Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Velké větrné elektrárny na území ČR


VE v Dlouhé Louce u Oseka
V České republice se v uplynulém desetiletí projevil zvláštní fenomén v dynamice rozvoje větrné energetiky. Můžeme říci, že jde o český paradox. Tento fenomén má v evropském kontextu zcela zvláštní postavení. Jestliže v sousedních státech, jako např. v Německu a Rakousku, probíhá nárůst ročně instalovaných výkonů větrných elektráren exponenciální řadou, v České republice podobný trend bylo možno pozorovat v období let 1990-1995. Po těchto letech nenastává rozvoj či alespoň stagnace, ale naopak křivka rozvoje má klesající tendenci. Jak můžeme konstatovat, do konce roku 1995 byly na území ČR vybudovány 24 větrné elektrárny (VE) s okamžitým výkonem nad 50 kW a s celkovým okamžitým výkonem 8220 kW.

Ve zhodnocení není zahrnuta VE Bílý Kříž, typu TACKE Wind Technik, 60 kW. Tato VE byla poprvé vystavena na Všeobecné výstavě v Praze, kde byla umístěna v blízkosti Křižíkovy fontány. V podstatě se tím poprvé zapsal do povědomí veřejnosti ekologický způsob výroby elektrické energie z větru. Na podzim roku 1993 byla VE postavena v Moravsko-slezských Beskydech s demonstračním a výzkumným zaměřením.V roce 1995 byla demontována.V chráněné krajinné oblasti měla povolení pouze k dvouletému provozu. Dále v naší analýze není obsažena VE V75 s výkonem 75 kW, kterou vystavovaly Vítkovice, a.s., na Strojírenských veletrzích v Brně v letech 1991, 1992 a 1993.
I tato akce významnou měrou přispěla k propagaci větrné energie.V roce 1993 byla tato VE postavena u kruhového objezdu u města Frýdek-Místek. Sloužila však jako zkušební vzorek a nebyla uvedena do trvalého provozu.V současné době je v plném či částečném provozu 8 VE s celkovým výkonem 2 375 kW, demontováno bylo 5 VE s celkovým výkonem 925 kW, mimo provoz je 11 VE s celkovým výkonem 4 920 kW.


HORY - JENIŠOV u Karlových Varů
Větrnou elektrárnu, vyrobenou ve Vítkovicích, a.s., typu V75, s výkonem 75 kW, postavila do května 1992 a uvedla do provozu 6.10.1992 firma Montaweka. Jednalo se o prototypový výrobek (spolu s VE v Božím Daru). Výška tubusu je 30 m, délka elektrické přípojky 100 m k transformátoru VE a 150 m k trafostanici VN.

BOŽÍ DAR - Krušné hory
Karlovarská firma Montweka vybudovala v období 10/1991 - 6/1992 na okraji obce VE V75 o výkonu 75 kW od výrobce Vítkovice, a.s. Výška tubusu je 30 m, délka vedení několik set metrů. VE byla uvedena do provozu 5.10.1992.

STRABENICE - okres Kroměříž
Provozovatel či vlastník drůbeží farmy vybudoval v roce 1993 větrnou elektrárnu VE 315/II o výkonu 315 kW od výrobce Vítkovice, a.s., za účelem energetického zásobování chladicích boxů drůbežárny. Výška tubusu je 30 m. Větrná elektrárna byla patrně v majetku výrobce, který ji, zhruba kolem roku 1999, odprodal podnikateli z Prahy.

BORŠICE u Buchlovic
Větrnou elektrárnu EKOV 400 kW dodala firma EKOV se sídlem ve Frýdku-Místku a za majetkového účastnictví zemědělského družstva Boršice na jaře roku 1994 vybudovala. Výška tubusu je 30 m. Zhruba po třech letech provozu byla demontována.

NOVÁ VES V HORÁCH - Krušné hory
Na začátku roku 1994 zde firma SAE z Ústí nad Labem postavila VE typu MEDIT 320 italské výroby firmy WEST o výkonu 320 kW. Tubus VE má výšku 6 m, transformátor je umístěn v prostorově předimenzovaném velínu, zemní vedení VN z rozvodny k síti 22 kV je v délce kolem 200 m.

NOVÝ HRÁDEK okres Náchod
Firma ALVYEN-Voděrady-Nová Ves vystavěla v létě roku 1995 na připravených základech pro nedodané VE 315-Vítkovice, a.s., čtyři VE typu EKOV, každá o výkonu 400 kW. Jednalo se o prototypové výrobky, stejně jako v lokalitě Boršice u Buchlovic. Vzdálenost od zástavby zhruba 200 m, výška tubusu je 30 m. V současné době větrnou farmu vlastní VČE, a.s., Hradec Králové, která provedla generální opravu VE.

OSTRUŽNÁ - okres Šumperk
V roce 1994 firma Wenergo z města Jeseník vystavěla v této lokalitě v těsné blízkosti silnice, spojující města Šumperk a Jeseník, farmu šesti VE Vestas V39-500, (průměr rotoru 39 m), na 40 m vysokých tubusech. Každá VE má vlastní transformátor, přes který je připojena do sítě 22 kV. Vedení do VN sítě je krátké, přístup stavební techniky byl bezproblémový. Proti zvyklostem je vzdálenost mezi jednotlivými VE menší. Hlukové emise neovlivňují obec Ostružnou.


Skupina větrných elektráren, které jsou v provozu

VELKÁ KRAŠ u Vidnavy, okres Jeseník
V září roku 1994 obec Velká Kraš, reprezentovaná starostou Ing. Ladislavem Šuškou, uvedla do provozu VE V29-225 firmy VESTAS na tubusu s výškou 30 m. Záměrem projektu byla snaha pokrýt spotřebu elektrické energie v obci (890 obyvatel + podnikatelé) v průměrné výši 445 MWh za rok. Pro připojení k rozvodné síti byla vybudována přípojka VN o délce 820 m a přípojka od VE k trafostanici 22/0,4 kV o délce 34 m. Projektovou přípravu provedla firma Tempotex z Hlinska, včetně měření větru. Podle nejnovějších zpráv VE stojí, protože někdo ukradl transformátor.

DLOUHÁ LOUKA - Krušné hory, okres Teplice, nadmořská výška 870 m
V listopadu 1993 byla uvedena do provozu VE EWT-315 kW, jejímž dodavatelem byla česká firma Energovars se sídlem ve Frýdku-Místku. Jednalo se o prototypový výrobek této firmy, jehož vývoj provedli pracovníci, kteří přešli do firmy Energovars z firmy Vítkovice, kde pracovali ve stejné pracovní oblasti. Šlo o VE s režimem třílistého rotoru "stall" s konstantními otáčkami 33 min-1, s asynchronním generátorem s jmenovitými otáčkami 1500 min-1, na tubusu o výšce 29 m. VE byla vybudována na vhodné lokalitě (horská planina) bez rušivých vlivů překážek, zhruba 200 m od chatové oblasti. Vazba na chatovou oblast byla určena podmínkami pro trvalé bydlení obsluhy VE. Tato okolnost si vynutila dodatečné úpravy pro snížení hladiny hlukových emisí instalované ve EWT 315 kW.

MLADOŇOV - okres Šumperk
V roce 1992 soukromý podnikatel Rostislav Nuzík vybudoval na vrcholu kopce, vzdáleného 350 m od obce Mladoňov, VE 315/I od výrobce Vítkovice, a.s., na tubusu o výšce 33 m. Výběr lokality neproběhl podle zásad platných ve větrné energetice (velká plocha lesního porostu a jeho výška).

MRAVENEČNÍK - u obce Loučná nad Desnou, okres Šumperk
Lokalita Mravenečník leží v Hrubém Jeseníku na hřbetu Medvědí hory. V roce 1993 zde firma Ekwind vybudovala základy pro tři VE v rozteči 90 m. Doporučená roteč je čtyř až pěti násobek průměru rotoru, tzn. alespoň 120 m. Předpokládala se výstavba VE 315 kW vítkovické výroby. Tento záměr se neuskutečnil. Firma Ekwind vybudovala jednu VE dánského výrobce Wind World typu W-2500/220 kW na 40 m vysokém tubusu. Firma se dostala do platební neschopnosti při splácení úvěru a celou investiční akci prodala ČEZu, a.s., který v tomto regionu plánoval vybudovat centrum obnovitelných zdrojů (přečerpávací vodní elektrárna, sluneční panely). V roce 1995 firma Energovars se sídlem ve Frýdku-Místku zde postavila VE EWT 315 kW (druhý výrobek po Dlouhé Louce) a VE EWT 630 kW, prototypové zařízení na upraveném základu. Obě VE byly vztyčeny na tubusy o výšce 40 m. Pozemek je v pronájmu od Lesů ČR, a.s.


Závěr

Vývoj větrné energetiky v ČR od roku 1990
RokCelkový
výkon

(kW)
početvýkonpočet
v roce

(kW)
1990 150 1 150 1
1991 150 1 0 0
1992 300 3 150 2
1993 1580 9 1280 6
1994 5800 19 4220 10
1995 8345 24 2545 5
1996 - 2000 7660 19 -685 -5
Při hodnocení uplynulého desetiletí v české větrné energetice bychom neměli zapomenout na podíl osobností, které na začátku devadesátých let byli u zrodu tzv. "vítkovické" větrné elektrárny. Tuto technickou myšlenku začal realizovat Ing. Ferdinand Madry, CSc., ve funkci ředitele závodu mostárny Frýdek-Místek. Výroba tubusů pro větrné elektrárny firmy Tacke v tomto závodě byla patrně impulsem pro vývoj vlastní VE. Jednalo se o vývoj VE s výkonem 75 kW. Jsou to ty, které byly postaveny na Božím Daru a v Horách u Karlových Varů. Již u těchto strojů chyběla etapa zkušebního provozu. Pod vedením Ing. Madryho bylo započato s výrobou více kusů (některý zdroj uvádí až 24 ks) větrných elektráren s výkonem 315 kW. Vítkovice, a.s., Frýdek-Místek uzavřely smlouvy o dodání těchto VE i s tím, že tyto technologie nebyly smontovány a neprošly zkušebním provozem, tím méně atestačním řízením. Podnikatelé sice získali v té době lépe přístupný kapitál na projektovou přípravu a stavbu základů pro VE. Pak následoval zkrat. Nebyly větrné elektrárny jako takové, i když se nabízely za neuvěřitelně výhodných cen. Např. VE 75 kW, včetně montáže a uvedení do provozu za 2 mil. Kč, z toho 400.000 Kč po dvouletém provozu jen v případě dodržení výkonových parametrů a prokázaného spolehlivého chodu. VE 315 kW za obdobných podmínek byla nabízena za 5 mil. Kč s platbou 0,5 mil. Kč po dvou letech. Tyto údaje se vztahují k 30.7.1992.

Konstruktérské zkušenosti získané v závodě Mostárny, Frýdek Místek, měly významný podíl na vzniku týmů konstruktérů firem, které vznikly v roce 1993. Jedná se o ENERGOARS, s.r.o., kterou založil a financoval JUDr. Jaroslav Přeček a EKOV, s.r.o., kterou odborně garantoval Ing. Vlastimil Salajka. Tři stroje dodané společností ENERGOV ARS jsou stále v provozu, z toho VE 630 kW prezentovala schopnost firmy reagovat na světový vývoj technologie větrných elektráren. Mluvíme-li o výrobcích VE nesmíme pominout Českou výrobu rotorů, a to jak pro velké (např. VE EKOV 400), tak malé VE. O jejich vývoj a výrobu se zasloužil Ing. F. Šustr, v současné době ve firmě FORTE Mostkovice, a.s.

Provedená analýza stavu větrné energetiky za uplynulých 10 let, má-li cosi říci současnosti a budoucnosti, musí být zobecněna. Hledejme tedy důvody, které přivedly větrnou energetiku k neradostnému vývoji.

V první řadě se jedná o mizivou politickou a ekonomickou podporu vládních orgánů, kde zvláště jmenujme ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí. Nízká výkupní cena elektrické energie, drahé úvěry, nedostačující státní dotace ve prospěch obnovitelných zdrojů energie, nulová podpora výrobců, kteří neměli potřebný kapitál na rozvoj. Z tohoto důvodu nemohl vzniknout trh s VE, který by zajistil ekonomickou životaschopnost výrobců. Vzhledem k tomu, že domácí firmy vyrábějící velké VE zanikly (i Vítkovice a.s., oznámila v tomto roce ukončení aktivit v oblasti větrné energetiky) nejeví se jako účelné analyzovat podíl koncepcí zařízení, podíl kvality jednotlivých segmentů na poruchovosti, podíl lidského faktoru na kvalitě jednotlivých typů větrných elektráren.

Výrobci větrných elektráren postavených v ČR
Výrobceoznačenívýkon (kW)počet
VítkoviceVE753
VítkoviceVE3152
EnergovarsEWT3152
EnergovarsEWT6301
EKOVE4005
VestasV292252
VestasV395006
Ostatní3
Celkem24
Z toho české výroby13
Porovnání funkčnosti a výroby dvou VE, a to V 27 225 dánské výroby a EWT-315 české výroby, potvrzuje výše uvedené konstatování. Do hypotetické soutěže vstupuje prototypový výrobek firmy, která nemá volné prostředky na vývoj, proti výrobou ekonomicky silné firmě, která má třicetiletou tradici, silný výzkum a vývoj a zavedenou servisní službu. Původně očekávaná přednost českých VE v nízké ceně za popsané situace přestala být předností. V současnosti, kdy vlivem vládní politiky zanikli domácí výrobci VE, má tedy případný podnikatel jedinou možnost - nákup zahraniční technologie. Česká výroba VE se redukovala na eventuální možnost vyrábět díly (sloupy, rámy strojoven apod.). Při dynamickém rozvoji větrné energetiky v ČR není vyloučeno, že se budou u nás vyrábět VE v licenci.

Spíše se zaměřme na dosud nevyřešené otázky legislativy. Jako základní se nám jeví potřeba legislativního opatření, která by zabránila stavbě větrných elektráren v lokalitách s malou zásobou větrné energie. Z hodnocených 24 VE se ukázalo, že tento nelogický stav nastal v pěti případech. Řešení lze hledat ve stanovení formy a obsahu posudků hodnotících zásobu větrné energie s ohledem na praxi v zemích západní Evropy a způsobu výběru organizací, které by měly oprávnění tyto posudky zpracovat.

Na závěr bych chtěl uvést jeden a nikoliv nepodstatný důvod, který mě vedl ke zpracování této analýzy. V únoru 1999 vznikla zpráva pod názvem "Dosavadní zkušenosti s provozem větrných elektráren v ČR", zpracovaná Střediskem pro efektivní využívání energie (SEVEn), na objednávku ČEZu a.s. Řada skutečností je z této zprávy použita v této analýze. Nemyslím však, že využívat faktografie o technických problémech českých VE jako argument pro hodnocení perspektivy rozvoje větrné energetiky v Česku je plně seriózní.

 
 
Reklama