ČSN EN 1359
Plynoměry - Membránové plynoměry

ČSN EN 1359

Tato evropská norma stanovuje požadavky a zkoušky pro konstrukci, provedení, bezpečnost a výrobu membránových plynoměrů třídy 1,5 (dále jen plynoměry). To platí pro měřidla s koaxiálním jednoduchým potrubím nebo dvěma potrubními přípojkami, které se používají k měření objemů palivových plynů, které jsou v mezích zkušebních plynů 1., 2. a 3. třídy popsané v EN 437. Měřidla mají maximální pracovní tlak nepřesahující 0,5 baru a maximální skutečné průtoky nepřesahující 160 m3h-1 v minimálním rozsahu okolní teploty -10 °C až 40 °C a teplotním rozmezí plynů podle specifikace výrobce s minimem rozsah 40 K.
Tato norma se vztahuje na měřidla s vestavěnou a bez vestavěné přeměny teploty, které jsou instalovány v místech s vibracemi a otřesy malého významu (viz MID příloha 1, kapitola 1.3.2 (a), třída M1). Platí také pro měřidla v:
- uzavřená místa (vnitřní nebo venkovní s ochranou podle specifikace výrobce) jak s kondenzující vlhkostí, tak s nekondenzující vlhkostí;
nebo, pokud to výrobce stanoví:
- otevřená místa (venkovní bez krytu) jak s kondenzující vlhkostí, tak s nekondenzující vlhkostí;
- v místech s elektromagnetickými poruchami, která odpovídají těm, která se pravděpodobně vyskytují v obytných, obchodních a lehkých průmyslových budovách (viz příloha 1 kapitola 1.3.3 (a), třída E1).
Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny tlaky uvedené v tomto dokumentu tlakoměrem.
Požadavky na elektronické počítadlo, baterie, ventily zabudované do měřidla a další doplňkové funkce jsou uvedeny v EN 16314.
Pokud není v konkrétní zkoušce stanoveno jinak, jsou zkoušky prováděny na měřidlech, které obsahují přídavná funkční zařízení určená výrobcem.
Ustanovení 1 až 9 a přílohy B a C se vztahují pouze na konstrukční a typové zkoušky.
POZNÁMKA - Obsah publikace OIML "Mezinárodní doporučení R 137" byl zohledněn při přípravě této normy.
Nejsou-li pro zkušební zařízení stanoveny žádné zvláštní požadavky, měly by být použité přístroje sledovatelné podle vnitrostátní nebo mezinárodní referenční normy a nejistota by měla být lepší než 1/5 maximální hodnoty zkoušeného parametru. Pro rozdílné výsledky by opakovatelnost / rozlišení měla být lepší než 1/5 maximální hodnoty zkoušeného parametru.