Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Archiv článků autora: doc. Ing. Petr Kuklík, CSc.


29.8.2019
Ing. Zdenko Malík, Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., Ing. Kamil Staněk, Ph.D., Ing. Jakub Diviš, Ing. Martin Hataj, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Robert Jára, Ph.D., doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Se zvyšováním nároků na tepelněizolační obálku budov narůstá význam tepelných mostů na celkové tepelné ztrátě jejich obálkou. Bodové tepelné mosty jsou ve výpočtech často zanedbávány, přičemž ale mohou vést k navýšení tepelných ztrát obálky budovy až o 35 %. Významnými bodovými tepelnými mosty jsou kromě jiného i prvky, které zabezpečují kotvení konstrukcí vystupujících před fasádu, jež plní nosnou funkci, jelikož hlavní důraz je kladen na únosnost takovéhoto prvku. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek se zabývá tepelnětechnickým posouzením vybraného kotevního systému a jeho experimentálním ověřením během zatížení v klimatické komoře.

26.8.2019
Ing. Martin Hataj, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Robert Jára, Ph.D., Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Vzhledem ke zvyšování požadavků na energetickou úsporu staveb jsou dnes časté aplikace kontaktních zateplovacích systému na venkovních fasádách. Konstrukce, které vystupují před fasádu a plní nosnou funkci, je nutné dostatečně kotvit k obvodovým nosným konstrukcím. Vedle únosnosti je důležitým faktorem optimální řešení tepelných mostů v kotvícím sytému. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek představuje současně dostupná řešení a prezentuje experimentální výsledky vybraného kotevního systému.

22.7.2019
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., Ing. arch. Bc. Anna Gregorová, ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Zápalnost a hořlavost dřeva stále limituje jeho použití jako stavebního materiálu různými omezeními. Málokdo si uvědomuje, že dřevo je sice zápalné a hořlavé, ale má na druhou stranu velmi dobrou požární odolnost.

24.9.2018
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Petr Svora, Ph.D., Stavební fakulta, ČVUT v Praze, UCEEB

V posledních letech sledujeme zvyšující se zájem o výstavbu z ekologicky šetrných materiálů. Mezi tyto materiály můžeme zcela jistě zařadit dřevo a výrobky na bázi dřeva. V souvislosti s tím je objektivní zaměřit se na jejich handicapy, kterými jsou možná znehodnocení biologickou degradací a požárem. Jednou z možností je využití nanotechnologií.

17.9.2018
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Lukáš Velebil, Fakulta stavební, ČVUT v Praze, UCEEB

Cílem příspěvku je ve stručnosti informovat o vícepodlažních budovách z křížem vrstveného dřeva (CLT), které má jistě velkou budoucnost. Pro výrobu CLT již existuje evropská výrobková norma, je ale třeba zpracovat technické normy, které by daly projektantům podklady pro navrhování konstrukcí za běžné teploty a za požáru. Normy se v současné době připravují pro 2. generaci jednotlivých částí Eurokódu 5.

24.7.2017
Ing. Jan Pošta, Ph.D., Ing. Martin Hataj, Ing. Robert Jára, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT, Buštěhrad (UCEEB)

Cílem článku je popsat návrh ocelových úhelníků v dřevěných spojích. Návrh nemá dostatečnou oporu v existujících normách. Článek uvádí experimenty, výpočetní modely a zjednodušené výpočty podle norem. Rozdíly mezi nimi ukazují, jak složité je navrhovat dřevěné spoje s trojrozměrným kováním.

19.6.2017
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Lukáš Velebil, ČVUT v Praze, UCEEB, Ing. arch. Bc. Anna Gregorová, ČVUT v Praze

V současnosti roste zájem o realizaci vícepodlažních dřevostaveb. V případě vícepodlažních dřevostaveb je klíčovou problematikou jejich požární bezpečnost, tuhost a akustika. Předložený příspěvek je zaměřen na problematiku požární bezpečnosti vícepodlažních dřevostaveb, která je v současnosti předmětem největších diskusí.

5.6.2017
Ing. Martin Hataj, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Růst nároků na environmentální prostředí, udržitelnost výstavby a zdravých životních podmínek vyvolal především v Evropě vyšší poptávku po konstrukcích ze dřeva. Rychlost a přesnost CNC opracování dřevěných konstrukčních prvků umožňuje efektivní výrobu dřevostaveb tradičními tesařskými postupy. Příspěvek reaguje na aktuální problematiku návrhových postupů pro výpočet únosnosti tradičních tesařských spojů. Tento způsob propojení prvků nemá velkou oporu v současně platných normách, a proto návrh spočívá v použití jednoduchých empirických vztahů, které vycházejí ze zkušenosti. Tento článek prezentuje experimentální a výpočetní metody pro vyšetřování statického chování a únosnosti tesařských spojů.

15.5.2017
Ing. Martin Hataj, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, UCEEB

V tomto příspěvku jsou prezentovány výpočetní modely pro stanovení chování tradičního tesařského lípnutého spoje pomocí analytických vztahů. Základem uváděných výpočetních postupů je metoda komponent, která se běžně využívá při výpočtu ocelových přípojů. Metoda komponent spočívá v rozložení celého spoje na jednotlivé komponenty, které jsou definovány tuhostí dílčích částí spoje. Analytické řešení zahrnuje poklesový efekt dřevní hmoty v blízkosti tlakového zatížení. Výsledky analytického výpočtu jsou srovnávány s experimentálními výstupy. V textu je také popsán normový návrhový postup výpočtu zatížení dřevěného prvku směrem kolmo k vláknům dřeva podle platné evropské normy Eurokód 5 pro názornost a další srovnání.

24.4.2017
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., Ing. arch. Bc. Anna Gregorová, ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Dřevobetonové konstrukce se v praxi stále více používají na zesilování stávajících či realizaci nových stropních konstrukcí. Jako spřahovací prostředky mezi dřevem a betonem jsou nejvíce používány mechanické spojovací prostředky. V příspěvku je popsáno použití spojovacích prostředků kolíkového a plošného typu ve vztahu k platným normám pro navrhování dřevěných a betonových konstrukcí.

6.2.2017
Ing. Jan Pošta, Ph.D., Ing. Robert Jára, Ing. Hana Hasníková, Stavební fakulta, ČVUT v Praze, doc. Dr. Ing. Jakub Dolejš, ČVUT Praha, UCEEB, Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., ČVUT Praha, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Stavební fakulta, ČVUT v Praze, UCEEB

Tento článek se zabývá nedestruktivními metodami hodnocení dřevěných prvků in-situ. V praxi se vedle nejčastěji používaného vizuálního hodnocení používají akustické a penetrační metody. V posledních letech se objevují nové postupy založené např. na termografii nebo rentgenovém záření. Pro vyhodnocení přesnosti nedestruktivních metod se výsledné hodnoty porovnávají s hodnotami z průkazných destruktivních zkoušek.

7.11.2016
Ing. Martin Hataj, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Stavební fakulta, ČVUT v Praze

Příspěvek prezentuje nový typ dřevěného konstrukčního prvku. Hlavní myšlenkou konstrukčního návrhu je možnost využití krajinového řeziva a tím efektivní zvýšení výtěžnosti dřevní hmoty a zároveň snížení množství odpadového dřeva. Konstrukční prvek je tvořen dřevěnými fošnami, které jsou navzájem spojeny pomocí ocelových spojovacích prostředků. Příčný profil tohoto složeného prvku tvoří dutý rovnostranný trojúhelník. Návrh nového dřevěného prvku předpokládá rychlou a nenáročnou výrobu i montáž. Složený prvek v podobě sloupu byl také podroben laboratorní tlakové zkoušce.

15.8.2016
Ing. Martin Hataj, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT Praha, UCEEB

Předmětem tohoto článku je porovnávání numerických prostorových modelů tesařského spoje, konkrétně kolmého lípnutí. Numerický model tohoto tesařského spoje zahrnuje i materiálové nelinearity. Materiálový model dřeva předpokládá pružno-plastické a ortotropní – transverzálně isotropní chování dřeva. Konečněprvkové sítě se od sebe liší použitými prvky a jejich počtem, mapováním a lokálním zahuštěním sítě. Autoři sledovali počty uzlových bodů a prvků, rychlost konvergence výpočtu, přesnost řešení, symetrii a mapování prvků.

7.12.2015
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Stavební fakulta, ČVUT v Praze, UCEEB

Předmětem tohoto článku je problematika zesilování dřevěných konstrukčních prvků a spojů na tah kolmo k vláknům, který je jedním z nejkritičtějších způsobů namáhání dřevěných konstrukcí. V článku jsou prezentovány návrhové postupy v návaznosti na část 1-1 technické normy ČSN EN 1995 pro navrhování dřevěných konstrukcí.

29.6.2015
Ing. Magdalena Charvátová, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT Praha, UCEEB

Článek je zaměřen na zkoumání vlivu použitého protipožárního nástřiku na OSB deskách na požární odolnost celé konstrukce z lehkého dřevěného skeletu. Začátkem roku 2014 byly provedeny 2 požární zkoušky v požární zkušebně firmy PAVUS, a.s. ve Veselí nad Lužnicí.

15.6.2015
Ing. Aleš Vodička, Ing. Pavel Mlejnek, Ph.D, Ing. Jan Včelák, Ph.D., Ing. Petr Ptáček, Ph.D., doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

Článek popisuje jeden z nejdůležitějších faktorů omezující životnost dřevostaveb – vlhkost. Ukazuje, jaké jsou nejčastější příčiny a důsledky zvýšené vlhkosti v konstrukci dřevostaveb a jakými způsoby lze tuto vlhkost detekovat a měřit.

9.3.2015
Ing. Petr Sejkot, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT Praha; Fakulta stavební, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB)

V současné době jsou vypočtené únosnosti prostorových přípojů dřevostaveb za pomoci kování výrazně nižší, než experimentálně zjištěné hodnoty. Důvodem je nedostatečná podpora výpočtů v současném znění technických předpisů a norem. Výzkum na ČVUT v Praze se proto tímto tématem zabývá a klade si za cíle doplnit předpisy a normy tak, aby vypočítané hodnoty únosnosti lépe odpovídaly experimentálně zjištěným hodnotám. Tento příspěvek přibližuje celý proces výzkumu od experimentů v reálném měřítku, přes numerické modely přípojů až po současné analytické přístupy a návrh na jejich zlepšení.

9.2.2015
Ing. Martin Hataj, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební

Předmětem tohoto článku je analytická, numerická a experimentální analýza šikmého středního čepovaní s krátkým zhlavím a konfrontace zjištěných napětí s charakteristickými pevnostmi, používanými při posuzování napjatosti tesařských spojů podle Eurokódu 5.

30.12.2013
Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Lukáš Velebil, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

V poslední době se při realizaci dřevostaveb začíná stále více uplatňovat masivní deskový systém z křížem vrstveného dřeva. V současnosti je nejrozšířenějším způsobem spojování jednotlivých vrstev tohoto deskového systému celoplošné lepení pomocí polyuretanových, fenolických a melaminových lepidel. Alternativou lepícího procesu je využití mechanických spojovacích prostředků.



 
 
Reklama