Článek komentuje návrh novely zákona o vodovodech a kanalizacích. Hovoří zejména o souvislostech s požadavkem na samofinancování provozovatelů vodovodů a kanalizací, o problematice placení všech vlastníků nemovitostí za srážkové vody, nové úloze regulačního úřadu a vznáší otázku, proč ČR při zavádění směrnice EU neuplatňuje možnosti pro příznivější národní podobu.
Příspěvek podává obsáhlou, komplexní informaci o současné legislativě v ochraně ovzduší ve vztahu k stacionárním zdrojům znečišťování. Popisy mechanizmu vzniku hlavních znečišťujících látek a jejich působení na ovzduší a zdraví člověka. Přímé praktické využití zde naleznou projektanti a provozovatelé kotlů. Druhá část příspěvku upozorňuje na novou legislativu se zaměřením na spalovací zdroje, v přehledných tabulách jsou uvedeny sazby pro zpoplatněné látky a emisní limity podle druhu paliva.
Příspěvek podává obsáhlou, komplexní informaci o současné legislativě v ochraně ovzduší ve vztahu k stacionárním zdrojům znečišťování. Popisy mechanizmu vzniku hlavních znečišťujících látek a jejich působení na ovzduší a zdraví člověka. Přímé praktické využití zde naleznou projektanti a provozovatelé kotlů. Příspěvek je rozdělen na tři články, první část je zaměřena na popis hlavních znečisťujících látek vznikajících při spalování, vysvětlení pojmů a mechanizmu vzniku emisí, působení imisí a obsahuje i souhrnnou přehlednou informaci o nové legislativě v ochraně ovzduší se zaměřením na malé zdroje.
Pravděpodobně nejvýznamnější a také nejkontroverznější změnou doprovázející vstup České republiky do Evropské unie byla, a to nejen pro podnikatele, rozsáhlá změna systému uplatňování DPH. Dnem 1. května 2004 nabyl účinnosti nový zákon č. 235/2004 Sb., který nahradil stávající zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty.
Plynná paliva, a zde máme na mysli především zemní plyn, ale též i propan-butan (LPG), jsou v současné době nejčastěji používaným palivem k otopu kotlů, zejména pak v nízkotlakých kotelnách. Plynné palivo má oproti např. pevným palivům řadu výhod, např. snadná dopravitelnost ke kotlům, vysoká účinnost spalování a příznivý dopad na ochranu ovzduší.
V říjnu 2001 vyšla vyhláška č. 372/2001 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Dne 19. prosince 2002 vydalo MMR k této vyhlášce metodický pokyn čj. 28203/2002, který podrobněji rozpracovává a komentuje jednotlivé paragrafy a odstavce výše uvedené vyhlášky.
Článek podrobně rozebírá ty odstavce platné vyhlášky, které odporují fyzikálním zákonům a mnohdy i zdravému rozumu. Tím je samozřejmě vyhláška v rozporu i se současnou legislativou platnou a vynutitelnou v zemích EU. Tu se naše republika zavázala zavést do naší legislativy ještě před vstupem ČR do EU.
Rada Evropského společenství přijala již v roce 1993 směrnici 93/76/EHS, která mimo jiné zavazuje k tomu, aby vyúčtování nákladů na vytápění, klimatizaci a přípravu teplé vody bylo prováděno podle skutečné spotřeby. Vzhledem k závazkům ČR z přístupových rozhovorů ke vstupu do EU a ke skutečnosti, že zákon č. 406/2000 Sb. tuto povinnost neobsahuje, se připravuje jeho novela.
Správně sestavené vyúčtování nákladů na vytápění, klimatizaci a přípravu a dodávku teplé vody v přiměřeném poměru ke skutečné spotřebě energie budov přispívá k úsporám energie v oblasti bydlení. Cílem je, aby obyvatelům takových budov bylo umožněno, aby si mohli regulovat svoji vlastní spotřebu tepla na vytápění, studené a teplé vody sami. V mnoha členských státech EU se podstatná část nákladů na vytápění a dodávku teplé vody vyúčtovává podle jiných faktorů než podle skutečné spotřeby energie. A právě proto RADA ES vydala tuto směrnici.
Seznam evropských směrnic včetně odkazů na jejich český překlad a odkazů na aproximované české předpisy.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru