Předmětem tohoto článku je poukázat na možnosti stanovení cen a odměn při stavebních, montážních a projekčních prací, inženýrských činnostech a technických pomocí. V článku 1 se zaměřuji na to, jakými smluvními typy se regulují tyto druhy činností. Čl. 2 je zaměřen na možnosti stanovení cen u smluv o dílo, jako je např. pevná částka, odhad a rozpočet.

Rada hlavního města Prahy schválila finální návrh znění Pražských stavebních předpisů (PSP) s platností od 1. října 2014. Návrh zpracoval Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Komentář nám poskytl vedoucí týmu Pavel Hnilička a člen týmu Filip Tittl.

Již druhá aktualizace článku (původní článek 2010, aktualizace 2012) popisuje a shrnuje požadavky české legislativy a norem na počet a druh zařizovacích předmětů podle druhu provozů. Požadavky na WC, pisoáry, sprchy, umyvadla a hygienické kabiny.

Při popisu základních změn při stanovení cen podle NOZ je třeba nejdříve vyjasnit definice co je obvyklá úplata, záloha, závdavek, splatnost ceny. Nový občanský zákoník ale obsahuje speciální právní úpravu cen u jednotlivých smluvních typů.

Od 1. 1. 2017 začne platit směrnice EU o energetické účinnosti, která nařizuje, aby majitelé domů umožnili domácnostem průběžně sledovat jejich spotřebu vody a energií. Vhodným řešením jsou měřiče s technologií dálkového odečtu naměřených hodnot. A jaké jsou výhody dálkových odečtů spotřeby pro majitele domů a bytová družstva?

Stavba je součástí pozemku. V souvislosti s novým občanským zákoníkem (dále jen „NOZ“) této větě nemohl uniknout snad nikdo v České republice. S jejím výkladem je to ale horší – v NOZ se slovo stavba vyskytuje v různých souvislostech 176krát, přesto v kodexu nenajdeme její definici. Co je to tedy vlastně stavba podle předpisů nového občanského práva? A je opravdu vždy součástí pozemku?

Smlouvy o dílo na nepovolenou stavbu jsou absolutně neplatné, ať byly uzavřeny podle starého či nového občanského zákoníku. Týká se neplatnost také smluv na stavby sice povolené, ale vybudované v rozporu s vydanými povoleními? Lze neplatnosti zabránit? Odpovědi na tyto a další otázky se dozvíte v následujícím článku.

Nový občanský zákoník (NOZ) zavedl od 1. 1. 2014 staronový institut, tzv. právo stavby, na jehož základě stavebník (oprávněná osoba) může mít na cizím pozemku stavbu a užívat ji. Jaká další pravidla jsou s tímto institutem spojena?

Nový občanský zákoník (NOZ) od Nového roku zavádí starou římskoprávní zásadu, že stavba je součástí pozemku. Směřuje tím k tomu, aby majitelem stavby a pozemku pod ní byla jedna a tatáž osoba. Možnost stavět na cizím pozemku bude samozřejmě i nadále zachována v podobě tzv. práva stavby.

Vlastnické právo k pozemku je základem pro zahájení úvah o stavbě domu. Z hlediska právníka jsou nejdůležitější skrytá nebezpečí, která ani katastr nemovitostí nezkoumá. Vybraná témata nového občanského zákoníku jsou tématem přednášek na Aquathermu Praha v pátek 7. 3. 2014. Vstup zdarma.

ČR má nyní maximálně 24 měsíců (od 4. 2. 2014) na to, aby do svého právního řádu přejala evropskou směrnici, díky které se otevře možnost požadovat BIM v rámci veřejných zakázek jako prostředek pro dokladování a monitorování kvality dodávaného díla.

Při sjednávání smlouvy o dílo lze formulovat doporučení ne jen objednatelům, ale také zhotovitelům díla. Doporučení se týkají závaznosti norem, jednostranného zápočtu, protokolárního předání díla, možnosti odstranění vad v záruční době třetími osobami a dalších.

Důsledek novely zákona o obnovitelných zdrojích je, že lidé si už nebudou moct sami namontovat kotel nebo kamna na dřevo. Stejný zákaz se týká i dalších obnovitelných zdrojů.

Vyhláška měla dle zákona stanovit nákladově optimální úroveň stavby, náklady však prakticky neřeší, požaduje místo nich splnění jiných, nákladově netransparentních kriterií.