Všichni nedostanou na dotaci zelenou

Takovou pozornost medií, laické i odborné veřejnosti, jakou sklidilo spuštění programu Zelená úsporám, už české stavebnictví dlouho nezažilo. Ministerstvo životního prostředí dokonce představuje program Zelená úsporám jako největší ekologický dotační program v naší historii.

Jak jsem měl možnost zjistit, téma proniklo také do kaváren a restauračních zařízení - zkrátka všude je slyšet diskuze o tom, kdo a na co všechno si o dotace požádá a jak cenově výhodné to pro něho bude. Kdo si však dostupné informace prostuduje a poradí se s odborníky, může být nemile překvapen. Všechno zase tak růžové není. Celková bilance všech pro a proti je i podle mého názoru kladná a tento počin ministerstva životního prostředí hodnotím velmi pozitivně.

Klady a zápory programu

Program Zelená úsporám je zaměřen na podporu vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie, ale také investic do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. Podporuje kvalitní zateplování rodinných domů a nepanelových bytových domů, náhrady neekologického vytápění za nízkoemisní kotle na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace těchto zdrojů do nízkoenergetických novostaveb a také novou výstavbu v pasivním energetickém standardu. Česká republika získala na tento program finanční prostředky prodejem tzv. emisních kreditů Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. Celková očekávaná alokace programu je až 25 miliard korun. Trvání programu je od 1. dubna 2009 do 31. prosince 2012. ^[1]

Podle "časových možností" přidělení a vyplacení dotace je možné žadatele rozdělit do tří základních skupin:

• žadatelé, kteří již stavbu mezi 1. dubnem a dneškem dokončili (po splnění potřebných legislativních kroků mohou o dotaci ihned žádat a bude jim následně přidělena),
• žadatelé, kteří momentálně svou stavbu realizují (musejí nejprve stavbu dokončit a pak splnit kroky z předchozího bodu - na dotaci dosáhnou v střednědobém časovém horizontu),
• žadatelé, kteří se chystají stavět případně rekonstruovat (čeká je dlouhá cesta přes projektovou fázi, realizační fázi až k následnému přidělení dotace při splnění požadovaných kritérií).

Právě v tomto rozdělení vidím zásadní a největší chybu programu Zelená úsporám. První dvě skupiny jsou před skupinou třetí značně zvýhodněny. Jedná se především o výhodu jakési jistoty, že v době jejich žádosti o dotaci budou na vyplacení dotace finanční prostředky. Vyplatit dotace lidem, kteří již svůj záměr realizovali i bez těchto prostředků je spíše plýtvání penězi, které by mohly motivovat někoho jiného k realizaci opatření, vedoucích k požadovanému efektu. "Cílem programu je podpořit vybraná opatření realizovaných v obytných budovách fyzickými osobami a dalšími subjekty vlastnícími obytné budovy, které povedou k okamžitému snížení emisí oxidu uhličitého, tak k nastartování dlouhodobého trendu trvale udržitelného stavění..." je uvedeno v programu podpory. Ale vyplatit dotace na již realizované stavby je spíše odměna než dotace. Mělo by snad pro podporu automobilového průmyslu a pro oživení naší ekonomiky význam vyplacení šrotovného těm, kteří vyměnili staré auto za nové, měsíc před jeho zavedením.

Ani u druhé skupiny se podle mého názoru dotace nevyužijí zcela efektivně. Občané staví nebo rekonstruují podle projektových dokumentací, které byly vypracované dávno před spuštěním dotačního programu. Z vlastní praxe mohu potvrdit, že jsou zcela běžné případy, kdy chtějí stavebníci předem vyprojektovaná opatření modifikovat, aby na dotace dosáhli. Kalkulují, zda se jim vyplatí již provedené práce odstranit a udělat znovu, tak aby kritéria dotací splnili. V takovém případě jde pak část dotačních prostředků na pokrytí ztráty vzniklé změnami při realizaci a pouze zbývající část je skutečnou podporou.

Dotace pro třetí skupinu stavebníků, kteří teprve svůj stavební záměr plánují a připravují, má největší smysl. Dokáže je motivovat ke zvolení konvenčních způsobů vytápění, dokonalejšímu zateplení, využití solární energie, případně ke stavbě nízkoenergetického nebo pasivního domu. Bohužel se obávám, že právě na tuto skupinu zůstane ve výsledku nejméně finančních prostředků. Pokud uvažujeme průměrnou výši přidělené dotace 100 tisíc korun, mělo by na ni dosáhnout 250 tisíc žadatelů. Troufám si tvrdit, že minimálně 50 % dotací připadne stavbám již realizovaným a těm, které se právě realizují. A to je velká škoda.

Oblasti podpory a šance na zisk dotace

O reálné šanci získání dotace se v médiích mluví velice pozitivně. To v občanech bezesporu vzbudilo snahu se o danou problematiku zajímat a program Zelená úsporám využít. Oblasti podpory z programu jsou následující:

Tab. 1 Oblasti podpory programu Zelená úsporám [1]

Jaké jsou pro jednotlivé oblasti šance dotaci získat a jaká úskalí se zde mohou vyskytnout?

Kategorie A se dělí na dvě podoblasti. První z nich je komplexní zateplení obálky budovy vedoucí k dosažení nízkoenergetického standardu. Hlavní podmínkou podpory je zde dosažení měrné roční potřeby tepla na vytápění u rodinných domů nejvýše 70 kWh/m² podlahové plochy. Hranicí pro vyšší dotaci je pak hodnota 40 kWh/m². Zde nerozumím diferenci od normově stanovené hodnoty, která definuje nízkoenergetický dům - 50 kWh/m². Myslím si, že stanovení jediné hranice shodné s definicí nízkoenergetického domu by bylo rozumnější. Ve většině případů totiž nelze bez použití systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla dosáhnout ani hodnoty 70 kWh/m², naopak s využitím tohoto systému už není problém dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu. Výhodou této podoblasti jsou téměř nulové náklady na získání všech potřebných příloh k žádosti o dotaci. Všechny přílohy jsou totiž běžnou součástí projektové dokumentace.

Druhou podoblastí jsou dílčí zateplení. Co se týče počtu žadatelů, jedná se pravděpodobně o největší skupinu. Definováno je pět dílčích opatření, dotace budou náležet stavebníkům, kteří splní dvě případně tři opatření. Další podmínkou je 20% zlepšení oproti původnímu stavu. Asi nejčastějším případem bude zateplení stěn v kombinaci s výměnou oken. Rekonstrukce tohoto typu obvykle nevyžaduje dle stavebního zákona projektovou dokumentaci ani zpracování energetického průkazu budovy. Při žádosti o dotaci je ovšem projektová dokumentace včetně energetického průkazu nutnou přílohou. O náklady na její zpracování se tedy reálně dotace sníží. U menších rekonstrukcí kombinujících pouze dvě předepsaná opatření mohou tyto náklady tvořit poměrně velkou část předělené dotace (cena projektové dokumentace včetně energetického průkazu budovy, zpracování výpočtů potřeby tepla před a po rekonstrukci může výrazně převyšovat částku 20 tisíc Kč). Je tedy nutné zvážit, zda se čas a peníze investované do vyřízení dotace vyplatí. Při zamítnutí žádosti pro nedostatek finančních prostředků, se samozřejmě bude jednat o ztrátu.

Další oblastí je výstavba v pasivním standardu. Zde jsou kritéria nadstavena téměř přesně podle normových kritérií pasivního domu. Při splnění všech kritérií stavebník dostane paušální částku 220 tisíc Kč. Přehled požadovaných vlastností pasivních obytných budov je specifikován v příloze programu. Je tedy možné konstatovat, že vše je nadstaveno správně a informace pro žadatele jsou úplné a snadno dostupné. Výhodou zcela jistě je také zvýšení nároku na kvalitu provedení stavby, realizační firma bude pod tlakem, aby stavba prošla následnou kontrolou požadovaných kritérií. Žadatelé, kteří staví v pasivním standardu dosáhnou ve většině případů také na dotační bonus za kombinaci opatření. Využití solární energie v rámci energetické koncepce pasivního domu je téměř samozřejmostí. Výše finanční podpory se tedy po přičtení dotačního bonusu vyšplhá na 240 tisíc Kč.

Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a ohřev TUV je třetí oblastí podpory. Výměna systému vytápění bude patrně také v žádostech o dotaci hojně zastoupena. Kritéria pro nové zdroje tepla jsou v tomto případě poněkud odbornější a laické veřejnosti méně známá. Výměna otopné soustavy se však bez konzultace s odborníkem neobejde, nejedná se tedy o žádnou komplikaci. Nahrazení původního neekologického zdroje tepla za nový doloží žadatel čestným prohlášením o likvidaci původního zdroje a záměrem provozovat a udržovat nový zdroj podpořený z tohoto programu po dobu 15 let. Jedná se tedy o formu dlouhodobého závazku, což může být v některém případě drobnou nevýhodou. Vzpomínka na průběh plynofikace v naší obci, kdy občasné dostali nemalou finanční podporu, aby si přípojku plynu zřídili, a dnes se z jejich komínů kouří jako by topili pneumatikami, ve mně vzbuzuje určitou pochybnost, zda lidé skutečně své původní zdroje tepla řádně zlikvidují. To však není problém dotačního programu, ale lidské neukázněnosti a vypočítavosti.

Co se týče tepelných čerpadel, nutno říct, že na nejvyšší podporu mohou dosáhnout ti, kteří zvolí variantu země - voda a voda - voda (jedná se o 75 tisíc Kč). Tepelná čerpadla vzduch - voda jsou podporována částkou 50 tisíc Kč. Důvodem jsou nižší investiční náklady a horší topný faktor. Podporu na tepelná čerpadla pravděpodobně využijí spíše stavebníci novostavby. Ti pak mohou snadno dosáhnout také na dotační bonus, který se na kombinaci s tepelným čerpadlem vztahuje.

Podpora solárních systémů se vztahuje na ohřev teplé užitkové vody i na přitápění. Splnění předepsaných podmínek musí být doloženo výpočtem provedeným danou autorizovanou osobou, energetickým auditorem nebo dodavatelskou firmou. Výše dotace je omezena procentuálně nebo finančním stropem. Dotační bonus je částka, která je k dotaci připočtena v případě splnění předepsané kombinace opatření. Jedná se další vhodný motivační nástroj, který podpoří uvažování stavebníků v komplexnější rovině.

Klady převažují

I přes četné výhrady, které k programu Zelená úsporám mám, jsem jeho zastáncem. Je velice přínosné, že se na něj podařilo získat tak velký objem finančních prostředků, a že se začalo o energetických otázkách týkajících se obytných budov diskutovat. Nevím však, zda Den země byl tím pravým spouštěcím dnem. Příprava mohla být určitě důkladnější, informovanost občanů propracovanější a objektivnější. V nejbližší době dozná určitě program řadu změn, dodatků a novelizací, ale tak už to v Česku chodí. Jak program v praxi obstojí program Zelená úsporám v konfrontaci s českým vynalézavým národem, ukáže až čas.

Seznam použitých zdrojů:

^[1] Program podpory obnovitelných zdrojů a úspor energie v obytných budovách z prostředků z prodeje emisních kreditů - obsahová část programu. Ministerstvo životního prostředí České republiky.