyto údaje:
     - jmenovitý vnější průměr, D,
     - nejmenší tloušťku stěny, a,
     - nejmenší tloušťku dna a hrdla,
     - nejmenší a největší délka (nebo délky), Lmin, Lmax;
     - objem nebo objemy, Vmin, Vmax;
     - přetlak, Ph;
     - jméno výrobce/číslo výkresu a datum;
     - název typu lahve;
     - údaje   týkající  se   oceli  podle   bodu  2.1   části  I.
       [druh/chemické  složení/způsob   výroby/tepelné  zpracování
       /zaručené  mechanické  vlastnosti  (pevnost  v  tahu  - mez
       kluzu)].
ČÁST VII.
                              VZOR
                     CERTIFIKÁT EHS OVĚŘENÍ
Podle nařízení vlády č. 210/2001  Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů
Autorizovaná osoba ...............................................
 .................................................................
Datum ............................................................
EHS schválení vzoru č. ...........................................
Popis lahví ......................................................
 .................................................................
EHS ověření č. ...................................................
Výrobní dávka č. ................. až ............................
Výrobce ..........................................................
                        (jméno a adresa)
Země ................................. Značka ....................
Vlastník .........................................................
                        (jméno a adresa)
 .................................................................
 .................................................................
Zákazník .........................................................
                        (jméno a adresa)
 .................................................................
 .................................................................
OVĚŘOVACÍ ZKOUŠKY
1. MĚŘENÍ NA VZORKU LAHVÍ
Zkouška    Dávka      Vodní objem    Hmotnost     Nejmenší změřená
           obsahující                prázdné           tloušťka
                                     lahve
------------------------------------------------------------------
číslo      od č.....  (l)            (kg)     stěny (mm) dna (mm)
           do č.....
-----------------------------------------------------------------
2. MECHANICKÉ ZKOUŠKY PROVEDENÉ NA VZORKU LAHVÍ
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
                     Tahová zkouška                       Zkouška rázem v ohybu
                     ------------------------------------------------------------
Zkouška    Tepelné   Zkušební    Mez    Pevnost  Tažnost  Charpyho zkouška          Zkouška   Hydraulická  Popis lomu
č.       zpracování  tyč podle   kluzu  v tahu      A     vrubové houževnatosti při ohybem    zkouška      (popis nebo
         č.          normy       Re     Rmt               -20 st.C, šířka zkušební  o 180 st. na           přiložené
                     EURONORM                             tyče ... mm               bez       roztržení    schéma)
                                                          -----------------------
                     (a)2-80     [MPa]  [MPa]    (%)      průměrně      minimálně   prasknutí [0,1 MPa]
                     (b)11-80                             J/cm2         J/cm2
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Minimální           stanovené
hodnoty
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Níže  podepsaný  tímto  potvrzuje  úspěšné  provedení  ověřovacích
postupů, zkoušek a kontrol, které jsou předepsány v bodě 6.3 části
II.,  přílohy č.  2 k  nařízení vlády  č. 210/2001  Sb., kterým se
stanoví technické požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů
Zvláštní poznámky ...............................................
 ................................................................
Obecné poznámky .................................................
 ................................................................
Datum ........................ Místo ............................
                               ..................................
                               (podpis zaměstnance autorizované
                                           osoby)
v zastoupení ....................................................
                      (Autorizovaná osoba) 
                               Příl.3
          Technické požadavky na bezešvé lahve na plyny
           z nelegovaného hliníku a hliníkových slitin
ČÁST I. Technické požadavky
1.            SYMBOLY A DEFINICE
1.1           Symboly použité v této příloze mají tento význam:
              Ph  = zkušební přetlak při hydraulické zkoušce v 0,1
                    MPa;
              Pr  = přetlak   při  roztržení   lahve  změřený  při
                    zkoušce na roztržení v 0,1 MPa;
              Prt = výpočtový  nejnižší   teoretický  přetlak  při
                    roztržení v 0,1 MPa;
              Re  = nejmenší hodnota meze  kluzu zaručená výrobcem
                    lahví v MPa;
              Rm  = nejmenší  hodnota  pevnosti  v  tahu  zaručená
                    výrobcem lahví v MPa;
              a   = výpočtová  nejmenší   tloušťka  stěny  válcové
                    části lahve v mm;
              D   = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;
              Rmt = skutečná pevnost v tahu v MPa;
              d   = průměr trnu pro zkoušku ohybem v mm.
1.2           MEZ KLUZU
              Pro  účely   této  přílohy  se   při  výpočtu  částí
              namáhaných  přetlakem  použijí   tyto  hodnoty  meze
              kluzu:
              - v případě hliníkových slitin smluvní mez kluzu při
                0,2 %,  Rp 0,2, to  je hodnota napětí,  při kterém
                trvalá  deformace  dosáhne   0,2  %  měřené  délky
                zkušební tyče,
              - v případě  nelegovaného   hliníku  v  nevytvrzeném
                stavu smluvní mez kluzu při 1 %.
1.3           Pro účely této přílohy  se "přetlakem při roztržení"
              rozumí  přetlak při  dosažení plastické nestability,
              to je nejvyšší přetlak  dosažený při tlakové zkoušce
              na roztržení.
2.            TECHNICKÉ POŽADAVKY
2.1           POUŽITÉ MATERIÁLY, TEPELNÉ A MECHANICKÉ ZPRACOVÁNÍ
2.1.1         Hliníková   slitina   či   nelegovaný   hliník  jsou
              definovány  způsobem  své  výroby,  svým  jmenovitým
              chemickým  složením,   tepelným  zpracováním  lahve,
              odolností  lahve proti  korozi a  svými mechanickými
              vlastnostmi. Výrobce poskytne odpovídající informace
              podle  níže  uvedených  požadavků.  Jakákoli změna v
              těchto informacích  bude považována za  změnu v typu
              materiálu pro účely EHS schvalování vzoru.
2.1.2         Pro výrobu lahví jsou povoleny tyto materiály:
              a) všechny  druhy  nelegovaného  hliníku  obsahující
                 minimálně 99,5 % hliníku,
              b) slitiny hliníku chemického  složení podle tabulky
                 1, které byly  podrobeny tepelnému a mechanickému
                 zpracování podle tabulky 2,
              c) všechny  ostatní  hliníkové   slitiny  mohou  být
                 použity pro výrobu lahví, pokud předem vyhoví při
                 zkoušce korozní odolnosti  podle části II./1 této
                 přílohy.
Tabulka 1
-------------------------------------------------------------------------------
                  Chemické složení v %
                  -------------------------------------------------------------
                  Cu   Mg   Si   Fe   Mn   Zn   Cr   Ti+Zr   Ti   ostatní   Al
                                                                  celkem
-------------------------------------------------------------------------------
Slitina B min.    -    4,0  -    -    0,5  -    -    -       -    -
          max.    0,10 5,1  0,5  0,5  1,0  0,2  0,25 0,20    0,10  0,15  zbytek
-------------------------------------------------------------------------------
Slitina C min.    -    0,6  0,7  -    0,4  -    -    -       -    -
          max.    0,10 1,2  1,3  0,5  1,0  0,2  0,25 -       0,10  0,15  zbytek
-------------------------------------------------------------------------------
Tabulka 2
------------------------------------------------------------------
              Tepelné a mechanické zpracování
------------------------------------------------------------------
Slitina B     V pořadí:
              1. Zpracování polotovaru k potlačení koroze:
                 - doba výdrže určená výrobcem,
                 - teplota mezi 210 a 260 st.C,
              2. Protlačování  se  stupněm  přetvoření  za studena
                 nejvýše 30%.
              3. Tváření horní zaoblené  části: teplota kovu nesmí
                 být na konci operace nižší než 300 st.C.
------------------------------------------------------------------
Slitina C     1. Homogenizace před kalením:
                 - doba výdrže určená výrobcem,
                 - teplota  v žádném  případě nesmí  být nižší než
                   525 st.C nebo vyšší než 550 st.C.
              2. Kalení
              3. Umělé stárnutí:
                 - doba výdrže určená výrobcem,
                 - teplota mezi 140 a 190 st.C.
------------------------------------------------------------------
2.1.3         Předkládá  se  osvědčení  o  rozboru taveb materiálu
              použitého pro výrobu lahví.
2.1.4         Musí   být  umožněno   provádět  nezávislé  chemické
              rozbory.  Tyto  rozbory  se  provedou  na zkušebních
              vzorcích   odebraných  buď   z  polotovaru  dodaného
              výrobci  lahví nebo  ze zhotovených  lahví. Pokud je
              rozhodnuto  odebrat  zkušební  vzorek  z  lahve,  je
              přípustné jej  odebrat z jedné  z lahví, které  byly
              již  předtím  vybrány  pro  mechanické zkoušky podle
              bodu  7.1  nebo  pro  tlakovou  zkoušku na roztržení
              podle bodu 7.2 části II.
2.1.5         Tepelné  a mechanické  zpracování slitin  podle bodu
              2.1.2 písm. b) a c) části II.
2.1.5.1       Poslední operací při výrobě  lahví, mimo obrábění na
              čisto, je umělé stárnutí.
2.1.5.1.1     Uvádí  se  parametry   konečného  zpracování,  které
              provádí, to znamená:
              - jmenovité teploty homogenizace a umělého stárnutí,
              - jmenovité   doby  skutečné   výdrže  na  teplotách
                homogenizace a umělého stárnutí.
              Při   tepelném   zpracování   se   dodržují  uvedené
              parametry v těchto mezích:
              - teplotu homogenizace s přesností + - 5 st.C,
              - teplotu umělého stárnutí s přesností + - 5 st.C,
              - dobu skutečné výdrže s přesností + - 10 %.
2.1.5.1.2     U homogenizace a umělého  stárnutí však výrobce může
              uvést  rozmezí  teplot   s  rozdílem  mezi  krajními
              hodnotami  nepřevyšujícím  20  st.C.  Pro  každou  z
              těchto krajních hodnot  uvede rovněž jmenovitou dobu
              skutečné výdrže.
              Pro  každou  mezilehlou  teplotu  se  jmenovitá doba
              skutečné výdrže určí v případě homogenizace lineární
              interpolací doby výdrže a v případě umělého stárnutí
              lineární interpolací logaritmu doby výdrže.
              Tepelné zpracování se provádí  při teplotě v rozmezí
              uvedeném  pro dobu  skutečné výdrže,  která se nesmí
              lišit  od  jmenovité   doby  výdrže  vypočtené  výše
              uvedeným způsobem o více než 10 %.
2.1.5.1.3     V dokumentaci  předkládané  pro účely EHS ověření se
              uvádí parametry konečného tepelného zpracování.
2.1.5.1.4     Kromě konečného  tepelného zpracování se  uvádí také
              všechna  tepelná  zpracování  provedená  při teplotě
              vyšší než 200 st.C.
2.1.5.2       Výroba lahve nezahrnuje kalení a umělé stárnutí.
2.1.5.2.1     Uvádí se parametry  posledního tepelného zpracování,
              které byly provedeny za  teploty vyšší než 200 st.C,
              přičemž  se  v  případě  potřeby  musí  brát v úvahu
              rozdíly mezi různými částmi lahve.
              Rovněž se  uvádí všechny operace  tváření (například
              protlačování,  tažení  nebo  tváření  horní zaoblené
              části), při nichž teplota  kovu nepřesahuje 200 st.C
              a po kterých nebylo provedeno tepelné zpracování při
              teplotě  vyšší než  zmíněná hodnota,  jakož i poloha
              části tvářeného  tělesa lahve, která  byla podrobena
              největšímu  tváření za  studena, a  příslušný stupeň
              přetvoření za studena.
              Pro účely  tohoto ustanovení se  "stupněm přetvoření
                                        S - s
              za studena" rozumí  poměr ------, kde S je počáteční
                                          s
              průřez a s je konečný průřez.
              Uvedené parametry tepelného  zpracování a tváření se
              dodržují v těchto mezích:
              - dobu tepelného  zpracování s přesností +  - 10 % a
                teplotu s přesností + - 5 st.C,
              - stupeň přetvoření za studena té části lahve, která
                byla podrobena největšímu přetvoření za studena, s
                přesností +  - 6 %, je-li  průměr lahve rovný nebo
                menší 100 mm, a s přesností  + - 3 %, je-li průměr
                větší než 100 mm.
2.1.5.2.2     U tepelného  zpracování  se  však  může uvést rozsah
              teplot   s   rozdílem    mezi   krajními   hodnotami
              nepřevyšujícím 20 st.C. Pro každou z těchto krajních
              hodnot se uvádí jmenovitá  doba skutečné výdrže. Pro
              každou  mezilehlou  teplotu  se  určí jmenovitá doba
              skutečné výdrže lineární interpolací.
              Tepelné zpracování se provádí  při teplotě v rozmezí
              uvedeném  pro dobu  skutečné výdrže,  která se nesmí
              lišit  od  jmenovité   doby  výdrže  vypočtené  výše
              uvedeným způsobem o více než 10 %.
2.1.5.2.3     V dokumentaci předkládané  pro účely EHS  ověření se
              uvádí  parametry  konečného  tepelného  zpracování a
              operace tváření.
2.1.5.3       Pokud  se  výrobce  rozhodne  uvést  rozmezí  teplot
              tepelného   zpracování   podle   bodů   2.1.5.1.2  a
              2.1.5.2.2 části I., pro  účely EHS schvalování vzoru
              předkládá dvě skupiny lahví, jednu složenou z lahví,
              které se podrobily tepelnému zpracování při nejnižší
              teplotě předpokládaného rozmezí, a druhou složenou z
              lahví, které  se podrobily tepelnému  zpracování při
              nejvyšší  teplotě a  při odpovídajících  nejkratších
              dobách výdrže.
2.2           VÝPOČET ČÁSTI NAMÁHANÝCH PŘETLAKEM
2.2.1         Tloušťka stěny  válcové části lahve  nesmí být menší
              než tloušťka vypočítaná dle vzorce:
                                 Ph . D
                           a = ------------ ,
                                 20 R
                                ------ + Ph
                                 4/3
              kde R je nižší hodnota z těchto dvou hodnot:
              - Re
              - 0,85 . Rm
2.2.2         Nejmenší tloušťka  stěny nesmí být  v žádném případě
              menší než    D
                         ----- + 1,5 mm.
                          100
2.2.3         Tloušťka  stěny a  tvar dna  a horní  zaoblené části
              lahve  musí být  takové, aby  byly splněny požadavky
              zkoušek podle bodů 7.2  (zkouška na roztržení) a 7.3
              (cyklická únavová zkouška) části II.
2.2.4         Aby se  dosáhlo vyhovujícího rozdělení  napětí, musí
              se  tloušťka  stěny  lahve  v  oblasti přechodu mezi
              válcovou částí  a dnem zvětšovat  postupně, pokud je
              tloušťka dna větší než tloušťka stěny válcové části.
2.3           KONSTRUKCE A JAKOST PROVEDENÍ
2.3.1         U každé  lahve se  kontroluje tloušťka  stěny a stav
              vnitřního a vnější povrch pro ověření že:
              - tloušťka   stěny  není   nikde  menší   než  udává
                výkresová dokumentace,
              - vnitřní  a  vnější  povrch  lahve nevykazují vady,
                které   by  mohly   negativně  ovlivnit   provozní
                bezpečnost lahve.
2.3.2         Ovalita válcového  pláště musí být  omezena tak, aby
              rozdíl mezi největším a nejmenším vnějším průměrem v
              tomtéž průřezu nebyl větší než 1,5 % střední hodnoty
              těchto  průměrů.  Maximální  odchylka  válcové části
              pláště od přímky nesmí překročit 3 mm na 1 m délky.
2.3.3         Patní kroužky, pokud jsou na lahvích provedeny, musí
              být   dostatečně  pevné   a  musí   být  vyrobeny  z
              materiálu, který je s ohledem na korozi kompatibilní
              s typem materiálu,  z něhož je  lahev vyrobena. Tvar
              patního  kroužku  musí  lahvi  zajistit  dostatečnou
              stabilitu. Patní kroužky nesmějí umožňovat hromadění
              vody nebo vnikání vody mezi kroužek a lahev.
ČÁST II. Postupy při posuzování shody
1.            EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU
1.1           EHS  schválení  vzoru  podle  této  přílohy může být
              rovněž vydáno pro typovou řadu lahví.
              "Typovou  řadou  lahví"  se  rozumějí lahve stejného
              výrobce,  které se  liší pouze  délkou, avšak  jen v
              těchto mezích:
              - nejmenší  délka  nesmí  být  menší než trojnásobek
                vnějšího průměru lahve;
              - největší  délka  nesmí  být  větší než 1,5-násobek
                délky zkoušené lahve.
2.            ŽÁDOST O EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU
2.1           K žádosti  o EHS  schvalování vzoru  se předloží pro
              každou typovou  řadu lahví potřebná  dokumentace pro
              níže předepsané  kontroly a poskytne  dávka 50 lahví
              nebo  dvě dávky  po  25  lahvích podle  bodu 2.1.5.3
              části I., z nichž  se odebere požadovaný počet lahví
              pro níže uvedené zkoušky, jakož i veškeré požadované
              doplňkové informace.
              Uvádí  se druh  tepelného zpracování  a mechanického
              zpracování, jakož i teploty  a doby výdrže tepelného
              zpracování  podle  bodu  2.1.5   části  I.  Dále  se
              předloží   osvědčení  o   rozboru  taveb   materiálu
              použitého při výrobě lahví.
2.2           Žádost  a  příslušná  korespondence  se vyhotovuje v
              českém  jazyce.  V  českém  jazyce  se  vyhotovují i
              přiložené dokumenty.
2.3           Žádost musí obsahovat tyto informace:
              - jméno  a  adresu  výrobce  nebo  žadatele,  jejich
                zplnomocněného zástupce, jakož  i místo nebo místa
                výroby lahví,
              - kategorii lahví,
              - uvažovaný  účel  použití   nebo  zakázané  způsoby
                použití,
              - technické údaje,
              - obchodní název, jestliže existuje, nebo typ.
2.4           K žádosti se přikládají  dvě vyhotovení požadovaných
              dokumentů, zejména:
2.4.1         Popis obsahující:
              - materiálové  specifikace,   konstrukční  metody  a
                pevnostní výpočty lahví,
              - namontovaná bezpečnostní zařízení,
              - místa,  kde mají  být umístěny  značky schválení a
                ověření  dle této  přílohy, jakož  i další  značky
                stanovené zvláštními předpisy.
2.4.2         Výkresy  celkového uspořádání,  a kde  je to vhodné,
              detailní výkresy důležitých konstrukčních dílů.
2.4.3         Další informace stanovené v této příloze.
2.4.4         Prohlášení, že  pro tentýž vzor  lahve nebyla podána
              jiná žádost o EHS schvalování vzoru.
3.            PŘEZKOUŠENÍ PRO EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU
3.1           Přezkoušení pro EHS schvalování  vzoru se provádí na
              základě  výkresů,  a  kde  je  to  vhodné, na vzorku
              lahví.
              Přezkoušení musí obsahovat:
              a) prověření konstrukčních výpočtů, výrobních metod,
                 jakosti provedení a materiálů;
              b) kde   je  to   vhodné,  prověření  bezpečnostních
                 zařízení   a   měřících   přístrojů   a   způsobů
                 instalace.
3.2           V průběhu postupu pro EHS schvalování vzoru dle této
              přílohy se ověří, zda:
              - jsou správné výpočty uvedené v bodě 2.2 část I.,
              - tloušťka stěn na  dvou lahvích vyhovuje požadavkům
                bodu 2.2  část I., přičemž měření  se provádějí na
                třech příčných řezech a  po celém obvodu podélných
                řezů dna a horní zaoblené části,
              - jsou splněny podmínky uvedené v bodech 2.1 a 2.3.3
                část I.,
              - jsou  u  všech  lahví  vybraných  k  této  zkoušce
                splněny požadavky bodu 2.3.2 část I.,
              - vnitřní i vnější povrchy lahví jsou bez vad, které
                by je činily nebezpečnými.
3.2.1         Na vybraných lahvích se provedou tyto zkoušky:
              - zkoušku   korozní   odolnosti:   odolnosti   proti
                mezikrystalické korozi a korozi  pod napětím na 12
                zkušebních  tělesech  podle  popisu  v části II./1
                této přílohy,
              - zkoušky podle  bodu 7.1 část II.  na dvou lahvích;
                je-li však  délka lahve 1500  mm či více,  zkouška
                tahem  v  podélném  směru  a  ohybová  zkouška  se
                provedou na zkušebních tyčích odebraných z horní a
                dolní části pláště,
              - zkoušku podle bodu 7.2 části II. na dvou lahvích,
              - zkoušku podle bodu 7.3 části II. na dvou lahvích,
              - zkoušku podle bodu 7.5 části II. na jedné lahvi,
              - zkoušku podle bodu 7.7  části II. na všech lahvích
                vzorku.
4.            CERTIFIKÁT EHS SCHVÁLENÍ VZORU
4.1           Certifikát    schválení   vzoru    obsahuje   závěry
              přezkoušení  vzoru a  uvádí všechny  podmínky, jimiž
              může  být schválení  vázáno. Doplňují  jej popisy  a
              výkresy nutné pro  identifikaci vzoru, popřípadě pro
              vysvětlení jeho funkce. Vzor certifikátu je uveden v
              části IV. této přílohy.
5.            ZVEŘEJNĚNÍ EHS SCHVÁLENÍ VZORU
5.1           Současně s oznámením  zainteresované straně se zašle
              kopie  certifikátu  EHS  schválení  vzoru  Komisi  a
              ostatním  státům, které  mohou rovněž  obdržet kopie
              definitivní technické dokumentace  lahve a protokoly
              o provedených přezkoušeních a zkouškách.
5.2           Odejmutí EHS schválení vzoru se zveřejňuje v souladu
              s postupem stanoveným v bodě 5.1.
5.3           O odmítnutí EHS schválení  vzoru, se uvědomí ostatní
              státy a Komise.
6.            EHS OVĚŘENÍ
6.1           Pro  účely  EHS   ověření  výrobce  lahví  předkládá
              autorizované osobě:
6.1.1         certifikát EHS schválení vzoru;
6.1.2         osvědčení o rozboru ingotu tavby materiálu použitého
              pro výrobu lahví;
6.1.3         prostředky k identifikaci tavby,  z níž je kterákoli
              lahev vyrobena;
6.1.4         dokumentaci  týkající  se   tepelného  zpracování  a
              mechanického  zpracování a  uvést použité zpracování
              podle bodu 2.1.5 části I.;
6.1.5         seznam lahví s uvedením  čísel a nápisů požadovaných
              v části III.
6.1.6         EHS  ověření  se  může  provádět  v  jedné nebo více
              etapách podle požadavků uvedených v příloze 3:
6.1.6.1       EHS ověření se provádí pouze  v jedné etapě u lahví,
              které  při výstupu  z výrobního  závodu tvoří  jeden
              celek, to  jsou lahve, které mohou  být dopraveny na
              místo instalace bez rozebrání;
6.1.6.2       lahve,  které nejsou  odesílány jako  jeden kus,  se
              ověřují ve dvou nebo více etapách;
6.1.6.3       ověřováním  se  musí  zejména  zajistit,  aby  lahev
              vyhovovala schválenému vzoru,  nebo, v případě lahví
              vyjmutých  z  EHS  schválení  vzoru,  aby vyhovovala
              požadavkům uvedeným v této příloze.
6.2           Podstata EHS ověření
6.2.1         Podle  požadavků  uvedených  v  této příloze ověření
              zahrnuje:
              - přezkoušení jakosti materiálů,
              - prověření konstrukčních  výpočtů, výrobních metod,
                jakosti provedení a použitých materiálů,
              - vnitřní   prohlídku  skládající   se  z   kontroly
                vnitřních částí a svarů,
              - tlakovou zkoušku,
              - kontrolu    všech   bezpečnostních    zařízení   a
                namontovaných měřicích přístrojů,
              - vnější prohlídku různých částí lahve,
              - provozní zkoušku, je-li požadována.
6.3           V průběhu EHS ověření:
6.3.1         Autorizovaná osoba:
              - zjišťuje, zda  byl dodán certifikát  EHS schválení
                vzoru a zda lahve jsou s ním ve shodě,
              - zkontroluje    dokumenty   obsahující    údaje   o
                materiálech,
              - zkontroluje, zda byly  splněny technické požadavky
                uvedené v  bodě 2 části  I., a zejména  na základě
                vnější  a v  případě možnosti  i vnitřní  vizuální
                prohlídky  lahve  prověří,  zda  provedení lahví a
                zkoušky  uskutečněné  výrobcem  v  souladu s bodem
                2.4.1 části I. jsou vyhovující; vizuální prohlídce
                se musí podrobit nejméně 10 % předložených lahví,
              - na slitinách  podle bodu 2.1.2  písm. c) části  I.
                této  přílohy  provede   zkoušku  odolnosti  proti
                mezikrystalické korozi,  a to na  třech zkušebních
                tělesech odebraných po jednom z každé části (horní
                zaoblená  část, plášť,  dno) v  souladu s  bodem 1
                části II.,
              - provede zkoušky podle bodů 7.1 a 7.2 části II.,
              - zkontroluje,  zda  informace  předané  výrobcem  v
                seznamu  podle  bodu   6.1.5  jsou  správné;  tato
                kontrola se provádí namátkově,
              - posoudí   výsledky   kontroly   homogenity   dávky
                provedené výrobcem v souladu s bodem 7.6 části II.
              Jsou-li  výsledky  těchto  kontrol  vyhovující, vydá
              autorizovaná  osoba  certifikát  EHS  ověření  podle
              předlohy dle části V. této přílohy.
6.3.2         Pro oba  druhy zkoušek předepsaných  v bodech 7.1  a
              7.2 části II. se z každé dávky 202 lahví nebo z její
              části, která byla vyrobena  z téže tavby a podrobila
              se  předepsanému  tepelnému  zpracování  za stejných
              podmínek, namátkově vyberou dvě lahve.
              Jedna  z lahví  se podrobí  zkouškám podle  bodu 7.1
              části   II.  (mechanickým   zkouškám),  druhá  lahev
              zkoušce  podle  bodu  7.2   části  II.  (zkoušce  na
              roztržení).  Pokud  se  prokáže,  že některá zkouška
              byla provedena  nesprávně nebo že  vznikla chyba při
              měření, musí se zkouška opakovat.
              Jsou-li výsledky jedné či několika zkoušek třeba jen
              částečně  nevyhovujících,  je  výrobce  povinen  pod
              dohledem autorizované osoby zjistit příčinu.
6.3.2.1       Pokud   nebyly   nevyhovující   výsledky   způsobeny
              tepelným zpracováním, celá dávka nevyhovuje.
6.3.2.2       Jestliže   byly   nevyhovující   výsledky  způsobeny
              tepelným zpracováním, mohou se všechny lahve z dávky
              podrobit  dalšímu tepelnému  zpracování. Toto  další
              zpracování může být pouze jedno.
              V tomto případě:
              - výrobce provede kontrolu podle bodu 7.6 část II.,
              - autorizovaná  osoba provede  všechny zkoušky podle
                bodu 6.2.2.
              Výsledky zkoušek provedených po tomto novém tepelném
              zpracování  musí splňovat  požadavky uvedené  v této
              příloze.
6.3.3         Výběr  zkušebních   vzorků  a  všechny   zkoušky  se
              provádějí  za  přítomnosti  a  pod  dozorem zástupce
              autorizované osoby.  V případě zkoušky  podle čtvrté
              odrážky bodu 6.2.1 se může autorizovaná osoba omezit
              na   to,  že   bude  zastoupena   pouze  při  výběru
              zkušebních vzorků a přezkoumání výsledků.
6.3.4         Po  provedení všech  stanovených zkoušek  se všechny
              lahve  v  dávce  musí  podrobit  hydraulické zkoušce
              podle  bodu  7.4  části  II.  za  přítomnosti  a pod
              dozorem zástupce autorizované osoby.
7.            ZKOUŠKY
7.1           MECHANICKÉ ZKOUŠKY
              S výjimkou  požadavků, které  jsou uvedeny  níže, se
              mechanické zkoušky provádějí podle těchto norem:
              EURONORM 2-80: zkouška tahem pro ocel,
              EURONORM 3-79: zkouška tvrdosti dle Brinella,
              EURONORM 6-55: zkouška ohybem pro ocel,
              EURONORM 11-80:  zkouška tahem pro  ocelové plechy a
              pásy tloušťky do 3 mm,
              EURONORM 12-55: zkouška ohybem  pro ocelové plechy a
              pásy tloušťky do 3 mm.
7.1.1         Všeobecné požadavky
              Všechny  mechanické  zkoušky   pro  ověření  jakosti
              materiálu použitého pro výrobu lahví se provádějí na
              zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.
7.1.2         Druhy zkoušek a vyhodnocení výsledků zkoušek
              Na  každé zkušební  lahvi se  provede jedna  zkouška
              tahem  v podélném  směru  a  čtyři zkoušky  ohybem v
              obvodovém směru.
7.1.2.1       Zkouška tahem
7.1.2.1.1     Zkušební  tyč  pro   zkoušku  tahem  musí  odpovídat
              ustanovením:
              - kapitoly  4   normy  EURONORM  2-80,   je-li  její
                tloušťka 3 mm nebo větší,
              - kapitoly  4  normy   EURONORM  11-80,  je-li  její
                tloušťka  menší než  3  mm.  V tomto  případě bude
                měřená šířka a délka  zkušební tyče 12,5 mm, resp.
                50 mm bez ohledu na tloušťku zkušební tyče.
              Obě strany zkušební tyče, které odpovídají vnitřnímu
              a vnějšímu   povrchu   stěny   lahve,   nesmějí  být
              obrobeny.
7.1.2.1.2     - U slitin C  podle bodu 2.1.2  písm. b) části  I. a
                slitin podle  bodu 2.1.2 písm. c)  části I., nesmí
                být tažnost menší než 12 %.
              - U slitin  B podle  bodu  2.1.2  písm. b)  části I.
                nesmí  být tažnost  menší  než  12 %,  jestliže se
                tahová  zkouška  provádí  na  jediné zkušební tyči
                odebrané  ze stěny  lahve. Zkouška  tahem může být
                rovněž  provedena  na  čtyřech  zkušebních  tyčích
                odebraných z poloh rovnoměrně rozložených po stěně
                lahve. V  tomto případě je  nutno dosáhnout těchto
                výsledků:
                - žádná  jednotlivá  hodnota  tažnosti  nesmí  být
                  menší než 11 %,
                - průměr ze čtyř měření  tažnosti musí být alespoň
                  12 %,
                - v případě nelegovaného hliníku nesmí být tažnost
                  menší než 12 %.
7.1.2.1.3     Zjištěná hodnota pevnosti v tahu nesmí být menší než
              Rm.
              Mez  kluzu, která  se stanovuje  při zkoušce  tahem,
              musí odpovídat hodnotě použité  podle bodu 1.1 části
              I. při výpočtu lahve.
              Zjištěná hodnota meze kluzu nesmí být menší než Re.
7.1.2.2       Zkouška ohybem
7.1.2.2.1     Zkouška  ohybem  se  provádí  na  zkušebních  tyčích
              získaných  rozříznutím  prstence  šířky  3.a  na dvě
              stejné  části;  v  žádném  případě  nesmí  být šířka
              zkušební tyče  menší než 25 mm.  Každý prstenec může
              být  obroben  pouze  na  okrajích.  Okraje nesmí mít
              poloměr  zaoblení větší  než 1/10  tloušťky zkušební
              tyče nebo mohou být sraženy pod úhlem 45 st.
7.1.2.2.2     Zkouška ohybem se  provádí na trnu o průměru  d a na
              dvou  válcích  vzdálených  od sebe  d  +  3 a. Během
              zkoušky musí vnitřní plocha prstence zůstat v dotyku
              s trnem.
7.1.2.2.3     Zkušební  tyč  nesmí  prasknout,  je-li ohnuta okolo
              trnu tak, že vnitřní  okraje nejsou od sebe vzdáleny
              více, než  činí průměr trnu (viz  schéma v dodatku 2
              této přílohy).
7.1.2.2.4     Poměr  (n) mezi  průměrem trnu  a tloušťkou zkušební
              tyče nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce 1.
Tabulka 1
-------------------------------------------------------
skutečná pevnost v tahu              hodnota n
Rmt v MPa
-------------------------------------------------------
do 220 včetně                         5
nad 220 do 330 včetně                 6
nad 330 do 440 včetně                 7
nad 440                               8
-------------------------------------------------------
7.2           HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA NA ROZTRŽENÍ
7.2.1         Zkušební podmínky
              Zkoušené lahve musí být označeny podle části III.
7.2.1.1       Hydraulická zkouška na roztržení  se provádí ve dvou
              po sobě následujících etapách na zkušebním zařízení,
              které umožňuje  postupné zvyšování přetlaku  v lahvi
              až do jejího roztržení  a grafické znázornění křivky
              závislosti  přetlaku   na  čase.  Zkouška   se  musí
              provádět za pokojové teploty.
7.2.1.2       V průběhu první etapy  se přetlak zvyšuje konstantní
              rychlostí   až  do   začátku  plastické   deformace.
              Rychlost  zvyšování  přetlaku  nesmí  překročit  0,5
              MPa/s.
              Od začátku  plastické deformace (druhá  etapa) nesmí
              být  výkon  čerpadla  větší  než  dvojnásobný oproti
              první  etapě a  musí být  udržován konstantní  až do
              roztržení lahve.
7.2.2         Vyhodnocení zkoušky
7.2.2.1       Vyhodnocení zkoušky na roztržení zahrnuje:
              - vyhodnocení křivky závislosti přetlaku na čase pro
                určení přetlaku při roztržení,
              - vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů,
              - ověření,  zda  v  případě  lahve  s konkávním dnem
                nedošlo k obrácení tvaru dna.
7.2.2.2       Změřený  přetlak při  roztržení (Pr)  musí být větší
              než hodnota daná vzorcem:
                                     20a x Rm
                             Prt = --------------
                                       D - a
7.2.2.3       Zkouška na roztržení nesmí  způsobit rozpad lahve na
              zlomky.
7.2.2.4       Hlavní trhlina nesmí mít  charakter křehkého lomu to
              znamená, že okrajové hrany  lomu nesmí být radiální,
              ale  musí   být  skloněny  vůči   rovině  průměru  a
              vykazovat kontrakci.
              Trhlina je přijatelná pouze za těchto podmínek:
              - v případě lahví o tloušťce stěny "a" do 13 mm:
              - větší část trhliny musí být zřetelně podélná,
              - trhlina se nesmí několikanásobně rozvětvovat,
              - trhlina se  nesmí obvodově rozšiřovat  dále než 90
                st. na každou stranu od své hlavní části,
              - trhlina se nesmí šířit  do částí lahve, které jsou
                1,5 krát  silnější než největší  tloušťka měřená v
                polovině délky lahve; v  případě lahví s konvexním
                dnem nesmí trhlina dosáhnout středu dna lahve;
              - v případě lahví  o tloušťce "a"  přesahující 13 mm
                musí být větší část trhliny zřetelně podélná.
7.2.2.5       Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.
7.3           CYKLICKÁ ÚNAVOVÁ ZKOUŠKA
7.3.1         Zkoušená lahev musí být označena podle části III.
7.3.2         Cyklická  únavová  zkouška  se  provádí  s  použitím
              nekorozivní  kapaliny  na  dvou  lahvích,  u kterých
              výrobce zaručuje, že jsou dostatečně reprezentativní
              pro  minimální konstrukční  hodnoty specifikované  v
              konstrukčním návrhu.
7.3.3         Tato zkouška je cyklická.  Horní cyklický přetlak je
              roven buď přetlaku Ph nebo jeho dvěma třetinám.
              Dolní cyklický přetlak nesmí  překročit 10 % hodnoty
              horního cyklického přetlaku.
              Minimální počet cyklů a maximální zkušební frekvence
              jsou uvedeny v tabulce 2:
Tabulka 2
-----------------------------------------------------------------
maximální použitý přetlak           Ph              2/3 Ph
-----------------------------------------------------------------
minimální počet cyklů               12 000          80 000
-----------------------------------------------------------------
maximální frekvence cyklů za minutu 5               12
-----------------------------------------------------------------
              Teplota  měřená na  vnější stěně  lahve nesmí  během
              zkoušky překročit 50 st. C.
              Zkouška  se  považuje   za  vyhovující,  když  lahev
              dosáhne požadovaného počtu cyklů, aniž dojde k úniku
              kapaliny.
7.4           HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA
7.4.1         Přetlak vody  v lahvi se  musí zvětšovat rovnoměrnou
              rychlostí až do dosažení přetlaku Ph.
7.4.2         Lahev  musí  zůstat   pod  přetlakem  Ph  dostatečně
              dlouho, aby  se prokázalo, že  přetlak nemá tendenci
              klesat a že nedochází k úniku kapaliny.
7.4.3         Po zkoušce nesmí lahev vykazovat trvalou deformaci.
7.4.4         Lahve,  které  nesplní  požadavky  zkoušky, musí být
              vyřazeny.
7.5           KONTROLA HOMOGENITY LAHVE
              Zkouškou  se  ověřuje,  zda  kterékoli  dva  body na
              vnějším povrchu  lahve nevykazují rozdíl  v tvrdosti
              větší  než  15  HB.  Kontrola  se  provádí  na  dvou
              příčných řezech  lahve poblíž hrdla  a dna, vždy  ve
              čtyřech rovnoměrně vzdálených bodech.
7.6           KONTROLA HOMOGENITY DÁVKY
              Touto zkouškou,  kterou provádí výrobce,  se měřením
              tvrdosti  nebo jiným  vhodným způsobem  ověřuje, zda
              nedošlo k chybě při  volbě výchozích polotovarů nebo
              při tepelném zpracování.
7.7           KONTROLA DNA
              Středem dna  lahve se provede podélný  řez a jeden z
              takto získaných  povrchů se vyleští  pro zkoušku při
              pětinásobném až desetinásobném zvětšení.
              Lahev  se  považuje   za  vadnou,  jsou-li  zjištěny
              trhliny.  Za vadnou  se považuje  i tehdy,  jestliže
              rozměry  přítomných pórů  či vměstků  se ukazují tak
              velké, že může být ohrožena bezpečnost.
ČÁST II./1
KOROZNÍ ZKOUŠKY
1.            ZKOUŠKA NÁCHYLNOSTI K MEZIKRYSTALICKÉ KOROZI
              Níže popsaná metoda se  skládá z ponoření zkušebních
              vzorků  odebraných  ze  zkoušené  zhotovené lahve do
              jednoho   ze   dvou   různých   korozívních  roztoků
              a z  jejich  vyhodnocení  po  stanovené době leptání
              s cílem  zjistit   jakékoli  známky  mezikrystalické
              koroze a  určit povahu a stupeň  této koroze. Šíření
              mezikrystalické koroze se zjišťuje metalograficky na
              vyleštěných   plochách  řezů   kolmých  k  leptanému
              povrchu.
1.1           ODBĚR ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ
              Zkušební vzorky se odebírají z horní zaoblené části,
              tělesa  a  dna  lahve  (obrázek  1),  aby bylo možné
              provést  na  materiálu  z  těchto  tří  částí  lahve
              zkoušky  s  roztokem  A  podle  bodu  1.3.2.1 nebo s
              roztokem B podle bodu 1.3.2.2.
              Každý  zkušební  vzorek  musí  mít  celkový  tvar  a
              rozměry podle obrázku 2.
              Plochy  a1 a2 a3 a4, b1 b2 b3 b4, a1 a2 b2 b1, a4 a3
              b3 b4  se vyříznou pásovou pilou  a pečlivě opracují
              jemným pilníkem. Plochy  a1 a4 b4 b1 a  a2 a3 b3 b2,
              které odpovídají vnitřnímu a vnějšímu povrchu lahve,
              se ponechají v hrubě opracovaném stavu.
1.2           PŘÍPRAVA POVRCHU PŘED KOROZIVNÍM LEPTÁNÍM
1.2.1         Potřebné látky
              HNO3 pro analýzu, hustota 1,33 g.cm-3,
              HF pro analýzu, hustota 1,14 g.cm-3 (při 40%),
              deionizovaná voda.
1.2.2         Postup
              V kádince se připraví roztok:
              HNO3: 63 cm3,
              HF: 6 cm3,
              H20: 929 cm3.
              Roztok se zahřeje na teplotu 95 st.C.
              Každý zkušební vzorek, zavěšený na hliníkovém drátě,
              se vystaví působení tohoto roztoku ponořením na dobu
              1 minuty.
              Vzorek se omyje tekoucí  vodou a potom deionizovanou
              vodou.
              Pro  odstranění  všech  případných  usazenin mědi se
              vzorek ponoří  do kyseliny dusičné  podle bodu 1.2.1
              na dobu 1 minuty při pokojové teplotě.
              Vzorek se opláchne deionizovanou vodou.
              Aby  se   zabránilo  okysličení  vzorků,   musí  být
              zkušební vzorky  ihned po této  přípravě ponořeny do
              příslušné korozní lázně (viz bod 1.3.1).
1.3           PROVEDENÍ ZKOUŠKY
1.3.1         Podle uvážení autorizované osoby  se použije jeden z
              těchto dvou korozívních roztoků:  první složený z 57
              g/l chloridu sodného a 3 g/l peroxidu vodíku (roztok
              A), druhý složený z 30  g/l chloridu sodného a 5 g/l
              kyseliny chlorovodíkové (roztok B).
1.3.2         Příprava korozívních roztoků
1.3.2.1       Roztok A
1.3.2.1.1     Potřebné látky:
              NaCl krystalický pro analýzu,
              H2O2 lékařský,
              KMnO4 pro analýzu,
              H2SO4 pro analýzu, hustota 1,83 g.cm-3,
              deionizovaná voda.
1.3.2.1.2     Titrace peroxidu vodíku
              Protože  peroxid  vodíku  není  příliš  stabilní, je
              důležité před každým použitím zkontrolovat jeho titr
              tímto způsobem:
              Pipetou se odměří 10 cm3 peroxidu vodíku a doředí se
              deionizovanou vodou  na 1000 cm3  (v odměrné baňce),
              čímž  se získá  roztok peroxidu  vodíku označený  C.
              Pipetou se odměří do Erlenmeyerovy baňky:
              - 10 cm3 roztoku peroxidu vodíku C,
              - přibližně 2 cm3 H2SO4 hustoty 1,83 g.cm-3.
              K titraci se  použije roztok 1,859 g/l  manganistanu
              draselného. Manganistan draselný samotný slouží jako
              indikátor.
1.3.2.1.3     Princip titrace
              Reakci manganistanu draselného  s peroxidem vodíku v
              prostředí kyseliny sírové vyjadřuje rovnice:
              2 KMnO4 +  5 H2O2 + 3  H2SO4 -> K2SO4 +  2 MnSO4 + 8
              H2O + 5 O2,
              z níž vyplývá ekvivalence: 316 g KMnO4 = 170 g H2O2.
              1 g čistého  peroxidu vodíku tedy  reaguje s 1859  g
              manganistanu draselného; z  tohoto důvodu se používá
              roztok  1,859  g/l  manganistanu  draselného,  který
              nasycuje - v odpovídajících  objemových poměrech - 1
              g/l peroxidu  vodíku. Protože peroxid  vodíku byl na
              počátku  100-násobně  zředěn,   představuje  10  cm3
              zkušebního vzorku 0,1 cm3 původního peroxidu vodíku.
              Objem   roztoku  manganistanu   draselného  v   cm3,
              spotřebovaného k  titraci, se vynásobí  deseti, čímž
              se získá hodnota titru T původního peroxidu vodíku v
              g/l.
1.3.2.1.4     Příprava roztoku
              Postup pro 10 litrů:
              570  g chloridu  sodného se  rozpustí v deionizované
              vodě tak,  aby se získal roztok  o celkovém objemu 9
              l.  Přidá se  peroxid vodíku  v množství vypočítaném
              níže uvedeným způsobem. Roztok  se promíchá a doplní
              deionizovanou vodou na objem 10 l.
              Výpočet  objemu  peroxidu  vodíku,  který  je  třeba
              přidat do roztoku
              Potřebné množství čistého peroxidu vodíku: 30 g.
              Jestliže peroxid  vodíku obsahuje T gramů  H2O2 na 1
              l, bude potřebný objem vyjádřený v cm3:
                            1000 . 30
                           -----------
                                T
1.3.2.2       Roztok B
1.3.2.2.1     Potřebné látky:
              NaCl krystalický pro analýzu,
              HCl čistá koncentrovaná, 37 % HCl,
              deionizovaná voda.
1.3.2.2.2     Příprava roztoku:
              Postup pro 10 l roztoku:
              300 g chloridu sodného a 50 g  HCl (50 g = 0,5 %) se
              rozpustí v  9 litrech deionizované  vody, promíchá a
              doplní na 10 litrů.
1.3.3         Podmínky leptání
1.3.3.1       Leptání v roztoku A
              Korozívní   roztok  se   nalije  do   krystalizátoru
              (případně  do  široké  kádinky)  umístěného ve vodní
              lázni. Vodní lázeň se  míchá magnetickým míchadlem a
              teplota se reguluje dotykovým teploměrem.
              Zkušební vzorek se buď zavěsí do korozívního roztoku
              na hliníkovém drátu nebo se umístí v roztoku tak, že
              spočívá  pouze na  rozích, což  je výhodnější.  Doba
              leptání je  6 hodin, teplota  se udržuje na  30 st.C
              +/- 1 st.C. Je třeba  dbát na to, aby bylo zajištěno
              dostatečné množství  činidla, alespoň 10  cm3 na cm2
              povrchu vzorku.
              Po leptání se zkušební vzorek omyje vodou, ponoří se
              asi na  30 sekund do 50  % roztoku kyseliny dusičné,
              opět se omyje vodou a osuší stlačeným vzduchem.
1.3.3.2       Najednou  lze leptat  více zkušebních  vzorků, pokud
              patří  ke  stejnému  typu   slitiny  a  vzájemně  se
              nedotýkají.  Samozřejmě musí  být dodrženo minimální
              množství činidla na jednotku povrchu vzorku.
1.3.3.3       Leptání v roztoku B
              Korozívní  roztok  se   nalije  do  vhodné  skleněné
              nádoby (například do kádinky). Zkouška se provádí za
              pokojové  teploty.  Není-li  možné  se během zkoušky
              vyhnout  kolísání  pokojové  teploty,  je  vhodnější
              provádět  zkoušku ve  vodní lázni,  jejíž teplota se
              termostatem udržuje  na 23 st.C. Doba  leptání je 72
              hodin.
              Upevnění zkušebních  vzorků v korozívním  roztoku je
              podle bodu 2.3.1. Po leptání se vzorky pečlivě omyjí
              deionizovanou  vodou  a   osuší  stlačeným  vzduchem
              prostým  mastnoty. Je  třeba dbát  na to,  aby poměr
              množství  korozívního  roztoku  k  povrchu  vzorku v
              ml/cm2 byl neustále udržován na  hodnotě 10 : 1 (viz
              bod 2.3.1).
1.4           PŘÍPRAVA ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ K VYHODNOCENÍ
1.4.1         Potřebné materiály
              Zalévací misky o rozměrech například:
              - vnější průměr: 40 mm,
              - výška: 27 mm,
              - tloušťka stěny: 2,5 mm,
              aralditová pryskyřice DCY 230
              tužidlo HY 951                } nebo ekvivalentní
                                              materiály
1.4.2         Postup
              Každý zkušební  vzorek se umístí  svisle do zalévací
              misky tak, aby spočíval na  ploše a1 a2 a3 a4. Okolo
              vzorku se nalije směs aralditu  DCY 230 a tužidla HY
              951 v poměru 9 : 1.
              Doba vytvrzování je 24 hodin.
              Určité množství  materiálu se z  plochy a1 a2  a3 a4
              odstraní nejlépe odsoustružením tak, aby řez a'1 a'2
              a'3  a'4  pozorovaný   pod  mikroskopem  nevykazoval
              korozi  zasahující do  něj z  povrchu a1  a2 a3  a4.
              Vzdálenost mezi  povrchy a1 a2 a3 a4  a  a'1 a'2 a'3
              a'4,  to je  tloušťka odebraná  soustruhem, musí být
              nejméně 2 mm (obrázky 2 a 3).
              Řez  pro  vyhodnocení  musí  být mechanicky vyleštěn
              oxidem hlinitým nejprve na papíře a potom na plsti.
1.5           METALOGRAFICKÁ KONTROLA ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ
              Kontrola     spočívá    v     zaznamenání    rozsahu
              mezikrystalické koroze  v oblasti podél  obvodu řezu
              zkoumaného podle  bodu 1.6. Přitom se  berou v úvahu
              vlastnosti kovu na vnějším  i vnitřním povrchu lahve
              a napříč stěnou lahve.
              Řez se zkoumá nejprve  při malém zvětšení (například
              40 x) za účelem nalezení nejvíce zkorodované oblasti
              a potom při  větším zvětšení, obvykle asi  300 x, za
              účelem posouzení povahy a rozsahu koroze.
1.6           VYHODNOCENÍ METALOGRAFICKÉ KONTROLY
              Vyhodnocení  spočívá v  ověření, zda mezikrystalická
              koroze je povrchová:
              1. u slitin  s rovnoosými  krystality nesmí  hloubka
                 koroze podél celého obvodu řezu překročit vyšší z
                 těchto dvou hodnot:
                 - velikost  tří zrn  ve směru  kolmém na zkoumaný
                   povrch,
                 - 0,2 mm;
              Je však povoleno místní  překročení těchto hodnot za
              předpokladu, že není pozorováno  ve více než čtyřech
              zorných polích při 300-násobném zvětšení.
              2. u slitin s krystality orientovanými jedním směrem
                 v důsledku  tváření  za   studena  nesmí  hloubka
                 koroze z každé  strany, které představují vnitřní
                 a vnější povrch lahve, překročit 0,1 mm.
2.            ZKOUŠKA NÁCHYLNOSTI KE KOROZI POD NAPĚTÍM
              Níže   popsaná   metoda   se   skládá   z  přiložení
              mechanického napětí na  prstence vyříznuté z válcové
              části lahve,  jejich ponoření do  solného roztoku na
              stanovenou  dobu  a  následného  vyjmutí a vystavení
              delšímu  působení vzduchu,  přičemž tento  cyklus se
              opakuje po  30 dnů. Jestliže se  na prstencích po 30
              dnech neobjeví trhliny,  může být slitina považována
              za vhodnou k výrobě lahví.
2.1           ODBĚR ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ
              Z válcové  části lahve  se vyřízne  šest prstenců  o
              šířce  4.a nebo  25 mm,  podle toho,  která je větší
              (viz obrázek  1). Zkušební vzorky musí  mít výřez 60
              st.  a  vystaví   se  působení  mechanického  napětí
              vyvolaného pomocí  šroubu a dvou  matek (viz obrázek
              2).
              Vnitřní  ani vnější  povrch zkušebních  vzorků nesmí
              být obroben.
2.2           PŘÍPRAVA POVRCHU PŘED KOROZNÍ ZKOUŠKOU
              Všechny stopy mastnoty,  oleje a lepidla používaného
              pro tenzometry  (viz bod 2.3.2.4)  se musí odstranit
              vhodným rozpouštědlem.
2.3           PROVEDENÍ ZKOUŠKY
2.3.1         Příprava korozívního roztoku
2.3.1.1       Solný  roztok se  připraví rozpuštěním  3,5 +  - 0,1
              hmotnostních  dílů NaCl  v 96,5  hmotnostních dílech
              vody.
2.3.1.2       Hodnota  pH  čerstvě  připraveného  roztoku musí být
              v rozmezí od 6,4 do 7,2.
2.3.1.3       Hodnota pH se může  upravit pouze zředěnou kyselinou
              chlorovodíkovou nebo zředěným roztokem sody.
2.3.1.4       Doplňování   roztoku  se   nesmí  provádět  přidáním
              solného  roztoku  podle   bodu  2.3.1.1,  ale  pouze
              přidáním destilované vody  do původní úrovně hladiny
              v nádobě. Doplňování se  může podle potřeby provádět
              denně.
2.3.1.5       Roztok je nutné každý týden úplně vyměnit.
2.3.2         Přiložení napětí na prstence
2.3.2.1       Tři  prstence se  stlačí  tak,  aby byl  pod napětím
              vnější povrch.
2.3.2.2       Tři prstence  se roztáhnou tak, aby  byl pod napětím
              vnitřní povrch.
2.3.2.3       Velikost  napětí musí  být rovná  hodnotě největšího
              dovoleného  namáhání  použité  při  výpočtu tloušťky
              stěny:
                Re
              ------, kde Re je  zaručená nejmenší hodnota smluvní
               1,3    meze kluzu při 0,2 %
              v [MPa].
2.3.2.4       Skutečné napětí lze měřit elektrickými tenzometry.
2.3.2.5       Napětí může být také vypočteno pomocí vzorce
                             pí R (D - a)2
               D1 = D +/-  ------------------,
                                4 Eaz
              kde
              D1 = průměr prstence stlačeného (nebo rozevřeného);
              D  = vnější průměr lahve v mm;
              a  = tloušťka stěny lahve v mm;
                      Re
              R  =  ------, [MPa];
                     1,3
              E  = modul pružnosti v MPa - 7.104 MPa;
              z  = korekční činitel (obrázek 3).
2.3.2.6       Je důležité,  aby matice a  šrouby byly od  prstenců
              elektricky   izolovány  a   chráněny  proti   korozi
              roztokem.
2.3.2.7       Šest  prstenců musí  být zcela  ponořeno do  solného
              roztoku na dobu 10 minut.
2.3.2.8       Potom  se prstence  vyjmou a  50 minut  ponechají na
              vzduchu.
2.3.2.9       Tento cyklus se musí opakovat po dobu 30 dnů nebo do
              prasknutí prstence, podle toho, co nastane dřív.
2.3.2.10      Vzorky se pečlivě prohlédnou, zda nemají trhliny.
2.4           VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ
              Slitina se  považuje za vhodnou pro  výrobu lahví na
              plyny,  jestliže  žádný  prstenec  vystavený  napětí
              nevykazuje vznik trhlin viditelných pouhým okem nebo
              při malém zvětšení (10 až 30 x) na konci zkoušky, to
              je po 30 dnech.
2.5           PŘÍPADNÁ METALOGRAFICKÁ KONTROLA
2.5.1         Pokud  nelze přítomnost  trhlin s  jistotou vyloučit
              (například  při  vzniku  řady  leptových  důlků), je
              možné se o  ní přesvědčit dodatečnou metalografickou
              kontrolou provedenou na řezu kolmém k ose prstence v
              podezřelé   oblasti.  Provede   se  porovnání  stran
              prstence  namáhaných  tahovým  a  tlakovým napětím z
              hlediska    druhu    koroze    (mezikrystalické   či
              transkrystalické) a hloubky korozního proniknutí.
2.5.2         Je-li  koroze  na  obou  stranách  prstence podobná,
              považuje se slitina za vyhovující.
              Naopak,  jestliže strana  prstence namáhaná  tahovým
              napětím vykazuje mezikrystalické trhliny, které jsou
              zřetelně  hlubší  než  na  straně  namáhané tlakovým
              napětím, prstenec při zkoušce nevyhověl.
2.6           PROTOKOLY
2.6.1         Musí  být  uveden  název  slitiny  a/nebo číslo její
              normy.
2.6.2         Musí  být udány  meze obsahu  jednotlivých prvků  ve
              složení slitiny.
2.6.3         Musí být uvedeno skutečné chemické složení tavby, ze
              které byly lahve vyrobeny.
2.6.4         Musí  být  uvedeny  skutečné  mechanické  vlastnosti
              slitiny spolu s  minimálními požadavky na mechanické
              vlastnosti.
2.6.5         Musí být uvedeny výsledky zkoušek.
 
 
 ČÁST III. Značky a nápisy
1.            OBECNĚ
1.1           Značky  a  nápisy  uvedené  v  tomto  bodě  musí být
              vyraženy viditelně, čitelně  a nesmazatelně na horní
              zaoblené části lahve.
1.2           V případě lahví o objemu do 15 l lze značky a nápisy
              vyrazit buď  na horní zaoblenou  část nebo na  jinou
              část lahve dostatečné tloušťky.
1.3           V případě lahví o průměru menším  než 75 mm musí být
              tyto značky vysoké 3 mm.
1.4           EHS značka schválení vzoru se vyráží v tomto pořadí:
              - na  lahve, které  podléhají EHS  schválení vzoru a
                EHS ověření:
              - stylizované písmeno epsilon,
              - pořadové  číslo  2  označující  skupinu  bezešvých
                lahví na plyny z hliníku a jeho slitin,
              - velké  písmeno  (nebo  písmena)  označující  stát,
                který udělil  EHS schválení vzoru,  a poslední dvě
                číslice roku, kdy bylo schválení vzoru uděleno,
              - číslo EHS schválení vzoru (příklad: epsilon 2 D 79
                45);
              Příklad této značky je uveden v bodě 2.1.
1.5           Pro   případy  kdy   není  vyžadováno   pro  určitou
              kategorii lahví EHS ověření pak po ověření, že každá
              lahev vyhovuje požadavkům na tuto kategorii, připojí
              výrobce  na  lahev  na  vlastní  odpovědnost stejnou
              značku  jako  je  značka  EHS  schválení  vzoru, ale
              umístěnou v šestiúhelníku.
              Příklad této značky je uveden v bodě 2.2.
1.6           Značka EHS ověření se vyráží v tomto pořadí:
              - malé písmeno "e",
              - velké písmeno  (nebo písmena) označující  stát, ve
                kterém  bylo  ověření  provedeno,  popřípadě jedno
                nebo dvě čísla označující územní oblast,
              - značku  autorizované  osoby  připojenou ověřujícím
                zaměstnancem,  popřípadě spolu  se značkou  tohoto
                zaměstnance,
              - šestiúhelník,
              - datum  ověření: rok,  měsíc  (příklad:  e D  12 48
                80/01).
2.            ZNAČKY TÝKAJÍCÍ SE EHS SCHVÁLENÍ VZORU
2.1           Značka EHS schválení vzoru (viz bod 1.4)
Příklad:
ČÁST III. Značky a nápisy
1.            OBECNĚ
1.1           Značky  a  nápisy  uvedené  v  tomto  bodě  musí být
              vyraženy viditelně, čitelně  a nesmazatelně na horní
              zaoblené části lahve.
1.2           V případě lahví o objemu do 15 l lze značky a nápisy
              vyrazit buď  na horní zaoblenou  část nebo na  jinou
              část lahve dostatečné tloušťky.
1.3           V případě lahví o průměru menším  než 75 mm musí být
              tyto značky vysoké 3 mm.
1.4           EHS značka schválení vzoru se vyráží v tomto pořadí:
              - na  lahve, které  podléhají EHS  schválení vzoru a
                EHS ověření:
              - stylizované písmeno epsilon,
              - pořadové  číslo  2  označující  skupinu  bezešvých
                lahví na plyny z hliníku a jeho slitin,
              - velké  písmeno  (nebo  písmena)  označující  stát,
                který udělil  EHS schválení vzoru,  a poslední dvě
                číslice roku, kdy bylo schválení vzoru uděleno,
              - číslo EHS schválení vzoru (příklad: epsilon 2 D 79
                45);
              Příklad této značky je uveden v bodě 2.1.
1.5           Pro   případy  kdy   není  vyžadováno   pro  určitou
              kategorii lahví EHS ověření pak po ověření, že každá
              lahev vyhovuje požadavkům na tuto kategorii, připojí
              výrobce  na  lahev  na  vlastní  odpovědnost stejnou
              značku  jako  je  značka  EHS  schválení  vzoru, ale
              umístěnou v šestiúhelníku.
              Příklad této značky je uveden v bodě 2.2.
1.6           Značka EHS ověření se vyráží v tomto pořadí:
              - malé písmeno "e",
              - velké písmeno  (nebo písmena) označující  stát, ve
                kterém  bylo  ověření  provedeno,  popřípadě jedno
                nebo dvě čísla označující územní oblast,
              - značku  autorizované  osoby  připojenou ověřujícím
                zaměstnancem,  popřípadě spolu  se značkou  tohoto
                zaměstnance,
              - šestiúhelník,
              - datum  ověření: rok,  měsíc  (příklad:  e D  12 48
                80/01).
2.            ZNAČKY TÝKAJÍCÍ SE EHS SCHVÁLENÍ VZORU
2.1           Značka EHS schválení vzoru (viz bod 1.4)
Příklad:
 2.2           Značka EHS  schválení vzoru a vyjmutí  z EHS ověření
              (viz bod 1.5)
Příklad:
2.2           Značka EHS  schválení vzoru a vyjmutí  z EHS ověření
              (viz bod 1.5)
Příklad:
 3.            ZNAČKY EHS OVĚŘENÍ
3.1           Popis značek EHS ověření
3.1.1         Značky  EHS  ověření,  které  se  připojují na lahve
              podle bodu 2.4 jsou tyto:
3.1.1.1       Značka  konečného  EHS  ověření  se  skládá  ze dvou
              značek, kdy:
3.1.1.1.1     první značku tvoří písmeno "e", které obsahuje:
              - v horní  polovině  velké  písmeno  (velká písmena)
                označující stát,  kde se ověření  provádělo, pokud
                je  to  nutné,  spolu  s  jedním  nebo dvěma čísly
                označujícími územní členění,
              - v dolní   polovině   značku   autorizované   osoby
                připojenou ověřujícím technikem, popřípadě spolu s
                jeho značkou;
3.1.1.1.2     druhá  značka se  skládá z  data ověření  umístěného
              uvnitř šestiúhelníku s přesností dle této přílohy.
3.2.2.1       Značku dílčího EHS ověření tvoří pouze první značka.
              Jestliže nádoba nemůže být smontována v místě výroby
              nebo  pokud  by  její  doprava  mohla  ovlivnit její
              vlastnosti,  je  nutno  provádět  EHS  ověření tímto
              způsobem:
              - ověření nádoby v místě výroby autorizovanou osobou
                země  původu,  která  za  předpokladu,  že  nádoba
                vyhovuje   požadavkům  EHS,   připojí  značku  "e"
                popsanou v bodě  3.1.1.1.1. a představující značku
                dílčího EHS ověření,
              - konečné   ověření   nádoby   v   místě   instalace
                autorizovanou   osobou  země   určení,  která   za
                předpokladu,  že nádoba  vyhovuje požadavkům  EHS,
                připojí  značku  popsanou  v  bodě  3.1.1.1.2, jež
                spolu se značkou dílčího  EHS ověření tvoří značku
                konečného EHS ověření.
3.2           Tvar a rozměry značek
3.2.1         Příklad  značek  popsaných   v  bodech  3.1.1.1.1  a
              3.1.1.1.2 je znázorněn na obrázcích 1 a 2.
              Pokud se nestanoví jinak, musí být písmena a číslice
              každé značky vysoké nejméně 5 mm.
3.2.2         Autorizovaná osoba  informuje příslušné notifikované
              osoby ostatních  států o svém  ustavení a předá  jim
              kopie  vyobrazení  značek  EHS  ověření,  které bude
              používat.
3.3           Připojování značek
3.3.1         Značka   konečného   EHS   ověření   se  připojí  na
              požadované místo na lahev  po jejím konečném ověření
              a uznání za vyhovující požadavkům EHS.
3.3.2         Jestliže se ověřování provádí  ve více etapách, musí
              být v  místě výroby připojena na  lahev nebo na její
              část značka  dílčího EHS ověření,  která ji označuje
              za   vyhovující   požadavkům   EHS   v   dané  etapě
              ověřovacího  postupu, a  to na  místo zvláště určené
              pro připojení značek nebo  na jiné místo stanovené v
              této příloze.
3.            ZNAČKY EHS OVĚŘENÍ
3.1           Popis značek EHS ověření
3.1.1         Značky  EHS  ověření,  které  se  připojují na lahve
              podle bodu 2.4 jsou tyto:
3.1.1.1       Značka  konečného  EHS  ověření  se  skládá  ze dvou
              značek, kdy:
3.1.1.1.1     první značku tvoří písmeno "e", které obsahuje:
              - v horní  polovině  velké  písmeno  (velká písmena)
                označující stát,  kde se ověření  provádělo, pokud
                je  to  nutné,  spolu  s  jedním  nebo dvěma čísly
                označujícími územní členění,
              - v dolní   polovině   značku   autorizované   osoby
                připojenou ověřujícím technikem, popřípadě spolu s
                jeho značkou;
3.1.1.1.2     druhá  značka se  skládá z  data ověření  umístěného
              uvnitř šestiúhelníku s přesností dle této přílohy.
3.2.2.1       Značku dílčího EHS ověření tvoří pouze první značka.
              Jestliže nádoba nemůže být smontována v místě výroby
              nebo  pokud  by  její  doprava  mohla  ovlivnit její
              vlastnosti,  je  nutno  provádět  EHS  ověření tímto
              způsobem:
              - ověření nádoby v místě výroby autorizovanou osobou
                země  původu,  která  za  předpokladu,  že  nádoba
                vyhovuje   požadavkům  EHS,   připojí  značku  "e"
                popsanou v bodě  3.1.1.1.1. a představující značku
                dílčího EHS ověření,
              - konečné   ověření   nádoby   v   místě   instalace
                autorizovanou   osobou  země   určení,  která   za
                předpokladu,  že nádoba  vyhovuje požadavkům  EHS,
                připojí  značku  popsanou  v  bodě  3.1.1.1.2, jež
                spolu se značkou dílčího  EHS ověření tvoří značku
                konečného EHS ověření.
3.2           Tvar a rozměry značek
3.2.1         Příklad  značek  popsaných   v  bodech  3.1.1.1.1  a
              3.1.1.1.2 je znázorněn na obrázcích 1 a 2.
              Pokud se nestanoví jinak, musí být písmena a číslice
              každé značky vysoké nejméně 5 mm.
3.2.2         Autorizovaná osoba  informuje příslušné notifikované
              osoby ostatních  států o svém  ustavení a předá  jim
              kopie  vyobrazení  značek  EHS  ověření,  které bude
              používat.
3.3           Připojování značek
3.3.1         Značka   konečného   EHS   ověření   se  připojí  na
              požadované místo na lahev  po jejím konečném ověření
              a uznání za vyhovující požadavkům EHS.
3.3.2         Jestliže se ověřování provádí  ve více etapách, musí
              být v  místě výroby připojena na  lahev nebo na její
              část značka  dílčího EHS ověření,  která ji označuje
              za   vyhovující   požadavkům   EHS   v   dané  etapě
              ověřovacího  postupu, a  to na  místo zvláště určené
              pro připojení značek nebo  na jiné místo stanovené v
              této příloze.
 4.            NÁPISY TÝKAJÍCÍ SE PROVEDENÍ:
4.1           nápisy týkající se materiálu:
              číslo označující hodnotu R v MPa, která byla použita
              jako základ výpočtu;
4.2           nápisy týkající se hydraulické zkoušky:
              zkušební přetlak v 0,1 MPa s připojeným symbolem 0,1
              MPa;
4.3           nápisy týkající se typu lahve:
              hmotnost  lahve  včetně  všech  částí  s lahví pevně
              spojených,   avšak   bez   ventilu   či  kohoutu,  v
              kilogramech a nejmenší objem zaručený výrobcem lahve
              v litrech;
              Čísla   označující   hmotnost   a   objem  musí  být
              zaokrouhlena  na  jedno   desetinné  místo.  Hodnota
              objemu  se zaokrouhluje  dolů, hodnota  hmotnosti se
              zaokrouhluje nahoru.
4.4           nápisy týkající se místa původu lahve:
              velké písmeno (nebo písmena) označující zemi původu,
              dále pak značka výrobce a výrobní číslo.
4.5           Příklady značek a nápisů jsou znázorněny v nákresu v
              dodatku 1.
ČÁST IV.
                 CERTIFIKÁT EHS SCHVÁLENÍ VZORU
Vydal ................................................. na základě
nařízení  vlády  č.  210/2001  Sb.,  kterým  se  stanoví technické
požadavky  na  tlakové  nádoby  na  přepravu  plynů,  v souladu se
směrnicí Rady 84/525/EHS ze 17. září 1984, vztahující se na:
          BEZEŠVÉ LAHVE NA PLYN Z NELEGOVANÉHO HLINÍKU
                     A Z HLINÍKOVÝCH SLITIN
------------------------------------------------------------------
EHS schválení vzoru č. .............. ze dne .....................
Typ lahve ........................................................
           (popis typové řady lahví, která obdržela EHS schválení)
Ph .................... D ................. a ....................
Lmin...............Lmax..............Vmin...........Vmax..........
Výrobce nebo zástupce ............................................
                      (jméno a adresa výrobce nebo jeho zástupce)
 .................................................................
 .................................................................
Značka EHS schválení vzoru epsilon .......... epsilon ............
Podrobné údaje  o výsledcích zkoušek  pro EHS schválení  vzoru a o
hlavních vlastnostech vzoru jsou přiloženy.
Všechny informace podá ...........................................
                           (jméno a adresa autorizované osoby)
 .................................................................
 .................................................................
Vystaveno dne .................. v ...............................
                                      ............................
                                               (podpis)
       TECHNICKÁ PŘÍLOHA K EHS CERTIFIKÁTU SCHVÁLENÍ VZORU
              1. Výsledky EHS  přezkoušení vzoru s  ohledem na EHS
                 schválení.
              2. Informace o hlavních vlastnostech vzoru, zejména:
                 - podélný řez  lahví typu, pro  nějž bylo uděleno
                   schválení vzoru, obsahující tyto údaje:
                   - jmenovitý   vnější   průměr,   D,   s  udáním
                     konstrukčních tolerancí stanovených výrobcem,
                   - nejmenší tloušťku stěny, a,
                   - nejmenší tloušťku dna a horní zaoblené části,
                     s udáním konstrukčních  tolerancí stanovených
                     výrobcem,
                   - nejmenší a největší  délku (nebo délky) Lmin,
                     Lmax;
                   - objem nebo objemy, Vmin, Vmax,
                   - přetlak, Ph;
                   - jméno výrobce/číslo výkresu a datum;
                   - název typu lahve;
                   - údaje o slitině podle bodu 2.1 [druh/chemické
                     složení/způsob                 výroby/tepelné
                     zpracování/zaručené   mechanické   vlastnosti
                     (pevnost v tahu-mez kluzu)].
ČÁST V.
                              VZOR
                     CERTIFIKÁT EHS OVĚŘENÍ
Podle nařízení vlády č. 210/2001  Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů
Autorizovaná osoba ...............................................
 .................................................................
Datum ............................................................
EHS schválení vzoru č. ...........................................
Popis lahví ......................................................
 .................................................................
EHS ověření č. ...................................................
Dávka č. ..................... až ................................
Výrobce ..........................................................
                        (jméno a adresa)
Země .......................... Značka ...........................
Vlastník .........................................................
                        (jméno a adresa)
 .................................................................
 .................................................................
Zákazník .........................................................
                        (jméno a adresa)
 .................................................................
 .................................................................
OVĚŘOVACÍ ZKOUŠKY
1. MĚŘENÍ NA VZORKU LAHVÍ
Zkouška        Dávka             Vodní objem         Hmotnost           Nejmenší změřená tloušťka
               obsahující                            prázdné lahve
---------------------------------------------------------------------------------------------------
číslo          od č. .......     (l)                 (kg)               stěny (mm)     dna (mm)
               do č. .......
---------------------------------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------------------------------
2. MECHANICKÉ ZKOUŠKY PROVEDENÉ NA VZORKU LAHVÍ
---------------------------------------------------------------------------------------------------
                             Tahová zkouška
                     ----------------------------------------
Zkouška   Tepelné    Zkušební tyč    Mez    Pevnost   Tažnost  Zkouška    Hydraulická    Popis lomu
č.        zpracování podle normy     kluzu  v tahu     A       ohybem     zkouška na     (popis
          č.         EURONORM        Re     Rmt        (%)     o 180 st.  roztržení       nebo
                     a) 2-80         [MPa]  [MPa]              bez        [0,1 MPa]       schéma)
                     b) 11-80                                  prasknutí
---------------------------------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Minimální stanovené hodnoty
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Níže  podepsaný  tímto  potvrzuje  úspěšné  provedení  ověřovacích
postupů, zkoušek a kontrol, které jsou předepsány v bodě 6.3 části
II.,  přílohy č.  3 k  nařízení vlády  č. 210/2001  Sb., kterým se
stanoví technické požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů.
Zvláštní poznámky ................................................
 .................................................................
Obecné poznámky ..................................................
 .................................................................
Datum ..................... Místo ................................
                            ......................................
                              (podpis zaměstnance autorizované
                                             osoby)
v zastoupení .....................................................
                          (Autorizovaná osoba)
                            Dodatek 1
4.            NÁPISY TÝKAJÍCÍ SE PROVEDENÍ:
4.1           nápisy týkající se materiálu:
              číslo označující hodnotu R v MPa, která byla použita
              jako základ výpočtu;
4.2           nápisy týkající se hydraulické zkoušky:
              zkušební přetlak v 0,1 MPa s připojeným symbolem 0,1
              MPa;
4.3           nápisy týkající se typu lahve:
              hmotnost  lahve  včetně  všech  částí  s lahví pevně
              spojených,   avšak   bez   ventilu   či  kohoutu,  v
              kilogramech a nejmenší objem zaručený výrobcem lahve
              v litrech;
              Čísla   označující   hmotnost   a   objem  musí  být
              zaokrouhlena  na  jedno   desetinné  místo.  Hodnota
              objemu  se zaokrouhluje  dolů, hodnota  hmotnosti se
              zaokrouhluje nahoru.
4.4           nápisy týkající se místa původu lahve:
              velké písmeno (nebo písmena) označující zemi původu,
              dále pak značka výrobce a výrobní číslo.
4.5           Příklady značek a nápisů jsou znázorněny v nákresu v
              dodatku 1.
ČÁST IV.
                 CERTIFIKÁT EHS SCHVÁLENÍ VZORU
Vydal ................................................. na základě
nařízení  vlády  č.  210/2001  Sb.,  kterým  se  stanoví technické
požadavky  na  tlakové  nádoby  na  přepravu  plynů,  v souladu se
směrnicí Rady 84/525/EHS ze 17. září 1984, vztahující se na:
          BEZEŠVÉ LAHVE NA PLYN Z NELEGOVANÉHO HLINÍKU
                     A Z HLINÍKOVÝCH SLITIN
------------------------------------------------------------------
EHS schválení vzoru č. .............. ze dne .....................
Typ lahve ........................................................
           (popis typové řady lahví, která obdržela EHS schválení)
Ph .................... D ................. a ....................
Lmin...............Lmax..............Vmin...........Vmax..........
Výrobce nebo zástupce ............................................
                      (jméno a adresa výrobce nebo jeho zástupce)
 .................................................................
 .................................................................
Značka EHS schválení vzoru epsilon .......... epsilon ............
Podrobné údaje  o výsledcích zkoušek  pro EHS schválení  vzoru a o
hlavních vlastnostech vzoru jsou přiloženy.
Všechny informace podá ...........................................
                           (jméno a adresa autorizované osoby)
 .................................................................
 .................................................................
Vystaveno dne .................. v ...............................
                                      ............................
                                               (podpis)
       TECHNICKÁ PŘÍLOHA K EHS CERTIFIKÁTU SCHVÁLENÍ VZORU
              1. Výsledky EHS  přezkoušení vzoru s  ohledem na EHS
                 schválení.
              2. Informace o hlavních vlastnostech vzoru, zejména:
                 - podélný řez  lahví typu, pro  nějž bylo uděleno
                   schválení vzoru, obsahující tyto údaje:
                   - jmenovitý   vnější   průměr,   D,   s  udáním
                     konstrukčních tolerancí stanovených výrobcem,
                   - nejmenší tloušťku stěny, a,
                   - nejmenší tloušťku dna a horní zaoblené části,
                     s udáním konstrukčních  tolerancí stanovených
                     výrobcem,
                   - nejmenší a největší  délku (nebo délky) Lmin,
                     Lmax;
                   - objem nebo objemy, Vmin, Vmax,
                   - přetlak, Ph;
                   - jméno výrobce/číslo výkresu a datum;
                   - název typu lahve;
                   - údaje o slitině podle bodu 2.1 [druh/chemické
                     složení/způsob                 výroby/tepelné
                     zpracování/zaručené   mechanické   vlastnosti
                     (pevnost v tahu-mez kluzu)].
ČÁST V.
                              VZOR
                     CERTIFIKÁT EHS OVĚŘENÍ
Podle nařízení vlády č. 210/2001  Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů
Autorizovaná osoba ...............................................
 .................................................................
Datum ............................................................
EHS schválení vzoru č. ...........................................
Popis lahví ......................................................
 .................................................................
EHS ověření č. ...................................................
Dávka č. ..................... až ................................
Výrobce ..........................................................
                        (jméno a adresa)
Země .......................... Značka ...........................
Vlastník .........................................................
                        (jméno a adresa)
 .................................................................
 .................................................................
Zákazník .........................................................
                        (jméno a adresa)
 .................................................................
 .................................................................
OVĚŘOVACÍ ZKOUŠKY
1. MĚŘENÍ NA VZORKU LAHVÍ
Zkouška        Dávka             Vodní objem         Hmotnost           Nejmenší změřená tloušťka
               obsahující                            prázdné lahve
---------------------------------------------------------------------------------------------------
číslo          od č. .......     (l)                 (kg)               stěny (mm)     dna (mm)
               do č. .......
---------------------------------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------------------------------
2. MECHANICKÉ ZKOUŠKY PROVEDENÉ NA VZORKU LAHVÍ
---------------------------------------------------------------------------------------------------
                             Tahová zkouška
                     ----------------------------------------
Zkouška   Tepelné    Zkušební tyč    Mez    Pevnost   Tažnost  Zkouška    Hydraulická    Popis lomu
č.        zpracování podle normy     kluzu  v tahu     A       ohybem     zkouška na     (popis
          č.         EURONORM        Re     Rmt        (%)     o 180 st.  roztržení       nebo
                     a) 2-80         [MPa]  [MPa]              bez        [0,1 MPa]       schéma)
                     b) 11-80                                  prasknutí
---------------------------------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Minimální stanovené hodnoty
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Níže  podepsaný  tímto  potvrzuje  úspěšné  provedení  ověřovacích
postupů, zkoušek a kontrol, které jsou předepsány v bodě 6.3 části
II.,  přílohy č.  3 k  nařízení vlády  č. 210/2001  Sb., kterým se
stanoví technické požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů.
Zvláštní poznámky ................................................
 .................................................................
Obecné poznámky ..................................................
 .................................................................
Datum ..................... Místo ................................
                            ......................................
                              (podpis zaměstnance autorizované
                                             osoby)
v zastoupení .....................................................
                          (Autorizovaná osoba)
                            Dodatek 1
 Dodatek 2
                      Schéma zkoušky ohybem
                            Dodatek 2
                      Schéma zkoušky ohybem
